|
|
Funkce fantaskních motivů v současné české literatuře pro děti
Havlová, Jana ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Resumé Ve své diplomové práci, která nese název "Funkce fantaskních motivů v současné české literatuře pro děti", se snažím nejprve teoreticky proniknout do problematiky fantastické literatury a fantaskních motivů. Následně se zmiňuji o životě a tvorbě jednotlivých autorů a zabývám se rozborem jejich literárních děl s dětským hrdinou a fantaskním motivem. Texty vhodné k interpretaci jsem volila na základě následujících podmínek: jedná se o prózy intencionálně určené dětem a mládeži; existuje realistická rovina příběhu a do ní je začleněna oblast fantastická; pokud se dostáváme do fantazijního světa, tak je logicky zakomponován do fikčního světa odpovídajícího našim každodenním zkušenostem a tento neskutečný svět se také vztahuje k reálnému životu; fantaskní motiv má svou specifickou funkci; fantaskní motiv vystupuje jako rovnocenný prvku realistickému. Konkrétně jsou v diplomové práci rozebírány tyto prózy: Ema a kouzelná kniha Petry Braunové, Kouzelný svět Gabriely Pavla Brycze, Začarovaná třída Ivony Březinové, Lenka a Nelka neboli AHA Daniely Fischerové, Kouzelné soboty Miloše Kratochvíla, Strašidla z Nerudovky Ivany Vostřákové a knihy Ivy Procházkové Středa nám chutná, Hlavní výhra, Soví zpěv, Jožin jede do Afriky, Eliáš a babička z vajíčka, Kam zmizela Rebarbora? a Myši patří do nebe. Zmiňuji se o...
|
|
|
Nekonečný příběh Michaela Endeho a jeho vztah k mýtu
Šrejberová, Kristýna ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Tato práce, ačkoli se pokouší o jisté uchopení, zdaleka nemůže obsáhnout ani hloubku ani šíři problému, jímž se badatelé intenzivně zabývají více než jedno století, tj. mýtu. Snaží se alespoň rozpoznat a pojmenovat některé z "mytických" ("s mýtem souvisejících", "mající s mýtem společné rysy") aspektů ve zkoumaném textu - v Nekonečném příběhu. Věřím, že svým dílem přispěje к odhalení mýtotvornosti tohoto textu, a tím otevře čtenáři cestu к hlubšímu poznání jeho smyslu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Motiv města v soudobém pohádkovém příběhu
Výmolová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Resumé v českém jazyce Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním motivu města (a jeho projevy) v soudobé dětské literatuře. Opírá se o texty děl Pavla Šruta - Lichožrouti a Lichožrouti se vracejí. Práce dokládá, že stěžejní složkou těchto dvou literárních děl je prostor. A to jak prostor vertikální a horizontální, tak prostor subjektivní (subjektivně formovaný) i objektivní (objektivně formovaný). Prostřednictvím rozboru jednotlivých prostorů jsem se pokusila proniknout do způsobu výstavby prostoru a zároveň (se zaměřením se na městské prvky) interpretovat dílo. Za důležité považuji zjištění, že mezi jednotlivými díly dochází k určitým prostorovým posunům, jejichž dovršení (případné zacyklení) lze očekávat v následujících dílech série. Tento posun je vystavěn na výrazných protikladech prostorů a zároveň na jejich vzájemném doplnění. Pro účely práce jsem se také pokusila určitým způsobem shrnout problematiku časoprostoru a města v současné odborné literatuře. V závěru práce jsem se pokusila porovnat autora Pavla Šruta s Karlem Čapkem, po jehož cestě se dle mého názoru, svým svérázným způsobem, Pavel Šrut ubírá.
|
|
|
Od hororové postavy k dívčímu idolu. Postava upíra v současné literatuře pro mládež
Koubová, Denisa ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Diplomová práce se věnuje vývoji postavy upíra v literatuře pro mládež. Jejím cílem není postihnout všechny dostupné knihy o upírech, ale vybírá pouze nejzajímavější reprezentace postavy v jednotlivých obdobích. Sleduje, která díla mají na současnou podobu postavy největší vliv a snaží se popsat určitou vývojovou linii. Vybranými díly jsou Upír, Carmilla, Dracula, Interview s upírem, Upíří deníky, Pravá krev, Stmívání, Škola noci, Vampýrská akademie a Upíří internát. Tyto knihy rozděluje podle jednotlivých koncepcí postavy upíra (její vnější znaky, charakterové vlastnosti, narativní role). V úvodu práce je stručně popsán antropologický kontext tématu, zejména původ postavy v evropské lidové slovesnosti. Dále se práce zabývá žánry, které se nejvíce uplatňují v upíří literatuře, a obecnou charakteristikou postavy v literárním díle. Po samotné analýze popisující proměnu postavy od její naturalistické podoby do podoby civilizované/domestikované se v závěru věnuje upírovi jako literárnímu symbolu.
