|
|
Diftongizace ý > ej v moravských smolných knihách
Filipová, Jitka ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Rejzek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje popisu distribuce diftongizace ý v ej v moravských smolných knihách z 16.-17. století, které představují významné prameny k poznání jazyka své doby. Materiálovou bázi práce tvoří edice Smolná kniha Nového Města na Moravě, Smolná kniha velkobítešská, Černé knihy práva loveckého na hradě Buchlově, Smolná kniha města Lipníka a Krevní kniha městečka Bojkovic. Ze smolných knih byly manuálně excerpovány všechny doklady na ej z původního ý, dále výrazy, v nichž došlo k diftongizaci sekundárně ztvrdlého ý (případy jako vozejk), a konečně slova se zachovalým původním ý. Výrazy byly zapsány do tabulky v programu Microsoft Excel a manuálně otagovány. Distribuce diftongizace byla popsána na základě vybraných jazykových a mimojazykových faktorů. Nakonec byly výsledky srovnány s výsledky dosavadního bádání a se stavem v tištěné a rukopisné produkci té doby.
|
|
|
Hláskosloví češtiny v Husinci na Střelínsku
Musilová, Gabriela ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá popisem současného stavu hláskosloví češtiny v Husinci na Střelínsku. Její hlavní částí je analýza hláskoslovných změn v nahrávkách, které byly získány při terénním výzkumu v obci Gościęcice Dolne na Střelínsku v Polsku. Práce dále obsahuje shrnutí husinecké historie, současný stav Husince a popis dosavadního jazykového bádání v rámci české dialektologie. Praktická část obsahuje představení metodologie výzkumu, popis práce s materiálem a metadata o informátorce. Po analýze následuje srovnání vlastních výsledků s odbornou literaturou. Přílohy tvoří ukázky transkribovaných nahrávek, vzor nevyplněného informovaného souhlasu ke zpracování dat, vzor struktury polořízeného rozhovoru a doplňkového formuláře a obrazová příloha, ke které se odkazuje v práci.
|
|
|
Odraz probíhajících hláskoslovných změn 14. století v Bibli drážďanské
Rozhkova, Anastasia ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Rejzek, Jiří (oponent)
Diplomová práce je věnována popisu promítnutí probíhajících hláskoslovných změn 14. století do grafiky Bible drážďanské, jednoho z prvních opisů nejstaršího úplného staročeského překladu bible. Pro výzkum jsme vybrali tři staročeské hláskoslovné změny: diftongizace ó > uo (a sporadickou změnu o > uo) a dvě staročeské přehlásky 'u > i (a 'ú > í) a 'o > ě (a 'ó > ie). Základem pro excerpci jsou transliterované texty v edici Staročeská Bible drážďanská a olomoucká. Zaměřujeme se na výzkum hláskoslovných změn na základě přesného počtu původních a nástupnických podob, abychom podali přesnější popis těchto změn a ověřili případnou existenci statisticky signifikantních rozdílů. Pro tyto účely byly vyexcerpované doklady manuálně otagovány a roztříděny (za pomocí statistických funkcí COUNTIF a COUNTIFS) v programu Microsoft Excel 2007. Jejich statistické zpracování bylo provedeno za použití statistické online kalkulačky.
|
|
|
Hláskosloví češtiny v Husinci na Střelínsku
Musilová, Gabriela ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá popisem hláskosloví současného stavu češtiny v Husinci na Střelínsku. Její hlavní částí je analýza hláskoslovných změn v nahrávkách, které byly zpracovány na základě terénního výzkumu v obci Gościęcice Dolne na Střelínsku v Polsku. Práce dále obsahuje shrnutí husinecké historie, současný stav Husince a popis dosavadního jazykového bádání v rámci české dialektologie. Praktická část zahrnuje také metodologii výzkumu, popis práce s materiálem a metadata o informátorce. Po analýze následuje srovnání vlastních výsledků s odbornou literaturou. Přílohy tvoří ukázky transkribovaných nahrávek, vzor nevyplněného informovaného souhlasu ke zpracování dat, vzor struktury polořízeného rozhovoru a doplňkového formuláře a obrazová příloha, ke které se odkazuje v práci.
