|
|
Estetická zkušenost přírody u Yi-Fu Tuana a Ronalda W. Hepburna
Vostatková, Michaela ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tématem této diplomové práce je estetická zkušenost přírodního prostředí, vycházející z pojetí Yi Fu Tuana a Ronalda Williama Hepburna. Skrze komparaci jednotlivých přístupů poukazuje na to, jak se oba autoři snaží svým osobitým způsobem zdůvodnit specifičnost estetické zkušenosti přírody a podtrhnout tak její důležitou a nezastupitelnou roli, kterou v našem životě bezesporu hraje. Práce nejprve nastiňuje základní myšlenkové pole environmentální estetiky vznikající v druhé polovině dvacátého století, v rámci které oba autoři předkládají širokou paletu názorů, které se vzájemně prolínají. Yi-Fu Tuan vyzdvihuje především čistý, ničím neohraničený prožitek přírodní krásy, zatímco podle Hepburna bychom měli v našem estetickém oceňování přírody uznat smyslové i myšlenkové komponenty. Přestože jsme přírodu sami nevytvořili, máme o ní mnohé poznatky, které se podle Hepburna mohou, a dokonce by měly promítat do našeho hodnocení přírodního prostředí. Dokud si toto neuvědomíme, nemůžeme náležitě hodnotit a oceňovat přírodní prostředí, a odlišit jej tak od oblasti umění. KLÍČOVÁ SLOVA Přírodní prostředí, umění, topofílie, estetická zkušenost, oceňování přírody, krajina, scenérie, Yi-Fu Tuan, Ronald W. Hepburn.
|
|
|
Teorie hodnocení uměleckého díla
Neubert, Jiří ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Hodnocení je neoddělitelnou součástí přistupováni k uměleckým dílům a proto je třeba se jím zabývat. Hodnocení je vždy hodnocením něčeho, předpokládá určitou znalost a představu hodnoceného. Hodnocení předpokládá konceptualizaci. Chceme li o umění, potažmo o naší zkušenosti s ním něco říci, tak aby nám bylo rozuměno, či uvěřeno, musíme se zabývat právě naší konceptuální výbavou, kterou jej nahlížíme. Předkládaná práce se zabývá jakýmsi konceptuálním minimem, které je pro hodnocení umění důležité, až nevyhnutelné. Každé setkání s uměním se neobejde bez úvahy o původu díla. Koncept autora se zdá být s konceptem uměleckého díla více než spjat. Autorství se dnes potácí mezi naprostou suverénností a rozpuštěním. Existují teorie uměleckého díla, které jeho vazbu na autora nezohledňují, ba dokonce odmítají. Umění má dlouhou tradici. Současný pojem umění je však relativně mladý a konceptuálně velmi zatížený. Na jedné straně se setkáváme s přehlížením jeho různých podob a na druhé se snahou je jednou provždy charakterizovat. Recipient chápající umění jako expresivní vyjádření vnímá, hledá významy a hodnotí jinak než ten, který umění považuje za institucionálně posvěcený statut. Rozhodující úlohu nesou způsoby jeho uvažování. Podstatný není jen koncept samotný, ale také způsob jeho myšlení. Koncept umění je...
|
|
|
Fenomenologické pojetí architektury Christiana Norberga-Schulze
Horáková, Tereza ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Práce si klade za cíl představit teorii norského teoretika architektury Christiana Norberg- Schulze. Sledujeme vývoj jeho myšlení od analytického rozboru k fenomenologicky založeným tezím. Fenomenologií ovlivněná teorie Norberg-Schulze je průkopnickým pohledem na oblast architektury, ke které ho dovedla filozofie Martina Heideggera. V návaznosti na Heideggera se prostor pro Norberg-Schulze stává existenciálním místem. Práce je zaměřena na vybrané spisy, ve kterých nás jeho ontologie přivádí k problematice prostoru. Norberg-Schulz charakterizuje architekturu jako vytváření míst a existenciální dimenze prostoru je ústředním problémem jeho fenomenologie architektury. Na základě toho je dále nastíněna obecná prostorovost člověka, která nás přivádí k současnému stavu architektury a její problematičnosti, která se vyjevuje na pozadí Norberg-Schulzova myšlení.
