|
|
China's Maritime Lawfare
Straatsma, Wietse ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Bruner, Tomáš (oponent)
Bibliographic note STRAATSMA, Wietse. China's Maritime Lawfare in the South China Sea. Prague, 2018. 83 pages. Master's thesis (Mgr.) Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of Political Studies. Department of Security Studies. Supervisor PhDr. Vít Střítecký, M.Phil., Ph.D. Abstract The primary aim of this thesis is to examine if and how the People's Republic of China uses legal warfare to strengthen its maritime power in the South China Sea. To examine this, Dunlap's interpretation of lawfare has been combined with a lawfare typology from Kittrie to create a framework from which China's behavior has been examined. The paper posits that China's behavior in and related to the South China Sea meets the criteria of lawfare. China utilizes both instrumental lawfare and compliance-leverage disparity lawfare to justify its legal claims on the South China Sea's maritime sphere and the landforms that lie within it. This lawfare combined with enforcement has led to China gaining substantial maritime power. The islands China occupies and their militarization have granted it marine resources, naval power, and bases to project power from. The thesis contributes to the literature on China's behavior in the South China Sea by providing a lens through which to view its actions. Moreover, it contributes...
|
|
|
Přičitatelnost jednání státu podle mezinárodního práva veřejného
Bruner, Tomáš ; Ondřej, Jan (oponent)
Práce nejdříve popisuje historické proměny způsobu, jak přičítat jednání jednotlivce státu. Původní starověké pojetí kolektivní odpovědnosti bylo absolutní. Státu či pospolitosti byl tedy přičítán jakýkoli protiprávní čin jeho členů, poškozené společenství si mohlo zvolit, zdali bude vyžadovat a přijme reparaci, nebo se uchýlí k použití síly. Toto pojetí se změnilo ve vrcholném středověku a novověku. Došlo k subjektivizaci odpovědnosti, kdy byly mezinárodní vztahy vnímány jako meziosobní vztahy mezi panovníky. Protiprávní jednání soukromých osob pak nebylo panovníkům přičítáno a převládlo subjektivní pojetí odpovědnosti založené na zavinění panovníka, a to buď ve formě konání, nebo opomenutí, resp. nedbalosti. Přičitatelnost jednání panovníka státu se pak rozšířila i na přičitatelnost jednání státních orgánů. Od 19. století však docházelo ke zpětné objektivizaci odpovědnosti. Koncept diplomatické ochrany fakticky umožnil přičíst státu, že nezajistil ochranný standard zájmů cizince na svém území. Koncept náležité péče (due diligence) pak i v dalších oblastech určil, že lze státu přičíst, pokud dopustí, aby došlo k porušení práva. Zde ovšem zůstává sporné, zda je možné státu přičíst celkový následek protiprávního jednání, nebo pouze jeho část, neboť státu je přičitatelné jen to, že jednání nezabránil, nikoli...
|
|
|
TechPower to the People: States' Monopoly Over Security and Surveillance in Turmoil
Bogunovic, Marko ; Bruner, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Emerging technological trends have opened the possibilities for information manipulation across multiple platforms resulting in a power shift from the state to its citizens. This study takes on three cases as exemplars which will demonstrate how technology fabricates power in liberal states, causing a power dynamics shift. Each of the case studies will illustrate how technological vigilantism in one form or another allows for the citizen emancipation. The erosion of the relationship between the perpetrator and victim will also be discussed as private and public tracking devices becomes widespread. The initial findings suggest that the introduction of private software tracking has amplified the rate at which the state's monopoly over security and surveillance is eroding. Representing three key sections of a society - public, private, and civil - the cases analyzed show that each section is moving towards micromanagement meaning that citizens are taking the law into their own hands, despite high police competency. Find My iPhone, Twitter, Snapchat, Facebook, as well as other social networks and tracking software help support the rise of technology vigilantes. The state's monopoly over security and surveillance is in turmoil. Thus, this multi-case study will take on a discussion between two potential...
