|
|
Válka a nacionalismus. Formování bosňácké a srbské národní identity
Žaba, Jakub ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
Práce analyzuje formování muslimského nacionalismu v průběhu 20. století a posléze jeho zásadní diskurzivní transformaci na pozadí bosenské války v letech 1992 až 1995 a konfliktním potýkání se se sousedním srbským nacionalismem. Vnitřní redefinice muslimské/bosňácké národní identity je zkoumána v kontextu řady strukturálních, institucionálních a diskurzivních kontinuit a zlomů, jako nahodilá i determinovaná událost zároveň. Na výslednici těchto heterogenních procesů se nachází současná bosňácká národní identita, homogenizovaná především kolem symbolů islámu a národního mýtu o věčném utrpení Bosňáků a odvěkých genocidních snahách Nebosňáků, které vyústily v "srbskou genocidu/holocaust" nad Bosňáky v letech 1992 až 1995. Klíčová slova Válka, nacionalismus, národní identita, etnický konflikt, budování národa, bosňácký nacionalismus, muslimský nacionalismus, srbský nacionalismus, islám, genocida, holocaust, Bosna a Hercegovina, bosenská válka
|
|
|
Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem
Dederová, Nelly ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem Bc. Nelly Dederová Diplomová práce Diplomová práce Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem se zabývá konstrukcí "problému" Šluknovského regionu na pozadí Šluknovských událostí (dva fyzické střety ve městech Nový Bor a Rumburk ze srpna 2011 a následující série protestů, demonstrací a shromáždění ve městech Šluknovského regionu trvajících až do roku 2012), na který nahlíží optikou teorie sekuritizace představitelů Kodaňské školy bezpečnostních studií Barryho Buzana, Ole Wævera a Jaap de Wilda. Výchozím předpokladem je, že se účastníci utvořeného politicko-bezpečnostního diskurzu odkazovali ke Šluknovským událostem za použití sekuritizačního jazyka, tj. označili určitý referenční objekt za ohrožený, navrhovali mimořádná opatření a požadovali legitimizaci jejich přijetí.
|
|
| |
|
|
Ideologie a psychoanalýza v kontextu post-strukturalisticky orientované politické teorie
Katsaros, Denis ; Bíba, Jan (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Prvním cílem této práce je demonstrovat strukturální souhlasnost mezi diskurzivní teorií, jak byla formulována v díle politického filozofa Ernesta Laclaua, a diskurzem lacanovské psychoanalýzy. Nadto tvrdíme, že jakýkoliv pokus zbavit Laclauovo dílo teoretického spojení s lacanovským myšlením je nelegitimní a maří koherenci tohoto díla. Skrze tuto demonstraci chceme dojít našeho druhého cíle, jímž je rekonstrukce teorie diskurzu, a zvláště pak ideologie, která by konzistentně čerpala z teorií Jacqesa Lacana a Ernesta Laclaua. K posílení argumentace v rámci tohoto cíle se nám ukázalo jako velmi plodné uvést do našeho výkladu dalšího současného myslitele, jímž je Slavoje Žižka. Spojení obou cílů umožnilo vymezení post-strukturalisticky a zároveň psychoanalyticky orientované kritické politické teorie ideologie a společnosti.
|
|
| |
|
|
Poetika českého nacionalismu a politika identity českých židů mezi národem, rasou a třídou (1876-1921)
Strobach, Vít ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Frankl, Michal (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Předložená práce se zabývá dvěma vnitřně provázanými problémy. V první části textu jsou analyzovány proměny diskursů českého nacionalismu zvláště v obdobích politických krizí 1897 - 1899 a 1918 - 1920. Pokouším se zachytit především význam rasové analýzy - přepis nacionalistických diskursů do biologických pojmů na pozadí boje o uznání těch veřejností, jež se na konci 19. století pokoušely vstoupit do politického prostoru vymezeném jako česká národní společnost. Rasová analýza se stala jednou z diskursivních strategií tohoto boje o uznání a prostředkem vyjádření odporu k liberálnímu pojetí rovnoprávnosti a státu, který liberální řád reprezentoval (tj. Rakousko-Uhersko). Po první světové válce se funkce rasové analýzy změnila; tentokrát pomáhaly diskursy rasové války udržet integritu národního státu a představu jednotného národního zájmu. V druhé, analytičtější a obsáhlejší části textu se snažím vysvětlit, jak se na daném politickém prostoru formovala moderní politika židovské identity. Nejdříve nastiňuji podobu a vývoj politických jazyků identity integrujících liberální a rasové diskursy (čechožidé, sionisté). Poté se zaměřuji především na situaci, v níž si určitá koncepce židovské kolektivní identity osvojila diskurs třídního boje (poalezionisté, židovští komunisté). Přitom upozorním nejen na odlišnosti...
