|
|
Překročení pravomocí prezidenta České republiky a jeho dopady v rámci systému dělby moci
Vartazaryan, Gor ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
V této diplomové práci jsem se zabýval analýzou překročení vybraných prezidentských jmenovacích pravomocí v České republice. Do analýzy jsem zahrnul jmenovací pravomoci prezidenta stanovené v Ústavě, včetně jmenování profesorů a rektorů. Analyzoval jsem všechny kontroverzní případy jmenování z let 1993 až 2023, které zahrnovaly prezidentství Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana. Cílem této práce bylo zjistit, zda prezidenti překročili své pravomoci při jmenování a v jakých situacích se k tomu případně dostali. Na základě detailního průzkumu a analýzy byly identifikovány klíčové případy, které vedly k překročení pravomocí. Výsledky této práce přináší poznatky o tom, jak jsou prezidentské jmenovací pravomoci vykládány a jakým způsobem se střetává teoretický výklad s praxí jednotlivých prezidentů. Klíčová slova Prezident, Česká republika, jmenovací akty, překročení jmenovacích pravomocí, Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman.
|
|
|
Prezidentští kandidáti 2023: sociální sítě vs. oficiální debaty
Brhelová, Tereza ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje fenoménu sociálních sítí v kontextu politických kampaní. Teoretická část práce se zabývá narůstajícím trendem využívání sociálních sítí pro účely politické komunikace a marketingu. Velká část je věnována i přímé prezidentské volbě, která je v českém prostředí považována za relativně nový fenomén, který není v politickém kontextu ještě tak ukotvený. Praktická část diplomové práce je vystavěna za pomoci kvantitativní obsahové analýzy, díky které bylo možné analyzovat velké množství dat ze sociálních sítí a televizních debat. Tato data jsou stěžejní pro výsledné zodpovězení výzkumných otázek a hypotéz, které se týkají porovnání komunikace vybraných kandidátů na sociálních sítích v debatách. Cílem práce je tím pádem analýza, na základě které je možné porovnat, jak se liší komunikace vybraných politických subjektů na sociálních sítích od jejich komunikace v oficiálních televizních debatách.
|
|
| |
|
| |
|
|
Norský stát významným vlastníkem
Lukeš, Jan ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Salamon, Janusz (oponent)
Tématem mojí závěrečné práce je vývoj politické debaty o státním vlastnictví Norska v oblasti těžby a exportu ropy a zemního plynu. Norsko je totiž jedinou plně demokratickou zemí s takto širokým státním vlastnictvím nerostného bohatství. Práce je pojatá deskriptivně a postupně tedy popisuji historické politické dění v Norsku před těžbou ropy a zemního plynu, poté se zaměřuji na počátky těžby a s tou spojené významné politické kroky. Dále mapuji následný vývoj a snažím se zachytit, na co se ve veřejné a politické debatě vytvořil konsensus, na co naopak ne a k jakým změnám docházelo. V práci popisuji a porovnávám různé názory na státní vlastnickou politiku, motivy, které k takové politice vedly a výhody i nevýhody pro občany a trh. Norsko je každopádně s takovýmto modelem naprostým světovým unikátem.
|
|
| |
|
|
Komparace komunikace Andreje Babiše a Petra Fialy během voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021
Friedel, Gabriel ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Práce se zabývá komparací komunikace Andreje Babiše a Petra Fialy během volební kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Konkrétním předmětem zkoumání je vystupování obou aktérů vůči sobě navzájem během předvolebních debat vysílaných v období od srpna do října 2021. Práce se snaží odpovědět na otázku, zda Andrej Babiš používal techniky negativní kampaně ve větší míře než Petr Fiala. V teoretické části jsou tak popsány klíčové pojmy týkající se negativní kampaně. Ksamotné analýze vystupování během debat je uplatněna metoda, která vychází z práce Williama L. Benoita rozdělující výroky aktérů do tří kategorií: útok, chvála, obrana. Z obsahové analýzy výstupů obou aktérů v debatách a roztřídění jejich výroků do těchto kategorií vyplývá, že negativní kampaň ve větší míře aplikoval Petr Fiala a nikoliv Andrej Babiš. Petr Fiala častěji používal útočné a kritické výroky, kdežto Andrej Babiš byl ve svých vyjádřeních častěji defenzivní. Byla tak zároveň potvrzena teorie vyzyvatele a obhájce. Analýza také ukázala, že Petr Fiala častěji, než Andrej Babiš používal útoky mířené na charakter protivníka. Mezi témata, která v debatách byla nejčastěji prostředkem k útokům, patřila protipandemická opatření, rostoucí ceny a státní rozpočet.
|
|
| |
|
|
Spor o jmenování Jana Lipavského ministrem zahraničí
Viktorinová, Anna ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na spor o jmenování Jana Lipavského ministrem zahraničí České republiky mezi prezidentem Milošem Zemanem a designovaným premiérem Petrem Fialou v prosinci 2021. Tento případ je zasazen do kontextu podobných dřívějších událostí za prezidentství Václava Havla a Václava Klause. Práce cílí na výzkum Zemanových odůvodnění odmítání navržených kandidátů na ministry v minulosti, zachycení hlavních typů těchto argumentací a to, jak jim odpovídá poslední případ odmítnutí jmenování ministra Jana Lipavského navrženého Českou pirátskou stranou. Tématu se práce věnuje jak v kontextu širším, kdy popisuje právě podobné případy v minulosti, tak v kontextu užším, kdy zkoumá samotná Zemanova odůvodnění k nejmenování nominovaného Lipavského. Výzkum ukazuje, že v posledním případě Zemanova argumentace většinově koresponduje s uspořádanými typy odůvodnění, které použil v minulosti. Práce se detailně zabývá procesem vedoucím ke jmenování Jana Lipavského a vlády Petra Fialy a obsahuje odbornou politologickou a ústavněprávní diskuzi, ale i veřejnou diskuzi, které vzešly ze Zemanova odmítnutí jmenování Lipavského a převážně s jeho krokem nesouhlasily. Klíčová slova Prezident, Miloš Zeman, prezidentské pravomoci, předseda vlády, jmenování ministra, Jan Lipavský, vláda, Česká republika
|
|
|
Changing patterns in electoral behaviour: comparative analysis of countries of Central and Eastern Europe
Ondruška, Michal ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Onufrák, Alexander (oponent) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Cílem této disertační práce je poskytnout nové informace o volebním chování v zemích střední a východní Evropy (CEE) v období transformace a ve volebním období po něm. Politologové, kteří studovali volební chování napříč zeměmi Střední a Východní Evropy s novými demokraciemi ustavenými krátce po pádu autoritářských režimů, našli několik pro tuto oblast unikátních zjištění; jedním z nich je specifický typ volební volatility, typický pro politické systémy, které navazují na delší období autoritářského režimu. Tato volební volatilita koreluje s vysokou nestabilitou stranického systému, kdy každé volební období vznikají nové strany a staré politické strany mizí z politické konkurence. Zatímco politologové zkoumali vztah mezi volební volatilitou a rostoucím počtem politických stran, změna stran představuje značnou hrozbu pro stabilitu stranického systému ve střední a východní Evropě. Proto tato práce studuje socioekonomické, demografické a psychologické faktory určující konkrétní typ volatilního voliče. Cílem tohoto článku je poskytnout další poznatky o tom, jak politické systémy CEE bojují s nestabilitou stranického systému, identifikovat hlavní problémy a jaké faktory je třeba změnit, pokud mají politické systémy dosáhnout vyšší úrovně stability. Výsledky tohoto článku dokazují, že zatímco volatilita voličů je...
|
host ::
RSS.