|
|
Antropologické charakteristiky reflektující životní podmínky ve starověkém Egyptě s důrazem na období Staré říše
Jenerálová, Barbora ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Stránská, Petra (oponent)
Egypt je jedním z nejstarších člověkem osídlených území na světě. První záznamy o osídlení údolí Nilu jsou z 5. tisíciletí př.n.l., kdy se zde usídlili lovci a sběrači. V této době začala na severu Afriky tzv. suchá fáze, která způsobila ochlazení teploty a změnu vlhkosti. Během 2000 let prošla tato říše také významnou kulturní a politickou revolucí, která byla umocněna i změnou subsistenční strategie. Až do doby, kdy na trůn usedli vládci 1. dynastie v roce 3000 př.n.l. a oblasti dvou do té doby oddělených říší Dolního a Horního Egypta sjednotili, žili na těchto dvou oddělených územích hierarchicky téměř nediverzifikované populace. Po nástupu prvních dynastií byla říše přísně hierarchicky rozdělena na poddané a elitní jedince. Všechny výše zmíněné faktory ovlivňují morfologické a osteometrické znaky na lidské kostře.Tato práce shrnuje výsledky studií, které sledovaly antropologické ukazatele lidské kostry a propojuje s informacemi o změnách klimatu, uspořádání společnosti, migracích či s dalšími změnami na území starověkého Egypta se zaměřením na Archaické období a Starou říši. Dává tak ucelenější a komplexnější přehled o sledovaném období. Klíčová slova: Egypt, Stará říše, morfologie, lidská lebka, tělesná výška
|
|
|
Dental health as a reflection of population lifestyle
Rybárová, Zuzana ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Zazvonilová, Eliška (oponent)
Ľudský chrup je jedným z kľúčových zdrojov informácií o živote minulých ale i súčasných populácií. Vďaka vysokému podielu anorganickej zložky sú zuby dobre zachovalé. Na základe stavu dentície na kostrových pozostatkoch je možná rekonštrukcia stravy a životných podmienok archeologických populácií a ich porovnanie s modernými populáciami. Kým zubný kaz poskytuje informácie o type a zložení stravy, hypoplázia zubnej skloviny môže odrážať stresové faktory pôsobiace na jedinca počas raného detstva. Pre analýzu chrupu je však potrebné pochopenie príčin vzniku jednotlivých ochorení zubu. Väčšina týchto ochorení má multifaktoriálny pôvod, sú ovplyvnené vonkajšími aj vnútornými faktormi. Táto práca popisuje najrozšírenejšie ochorenia zubu a ich súvis so zdravotným stavom a životným štýlom jedinca, vplyv stravy a iných vonkajších faktorov na chrup a zmeny v týchto faktoroch v priebehu histórie. Kľúčové slová: dentícia človeka, zubné kazy, periodontálne ochorenia, vývojové poruchy skloviny, subsistencie, strava, fajčenie, alkohol, socioekonomický status, zdravotný stav
|
|
|
Změny obličejové části lebky na území střední Evropy v průběhu posledních 1200 let
Bejdová, Šárka
Cílem disertační práce bylo popsat, kvantifikovat a interpretovat, do jaké míry se změnil tvar a velikost obličejového skeletu u obyvatel, kteří žili na území dnešní České republiky v období od raného středověku po současnost, tj. v průběhu posledních zhruba 1200 let. V tomto časovém období byly zkoumány morfologické rozdíly mezi populacemi, změny pohlavního dimorfismu, modularita a alometrie obličejového skeletu. Hodnocení bylo založeno na CT-snímcích lebek tří historických populací, a to z raného středověku, vrcholného středověku a raného novověku. Současná populace byla zastoupena CT-snímky žijících lidí. Celkem jsme hodnotili obličejový skelet 329 jedinců, 183 bylo mužů a 146 žen. Z CT-snímků byly vytvořeny virtuální 3D povrchové modely. Obličejový skelet byl rozdělen do tří morfologických celků, které byly dále hodnoceny. Jednalo se o skelet horního obličeje, dolní čelist a patro. Statistické zpracování bylo provedeno metodami geometrické morfometrie, která umožňovala studovat tvarovou a velikostní variabilitu zkoumaných celků odděleně. Z porovnání velikostních i tvarových rozdílů mezi studovanými populacemi je patrné, že současná populace se nejvíce odlišuje od ostatních populací. Obličejový skelet současné populace má největší parametr velikosti. Mezi nejmarkantnější tvarové změny patří...