|
|
|
Jazyk českých knih historiografických zápisků "dlouhého" 18. století
Timofeev, Dmitriy ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Komárek, Karel (oponent) ; Dittmann, Robert (oponent)
Klíčová slova "Dlouhé" 18. století; 18. století; baroko; osvícenství; české národní obrození; dějiny češtiny; vývoj češtiny; barokní čeština; obrozenecká čeština; čeština "dlouhého" 18. století; rukopis; písařský úzus; kulturní čeština; knihy historiografických zápisků; historiografie; "lidové kroniky"; gramatografie; mluvnice; barokní stylistika; barokní rétorika; dějiny pravopisu; vývoj pravopisu; dějiny hláskosloví; vývoj hláskosloví; dějiny tvarosloví; vývoj tvarosloví; vývoj lexika; Chlumec nad Cidlinou; Kutná Hora; Milčice; Nové Strašecí; Pelhřimov; Roudnice nad Labem; František Šolc; Vojtěch Kegler; František Jan Vavák; Filip Ignác Dremsa; Antonín Štěpán; Vojtěch Jílek; Václav Preinhelter. Abstrakt Lingvistické bádání zejména posledních desetiletí prokázalo neopodstatněnost staršího názoru, že česky psaná díla vznikající od druhé poloviny 17. století do konce 18. století byla projevem úpadku českého jazyka a literatury. Většina odborných studií ovšem analyzovala tištěné památky; rukopisné prameny se zkoumaly spíše okrajově a nesoustavně. Cílem této disertační práce je předložit podrobnější obraz jazykového úzu v původních rukopisných dílech vzniklých v průběhu "dlouhého" 18. století. Těžištěm práce je lingvistický rozbor sedmi rukopisných knih historiografických zápisků: Některých památek Františka...
|
|
|
Grafická a hláskoslovná analýza písní Valentina Šubara: perspektiva kvantity vokálů
Böhmová, Veronika ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Diplomová práce popisuje nestandardně označenou samohláskovou délku a krátkost v celém kancionálu Valentina Šubara, ve vydání vytištěném utrakvistou Jiřím Hanušem z Kronenfeldu roku 1612 (Knihopis K16012). Na základě vybraných transliterovaných úseků zjišťuje míru ustálenosti označování samohláskové kvantity, kterou následně zohledňuje při interpretaci nalezených příznakových forem. Práce drobně modifikuje výsledky dosavadního bádání o označování vokalické kvantity v českých tiscích 17. století a opravuje dosud mylně uváděné datace dochovaných exemplářů.
|
|
|
Jazykový posun u českého společenství v Srbsku
Štochlová, Tereza ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Práce se zabývá současnou jazykovou situací české menšiny žijící v srbské části Banátu se zaměřením na jazykový posun jakožto důležitý sociolingvistický fenomén, který odkazuje k mezigenerační jazykové ztrátě. První část má v širší perspektivě představit základní teoretické principy a nastínit aktuální představy o průběhu jazykového posunu, vycházející z výzkumů nejrůznějších bilingvních společenství. Druhá část práce se soustředí na analýzu dat sesbíraných v průběhu několika výjezdů do oblasti Vojvodina na severu Srbska (Vršac, Bela Crkva, Češko Selo). Na základě formulovaných hypotéz je zjišťováno, jaký postoj k menšinovému jazyku mluvčí napříč generačním spektrem zaujímají, jak se jednotlivé sociolingvistické faktory odráží na jejich jazykové kompetenci a jakým způsobem probíhá mezigenerační komunikace v konkrétních interakcích, přičemž bude brán zřetel zejména na jazykovou volbu respondentů, která podmiňuje střídání jazykových kódů. Cílem výzkumu je podat o průběhu jazykového posunu v srbské části Banátu částečný obraz, který je sestavován na základě přímého pozorování uvnitř konkrétní rodiny, i analýzy interakcí jejích jednotlivých členů. Klíčová slova: sociolingvistika, jazykový kontakt, bilingvismus, menšinový jazyk, jazykový posun, mezigenerační komunikace, střídání jazykových kódů
|
|
|
Nářeční slovní zásoba z oblasti zemědělství na Kelečsku
Halaštová, Andrea ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Rejzek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nářeční zemědělskou slovní zásobou mikroregionu Kelečsko. Její hlavní částí je abecední diferenční nářeční slovník, který byl zpracován na základě terénního výzkumu ve městě Kelč a přilehlých obcích Dolní Těšice a Police. Práce dále obsahuje zeměpisné a historické vymezení zkoumaných lokalit, popis dosavadního jazykovědného bádání, popis hlavních rysů kelečského nářečí a pojednání o problematice tvorby nářečních slovníků. Po slovníkové části následuje jazyková analýza sesbíraného nářečního materiálu. Přílohy tvoří tři nářeční ukázky souvislých promluv, obrázková příloha, která byla součástí polořízených rozhovorů, a vzor nevyplněného informovaného souhlasu ke zpracování dat.
