Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pohlavní dimorfismus a morfologie lebky s ohledem na sociální strukturu velkomoravského pohřebiště Mikulčice
Rieger, Vojtěch ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Bigoni, Lucie (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá vlivem pohlaví a socioekonomické příslušnosti na morfologii lebky u populace Slovanů z raně středověkého sídliště Mikulčice, které byly mocenským centrem Velké Moravy s hierarchicky uspořádanou společností. Pro lepší pochopení historických vztahů v tehdejší společnosti je důležité identifikovat jedince a zařadit ho do příslušné sociální skupiny. Již dříve byly identifikovány morfologické rozdíly lebky mezi obyvateli pohřbenými na mikulčickém hradě a těmi pohřbenými v podhradí. To je dáváno do souvislosti s odlišnými podmínkami pro život, které vycházejí z odlišného společenského postavení jedinců z hradu a podhradí. Tato práce studuje, zda také existuje podobné pojítko mezi socioekonomickou příslušností jedince a bohatostí hrobové výbavy. Dále pak je vliv lokality a výbavy hroby na morfologii lebky porovnán mezi sebou. V rámci takto definovaných skupin je také popsán pohlavní dimorfismus, jehož míra manifestace mimo jiné souvisí právě s příhodností vnějšího prostředí a je tak vhodným antropologickým markerem. Analyzováno bylo celkem 89 jedinců (40 žen a 49 mužů) ve věkovém rozmezí od 20 do 60 let. Materiál byl vyhodnocen pomocí metod geometrické morfometrie, a to nově v celém povrchu lebky. Signifikantní intersexuální rozdíly byly identifikovány u všech podskupin...
Molekulární podstata variability fenotypů u pacientek a pacientů s Fabryho chorobou
Rieger, Vojtěch ; Dvořáková, Lenka (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Fabryho choroba je X vázaným onemocněním způsobeným mutací v genu GLA, který kóduje lysozomální enzym α-galaktosidázu A. Defekt enzymu vede k progresivnímu ukládání neutrálních glykosfingolipidů v lysozomech, což má významné fyziologické implikace. Fabryho choroba je velmi variabilní ve svém klinickém projevu. Příčinou je kombinace mnoha faktorů, z nichž ne všechny jsou známé. Ačkoli heterozygotní ženy jsou nositelkami i zdravé alely, nejsou asymptomatické a onemocnění se u nich manifestuje, sic obvykle v mírnější podobě. Jelikož u žen dochází k inaktivaci jednoho z X gonozomů, může dojít k vychýlení poměru gonozomů ve prospěch mutované alely, a tedy pravděpodobně ke zvýšení závažnosti projevu. Na téma zešikmení X inaktivace u pacientek byly publikovány četné studie s protichůdnými závěry. Účelem této práce je zhodnotit původce fenotypové variability u hemizygotů a u heterozygotek se zešikmením X inaktivace.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.