|
|
Pohlavní dimorfismus a morfologie lebky s ohledem na sociální strukturu velkomoravského pohřebiště Mikulčice
Rieger, Vojtěch ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Bigoni, Lucie (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá vlivem pohlaví a socioekonomické příslušnosti na morfologii lebky u populace Slovanů z raně středověkého sídliště Mikulčice, které byly mocenským centrem Velké Moravy s hierarchicky uspořádanou společností. Pro lepší pochopení historických vztahů v tehdejší společnosti je důležité identifikovat jedince a zařadit ho do příslušné sociální skupiny. Již dříve byly identifikovány morfologické rozdíly lebky mezi obyvateli pohřbenými na mikulčickém hradě a těmi pohřbenými v podhradí. To je dáváno do souvislosti s odlišnými podmínkami pro život, které vycházejí z odlišného společenského postavení jedinců z hradu a podhradí. Tato práce studuje, zda také existuje podobné pojítko mezi socioekonomickou příslušností jedince a bohatostí hrobové výbavy. Dále pak je vliv lokality a výbavy hroby na morfologii lebky porovnán mezi sebou. V rámci takto definovaných skupin je také popsán pohlavní dimorfismus, jehož míra manifestace mimo jiné souvisí právě s příhodností vnějšího prostředí a je tak vhodným antropologickým markerem. Analyzováno bylo celkem 89 jedinců (40 žen a 49 mužů) ve věkovém rozmezí od 20 do 60 let. Materiál byl vyhodnocen pomocí metod geometrické morfometrie, a to nově v celém povrchu lebky. Signifikantní intersexuální rozdíly byly identifikovány u všech podskupin...
|
|
|
Funkční celky a modularita lidské lebky
Thon, Tomáš ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Musilová, Barbora (oponent)
Modularita rozděluje komplikované celky do dílčích samostatných funkčních jednotek na základě rozložení jejich charakteristických znaků. Moduly uvnitř sebe tyto znaky koncentrují, zároveň jsou jednotkami integrace a urychlují evoluci. Lebka je nejkomplikovanějším regionem lidské kostry. Její části spolu komunikují převážně lebečními švy a proto je jejich rozlišení do dílčích oblastí náročnější než v jiných regionech kostry. Právě proto je rozdělována do modulů. Přitom jde o způsob členění do značné míry variabilní. K odlišným modulům je možné dojít na základě použitých kritérií, kterými mohou být například funkce, heterochonine nebo interakce s měkkými částmi. Toto modulární uspořádání lidské lebky umožňuje její rychlé proměny v jednotlivých oblastech, aniž by muselo dojít k její celkové proměně. Moderní lidská lebka vděčí za svou podobu právě svému modulárnímu uspořádání.
|
|
|
Pohlavní dimorfismus lidské pánve - jeho vznik, evoluční a funkční důsledky
Kubátová, Lucie ; Rmoutilová, Rebeka (vedoucí práce) ; Bejdová, Šárka (oponent)
Pohlavní dimorfismus lidské pánve je obvykle dáván do souvislosti s adaptací na vzpřímený pohyb a porody jedinců s velkým objemem hlavičky. Z toho důvodu byl zapotřebí vývoj odpovídajícího porodního mechanismu. Vztah rozměrů pánve matky a hlavičky donošeného plodu je interpretován jako obstetrické dilema. Pod vlivem tohoto evolučního konceptu je ženská pánev pokládána za strukturu silně evolučně omezenou. Je nutné, aby ženská pánev byla dostatečně široká a zajistila tak bezpečný průchod plodu a zároveň přizpůsobená efektivní bipedii. Nedávné publikace však diskutují nad hypotézou porodnického dilematu, nezkoumají ženskou a mužskou pánev odděleně, ale zabývají se více variabilitou v rámci lidské populace. Objevují se tak nové poznatky o vlivu ekologických faktorů a neutrálních evolučních procesů. V neposlední řadě je také navržena hypotéza vývojového pojetí obstetrického dilematu. Tyto nové poznatky oslabují původní model evoluce lidské pánve založený především na selekčním kompromisu mezi dvěma protichůdnými tlaky. Cílem bakalářské práce je popsat vývoj pánevních struktur v průběhu evoluce, shrnout faktory, které se podílejí na vzniku pohlavního dimorfismu pánve a v neposlední řadě také přiblížit porodní mechanismus člověka ve srovnání s primáty. Klíčová slova Pohlavní dimorfismus, pánev,...
