|
|
Vývoj elektronického testu paměti pro starší osoby
Krejčová, Marie ; Krámská, Lenka (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent)
Elektronické testy k samovyšetření paměti jsou moderním přístupem. Mohou pomoci starším osobám získat pohled na svůj stav paměti a doporučit vyšetření u odborníka. Tématem diplomové práce je vývoj elektronického testu paměti pro starší osoby. V literárně přehledové části jsou popsány existující elektronické testy paměti. Výzkumný projekt se skládá ze dvou částí. V první fázi projektu byl vytvořen elektronický test paměti. Psychometrické vlastnosti tohoto testu byly zjišťovány ve druhé fázi projektu na 108 osobách starších 55 let. Celkem 74 osob bylo vyšetřeno vybranými neuropsychologickými testy pro zjištění korelace mezi skóry vytvořeného elektronického testu a skóry neuropsychologických testů. Z této skupiny bylo vybráno 45 osob s normálními kognitivními funkcemi tak, aby odpovídaly sociodemografickými charakteristikami skupině 34 pacientů s mírným postižením kognitivních funkcí. Důvodem bylo, aby bylo možné porovnat výsledky v elektronickém testu mezi těmito dvěma skupinami. Celkový skór vytvořeného elektronického testu, který je součtem skórů z jeho jednotlivých částí, se signifikantně liší mezi zdravými osobami a pacienty. Celkový skór elektronického testu statisticky významně koreluje se skóry v testu RAVLT a s trváním TMT. Byla vyvinuta prvotní verze elektronického testu paměti pro starší...
|
|
|
Psychometrické charakteristiky Dotazníku subjektivních změn kognitivní výkonnosti u starších osob v riziku rozvoje syndromu demence
Zuntychová, Terezie ; Horáková, Hana (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent)
diplomová práce se zabývá subjektivními kognitivními stížnostmi (SKS) u starších osob jakožto jedním z velmi časných kognitivních markerů Alzheimerovy nemoci (AN). Literárně přehledová část mapuje kognitivní poruchy ve stáří doplňuje přiblížením úspěšného stárnutí kognice, subjektivně kognitivního poklesu (SCD) a příslušných neurobiologických korelátů. Dále popisuje různorodosti příčin SKS jejich hodnocení užívané terminologii Následně navazuje kvantitativní výzkum (n = 211), který zpracovává vybrané psychometrické charakteristiky nově zkonstruovaného Dotazníku subjektivních změn kognitivní výkonnosti Q). Do výzkumného souboru byli zahrnuti pacienti s amnestickou mírnou kognitivní poruchou (aMCI; n = 88), s SCD (n = 88) a kognitivně normální dobrovolní základě provedených statistických analýz byla ověřena vysoká reliabilita jednotlivých položek, bylo přijato čtyř komponentové řešení stru a následně byla nalezena opora pro konvergentní validitu tří ze čtyř komponent. SCC Q tak má potenciál stát se metodou užitečnou práci jsou dále diskutovány navazující postupy k ověření validity SCC riziku rozvoje kognitivního deficitu. Klíčová slova Subjektivní kognitivní stížnosti; kognitivní poruchy; Dotazník subjektivních změn kognitivní výkonnosti; validizace; riziko rozvoje demence
|
|
|
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory.
Dostálová, Veronika ; Bezdíček, Ondřej (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Feketeová, Eva (oponent)
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory Hypoxické poškození mozku způsobuje zánik neuronů a další cerebrální změny, které mohou nežádoucím způsobem ovlivnit psychosociální fungování. Přestože je patofyziologie cerebrálního hypoxického poškození multifaktoriální a není možné spolehlivě popsat jednotný klinický obraz pacientů po prodělané hypoxii, nejčastěji popisovanými psychosociálními důsledky cerebrální hypoxie jsou kognitivní deficit a zvýšení úzkostných a depresivních projevů. Cílem předkládané práce je charakterizovat úroveň kognitivního poškození a změn v prožívání pacientů s mírnou intermitentní cerebrální hypoxií (=chronická forma hypoxie, model neurologem diagnostikované spánkové apnoe) a u pacientů s těžkou jednorázovou cerebrální hypoxií (=akutní forma hypoxie, tikované srdeční zástavy). Nehledě na rozdílnou etiologii vzniku jednotlivých forem hypoxie, které jsou nastíněny v teoretické části práce, dochází v obou případech k hypoxickému zániku neuronů. V experimentální části byla testovaná hypotéza, zda se u pacientů vystavených akutní či chronické hypoxii vyskytuje rozdíl v kognitivní výkonnosti a v míře úzkostných a depresivních projevů oproti zdravým jedincům. U pacientů vystavených akutní formě hypoxie dokladujeme pokles kognitivní výkonnosti a...
