|
|
Evoluční aspekty vzniku bipedie u homininů
Pinterová, Nikola ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Práce pojednává o lidské bipedii, jí předcházejícímu lokomočnímu chování a možných důvodech jejího vzniku. Prostřednictvím nálezu Ardipithecus ramidus ramidus, který se svým datováním blíží rozdělení vývojové větve šimpanzů a člověka, zkoumáme prebipední vzorec lokomočního chování. Důraz klademe i na způsob pohybu samotného A. ramidus ramidus. Na základě literárních zdrojů jsme v práci pro přehlednost shrnuli lokomoční vzorce chování zástupců oddělení úzkonosých opic (Catarrhini) a vypsali důležité adaptace lidské kostry na bipedii. Dané adaptace jsou pak kritériem pro hodnocení bipedie u jednotlivých fosilních kostí A. ramidus ramidus. Dále je věnován prostor evolučním hypotézám vzniku bipedie. Klíčová slova Bipedie, lokomoce, člověk, šimpanz, Ardipithecus ramidus ramidus, hominini, evoluce
|
|
|
Ko-evoluční aspekty genetické diverzity: mléčná produkce a laktázová persistence
Priehodová, Edita ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent) ; Macholán, Miloš (oponent)
Laktázovou persistencí (LP) nazýváme geneticky podmíněnou schopnost trávit laktózu (mléčný cukr) v dospělosti. Laktóza je štěpena enzymem tenkého střeva - laktázou, jehož produkce u savců po odstavení ustává. V případě LP je laktáza produkována po celý život, čímž je umožněno bez obtíží přijímat větší množství čerstvého mléka. LP je doložena jen u některých lidských populací. Celosvětově je její rozšíření nerovnoměrné, nejčastější je v severní Evropě a u pastevců aridních oblastí Afriky a Arábie. LP souvisí se vznikem zemědělství před 10 000 lety a počátky mléčné produkce. V určitých populacích nacházíme signál silné pozitivní selekce pro LP, zřejmě podmíněnou různými faktory v závislosti na různých životních podmínkách. LP způsobují jednobodové polymorfismy nacházející se zhruba 14 kb upstream od laktázového genu. Dnes je známo pět různých pro-LP variant, které vznikly a rozšířily se zcela nezávisle. Jedním z možných center vzniku LP je Arabský poloostrov, kde se poprvé objevila a rozšířila pro-LP varianta -13915*G. V této práci bylo studováno rozšíření pro-LP mutací u populací jižní Arábie a afrických Arabů. U všech analyzovaných souborů byl potvrzen výskyt -13915*G. V jižní Arábii pak u většiny souborů ve frekvenci vyšší než 50 %. U afrických Arabů patřících k pastevcům velbloudů byl zaznamenán...
|
|
|
Biologické charakteristiky jedinců z barokní fáze pohřebiště Sv. Benedikta v Praze - analýza demografické krize
Pinkr, Tomáš ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Černý, Viktor (oponent)
Cílem předkládané práce bylo identifikovat hromadné hroby V. fáze pohřbívání na pohřebišti kolem bývalého kostela sv. Benedikta v Praze a pomocí epigenetických znaků na zubech určit, zda jsou vybrané celky hromadných hrobů biologicky příbuzné a zda náleží k jedné demografické krizi. Zásadní částí diplomové práce byla analýza archeologicko-antropologické dokumentace, která umožnila hromadné hroby identifikovat a sloučit je do vyšších celků dle těchto kritérií: lokalizace hromadného hrobu na pohřebišti, orientace jednotlivých pohřbů v hromadných hrobech, způsob pohřbu a nalezené artefakty. Nápomocné byly také předchozí výzkumy prováděné Francouzsko-českým týmem, zejména pak radiokarbonová datace několika hrobů. Vlastní zkoumání biologické příbuznosti jedinců hromadných hrobů bylo provedeno pomocí epigenetických znaků na zubech, které byly hodnoceny dle slovních popisů a sádrových odlitků zubů (Turner et al. 1991). Ze statistických metod byly použity míra divergence a střední míra divergence, které udávají míru nepodobnosti pravděpodobností výskytu odpovídajících si znaků. Výsledkem práce je identifikování 19 mnohočetných hrobů, ze kterých bylo sloučením několika hromadných hrobů vytvořeno pět celků. Z těchto pěti celků byly pro další analýzy použity pouze tři celky, u kterých bylo prokázáno, že jedinci v...
|
|
| |
|
|
Limity v odhadu pohlaví podle kostry vyplývající z populační specificity klasifikačních funkcí - příklad pohlavního dimorfizmu lidské tibie.