|
|
|
Estetické oceňování přírody z hlediska současné environmentální estetiky
Čechová, Veronika ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tato práce je věnována současné environmentální estetice. Hlavní část práce tvoří přehled a srovnání moderních teorií této relativně nedávno vzniklé disciplíny. Výchozím bodem je dílo zakladatele současného přístupu k estetickému oceňování přírody v rámci anglo-americké estetické teorie, Ronalda W. Hepburna. Následně jsou představeny teorie hlavních dvou postav současné angloamerické environmentální estetiky: Allena Carlsona a Malcolma Budda. Hlavním cílem práce je vysledovat základní myšlenkové linie vycházející z Hepburnova díla, rozpracovávané v díle dalších environmentálních estetiků (komparace hodnocení uměleckých děl a přírodních estetických objektů; povrchní a hluboké hodnocení přírodní krásy, možnost kritiky přírodní krásy, aj.). V potřebné míře jsou v práci reflektovány i klasické estetické teorie přírodní krásy, neboť tyto tvoří pozadí současného vývoje environmentální estetiky. Klíčová slova Hepburn, Carlson, Budd, environmentální estetika, komparace, kognitivismus, estetické oceňování, environmentální estetický model, příroda
|
|
|
Patočkova filozofie literatury
Ficencová, Natálie ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá rozborem Patočkova pojetí literatury a spisovatelství. Snaží se vystihnout základní teze nutné pro pochopení Patočkova pojetí literatury. Snaží se postihnout způsob, jakým nám literatura pomáhá odhalit smysl světa. Práce se zabývá dále i vztahem literatury a koncepce životních pohybů, vztahem jazyka a světa a vztahem literatury a mýtu. Cílem práce je ukázat jedinečnost a výjimečnost literatury ve vztahu k ostatním uměním v díle Jana Patočky. Klíčová slova Jan Patočka, fenomenologie, literatura, ozvěnovitost, životní smysl Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pojetí krásy ve Ficinově komentáři De amore a její vliv na renesanční estetiku
Polák, Ján ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat spis Marsilia Ficina známý jako De amore na základě charakteristiky autorova života a díla a ukázat jeho vliv na renesanční estetiku. Základním tématem spisu, vzniklého jako komentář Platónova Symposia, je funkce lásky v rámci kosmologie, kterou Ficino přebírá od novo-platoniků, zejména od Plótína. Hlavním Ficinovým přínosem pro renesanční a novověké myšlení je překlad a další rozvíjení Platónova díla, včetně jeho koncepce dvojí lásky. Tato studie předně shrnuje Ficinův život a dílo, dále zkoumá spis samotný s důrazem na estetická témata a poté demonstruje vliv Ficinova pojetí lásky na renesanční estetiku na příkladu vybraných děl renesanční literatury. Výběr textů ukazuje transformaci tohoto pojetí od textu přímo inspirovaného Ficinovou naukou přes dílo v němž tato nauka ustupuje formálním literárním požadavkům až k textům, v nichž získává literární forma naprostou převahu nad filozofickým obsahem. Klíčová slova Marsilio Ficino*renesanční platonismus*renesanční estetika*platonická láska
|
|
|
Pojem estetické zkušenosti v americké filozofii po Johnu Deweym
Špryňarová, Denisa ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