|
|
|
The Social and Political Regulation of Labour Migration: The Case of the Czech Republic
Čaněk, Marek ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Woolfson, Charles (oponent)
Tato disertace se zabývá změnami v regulaci pracovní migrace v České republice v období ekonomické růstu - především v letech 2007 a 2008 - a poté v období ekonomické krize, která začala na podzim 2008. Vývoj migračních procesů a politik je dán do souvislosti s politickou ekonomií zahraničních investic a vznikem nového typu "soutěživého" státu. To vedlo k prohloubení integrace do globálního trhu práce. Změny politik v oblasti pracovní migrace - např. vznik tzv. zelených karet pro usnadnění pracovní migrace - však nepotvrzují tezi, že došlo k jejich podřízení projektu soutěživého státu. Ministerstvo průmyslu a obchodu postrádalo dostatečný byrokratický kapitál v oblasti regulace migrace, v projektu zelených karet se projevovalo napětí mezi různými pojetími soutěživého státu a též došlo k posílení ministerstva vnitra díky novému typu "řízení migrace". Disertace zkoumá zápasy o regulaci pracovní migrace v byrokratických a politických polích a přispívá k lepšímu pochopení vztahu soutěživého státu a politik v oblasti pracovní migrace. Na případu "stromkaři" se ukazují dopady ekonomické krize a proměna role migrantů. Stovky pracovníků a pracovnic z Vietnamu, Slovenska, Rumunska a dalších zemí byly podvedeny a nedostaly zaplaceno za lesnické práce. Tato část se zabývá vytvářením prekérní a zranitelné role...
|
|
| |
|
|
Stát a válka: vývoj konceptu
Duda, Jan ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Historie mezinárodního práva chápaného jako objekt intersubjektivní reality odráží různá teritoriální uspořádání lidské společnosti. Státy coby nositelé mezinárodní práva byly v průběhu historie vytvářeny válkami, které spolu vedly. Na základě myšlení Carla Schmitta můžeme rozlišit dvě historická uspořádání prostoru: středověkou univerzální říši a novověké suverénní státy. Obě tato uspořádání byla spojena s odlišnými systémy mezinárodního práva a s odlišnými pojetími války. Od přelomu 19. a 20. století můžeme ovšem sledovat známky úpadku vestfálského systému suverénních států. Tento proces, doprovázený změnami v pojetí válek, se začal naplno projevovat na počátku 21. století v souvislosti s tzv. válkou proti teroru. Na právním pojetí války proti teroru a konceptu humanitární intervence ukazuji upadání vestfálského systému suverénních států a možný návrat k mezinárodnímu uspořádání středověké říše.
|
|
|
Islamofobie a nový populismus v současné Evropě: Případ současné Francie a Nizozemí
Kočařová, Martina ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Islamofobie a nový populismus v současné Evropě: Případ současné Francie a Nizozemí Bc. Martina Kočařová Diplomová práce Diplomová práce Islamofobie a nový populismus v současné západní Evropě: Případ Francie a Nizozemí se zabývá otázkou proměny současného západoevropského populismu. Práce má dva hlavní výzkumné cíle: (1) Ověřit hypotézu, že islamofobie se stává novým rysem současného populismu a ten se v důsledku toho proměňuje: nelze jej již jednoduše považovat za další obdobu krajní pravice, protože se neospravedlňuje primárně negativním postojem k jiným etnikům či rasám, nýbrž kritikou, která se odvolává na hodnoty svobody a rovnosti. Ideologicky vzato tedy vykračuje z krajní pravice do středu. (2) Odpovědět na otázku, zda i po této proměně zůstávají populistické strany 'populistickými'. Teoretickým východiskem pro sledování naznačeného posunu je koncept populismu Paula Taggarta, který budeme aplikovat na francouzskou Národní frontu (NF) pod vedením Marine Le Pen a nizozemskou Stranu pro svobodu (PVV) v čele s Geertem Wildersem.
|
host ::
RSS.