Kotěrová, Anežka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Galeta, Patrik (oponent)
Pro odhad pohlaví neznámých kosterních pozůstatků navrhuje forenzní antropologie klasifikační techniky, kterými jsou populačně specifické diskriminační či jiné funkce. Toho jsou si jejich autoři většinou vědomi. Ačkoli jsou tyto metody většinou navrženy v populacích, které žily převážně koncem 19. a v průběhu 20. století, přesto bývají považovány za platné v recentních populacích. O jejich praktickém použití v dnešní forenzní praxi rozhoduje neznámá míra spolehlivosti či špatné klasifikace. Kladli jsme si otázku, jaké je skutečné riziko chyb, bude-li přehlížena populační specificita diskriminačních funkcí rozměrů tibie. Cílem práce je podat důkaz o nevhodnosti užívání metod, které jsou ovlivněné populační specificitou a sekulárním trendem. V souboru 30 mužských a 26 ženských CT snímků dospělých jedinců současné české populace jsme na segmenovaných modelech programem Morphome3cs změřili 10 rozměrů, tradičně užívaných k odhadu pohlaví podle tibie. Navíc jsme na tomto souboru navrhli dvě vlastní diskriminační funkce, DF1 s úspěšností odhadu 85,7 % a DF2 s 82,1 %. Pro účely stanovení chyby při nerespektování populační specificity jsme vybrali publikované klasifikační funkce tibie pro populaci euroamerickou (Işcan a Miller-Shaivitz, 1984b), japonskou (Işcan et al., 1994), portugalskou (Brůžek, 1995),...
|
|
|
Od rekonstrukce obličeje podle lebky k identifikaci jedince : požadavky, principy, problémy
Moštková, Miroslava ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Rekonstrukce obličeje podle lebky je technika, kterou lze reprodukovat původní vzhled jedince, avšak vytvoření naprosto přesné podoby je v současné době nemožné. Rekonstrukce je využívaná při archeologickém výzkumu nebo při vyšetřování forenzních případů. Metody rekonstrukce obličeje můžeme dělit na morfoskopické, morfometrické, kombinované a lze je využít při manuálním a počítačovém způsobu rekonstrukce při tvorbě dvojrozměrných a trojrozměrných modelů. U každé z těchto metod lze hodnotit přesnost a spolehlivost pomocí kvantitativních a kvalitativních metod. Spolehlivost a přesnost rekonstrukce by měla být zvážena i z pohledu percepce obličeje. Lidský obličej je vnímán holisticko-analytickým způsobem, jehož základem je vypočítávání distančních rozdílů mezi znaky. Rekonstrukce obličeje je založená na rozpoznávání známých obličejů, ty jsou vnímány na základě vnitřních znaků, jejich vnímání není ovlivněno změnou úhlu pohledu nebo výrazu. Neznámé obličeje jsou vnímány pomocí vnějších znaků. Obličeje s výrazným obličejovým znakem jsou rozpoznávány rychleji. Obličejové znaky lze seřadit podle velikosti jejich vlivu na rozpoznání obličeje, čím je znak větší, tím větší má vliv. Od největšího a nejdůležitějšího je lze seřadit: obrys obličeje, horní část obličeje, oči s obočím, ústa, nos. Tato práce shrnuje...
|
|
|
Biologická variabilita nemetrických znaků na postkraniálním skeletu u mladoeneolitických populací Čech.
Miklasová, Barbora ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Nemetrické znaky na poskraniálním skeletu charakterizují biologickou variabilitu morfologie kostry člověka. Zvláštní místo mezi nimi zaujímají kostní změny v některých oblastech svalových a vazivových úponů a přídatné kloubní plošky, u kterých se předpokládá souvislost s nadměrnou, resp. "specializovanou" fyzickou zátěží během života jedince. Na základě výskytu 94 postkraniálních nemetrických znaků byl hodnocen kosterní materiál kultury se šňůrovou keramikou a kultury zvoncovitých pohárů z nalezišť na území Čech. Původ nositelů obou těchto kultur je stále diskutovaným tématem. Jednou z hypotéz je, že v případě mladoeneolitických kultur se jednalo o tutéž populaci, v níž došlo k šíření stylu a technologie, jevícího se jako nový kulturní komplex. U každého souboru zvlášť byla na základě četností výskytu jednotlivých znaků ověřena závislost výskytu na pohlaví, u bilaterálně se vyskytujícíh znaků také preference stranového výskytu. Oba soubory byly na základě výskytu postkraniálních nemetrických znaků srovnány pomocí míry divergence a střední míry divergence. Statisticky významný rozdíl ve výskytu byl prokázán jen u 2 nemetrických znaků, celkově se oba soubory jeví jako biologicky homogenní. Následně byly četnosti u těchto mladoeneolitických kultur porovnány s daty jiných souborů, a to velkomoravského...
|
|
|
Evoluce menopauzy a trvání reprodukční délky života u člověka a srovnání se sociálně žijícími savci.