|
|
|
Validation of the screening method Emotion Thermometers in chronic pain patients
Macko, Tomáš ; Raudenská, Jaroslava (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent)
Primárnym cieľom práce je validizácia vizuálne analógov skríningovej škály Teplomerová stupnica emócií (ET) u chronickou nenádorovou bolesťou dolnej časti chrbta. Naviac si práca kládla za cieľ overiť predpokladané vzťahy klinicky významnej anxiety príbuzných konceptov a explorovať, ktoré faktory predikujú chronickou bolesťou zníženie funkčnos psychiatrické jednotky podľa MINI. Teoretická časť práce sa venuje deskripcii nástroja E ké prehľadu uskutočnených validizačných a empirických štúdií. Druhá kapitola je zameraná mapovanie vzťahov medzi stabilnými afektívnymi komponentami ET ( chronickou bolesťou. Empirická časť práce má kvantitatív realizovaná je formou observačne analytick štúdi ých tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy akultní Účastníci štúdie absolvovali klinické vyšetrenie prostredníctvom dotazníkové šetreni ritériá veľkú depresívnu a pre generalizovanú úzkostnú poruchu Všetky jednotlivé stup sumačné skóre celého nástroj signifikantnú kladnú asociáciu s nástrojom BDI - - - väčšina stupníc sumačné skóre signifikantne korelovalo s - - Vnútorná konzistencia celého nástroja ET6 (α = 0,82) štyroch afektívnych domén ET4 (α = 0,87) vykazovala veľmi dobrú mieru vnútornej konzistencie MDE podľa bola najoptimálnejšia stupnica %, špecificit cut off skóre GAD podľa MINI bola...
|
|
|
Detekční potenciál screeningových testů kognice u neurodegenerativních onemocnění
Fendrych Mazancová, Adéla ; Bezdíček, Ondřej (vedoucí práce) ; Hladká, Adéla (oponent) ; Hajdúk, Michal (oponent)
Orientační zhodnocení kognitivní výkonnosti pacienta je zásadní pro včasný záchyt již počínajícího stadia kognitivního deficitu u neurodegenerativních onemocnění. Oproti komplexnímu neuropsychologickému vyšetření nabízí screeningové testy úsporu času i financí a jejich administrace klade menší nároky na vyšetření ze strany klinika. Jsou vhodné pro každodenní klinickou praxi. Pro objektivní posouzení výkonu v testu je nutné, aby screeningové testy byly validované pro použití u specifické skupiny pacientů a jejich vyhodnocení bylo v souladu s normativními studiemi pro české prostředí. V teoretické části disertační práce se zaměřujeme na představení syndromu mírné kognitivní poruchy jako předstadia syndromu demence, zejména v kontextu neurodegenerativních onemocnění, na jeho neuropsychologickou diagnostiku a využití pěti vybraných screeningových testů kognitivního výkonu (Mini-Mental State Examination, Montrealský kognitivní test, Mattisova škála demence 2. vydání, Škála frontálního chování, Test hodin) pro jeho detekci. V další části disertační práce popisujeme Parkinsonovu nemoc (PN), stadia narušení kognitivních funkcí při této nemoci a specifické způsoby jejich detekce. Ve výzkumné části shrnujeme dílčí studie na české populaci, které se věnují problematice detekčního potenciálu screeningových...
|
|
|
Neurokognitivní profily příbuzných pacientů s psychotickým onemocněním
Voráčková, Veronika ; Mohr, Pavel (vedoucí práce) ; Libiger, Jan (oponent) ; Bezdíček, Ondřej (oponent)
Schizofrenie je závažné psychické onemocnění, které výrazně zasahuje do života pacientů. Těžkosti spojené s návratem k běžnému životu jako je samostatnost, udržování sociálních kontaktů, vzdělávání či návrat k zaměstnání, často souhrnně nazývané funkční schopnosti, se do značné míry odvíjí od podoby jednoho ze základních příznaků, tedy kognitivního deficitu. Jisté neurokognitivní změny nacházíme u většiny pacientů, podoba deficitu je však velmi proměnlivá. Může se jednat o mírný pokles výkonu, ale také o globální deficit zasahující do širokého spektra běžných denních aktivit. Kognitivní deficit je dle výzkumů dobře rozpoznatelný již v prodromálním období a často přetrvává i po odeznění akutní fáze. Včasná detekce příznaků psychotického onemocnění a s tím související vhodná intervence může zmírnit negativní dopad plně rozvinuté epizody. I přes stále rostoucí množství informací ohledně rizik genetických či přítomných v prostředí, zůstává etiologie tohoto onemocnění stále nejasná. Pozornost je v současnosti věnována hledání endofenotypů, tedy dědičných znaků spojených s onemocněním. Výzkum tak bývá často zaměřen na rizikové, tzv. high-risk skupiny, ať už jsou to jedinci, u nichž už se v menší míře vyskytují příznaky psychotického onemocnění, nebo se jedná o příbuzné pacientů se stejným genetickým...
