|
|
Interakce vybraných flavonoidů s N-acetyltransferasami
Veselá, Šárka ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Bořek Dohalská, Lucie (oponent)
Flavonoidy jsou přírodní látky syntetizované v rostlinách jako sekundární metabolity. Vzhledem k široké škále jejich biologických účinků, z nichž můžeme zmínit například účinky antioxidační, hepatoprotektivní či antibakteriální, jsou v současné době stále více používány jako složka potravních doplňků. Kromě pozitivních účinků byly ovšem pozorovány i účinky nežádoucí, zejména mutagenní a pro-oxidační vliv. Velmi podstatným dějem, který je ovlivňován flavonoidními sloučeninami, je biotransformace. Interakce flavonoidů s biotransformačními enzymy, a to jak v I. fázi biotransformace, tak i ve fázi druhé, jsou zcela zásadní pro metabolismus léčiv a v této souvislosti také pro procesy karcinogenese. V této bakalářské práci byl studován vliv vybraných flavonoidů myricetinu a dihydromyricetinu na aktivitu N-acetyltransferasy 1 a 2, enzymů II. fáze biotranfsormace. Především byl zkoumán mechanismus tohoto působení. Experimentálně byla ověřena inhibice lidské rekombinantní N-acetyltransferasy 1 i 2 působením jak myricetinu, tak dihydromyricetinu. Hlubším studiem interakcí N-acetyltransferasy 1 a 2 s těmito vybranými flavonoidy bylo prokázáno, že zvýšení koncentrace druhého substrátu (p-aminobenzoová kyselina, sulfamethazin) nevede k potlačení inhibičního efektu. Je tedy velmi pravděpodobné, že oba flavonoidy...
|
|
| |
|
|
Vliv endokrinních disruptorů na biotransformační enzymy
Klusoňová, Zuzana ; Bořek Dohalská, Lucie (vedoucí práce) ; Linhartová, Lucie (oponent)
Endokrinní disruptory (ED) jsou látky, které interferují s endokrinním systémem a napodobují účinek endogenních hormonů v organismu. Mezi exogenní ED patří syntetický estrogen 17-ethinylestradiol (EE2), který je součástí hormonální perorální antikoncepce, a silný karcinogen benzoapyrene (BaP). Představitelem endogenních ED je přirozený hormon 17-estradiol (E2). V rámci diplomové práce byl pomocí kvantitativní PCR a metody Western blot zkoumán vliv uvedených endokrinních disruptorů a jejich kombinací na relativní míru genové a proteinové exprese cytochromů P450 1A1, 2C11 a 2C6 v játrech, plicích a ledvinách potkanů in vivo. Za použití metody HPLC byl dále studován efekt zmíněných ED a jejich kombinací na specifické aktivity CYP1A a CYP2C a na samotný metabolismus 17-ethinylestradiolu v mikrosomální frakci jater. Bylo potvrzeno, že BaP silně indukuje expresi i specifickou aktivitu CYP1A1 v játrech, plicích a ledvinách premedikovaných potkanů, zatímco samostatně podaný EE2 nebo E2 nemá na expresi tohoto CYP signifikantní vliv. Pokud jsou potkanům aplikovány estrogeny v kombinaci s BaP, dochází v játrech k výraznému poklesu genové exprese CYP1A1 indukované samostatně podaným BaP a naopak ke zvýšení indukčního efektu BaP v plicích. Specifická aktivita CYP1A1, kterou samostatně podaný BaP v...
