|
|
Hodnocení kvality pooperační analgetické péče
Rákosová, Andrea ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Hakenová, Renata (oponent)
Úvod: Léčba akutní pooperační bolesti se dostává do popředí zájmu řady odborných společností. Zvýšený zájem o danou problematiku dokládá doporučení Americké algeziologické společnosti sledovat bolest jako pátou vitální funkci s cílem poukázat na význam její léčby. Logickým vyústěním tohoto trendu bylo vydání doporučení pro léčbu akutní pooperační bolesti mezi doporučenými postupy Českou společností anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Předložená práce je orientována na kvalitu pooperační analgetické péče po náhradách kolenního a kyčelního kloubu na vybraném pracovišti. Metody: Cílem empirického šetření bylo zjistit úroveň pooperační péče a analgezie na daném pracovišti. Zabývá se zejména otázkou bagatelizace intenzity bolesti ze strany sester, vlastním přístupem sester k pacientům s bolestí a mírou informovanosti pacientů o způsobu hodnocení intenzity a léčby bolesti. Prostřednictvím kvantitativního výzkumu sleduje rozdíly ve vnímání kvality léčby pooperační bolesti z pohledu pacienta a pohledu sestry. Výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím analýzy vizuální analogové škály v daném časovém úseku a vyhodnocením anonymního dotazníkového šetření, které bylo realizováno na vybraném pracovišti v období od 4. 1. do 31. 3. 2016. Výzkumný soubor byl tvořen sestrami vybraného...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty po operaci aneurysmatu břišní aorty
Bělková, Blanka ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péči o pacienty po operaci aneurysma břišní aorty. Mezi cíle této práce patřilo najít odlišnosti v ošetřovatelské péči u pacientů v oblasti předoperační přípravy před endovaskulární a robotickou operací břišního aneurysma. Dalším stanoveným cílem bylo zjistit rozdílnost v dechové rehabilitaci pacienta po operaci aneurysmatu břišní aorty. Třetím posledním cílem bylo zhodnotit časovou rekonvalescenci pacienta po endovaskulární a robotické operaci se zaměřením na soběstačnost, hojení operačních ran a výživu. Teoretická část práce se zabývá etiologií, symptomatologií, diagnostikou a léčbou břišního aneurysmatu a to především endovaskulární a robotickou operační technikou. Další důležitá část je věnována ošetřovatelské péči o pacienty po operaci břišního aneurysma. Empirická část je zaměřená na kvalitativní výzkum formou vytvoření dvou případových studií s následnou komparaci. Popisuje se zde metodika a organizace výzkumného šetření. Kvalitativní výzkum probíhal formou sběru dat, pozorováním a rozhovory u dvou různých pacientů po operaci AAA. Výsledkem empirické části je, že v předoperační přípravě jsou minimální rozdíly a dechová rehabilitace je vázána na individuální stav pacienta a vedení anestezie při výkonu. U rekonvalescence nebyla zjištěna žádná...
|
|
|
Kanylace arterií v kompetenci všeobecné sestry
Bošnovič, Michal ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Úvod: Zavádění arteriálního katétru všeobecnou sestrou na pracovištích anesteziologicko-resuscitační a intenzivní péče je v České republice jevem spíše výjimečným, a to navzdory tomu, že tato kompetence byla poprvé definována v našem právním systému již v roce 2004 vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 424/2004 Sb. Pravomoc realizovat tento vysoce odborný výkon sestrou specialistkou pro intenzivní péči není zpravidla reflektována zaměstnavatelem v její náplni práce, přičemž by to to mohla být jedna z možných cest, jak zvyšovat prestiž jejího povolání. Cíle: Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit aktuální stav v problematice zavádění arteriálních katétrů z pohledu všeobecných sester pro intenzivní péči, kvantifikovat jejich zájem a objasnit připravenost pro realizaci výkonu. Metodika: K výzkumnému šetření byla zvolena kvantitativní metoda anonymního dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník byl v elektronické formě distribuován do nemocnic zřizovaných ministerstvem zdravotnictví, krajem nebo soukromým vlastníkem. V každém kraji, vyjma Prahy jsme oslovili jednu velkou nemocnici. Výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry pracující na jednotkách intenzivní, resuscitační a anesteziologické péče, které jsou zároveň absolventkami specializačního vzdělání ARIP/IP nebo magisterského oboru IP. Výsledky: V...