|
|
|
Morfologie dolní čelisti s ohledem na demografickou strukturu raně středověkého pohřebiště Mikulčice
Thon, Tomáš ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Velemínský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vlivu socioekonomického postavení na morfologii dolní čelisti jedinců z raně středověkého pohřebiště v Mikulčicích. Toto hradiště bylo významným mocenským centrem Velkomoravské říše s rozvrstvenou společností. V této práci jsou porovnávány 2 odlišné přístupy rozlišení jedinců. Prvním z nich je rozdělení jedinců na základě lokality hrobů na jedince z hradu, podhradí a zázemí. Druhým přístupem je rozlišení na základě bohatosti hrobové výbavy na jedince s bohatou a jedince s chudou hrobovou výbavou. Odlišné společenské postavení je spojování především s rozdílnou stravou. Proto jsou nejvíce ovlivněny úpony žvýkacích svalů. Dohromady bylo zkoumáno 132 jedinců (59 mužů a 73 žen). Materiál byl vyhodnocen za pomoci metod geometrické morfometrie. Použity byly metody CDP DCA, GPA, dvouvýběrový t-test, PCA, MANOVA a SVM. U všech skupin mikulčického obyvatelstva byl pozorován pohlavní dimorfismus. Muži mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou u jedinců z hradu, nejmenší u jedinců s bohatou hrobovou výbavou. Rozdělení jedinců na základě lokality hrobů ukazuje, že jedinci z vyšší vrstvy mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou mezi ženami z hradu a ženami z podhradí. Nejmenší rozdíly jsou mezi muži z hradu a z...
|
|
|
Odhad povrchu a objemu těla za využití multisegmentového modelu pro studium termoregulace
Jarešová, Pavla Alexia ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Bejdová, Šárka (oponent)
Povrch a objem lidského těla jsou z hlediska termoregulace člověka podstatnými faktory. Cílem této diplomové práce je vytvořit multisegmentový model lidského těla sloužící k odhadu povrchu, objemu a hmotnosti lidského těla, též k odhadu povrchu a objemu segmentů lidského těla. Námi vytvořený model rozděluje tělo na 13 segmentů, z nichž segment trupu byl modelován třemi způsoby (válec s podstavou elipsy, kvádr a válec) a byly tak vytvořeny tři varianty našeho modelu. Rozměry byly vybrány tak, aby model bylo možné aplikovat na živé jedince i na kosterní materiál. Multisegmentový model pro odhad povrchu, objemu a hmotnosti těla jsme, stejně jako stávající modely, testovali za využití 3D celotělových skenů lidského těla 20 jedinců, u kterých byla provedena antropometrie ve virtuálním prostředí. Z námi vytvořených variant multisegmentového modelu se jeví jako nejspolehlivější varianta model kvádr, a to v odhadu povrchu i objemu těla, kdy v odhadu povrchu byla průměrná procentuální absolutní odchylka menší než 5 % a u odhadu objemu byla menší než 10 %. Model kvádr má při odhadu povrchu druhou nejmenší průměrnou procentuální absolutní odchylku a při odhadu objemu menší průměrnou procentuální absolutní odchylku než předchozí modely. Při odhadu povrchu měly vytvořené varianty multisegmentového modelu...
|
|
|
Pohlavni rozdíly a odhad pohlaví podle 3D modelů dolní čelisti
Piskačová, Kateřina ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bejdová, Šárka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá odhadem pohlaví s využitím 3D modelů mandibuly a validitou publikovaných diskriminačních funkcí. Ačkoli je známo, že jsou diskriminační funkce populačně specifické, je snahou autorů navrhnout takovou diskriminační funkci, která by byla co nejméně zatížena populační specificitou a pro kterou by bylo možné předpokládat pro odhad pohlaví širší využití. Takové diskriminační funkce navrhli Tunis et al. (2017) ve velmi heterogenní populaci z Izraele a zcela nedávno i Gillet et al. (2020) v populaci francouzské. Základní otázka naší práce byla, zda jsou tyto diskriminační funkce použitelné a reliabilní i v české populaci. V první části práce věnované validační studii diskriminačních funkcí pro pět různých stavů kompletnosti mandibuly (Tunis et al., 2017) a jedné diskriminační funkce pro celou mandibulu (Gilles et al., 2020) bylo použito 61 (30 ženských a 31 mužských) 3D modelů dolní čelisti dospělých jedinců recentní české populace. Celkem bylo na mandibulách změřeno 28 rozměrů v programu Viewbox 4. V české populaci jsme po použití izraelských funkcí dosáhli správné klasifikace 60-93,3 % v závislosti na kompletnosti mandibuly. U francouzské funkce jsme dosáhli správné klasifikace v 83,3 %. Abychom zjistili, zda rozdíl úspěšnosti klasifikace v původním izraelském...