|
|
|
Postoj EU k diskriminaci Rohingyů v Barmě od roku 2011
Božinovová, Alexandra ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bruner, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit postoj Evropské unie k diskriminaci Rohingyů v Barmě od roku 2011, kdy se země začala otevírat okolnímu světu. Během následujících let stát předložil řadu reforem, transformoval politické zřízení a uspořádal první demokratické volby. Jelikož Barma prošla značnými změnami, Evropská unie nejprve zmírnila a pak v roce 2013 zrušila téměř všechny uvalené sankce. Velkým problémem, před kterým Barma stále stojí, je porušování lidských práv, zejména práv Rohingyů. Metodologicky je práce ukotvena pomocí obsahové analýzy textu, která byla aplikována na širokou škálu dokumentů, ze kterých byla získána data pro analytickou část práce. Teoretický základ studie tvoří agenda-setting a salience. Tyto teorie byly použity pro stanovení dvou hypotéz práce, které zkoumají postavení této otázky na agendě EU a její důležitost. Z výzkumu vyplynulo, že největší míru pozornosti problematice věnuje Evropský parlament a dále pak EEAS. Naopak Evropská rada a DEVCO věnují otázce méně času. I přes veškeré snahy Unie a poskytnutou finanční, lidskou a materiální pomoc, ke zlepšení situace nedošlo a Rohingyové stále čelí porušování lidských práv a nejsou plnoprávnými občany Barmy.
|
|
|
Kulturní památky v ozbrojených konfliktech: Typické motivace k jejich ničení
Pelikánová, Eva ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Bruner, Tomáš (oponent)
Ochrana kulturních památek v době ozbrojených konfliktů se zejména v posledních letech stala často skloňovaným tématem. Ukazuje se, že i přes širokou základnu mezinárodně-právní kodifikace principů, které mají zabránit ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech, jsou kulturní památky ničeny. V debatě o jejich ochraně není věnována dostatečná pozornost hodnotám kulturních památek, které nejen v ozbrojených konfliktech pro zainteresované aktéry památky představují, ale také motivacím, které aktéry k samotnému ničení vedou. Práce vychází ze současného stavu poznání jak v akademické či mezinárodně-právní oblasti a zaměřuje se na zkoumání motivací, které vedou aktéry k ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech. K zodpovězení výzkumné otázky: "Jaké motivace vedou aktéry k aktivnímu ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech?" je vycházeno z analýzy literatury, která odkrývá motivace vysvětlující ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech. Tyto motivace budou pro účely práce chápány jako teoretická vysvětlení ničení a na základě pěti případových studií bude ověřována jejich platnost. Následná syntéza závěrů případových studií bude reflektovat všechna teoretická vysvětlení, tedy škálu motivací, které vedou aktéry k ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech....
|
|
| |
|
|
Predicting Conflicts via Maternal Mortality Rates? Human Security and the Emergence of Armed Conflict
Sommerová, Gabriela ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Bruner, Tomáš (oponent)
Předložená diplomová práce zkoumá relevanci lidské bezpečnosti jako prostředku k předcházení vzniku konfliktů. Množství programů a politik mezinárodního společenství a dalších aktérů je koncipováno s předpokladem, že zlepšováním indikátorů lidské bezpečnosti docílí snížení rizika vzniku konfliktů. Představená kvantitativní analýza porovnává míry indikátorů lidské bezpečnosti s četností vzniku konfliktů v období mezi lety 1990 - 2010 s cílem evaluace adekvátnosti těchto předpokladů. Analýza tak překračuje existující, především normativní diskuse o lidské bezpečnosti, které se věnující převážně definici, konceptualizaci, legitimitě či využitelnosti konceptu v praxi. Představená statistická analýza problematizuje nedostatečně prozkoumané diskurzy lidské bezpečnosti, které navzdory své nepodloženosti vedou k implementaci množství programů s cílem prevence konfliktů. Představená analýza zjišťuje, že náhodný set indikátorů lidské bezpečnosti vykazuje vztah se vznikem konfliktů a součásti lidské bezpečnosti tedy mají souvislost se vznikem konfliktů. Relevance konceptu lidské bezpečnosti jako takového však potvrzena není. Výsledkem je návrh k upuštění od snah o aplikaci existujícího konceptu lidské bezpečnosti a ke změně způsobu formulace programů a politik zaměřených na prevenci konfliktů směrem k indikativním...