|
|
|
Edukace pacienta s kardiovaskulárním onemocněním
Laubeová, Štěpánka ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Vaňková, Milena (oponent)
Úvod: Bakalářská práce se zabývá edukací pacientů na oddělení kardiovaskulární chirurgie, kde pracuji. Typ práce je teoreticko-empirický. Teoretická část se zabývá celkovým edukačním procesem, pojmem edukace a významem ve zdravotnictví s dalšími zásadami a formami edukace a pojmy, které se týkají edukace. Další částí teoretické práce je popis kardiovaskulárních onemocnění, rizikových faktorů a následné léčby. Metodika: Empirická část je realizována kvantitativním výzkumem pomocí dotazníků. Skupina respondentů je v rozmezí 18- 60 let a více. Cílem práce bylo zjistit, zda znají pojem edukace, a v jaké míře jsou pacienti edukováni v edukačních procesech, které probíhají na oddělení, v jakých procesech jsou nejčastěji edukováni a jak jsou chápány, dále zjistit jakým nejčastějším způsobem jsou informace podávány a kde shledávají nejčastější bariery při edukaci. Jedním z posledních cílů bylo zjištění, zda mají pacienti dostatek informacío dalších možnostech své léčby. Význam práce spočívá ve zmapování probíhající edukace, zjistit nedostatky v určitých edukačních procesech a určit návrhy na zvýšení kvality edukace. Výsledky: Zjistila jsem, že polovina dotazovaných byla seznámena s pojmem edukace ale ani tato polovina respondentů se celkově neorientuje v edukačních procesech. Z dalšího výzkumného šetření...
|
|
|
Optimalizace počtu ošetřovatelského personálu na JIP a odd. ARO pro dospělé
Burišková, Klára ; Strnadová, Alice (vedoucí práce) ; Novotná, Jindra (oponent)
V průběhu posledních několika let došlo k výrazné diferenciaci zdravotnických povolání. Současně se změnila i jejich role a postavení v ošetřovatelském procesu. Vznik nových oborů a rozdělení pracovníků v praxi podle dosažené odbornosti, vedlo ke změnám v organizaci práce na jednotlivých odděleních. Na oddělení intenzivní péče se pak setkáváme s péčí vysoce specializovanou, která klade na své pracovníky řadu odborných specifik. Cílem práce bylo zmapovat postavení jednotlivých pracovníků na oddělení intenzivní péče a zejména pak uplatnění zdravotnických asistentů. Dále se práce zabývá problematikou stanovení optimálního množství ošetřovatelského personálu na oddělení intenzivní péče. Výsledkem práce je zjištění, že na oddělení intenzivní péče pracovníci pod odborným dohledem v současné době nenachází potřebné uplatnění. Přesto však v budoucnu lze počítat i s větším uplatněním pracovníků pod odborným dohledem na oddělení intenzivní péče. Závěr práce je pak věnován možnostem nastavení standardu, pro výpočet potřebného množství ošetřovatelského personálu. klíčová slova: kompetence, nelékařská zdravotnická povolání, optimalizace počtu, skórovací systémy ve zdravotnictví, všeobecná sestra, zdravotnický asistent,
|
|
|
Neodkladná rozšířená KPCR v prostředí zdravotnického zařízení
Jarešová, Petra ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou poskytování neodkladné rozšířené kardiopulmocerebrální resuscitace v prostředí zdravotnického zařízení. Hlavním předmětem zájmu je proces, algoritmus, na sebe navazujících jednotlivých kroků, jejichž správné provedení v praxi by mělo vést k poskytnutí efektivní KPCR nebo k minimalizaci následných poresuscitačních komplikací. Práce je zaměřena především na nelékařského zdravotního pracovníka jakožto nezbytného člena zdravotnického týmu, na jeho úkoly, povinnosti a kompetence. Teoretická část bude zpracována dle současných doporučení Evropské resuscitační rady. V následné empirické části je zahrnuta metodologie výzkumného šetření, průběh sběru dat a konečná interpretace výsledků, s následným rozborem a diskuzí. Výzkumné šetření je vedeno formou kvantitativního výzkumu, dotazníkovým šetřením. Cílem výzkumu bylo zjistit úroveň teoretické průpravy respondentů, způsoby průběžného vzdělávání a současné podmínky na vybraných pracovištích. Na základě zjištěných výsledků jsou navržena opatření pro ošetřovatelskou praxi. KLÍČOVÁ SLOVA: rozšířená kardiopulmocerebrální resuscitace (KPCR), náhlá oběhová zástava, náhlá dechová zástava, fibrilace komor, elektrická defibrilace, algoritmus KPCR, poresuscitační syndrom, úkoly sestry.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů s cévním onemocněním
Šestáková, Anežka ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá postiženími periferních cév, a to žilní trombózou postihující končetiny a pánevní oblast a akutním tepenným uzávěrem postihujícím končetiny. Kromě dat týkajících se těchto onemocnění prezentuje práce ošetřovatelskou péči o tyto nemocné a ošetřovatelskou péči o nemocné, kterým jsou v rámci prevence nebo léčebně podávána antikoagulancia. V empirické části je provedeno kvantitativní výzkumné šetření pomocí techniky sběru dat, kterou byl anonymní dotazník. Respondenty byly všeobecné sestry, které pracovaly na interních, chirurgických či multioborových jednotkách intenzivní péče nefakultních a krajských nemocnic. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jestli se všeobecné sestry orientují ve všeobecných tématech nekoronární cévní problematiky, ve zvláštnostech ošetřovatelské péče u warfarinizovaných a heparinizovaných pacientů, a dále zda se všeobecné sestry orientují ve zvláštnostech ošetřovatelské péče u pacientů s nekoronárním cévním uzávěrem. Zjistili jsme, že nejvíce se sestry orientují ve zvláštnostech ošetřovatelské péče u warfarinizovaných a heparinizovaných pacientů. Naopak téměř vůbec se sestry neorientují ve zvláštnostech ošetřovatelské péče u pacientů s nekoronárním cévním uzávěrem. Ve všeobecných tématech nekoronární cévní problematiky se orientuje přesně polovina...