|
|
|
Faciální rekonstrukce: chyba predikce obličejových znaků a rozpoznatelnost obličeje
Trsová, Iva ; Zedníková Malá, Pavla (vedoucí práce) ; Bejdová, Šárka (oponent)
Rekonstrukce přibližné podoby obličeje podle znaků na lebce je jednou z možností, jak odhadnout podobu a vytipovat identitu člověka. Její využití v praxi ale čelí nemalé kritice. Ani v dnešní moderní době se nejedná o výlučně vědecký postup, který by měl vysokou úspěšnost a vždy vedl k rozpoznání cílového jedince. Své uplatnění nachází hlavně v archeologii a ve forenzní antropologii. Pro každou část obličeje existuje více predikčních principů. Každý autor preferuje jiný a stále přicházejí nové. Cílem bakalářské práce je vytvoření přehledu dosavadních predikčních principů využívaných při rekonstrukci podoby obličeje zepředu s informací o jejich přesnosti/spolehlivosti a zmapování problematiky rozpoznávání obličejů se zaměřením na vliv změn v poloze či velikosti obličejových prvků (očí, nosu, rtů). Klíčová slova: rekonstrukce obličeje, predikce obličeje, metody rekonstrukce, rozpoznání obličeje, změna polohy obličejových znaků, přesnost predikčních vodítek
|
|
| |
|
|
Změny obličejové části lebky na území střední Evropy v průběhu posledních 1200 let
Bejdová, Šárka
Cílem disertační práce bylo popsat, kvantifikovat a interpretovat, do jaké míry se změnil tvar a velikost obličejového skeletu u obyvatel, kteří žili na území dnešní České republiky v období od raného středověku po současnost, tj. v průběhu posledních zhruba 1200 let. V tomto časovém období byly zkoumány morfologické rozdíly mezi populacemi, změny pohlavního dimorfismu, modularita a alometrie obličejového skeletu. Hodnocení bylo založeno na CT-snímcích lebek tří historických populací, a to z raného středověku, vrcholného středověku a raného novověku. Současná populace byla zastoupena CT-snímky žijících lidí. Celkem jsme hodnotili obličejový skelet 329 jedinců, 183 bylo mužů a 146 žen. Z CT-snímků byly vytvořeny virtuální 3D povrchové modely. Obličejový skelet byl rozdělen do tří morfologických celků, které byly dále hodnoceny. Jednalo se o skelet horního obličeje, dolní čelist a patro. Statistické zpracování bylo provedeno metodami geometrické morfometrie, která umožňovala studovat tvarovou a velikostní variabilitu zkoumaných celků odděleně. Z porovnání velikostních i tvarových rozdílů mezi studovanými populacemi je patrné, že současná populace se nejvíce odlišuje od ostatních populací. Obličejový skelet současné populace má největší parametr velikosti. Mezi nejmarkantnější tvarové změny patří...
|
|
|
Změny obličejové části lebky na území střední Evropy v průběhu posledních 1200 let
Bejdová, Šárka ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Bigoni, Lucie (oponent) ; Galeta, Patrik (oponent)
Cílem disertační práce bylo popsat, kvantifikovat a interpretovat, do jaké míry se změnil tvar a velikost obličejového skeletu u obyvatel, kteří žili na území dnešní České republiky v období od raného středověku po současnost, tj. v průběhu posledních zhruba 1200 let. V tomto časovém období byly zkoumány morfologické rozdíly mezi populacemi, změny pohlavního dimorfismu, modularita a alometrie obličejového skeletu. Hodnocení bylo založeno na CT-snímcích lebek tří historických populací, a to z raného středověku, vrcholného středověku a raného novověku. Současná populace byla zastoupena CT-snímky žijících lidí. Celkem jsme hodnotili obličejový skelet 329 jedinců, 183 bylo mužů a 146 žen. Z CT-snímků byly vytvořeny virtuální 3D povrchové modely. Obličejový skelet byl rozdělen do tří morfologických celků, které byly dále hodnoceny. Jednalo se o skelet horního obličeje, dolní čelist a patro. Statistické zpracování bylo provedeno metodami geometrické morfometrie, která umožňovala studovat tvarovou a velikostní variabilitu zkoumaných celků odděleně. Z porovnání velikostních i tvarových rozdílů mezi studovanými populacemi je patrné, že současná populace se nejvíce odlišuje od ostatních populací. Obličejový skelet současné populace má největší parametr velikosti. Mezi nejmarkantnější tvarové změny patří...
|
|
|
Ontogeneze a pohlavní dimorfismus lidského patra
Kotěrová, Anežka ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Bejdová, Šárka (oponent)
Práce je zaměřená především na vznik a následný růst lidského patra s ohledem na pohlavní rozdíly, dále na rugae palatinae, jejich význam, přehled klasifikací rugae, sexuální dimorfismus a populační variabilitu. K založení patrových výběžků, jejich následnému růstu a vzniku celistvého patra dochází ve velmi časném (ke konci 5. týdne in utero) embryonálním stádiu ontogenetického vývoje. Znalost tohoto vývoje i následného postnatálního růstu a konečné morfologie je důležitá pro další hodnocení patologie patra, pohlavních rozdílů či etnických odlišností. Různé odchylky lze hledat i na patrové sliznici konkrétně v kvalitativních a kvantitativních charakteristikách rugae palatinae, které se dají jako doplňková metoda využít při identifikaci. Věda, která se jimi zabývá, se nazývá palatoskopie a k dispozici má velké množství klasifikačních systémů.
|
|
| |
|
|
Variabilita velikosti a tvaru lebky u moderního člověka
Danda, Hynek ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Bejdová, Šárka (oponent)
Variabilita tvaru a velikosti lebky moderního člověka je ovlivněna mnoha různými faktory. Svou roli hrají neutrální evoluční procesy, k nimž náleží mutace, genetický drift a migrace; pohlaví jedince, ale také prostředí, ve kterém daný jedinec vyrůstá a potrava, kterou přijímá. Kvůli etickým omezením při pokusech na člověku a primátech je velice obtížné určit, do jaké míry je za dané rozdíly zodpovědná selekce a jaký podíl má na variabilitě vývojová plasticita. Z klimatických faktorů pravděpodobně největší selekční tlak vyvíjejí nízké teploty a to především na obličejovou část lebky. Další významnou klimatickou proměnnou ovlivňující tvar lebky, nejvíce nosní dutiny, je i vlhkost vzduchu. Vnitropopulační diverzita jednotlivých znaků lebky klesá společně s narůstající geografickou vzdáleností od pravděpodobného místa počáteční expanze moderního člověka.
|
host ::
RSS.