Fuxová, Helena ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Práce shrnuje základní údaje o reprodukční délce života u člověka, zvláštní důraz je kladen především na syntézu dostupných poznatků o existenci a evoluci menopauzy a postreprodukčního období. Na základě publikovaných údajů se práce zabývá výskytem těchto jevů nejen u člověka, ale i u dalších sociálně žijících savců. Následně bakalářská práce dochází k zjištění, že ukončení reprodukce následované postreprodukčním obdobím není pouze výsadou člověka, ale s obdobnými projevy se můžeme setkat i u jiných taxonů. Zvláštní pozornost je věnována primátům a kytovcům, u kterých je fenomén menopauzy a postreprodukčního života intenzivně studován. Pro získání uceleného přehledu a možnosti odlišného pohledu na věc jsou krátce shrnuty i poznatky týkající se přítomností těchto jevů u jiných skupin obratlovců i bezobratlých. Jsou zde též srovnávány fenomény menopauzy a postreprodukčního života u lidí a dalších zástupců živočišné říše. Bakalářská práce dochází k zjištění, že menopauza, či ukončení reprodukce následované postreprodukčním obdobím, jsou jevy v biologii častější, než se obecně předpokládá. Klíčovou součástí je též kritický pohled na nejdůležitější teorie zabývající se evolucí menopauzy u člověka ("Teorie babičkovství", "Teorie pečující matky" atd.). Dále se tato práce zabývá časovým zařazením vzniku menopauzy u...
|
|
|
Variabilita spánku a spánkového chování u vybraných homogenních skupin osob
Tomašovská, Jana ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent)
V současné době stoupá frekvence tzv. civilizačních chorob a životní rytmus industriální společnosti přináší i zvýšenou četnost spánkových poruch. Ve společnosti můžeme pozorovat různé nefyziologické nebo patologické jevy, které provázejí naši kulturu a společnost, pro něž člověk nemá a nemůže mít vytvořeny adaptační mechanismy. Cílem předkládané diplomové práce je zmapování spánkového chování dvou skupin zdravých dospělých osob (mladí dospělí a senioři) a zjištění faktorů, které kvalitu spánku ovlivňují. Stanovili jsme tři hypotézy (Hypotéza č. 1: Během života se délka a kvalita spánku mění. Hypotéza č. 2: Délka spánku má vliv na BMI. Hypotéza č. 3: Délka spánku je závislá na životním stylu.) a dalším šetřením jsme ověřovali jejich platnost. Do vzorku jsme zařadili skupinu mladých dospělých (76 žen a 51 mužů) a skupinu aktivních seniorů (50 žen a 40 mužů). Spánkové chování jsme sledovali dotazníkovou formou, každá osoba zodpověděla 50 otázek. Odpovědi byly statisticky zpracovány. Při kontaktu s respondenty jsme zaznamenali jejich základní somatické charakteristiky (tělesnou výšku, tělesnou hmotnost a Body Mass Index). Zjistili jsme statisticky významný rozdíl (p < 0,05) ve spánkovém chování mladých dospělých jedinců a seniorů ve všedním dni a o víkendu. U mladých dospělých zaznamenáváme nárůst...
|
|
|
Výživa v dětství ve vztahu k utváření sociálních rolí a zdravotnímu stavu velkomoravské populace
Jílková, Michaela ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Tato práce se věnuje rekonstrukci stravy na základě relativních poměrů stabilních izotopů uhlíku a dusíku v kolagenu z kostních a zubních vzorků. Materiálem využitým v této práci je 46 dospělých jedinců, z kosterního souboru od VI. kostela v Mikulčicích z období Velkomoravské říše (9. - 10. stol.). Izotopové hodnoty jsou zpracovávány v souvislosti s utvářením sociálních rolí a zdravotním stavem. U populačního vzorku byl sledován výskyt, případně míra závažnosti vybraných nespecifických stresových ukazatelů a patologií (Cribra orbitalia, zubní kazy, kazivost chrupu, lineární hypoplázie zubní skloviny, opotřebení chrupu, délka stehenních kostí). Na základě výsledků izotopové analýzy bylo zjištěno, že strava této populace byla založena především na terestrických zdrojích potravy a obsahovala jak živočišné proteiny, tak rostlinné složky, které pocházely jak ze skupiny C3, tak C4 rostlin. Významnou součást jídelníčku velkomoravských Slovanů tvořilo proso, které bylo ve větší míře konzumováno v období dětství. Získané údaje podporují hypotézu prosa jako "potraviny starých Slovanů" (Reitsema and Kozlowski, 2013). Byly prokázány významné rozdíly ve složení stravy na základě socio-ekonomické stratifikace obyvatelstva, které se utvářely již v období dětství (vysoce postavení jedinci konzumovali signifikantně...
|
host ::
RSS.