|
|
|
Možné přístupy k terapii cystické fibrosy
Král, Jan ; Bořek Dohalská, Lucie (vedoucí práce) ; Nosková, Libuše (oponent)
Cystická fibróza je genetické onemocnění způsobené mutací v CFTR genu. To má za následek absenci či špatnou funkčnost CFTR chloridového kanálu, který je i zásadním regulátorem dalších iontových kanálů. Tato práce se zaměřila na studium genové terapie cystické fibrózy pomocí genového přenosu CFTR-mRNA. K určení exprese CFTR proteinu bylo použito metod nepřímé imunofluorescence a Western blot imunodetekce. Zároveň byla stanovena relativní míra genové exprese CFTR genu pomocí kvantitativní PCR. K experimentům byly použity buněčné linie zdravého plicního epitelu (NuLi-1), plicního epitelu s homozygotní mutací F508del (CuFi-1) a zárodečného ledvinného epitelu (HEK293S). CFTR protein byl vizualizován uvedenými metodami pomocí šesti primárních protilátek (432, 450, 570, 596, 769, CF3). Pro detekci CFTR proteinu pomocí metody nepřímé imunofluorescence byly jako nejvhodnější vybrány primární protilátky 570 a CF3. V případě metody Western blot byla pro detekci uvedeného proteinu vhodná pouze protilátka CF3. Stanovením relativní míry genové exprese CFTR genu bylo zjištěno, že tento gen je exprimován u studovaných buněčných linií v malém množství, přičemž míra jeho exprese je v buněčné linii CuFi-1 přibližně šestkrát vyšší než v buněčné linii NuLi-1. Byla zkoumána též účinnost transfekce buněčné linie CuFi-1...
|
|
|
Vliv vybraných endokrinních disruptorů na cytochromy P450 1B1 a 3A1/2
Holecová, Jana ; Bořek Dohalská, Lucie (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Mnoho látek exogenního nebo endogenního původu působí jako endokrinní disruptory (EDC), tedy interferují s přirozenou tvorbou, signalizací nebo metabolismem hormonů v organismu. Mezi rozšířené endokrinní disruptory exogenního původu patří benzo(a)pyren (BaP) a 17α-ethinylestradiol (EE2), hojně se v prostředí vyskytuje také endogenní endokrinní disruptor 17β-estradiol (E2). V rámci této diplomové práce byl studován vliv uvedených EDC a jejich kombinací na genovou a proteinovou expresi CYP1B1, 3A1 a 3A2 v játrech, ledvinách a plicích potkanů in vivo. Proteinová exprese byla sledována za použití metody Western blot a specifických protilátek, genová exprese byla sledována pomocí kvantitativní PCR. Dále byl sledován vliv těchto látek na metabolismus benzo(a)pyrenu a na specifickou aktivitu CYP3A (stanovenou jako rychlost tvorby 6β-hydroxytestosteronu) v mikrosomální frakci izolované z jater potkanů. Bylo potvrzeno, že BaP výrazně indukuje expresi CYP1B1 v játrech a plicích jak samostatně, tak v kombinaci s EE2 nebo E2. Premedikace potkanů estradiolem spolu s BaP indukci CYP1B1 BaP ještě posiluje. Naopak premedikace potkanů EE2, E2 nebo jejich kombinací genovou expresi tohoto enzymu snižuje. U potkanů premedikovaných BaP nebo jeho kombinacemi dochází ke zvýšené tvorbě metabolitů BaP v jaterní...