|
|
|
Management uchovávání a posunu jazyka v české komunitě v Chicagu
Štěpánová, Marie ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Diplomová práce Management uchovávání a posunu jazyka v české komunitě v Chicagu zkoumá na základě analýzy přepisu více než dvaceti hodin badatelkou pořízených nahrávek výpovědí třinácti česky hovořících mluvčích z oblasti západních periferií amerického Chicaga, kteří jsou mimo české země více než čtyřicet let, problematiku uchovávání a předávání jazyka dalším generacím, rovněž i jazykového posunu v krajanské komunitě. Práce zkoumá, v jakém prostředí a v jakých situacích měli a mají Čechoameričané možnost udržovat kontakt s českým jazykem a jaký význam při udržování řeči jednotlivců měly národní instituce (jako jsou krajanské spolky, menšinové školy, české farnosti apod.). Mluvčí reflektují, nakolik a za jakých podmínek se jim podařilo předat češtinu následujícím generacím, zároveň také s jakými reakcemi na jazykové jevy prozrazující původ (kupř. cizí přízvuk či jméno) se respondenti setkávali a jaké asimilační strategie volili ke zmírnění případného stigmatu. Z perspektivy jednoduchého jazykového managementu je zjišťováno, jakým způsobem se promítají bilingvní dovednosti a identita respondentů do interakce při výzkumném rozhovoru.
|
|
|
Řečtina jako zdroj obohacení české slovní zásoby
Petáková, Helena ; Rejzek, Jiří (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Helena Petáková, Řečtina jako zdroj obohacení české slovní zásoby Abstrakt: Předkládaná diplomová práce z různých úhlů pohledu zkoumá vliv řečtiny na českou slovní zásobu. V úvodu vymezujeme základní pojmy, jichž v textu užíváme. Je to zejména termín "přejímka" a s ním synonymní "lexikální výpůjčka". Následující kapitola je věnována problematice přejímání slov v obecné rovině (motivace přejímání, způsoby zapojování cizích slov do systému přijímajícího jazyka a možnosti třídění slov přejatých). Třetí kapitola mapuje přejímání řeckých slov do češtiny v různých obdobích vývoje. Dále nás zajímá česká recepce řečtiny (obdiv k řečtině, srovnávání češtiny s ní) v klíčových momentech novodobých dějin a její souvislost s obrannými tendencemi národními a jazykovými. Po tomto kulturně- historickém vhledu se v kapitole páté, šesté a sedmé vracíme k lexikálním výpůjčkám z řečtiny a sledujeme různé cesty, kterými se dostaly do češtiny, dále způsob jejich zapojení do české slovní zásoby a konečně sémantické a stylistické oblasti, v nichž se grecismy u nás nejvíce uplatnily. Jako samostatnou přílohu za závěrečné shrnutí připojujeme ještě soupis slov řeckého původu, který vznikl excerpcí etymologických slovníků češtiny.
|
host ::
RSS.