|
|
|
Alzheimerova choroba a prostředí intenzivní péče
Ježková, Kateřina ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Nejdlová, Tereza (oponent)
Úvod: Diplomová práce "Alzheimerova choroba v prostředí intenzivní péče" pojednává o specifikách a úskalích ošetřovatelské péče o pacienty s tímto chronickým a degenerativním onemocněním na odděleních intenzivní medicíny. Počet pacientů s Alzheimerovou chorobou stále narůstá a péče o ně na takto specifických odděleních je velmi náročná. Záměrem této práce bylo zmapovat nejvíce problematické oblasti v poskytované péči a navrhnout jejich řešení. Metody a výsledky: V empirické části jsou uvedeny výsledky realizovaného kvalitativního výzkumu, který proběhl formou rozhovorů s 10ti všeobecnými sestrami, které mají s těmito pacienty zkušenosti. Po doslovné transkripci získaných rozhovorů jsou výsledky sumarizovány v závěrečné diskuzi. Vyplývá z nich, že hlavní problémy při péči o pacienta s demencí spatřují všeobecné sestry v jeho snížené schopnosti spolupráce, změnách chování, které se pak často objevují v důsledku změny prostředí a obtížné komunikaci. Za komunikační bariéry považují pacientovu zmatenost, jeho negativismus a neschopnost nalézt správná slova. Z toho pak vyplývají nesmírné nároky na trpělivost pečujícího personálu. Dotazované všeobecné sestry k pacientům s demencí přistupují kladně a péči o ně neodmítají. Závěr: Výsledky práce ukazují, že péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou na...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta po operaci chlopenních vad
Beranová, Veronika ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacienta po operaci chlopenních vad. Záměrem závěrečné práce bylo zjistit zásady specializované ošetřovatelské péče o pacienta po operaci chlopenních vad, analyzovat stav psaných standardů při poskytování péče o pacienta po operaci chlopenních vad či stavy ošetřovatelských protokolů při specializované ošetřovatelské péči. Záměrem kvalitativního - pozorovacího průzkumu při poskytování specializované ošetřovatelské péče bylo nalezení odpovědi na otázku, zda se v pražských kardiochirurgických centrech výrazně liší specifika ošetřovatelské péče. V teoretické části jsou uvedeny kapitoly charakterizující kardiochirurgická centra, historii chirurgického řešení srdečních chlopní, nejčastější chlopenní vady srdce v dospělosti. Podrobně se v teoretické části věnuji ošetřovatelské péči o pacienta po kardiochirurgickém výkonu, kde nelze opomenout monitoraci fyziologických funkcí, umělou plicní ventilaci, bezprostřední polohu po elektivním kardiochirurgickém výkonu. Dále se věnuji mobilizaci nemocného, dechové rehabilitaci, farmakoterapii, péči o chirurgickou ránu, komunikaci, výživě, bolesti, psychoterapii a možným komplikacím. Také nesmím opomenout kapitolu zahraničních studií, které se věnují problematice pooperačních komplikací a rizikovým faktorům. Empirická...
|
|
|
Potřeba spánku u nemocných v intenzivní péči
Svobodová, Karolína ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou spánku u nemocných v intenzivní péči. Spánek je základní lidskou potřebou důležitou pro správnou činnost organismu. Nemocný člověk má zvýšenou potřebu spánku a tato potřeba patří mezi jednu z nejčastěji frustrovaných. V teoretické části definuji spánek jako základní lidskou potřebu, zabývám se fyziologií a poruchami spánku. Zahrnuji i kapitolu zabývající se pracovištěm intenzivní péče a aspekty tohoto prostředí, které ovlivňují spánek nemocného. Hlavním cílem je zjistit, zda je u pacientů hospitalizovaných v intenzivní péči saturována potřeba spánku. Stanovila jsem i dílčí cíle a to zjistit informace týkající se spánku pacienta v domácím prostředí. Zjistit, co ovlivňuje sestry v přístupu ke spánku a vyhledat faktory, které mají vliv na spánek z pohledu sester i z pohledu pacientů. V empirické části jsem stanovených cílů dosáhla prostřednictvím rozhovorů a dotazníkového šetření. Rozhovory s pacienty jsem zjistila, že potřeba spánku nemocných v intenzivní péči není dostatečně saturována. Ze 30 dotazovaných respondentů 17 z nich považovalo svůj spánek za nekvalitní. Zároveň jsem zmapovala faktory, které mají největší podíl na uspokojování potřeby spánku. Dotazníkovým šetřením jsem zjistila, že většina zdravotních sester považuje spánek pacientů v rámci léčebného...
|
host ::
RSS.