|
|
|
Genová terapie cystické fibrózy
Baráčková, Petra ; Bořek Dohalská, Lucie (vedoucí práce) ; Nosková, Libuše (oponent)
Cystická fibróza (CF) je autosomálně recesivní onemocnění způsobené mutacemi genu CFTR ("Cystic fibrosis transmembrane conductance regulator"). Jedná se o nejčastější genetické onemocnění v bělošské populaci. V současnosti postihuje přibližně 75 000 jedinců světové populace. CF jakožto monogenní porucha představuje vhodný cíl pro léčbu pomocí genové terapie. Od sekvenování CFTR genu v roce 1989 bylo provedeno velké množství preklinických a klinických studií zkoumajících nejrůznější principy této terapie. Cílem předkládané práce bylo provést souhrn dosavadních poznatků a představit nejnovější strategie genové terapie cystické fibrózy, které představují slibný základ pro definitivní vyléčení tohoto onemocnění. Stále se vyvíjející technologie z oblasti genomového inženýrství, prohlubující se znalosti o patogenezi choroby a dosavadní výsledky preklinických a klinických studií motivují vědce k dalšímu testování nových přístupů genové terapie, které by odstranily příčiny této nemoci a trvale ji vyléčily pomocí zásahu do lidského genomu. Klíčová slova: cystická fibróza, CFTR gen, CFTR protein, genová terapie
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj modelového systému pro studium adheze bakterie Burkholderia cenocepacia na plicní epitel pacientů trpících cystickou fibrózou
Volejníková, Anna ; Bořek Dohalská, Lucie (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Cystická fibróza (CF) je běžné autozomálně recesivní onemocnění, které nejčastěji postihuje plicní respirační epitel. Vlivem poškození plic dochází k chronické kolonizaci dýchacího ústrojí řadou patogenních mikroorganismů, jako je Pseudomonas aeruginosa nebo Burkholderia cepacia komplex. Vzhledem k závažnosti infekce těmito bakteriemi a jejich rezistenci na většinu používaných antibiotik jsou hledány vhodné léčebné alternativy, jako je například pasivní imunizace pacientů pomocí specifických slepičích protilátek. V této práci byla studována adheze oportunního lidského patogenu Burkholderia cenocepacia na plicní epitel zdravých jedinců a pacientů trpících CF. Cílem bylo vytvořit a optimalizovat vhodný modelový systém pro toto studium. K tomuto účelu byly použity plicní buněčné linie získané od pacienta s cystickou fibrózou (CuFi-1, mutace ∆F508) a nepoškozené plicní linie (NuLi-1). Bakteriální kmeny B. cenocepacia (ST28 a ST32) byly úspěšně fluorescenčně označeny barvivem PKH26 při zachování jejich viability. Dále byla optimalizována metodika fluorescenčního značení buněčných linií CuFi-1 a NuLi-1 pomocí barviva PKH67. Na vytvořeném modelovém systému byla prokázána až trojnásobně vyšší adheze bakterií k buněčné linii CuFi-1 ve srovnání s linií NuLi-1. Jako potenciální terapeutické agens byla v této...
|
|
|
Identifikace a charakterizace reduktas mastných kyselin podílejících se na biosyntéze feromonů u čmeláků
Wenzelová, Petra ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Bořek Dohalská, Lucie (oponent)
V období páření čmeláků na své letové trase značkuje samec různé objekty druhově specifickým samčím značkovacím feromonem k nalákání samičky. Na syntéze feromonů, která probíhá v labiální žláze čmeláčích samců, se podílejí enzymy zvané reduktasy mastných kyselin (dále jen reduktasy). Katalyzují redukci mastných kyselin vázaných ve formě acyl-koenzymu A na jejich alkoholy. V této práci jsem funkčně charakterizovala dvě reduktasy vysoce exprimované v labiální žláze s cílem ověřit jejich úlohu v biosyntéze druhově specifických feromonů, u dvou nejběžnějších druhů českých čmeláku Bombus lucorum (čmelák hájový) a Bombus terrestris (čmelák zemní). Exprimovala jsem zmíněné reduktasy v kvasinkách Sacccharomyces cerevisiae. Potvrdila jsem heterologní expresi reduktas a připravila lipidové extrakty z kvasinkových buněk, ve kterých byly pomocí metody hmotnostní spektrometrie ve spojení s plynovou chromatografií identifikovány alkoholy odvozené od mastných kyselin s velmi dlouhým řetězcem. Nejvíce zastoupeným analyzovaným alkoholem extraktu z kvasinek, které heterologně exprimovaly čmeláčí reduktasy, byl oktadekanol, ikosanol a dokosanol. Tyto výsledky nás vedou k závěru, že enzymy reduktasy se podílí na biosyntéze alkoholů s dlouhými uhlovodíkovými řetězci, které jsou složkami značkovacích feromonů...
|
host ::
RSS.