|
|
|
Deprese, úzkost a kvalita života u dospělých pacientů po popáleninovém traumatu
Sedláčková, Thea ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku deprese, úzkosti a kvality života u dospělých pacientů po popáleninovém traumatu. V literárně přehledové části jsou představeny současné vědecké studie, které se věnují diagnostice, prevalenci, léčbě a vybraným rizikovým faktorům deprese a úzkosti u této populace pacientů. Tato část práce se dále věnuje i vymezení a způsobům hodnocení kvality života u pacientů s popáleninami včetně faktorů, jež mohou subjektivně vnímanou kvalitu života u této populace ovlivňovat. Výzkumná část má za cíl identifikaci pacientů s MDE a GAD dle M.I.N.I. a průzkum rizikových faktorů nejen u těchto psychických poruch,ale i u snížené úrovně kvality života. Dále se výzkum zaměřuje na validizaci vizuálně analogové screeningové metody Emočních teploměrů u pacientů po popáleninovém traumatu. Studie se zúčastnilo celkem 292 hospitalizovaných pacientů s popáleninami, z nichž 27 (9 %) splňovalo diagnostická kritéria MDE (současná, minulá, rekurentní). Diagnostická kritéria GAD splňovalo pak 10 pacientů (3.5 %). Statisticky významné prediktory MDE jsou: užívání antidepresiv a překvapivě i nižší rozsah popálení. Mezi statisticky významné prediktory GAD pak bylo zařazeno rovněž užívání antidepresiv a nečekaně i méně častý výskyt popálení na viditelných místech těla (hlava, krk, horní...
|
|
|
Cognitive profile of the patients after burn trauma
Slováková, Michaela ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent)
Témou bakalárskej práce je kognitívny profil pacientov po popáleninovej traume. Literárne- prehľadová časť práce je zameraná na popis základných informácií o popáleninovej traume a súčasných poznatkov o kognitívnom profile u popáleninových pacientov. Záver teoretickej časti je venovaný možným príčinám kognitívneho deficitu a možnostiam kognitívnej rehabilitácie. Empirická časť práce sa venuje navrhovanému kvantitatívnemu výskumu, ktorý ma za cieľ popísať kognitívny profil u pacientov po popáleninovej traume. Kľúčové slová Popáleniny, popáleninová trauma, kognitívne funkcie, kognitívny profil, kognitívna porucha
|
|
|
Kognitivní porucha u Parkinsonovy nemoci
Bezdíček, Ondřej ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Hort, Jakub (oponent)
Poruchy kognitivních funkcí se považují za součást tzv. non-motorických projevů Parkinsonovy nemoci (PN). Dochází k nim v důsledku rozvoje patologických změn v mozku a jejich postižení významně zhoršuje kvalitu života pacientů s PN. Tato práce popisuje strukturu a profil kognitivního deficitu u PN. Zaměřuje se detailním způsobem na dvě základní oblasti deficitu: exekutivní funkce a paměť. Na příkladu diagnostických jednotek vyvinutých pro popis postižení kognice u PN, jako je mírná kognitivní porucha (PN-MKP) a syndrom demence (PN-D), práce dokládá, že kognitivní poruchy u Parkinsonovy nemoci mají heterogenní strukturu a variabilní tíži. Neuropsychologické metody k vyšetření PN-D a PN- MKP však nebyly dosud plně k dispozici v české verzi. Mezi cíli této práce proto byly validační a normativní studie vybraných nástrojů k diagnostice PN-MKP a PN-D. V experimentální části pak byla testována hypotéza, zda motorické funkce jsou u PN úzce provázány s kognitivními a zda pacienti s PN a poruchou chůze s pády mají horší kognitivní výkon než pacienti bez pádů. Pomocí celkem devíti validačních nebo normativních studií dokladujeme psychometrické vlastnosti a klinickou užitečnost jednotlivých nástrojů pro vyšetření paměti (paměťový test učení, kalifornský test verbálního učení, test prospektivní paměti,...
|
|
|
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory.
Dostálová, Veronika ; Bezdíček, Ondřej (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Feketeová, Eva (oponent)
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory Hypoxické poškození mozku způsobuje zánik neuronů a další cerebrální změny, které mohou nežádoucím způsobem ovlivnit psychosociální fungování. Přestože je patofyziologie cerebrálního hypoxického poškození multifaktoriální a není možné spolehlivě popsat jednotný klinický obraz pacientů po prodělané hypoxii, nejčastěji popisovanými psychosociálními důsledky cerebrální hypoxie jsou kognitivní deficit a zvýšení úzkostných a depresivních projevů. Cílem předkládané práce je charakterizovat úroveň kognitivního poškození a změn v prožívání pacientů s mírnou intermitentní cerebrální hypoxií (=chronická forma hypoxie, model neurologem diagnostikované spánkové apnoe) a u pacientů s těžkou jednorázovou cerebrální hypoxií (=akutní forma hypoxie, tikované srdeční zástavy). Nehledě na rozdílnou etiologii vzniku jednotlivých forem hypoxie, které jsou nastíněny v teoretické části práce, dochází v obou případech k hypoxickému zániku neuronů. V experimentální části byla testovaná hypotéza, zda se u pacientů vystavených akutní či chronické hypoxii vyskytuje rozdíl v kognitivní výkonnosti a v míře úzkostných a depresivních projevů oproti zdravým jedincům. U pacientů vystavených akutní formě hypoxie dokladujeme pokles kognitivní výkonnosti a...
|
host ::
RSS.