|
|
|
Modelování vývoje povrchu patra člověka od 7 let do dospělosti
Moravec, Tomáš ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Zemková, Daniela (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozdíly ve vývoji patra u dívek a chlapců v rámci pěti věkových skupin ve věkovém rozmezí 7 až 19 let, a to pomocí metod geometrické morfometrie. Dále se práce věnuje sledování pohlavního dimorfismu ve vývoji patra. Pochopení růstu patra, znalost odlišností v jeho vývoji a také změn souvisejících s pohlavním dimorfismem jsou velmi užitečné, neboť výsledky této studie budou sloužit jako srovnávací norma pro defekty pater u české populace, ale také pro vhodné plánování ortodontických zákroků. Materiál tvoří 228 sádrových odlitků pater bez jakýchkoliv patologií, přičemž 112 z nich patří chlapcům a 116 dívkám české populace. V naší studii jsou tedy použita transverzální data. Jedinci byli následně rozděleni do pěti věkových skupin 7, 10, 12, 15 a 19 let s ohledem na jejich pohlaví. Věkové změny celého povrchu patra byly modelovány pomocí metod geometrické morfometrie (Coherent point drift - Dense correspondance analýza, Per vertex T-test a Analýza hlavních komponent). K vizualizaci výsledků bylo využito superprojekčních barevných map, map signifikancí a superprojekce. Výsledky ukazují největší variabilitu ve formě patra u dívek skupin 10 a 12 let a u chlapců skupiny 10 let, a naopak nejmenší variabilitu u skupiny dívek 15 let a chlapců 7 let. U tvaru je největší variabilita u...
|
|
|
Vliv endogenních a exogenních faktorů na morfologii lidské lebky
Křenková, Michaela ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Ibrová, Alexandra (oponent)
Na variabilitu morfologie lidské lebky působí neutrální evoluční procesy jako je genetický drift, genový tok nebo mutace, ale také environmentální faktory, mezi které patří okolní teplota a vlhkost vzduchu a charakter stravy, zejména její tuhost. Na jednotlivé části i větší útvary lebky působí tyto faktory různou měrou. Klima konkrétně ovlivňuje především tvar a velikost střední části obličeje, především na nosní dutinu, zatímco strava působí převážně na dolní čelist, objem žvýkacích svalů a přilehlých oblastí. Naopak kost spánková a spodina lebeční dobře reflektuje genetické vzdálenosti a je tedy spolehlivým ukazatelem populační historie. Není ale možné přesně určit míru vlivu těchto faktorů, protože jednotlivé části se mohou měnit i v závislosti na ostatních částech lebky, čímž se značně ztěžuje správné určení těchto faktorů. Klíčová slova: morfologie, lidská lebka, klima, strava, subsistenční strategie, genetické faktory, původ
|
|
|
Dentice člověka a její význam pro forenzní identifikace
Vilímková, Eva ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Bejdová, Šárka (oponent)
V případě nálezu neznámého mrtvého těla je třeba tuto osobu identifikovat. Vedle vizuální identifikace, identifikace na základě otisků prstů a DNA identifikace je hojně využívaným přístupem forenzní odontologie. Během vyšetřování jsou získány antemortem zubní záznamy a probíhá jejich komparace s postmortem nálezem. Nejčastěji jsou analyzovány RTG snímky dentice. Na snímcích mohou být zobrazeny sanační zásahy, které jsou velmi spolehlivým identifikačním znakem. V případě nálezu pozůstatků bez zubů také existují různé možnosti, jak danou osobu ztotožnit. Forenzní odontologie se ale nezabývá pouze identifikací zemřelých, uplatňuje se také při analýze stop po kousnutí, případně lze zkoumat i otisky rtů zanechané na místě činu a jejich přiřazení k osobě, která otisk zanechala. Klíčová slova: identifikace, forenzní odontologie, stopy po kousnutí, otisky rtů
|
|
|
Pohlavní dimorfismus a morfologie lebky s ohledem na sociální strukturu velkomoravského pohřebiště Mikulčice
Rieger, Vojtěch ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Bigoni, Lucie (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá vlivem pohlaví a socioekonomické příslušnosti na morfologii lebky u populace Slovanů z raně středověkého sídliště Mikulčice, které byly mocenským centrem Velké Moravy s hierarchicky uspořádanou společností. Pro lepší pochopení historických vztahů v tehdejší společnosti je důležité identifikovat jedince a zařadit ho do příslušné sociální skupiny. Již dříve byly identifikovány morfologické rozdíly lebky mezi obyvateli pohřbenými na mikulčickém hradě a těmi pohřbenými v podhradí. To je dáváno do souvislosti s odlišnými podmínkami pro život, které vycházejí z odlišného společenského postavení jedinců z hradu a podhradí. Tato práce studuje, zda také existuje podobné pojítko mezi socioekonomickou příslušností jedince a bohatostí hrobové výbavy. Dále pak je vliv lokality a výbavy hroby na morfologii lebky porovnán mezi sebou. V rámci takto definovaných skupin je také popsán pohlavní dimorfismus, jehož míra manifestace mimo jiné souvisí právě s příhodností vnějšího prostředí a je tak vhodným antropologickým markerem. Analyzováno bylo celkem 89 jedinců (40 žen a 49 mužů) ve věkovém rozmezí od 20 do 60 let. Materiál byl vyhodnocen pomocí metod geometrické morfometrie, a to nově v celém povrchu lebky. Signifikantní intersexuální rozdíly byly identifikovány u všech podskupin...
|
host ::
RSS.