|
|
|
Orientalism reversed: Critical analysis of the African Court on Human and Peoples' Rights
Bruner, Tomáš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce používá kritickou teorii a s její pomocí zkoumá historii a fungování Afrického soudu pro lidská práva. Tato judiciální instituce byla založena v roce 1998, avšak až do roku 2013 nerozhodla jediný případ v jádru věci, veškeré stížnosti byly odmítány pro nedostatek jurisdikce. Teprve v roce 2013 vydal soud pouhé dva rozsudky, které se skutkově zabývají situací stěžovatelů. Nicméně nadále existuje reálné nebezpečí, že soud bude fungovat jen pro státy, které mu to dovolí. Takováto nečinnost soudu silně kontrastuje s intenzitou porušování lidských práv na africkém kontinentě. Stejně tak vyvrací ideje liberálního institucionalismu, podle nichž by mezinárodní organizace měly posilovat spolupráci mezi státy a zároveň přispívat k rozvoji vzájemně propojených oblastí: ekonomické spolupráce, demokracie a ochrany lidských práv. Práce je empirickou jednopřípadovou studií, která se vymezuje proti předpokladům liberálního institucionalismu a využívá kritickou teorii v užším slova smyslu, aby dokázala, že soud byl sice přijat na základě liberálně-institucionálního přesvědčení, ovšem bez reálné ochoty států svěřit mu skutečnou autoritu a omezit svou suverenitu. Soud, jakožto procesní rozšíření hmotněprávních ochrany lidských práv, má pouze zvýšit legitimitu afrických států a zařadit je do klubu...
|
|
|
Srovnání jazyka komunistické a nacistické propagandy v úvodnících a vybraných komentářových textech deníku Rudé právo (leden-červenec 1950) a deníku Venkov (srpen-prosinec 1941)
Bruner, Tomáš ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Röhrich, Alex (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává jazyk užitý v persuasivních textech propagujících komunistickou a nacistickou ideologii. Po stručném teoretickém úvodu se autor práce věnuje pojmům v jazyce obou řečí, které lze na základě vlastních i cizích poznatků označit za klíčové pro jazyk dané propagandy - pojmu "lid" v komunistické řeči a pojmu "národ" v nacistické řeči. Tato práce porovnává způsob a cíl užití těchto pojmů. Zkoumá jejich legitimizační účinek, jehož je dosahováno prostřednictvím racionalizace, narativizace a univerzalizace, zároveň se zabývá mytizací těchto pojmů v řeči daných propagand. Práce rovněž zkoumá, s jakými dalšími pojmy a jakým způsobem jsou tyto klíčové pojmy spojovány. Autor vychází z poznatků komunistické řeči, kterou považuje za doposud podrobněji popsanou, s nimi poté konfrontuje získané poznatky o řeči nacistické.
|
|
|
Přičitatelnost jednání státu podle mezinárodního práva veřejného
Bruner, Tomáš ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Práce nejdříve popisuje historické proměny způsobu, jak přičítat jednání jednotlivce státu. Původní starověké pojetí kolektivní odpovědnosti bylo absolutní. Státu či pospolitosti byl tedy přičítán jakýkoli protiprávní čin jeho členů, poškozené společenství si mohlo zvolit, zdali bude vyžadovat a přijme reparaci, nebo se uchýlí k použití síly. Toto pojetí se změnilo ve vrcholném středověku a novověku. Došlo k subjektivizaci odpovědnosti, kdy byly mezinárodní vztahy vnímány jako meziosobní vztahy mezi panovníky. Protiprávní jednání soukromých osob pak nebylo panovníkům přičítáno a převládlo subjektivní pojetí odpovědnosti založené na zavinění panovníka, a to buď ve formě konání, nebo opomenutí, resp. nedbalosti. Přičitatelnost jednání panovníka státu se pak rozšířila i na přičitatelnost jednání státních orgánů. Od 19. století však docházelo ke zpětné objektivizaci odpovědnosti. Koncept diplomatické ochrany fakticky umožnil přičíst státu, že nezajistil ochranný standard zájmů cizince na svém území. Koncept náležité péče (due diligence) pak i v dalších oblastech určil, že lze státu přičíst, pokud dopustí, aby došlo k porušení práva. Zde ovšem zůstává sporné, zda je možné státu přičíst celkový následek protiprávního jednání, nebo pouze jeho část, neboť státu je přičitatelné jen to, že jednání nezabránil, nikoli...
|
host ::
RSS.