|
|
|
Tvorba a mystifikace (Jan Novák, Jan Lukeš, T.R. Field)
Odložilíková, Žaneta ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Diplomová práce Tvorba a mystifikace (Jan Novák, Jan Lukeš, T. R. Field) přibližuje čtenáři tři osobnosti české literatury 20. století, které jsou zatím z pohledu literární vědy reflektovány pouze okrajově. Jsou to autoři, jejichž tvorba je provázena řadou literárních mystifikací, pocházejících od autorů samotných, nebo od osob, jejich tvorbou a osobností inspirovaných. Všichni tři autoři dále spadají do kategorie tzv. mašíblů, což mimo jiné znamená, že jejich život a potažmo dílo bylo do určité míry ovlivněno podivínstvím jejich osobnosti, nebo dokonce duševní nemocí. V úvodní kapitole, která má zároveň zastřešující charakter, je vymezen a popsán pojem literární mystifikace. Dále je tento usouvztažněn s pojmy souvisejícími, jako je hra, ludismus, mýtus. Důraz je kladen na odlišení literárních mystifikací od mystifikací klasických. Zmíněny jsou také konkrétní příklady vybraných literárních mystifikací z české literatury. Pozornost je věnována rovněž publikacím Vladimíra Boreckého, který se zabýval kategorií tzv. mašíblů, nebo také podivínů. Následující kapitoly se již zabývají jednotlivými autory. Postup při popisu každého z nich je vždy stejný. Nejprve jsou uvedeny zdroje informací, další kapitola se zabývá jejich životními osudy. Následuje kapitola, která tvoří jádro jednotlivých studií o...
|
|
| |
|
|
Humor a satira tří opomíjených autorů 19. století
Ešnerová, Marcela ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Stejskalová, Anna (oponent)
Diplomová práce Humor a satira tři opomíjených autorů 1. poloviny 19. století se zabývá humorem a jeho projevy vůdčích osobností humoristických časopisů 30. a 40. let 19. století. Zaměřuje se na tři dnes téměř zapomenuté autory, kteří se podíleli na vývoji humoristické a satirické tvorby u nás, a to Josefa Jaroslava Langra, Václava Filípka a Františka Hajniše. Na pozadí tehdejšího společenského i literárního kontextu se snaží ve zkratce zachytit životní osudy a cesty těchto tří humoristů, které byly mnohdy poměrně pohnuté. Zdůrazňovány jsou zejména některé momenty a životní peripetie, které zásadním způsobem ovlivnily jejich literární tvorbu. Představována je zde především jejich původní humoristická a satirická tvorba, kterou v době rozvoje českého společenského života a v době, kdy se humoristika dostává do středu zájmu, vydávali v mnohých časopisech té doby. Autorka se snaží seznámit současného čtenáře s jejich rozsáhlým dílem ve formě deklamovánek, humoresek, epigramů či humoristicko-satirických povídek a básní, které je dnes dostupné převážně pouze z dobového tisku. Pozornost je věnována rovněž tématům, kterým se Langer, Filípek a Hajniš ve svých dílech věnovali. Zabývá se jejich mírně káravou kritikou každodenního života tehdejší české společnosti, a to zejména v oblastech společenských mravů,...
|
|
| |
|
|
Prostor jako významotvorný činitel v literatuře pro děti a mládež
Stejskalová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Diplomová práce s názvem Prostor jako významotvorný činitel v literatuře pro děti a mládež se zabývá tvorbou a zobrazením literárního prostoru v intencionálních dílech literatury pro děti a mládež. Práce má charakter literárně analytický a literárně interpretační a opírá se o teoretická díla věnující se literárnímu prostoru. Je rozdělená do dvou částí, v první části je věnována pozornost teoretickému vymezení pojmu literární prostor, v druhé části jsou rozebírána literární díla nejprve zlatého kánonu světové literatury pro děti a mládež (Bratři Lví srdce Astrid Lindgrenové, Nekonečný příběh Michaela Endeho a Jako v zrcadle, jen v hádance Josteina Gaardera) a následně současné české literatury pro děti a mládež (Lenka a Nelka neboli AHA Daniely Fischerové, Spící město, Spící spravedlnost a Spící tajemství Martina Vopěnky a Soví zpěv Ivy Procházkové). V teoretické části je vymezen pojem literární prostor především z hlediska literární topologie. Při definování tohoto pojmu se autorka opírá o literární studie věnované literární topologii, a to především o statě Daniely Hodrové (Místa s Tajemstvím), Gastona Bachelarda (Poetika prostoru a Poetika snění), Zdeňka Hrbaty (Prostory, místa a jejich konfigurace v literárním díle in Na cestě ke smyslu) a publikaci Poetika míst: kapitoly z literární tematologie...
|
|
|
Libreto versus divadelní hra s využitím textu Karla Čapka Věc Makropulos
Mudrová, Jitka ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
V diplomové práci jsem se pokusila doložit shodné rysy dramatu a libreta. Využila jsem k tomu text dramatu Věc Makropulos Karla Čapka a text libreta Věc Makropulos Leoše Janáčka. Cílem bylo představit nejen shodné dramatické rysy, ale také specifické postupy libretistické praxe, kterých musel Janáček využít při přepracování Čapkovy hry v operní libreto. Ukázalo se, že dramatické prvky se projevují v libretu především v rovině struktury, libretistické potom v oblastech týkajících se děje, charakterizace postav a vyjádření vztahů mezi postavami. Rozborem byly potvrzeny úvodní hypotézy.
|
host ::
RSS.