John Dewey je filozofem, jenž chtěl obnovit kontinuitu mezi námi jako lidskými bytostmi a přírodou, do které jsme vsazeni. Vše, co v našem světě zažíváme, je založeno na interakci nás a prostředí a na naší zkušenosti, která z ní plyne. I k umění se vztahuje v termínech zkušenosti a bojuje za navrácení umění a tedy i estetické zkušenosti zpět do oblasti běžného života. Tato práce v první polovině věnuje pozornost Deweyho myšlení a to od jeho obecného nazírání na fungování světa k rozboru běžné zkušenosti a následně ke zkušenosti estetické. V druhé části komparuje Deweyho názory s estetickou teorií Jeroma Stolnitze, která je také spojena s pojmem estetická zkušenost, ale vychází z jiné teoretické tradice. Základní otázkou, která je zde položena, je, zda i přes tuto rozdílnost v teoriích a východiscích lze najít určitý bod, ve kterém se ve svém uvažování potkávají, určité shodné charakteristiky estetické zkušenosti, anebo zda je tento rozdíl natolik určující, že zde o shodě nelze hovořit. Klíčová slova Estetická zkušenost Americká estetika, první polovina 20. století John Dewey Jerome Stolnitz
|
|
|
Situace surrealistického subjektu
Svěrák, Šimon ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filosofická fakulta katedra estetiky Diplomová práce Šimon Svěrák Situace surrealistického subjektu (abstrakt) 2012 vedoucí práce: prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc. Abstrakt Práce sleduje problematiku situace substanciálně založené subjektivity v historickém vývoji surrealistické zkušenosti a konfrontuje ji s vlastní postmoderní interpretací myšlení raného Marxe. Surrealistické vědomí je založené na dialektické opozici mezi racionální a iracionálními faktory myšlení. Zatímco u André Bretona je tato dialektika pochopena na modelu milostného života a vztažena k pozitivně vymezeným hodnotám lásky, svobody a poesie, svým imanentním vývojem přes myšlení a tvorbu Salvadora Dalího a Mikuláše Medka se u Vratislava Effenbergera zbavuje tohoto obsahového určení ve prospěch kritických funkcí. Psychologické zakotvení všech těchto přístupů v nevědomém životě odpovídá v ontologickém plánu zakotvení v substanci. Kritická interpretace Marxova myšlení však ukazuje, že surrealistické pojetí subjektu se neslučuje s jeho substanciálním vymezením, jelikož subjekt je zde třeba pojímat jako bytostnou negativitu. Klíčová slova André Breton - dadaismus - dialektická metoda - dialektika - erotismus - Georg Wilhelm Fridrich Hegel - imaginace - iracionalita - Karel Marx - Karel Teige -konkrétní iracionalita...
|
|
|
Opakování a paradox žánrové fikce
Sommerová, Zuzana ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá paradoxem žánrové fikce, který nastínila Deborah Knight. Tento paradox spočívá v otázce, proč čtenáři nebo diváci tráví svůj čas čtením či sledováním příběhů, které již zhruba znají, a dopředu tak vědí, co se v nich bude odehrávat a jak dopadnou. Autorka vychází z obdobného paradoxu braku Noëla Carrolla. První část práce je věnována charakteristice estetického prožitku, principu opakování v umělecké tvorbě a definicí pojmu žánr. V druhé části jsou následně prověřovány jednotlivé podmínky paradoxu.
|
|
|
Estetický faktor v pojetí zkušenosti Johna Deweyho: Estetická relevance snowbordingu
Vyhnánková, Klára ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Diplomová práce objasňuje pojetí zkušenosti Johna Deweyho a zaměřuje se především na jeho tezi o přítomnosti estetického faktoru v každé ucelené, završené zkušenosti. Zabývá se rozdíly mezi běžnými a završenými zkušenostmi a zkoumá v nich působení estetického faktoru. Jeho nezastupitelná role je úmyslně demonstrována na mimouměleckém příkladu zážitků, které přináší snowboarding. Nejdůležitější poznatky jsou rozvinuty skrze přístup somaestetiky Richarda Shustermana. Teorie těchto dvou myslitelů podporují hlavní myšlenku práce, že dynamické pohyby těla mohou jejich aktérům přinášet estetické zážitky. Odhalí se tak některé na první pohled nezřetelné důvody atraktivity tohoto novodobého sportu.
|
host ::
RSS.