Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 37 záznamů.  začátekpředchozí28 - 37  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Prvky metadivadla ve vybraných Plautových komediích (především Amphitruo, Aulularia, Cistellaria, Pseudolus
Jindrová, Olga ; Kuťáková, Eva (vedoucí práce) ; Bažil, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se snaží nejprve na základě interakce herec - hra - divák popsat vytváření divadelní iluze, následně definuje metadivadlo jako její porušení. Rozlišuje pojem metadivadla a divadla na divadle obecně, posléze konkretizuje Plautovo použití techniky metadivadla a dokumentuje ho na příkladech ze čtyř komedií: Amphitruo, Aulularia, Cistellaria a Pseudolus.
Animum tali ratione tenere. Komunikační strategie v I.knize Lucretiova naučného eposu De rerum natura.
Pastyříková, Iveta ; Kuťáková, Eva (vedoucí práce) ; Bažil, Martin (oponent)
Bakalářská práce analyzuje prostředky komunikační strategie v první knize Lucretiova didaktického eposu De rerum natura, přičemž metodologicky vychází z komunikačního modelu založeného na několika rovinách literární komunikace. Pozornost je věnována zdrojům autority mluvčího ztvárněného v textu, síle, již připisuje řeči, a pak dílčím prostředkům, které pomáhají zvýšit komunikační potenciál textu, především podobám v textu ztvárněného adresáta. Problém jeho konkrétnosti stejně jako způsob, jakým mluvčí v textu posuzuje jeho schopnost a ochotu něco se naučit, jsou chápány jako důležité faktory ovlivňující vnímání textu reálným čtenářem. Různé role, kterými je adresát obdařen a které jsou utvářeny metaforami a přirovnáními, jsou zkoumány jako prostředky, jimiž mluvčí v textu vyjadřuje své pojetí procesu učení.
Křesťanská konverze tradičních básnických žánrů v díle Paulina z Noly
Procházka, Pavel ; Bažil, Martin (vedoucí práce) ; Kuťáková, Eva (oponent)
Cílem této práce je zjistit, jakým způsobem Paulinus z Noly pracuje s klasickým literárním dědictvím ve svých žánrových básních. Předmětem rozboru jsou konkrétně carm. 17 (propemptikon), carm. 25 (epithalamium) a carm. 31 (consolatio). Východiskem pro srovnání jsou básně římských klasických básníků, především Statia, příslušející k těmto žánrům a také teoretický spis rétora Menandra Peri epideiktikon.
Náboženské aspekty Vergiliova kultu v pozdní antice
Koronthály, Pavel ; Bažil, Martin (vedoucí práce) ; Kuťáková, Eva (oponent)
Práce se zabývá z hlediska literárněhistorického i religionistického tzv. "Vergiliovým kultem", který vzniká kolem básníkova díla, ale postupně přesahuje oblast literatury a kultury vůbec a v pozdní antice se stává fenoménem v první řadě náboženským. V první kapitole je rozebíráno Vergiliovo postavení v římském školství, které hrálo podstatnou roli při formování postavení Vergilia jakžto prvního mezi básníky. Druhá kapitola pojednává o Vergiliově kultu v tradiční "pohanské" literatuře, kde se Vergilius stává kulturní ikonou. Poslední část práce se zabývá snahou křesťanských autorů o "pokřesťanštění" Vergilia vytvořením christianizujících výkladů jeho díla.
'Pindarus Christianus?': the hymnic production of Prudentius
Pacherová, Laura ; Bažil, Martin (vedoucí práce) ; Kuťáková, Eva (oponent)
V tejto diplomovej práci sa zaoberám prirovnaním Prudentia k Pindarovi, ktoré sa objavuje v literatúre už od 16. storočia. Na základe viacerých prirovnaní som vystavala teóriu o 'pindarovskom hymne', tj. výrazných čŕt Pindarovho básnického jazyka, ktoré sa mi u Prudentia podarili nájsť. Ako možný sprostredkovateľ Pindarovho diela sa ukázal aj Horatius, u ktorého som tiež našla jednotlivé prvky 'pindarovského hymnu', ale aj konkrétne odkazy na Pindara a jeho básne, a na druhej strane som našla evidentné stopy Horatia u Prudentia. Došla som k záveru, že napriek všetkým podobnostiam, Prudentius Pindarove dielo priamo nepoznal.
Propemptikon a další tradiční formy v Horatiových Ódách a Epódách
Prokopcová, Lenka ; Kuťáková, Eva (vedoucí práce) ; Bažil, Martin (oponent)
€ecká archaická lyrika byla vždy svázána s nějakým specifickým náboženským či sociálním kontextem; pravidla dané literární formy (lex operis) byla pevně stanovena a plně respektována. V helénistickém období, kdy již lyrická tvorba tento kontext opustila, počaly být zákonitosti různých literárních forem, do té doby pevně dané, opou‰těny, rozdíly mezi jednotlivými subžánry se postupně rozmělňovaly a helénističtí básníci začali v hojněj‰í mífie využívat mí‰ení různých žánrů a subžánrů. Na tuto tradici pak navázali neóterikové a později i Horatius. Jednou z mnoha lyrických forem, jejichž počátky můžeme vysledovat již v fiecké archaické lyrice, je paraklausithyron a propemptikon. Zatímco prvně jmenovanému subžánru jsem se věnovala ve své ročníkové práci, pfiedmětem diplomové práce je propemptikon, báseň na rozloučenou. V úvodních kapitolách bude podán pfiehled motivů charakteristických pro tuto literární formu, vždy ve spojení s pfiíslu‰nými citáty z dochovaných skladeb fieckých lyriků a helénistických básníků. Vět‰í pozornost bude věnována fragmentům dvou propemptik, jež jsou prvními známými zástupci této formy v fiímské poezii - Partheniovu propemptiku a Cinnovu Propemptiku Pollionis. Jádrem diplomové práce je pak podrobný rozbor a interpretace Horatiových ód I 3 a III 27, které jsou nejvýrazněj‰ími zástupci...
Knížecí zrcadlo Jana ze Salisbury
Kopecký, Jan ; Kalivoda, Jan (oponent) ; Bažil, Martin (vedoucí práce)
Práce presentuje přuvodní český překlad významné části díla Policraticus Jana ze Salisbury. Studie předcházející vlastnímu překladu mapuje na základ ě dostupné literatury k tématu Jan řuv život a ukazuje Policraticus, a částečně i ostatní dílo, v jeho kontextu. V dodatku jsou přeloženy další k tématu relevantní úryvky z Janova díla.
Centones Christiani. Intertextual transformations of one form of the Latin Christian poetry of late antiquity
Bažil, Martin ; Kuťáková, Eva (vedoucí práce) ; Škoviera, Daniel (oponent) ; Wolff, Etienne (oponent)
Úkolem této práce bylo analyzovat, popsat a interpretovat cento, pozdněantickou formu "citátové poezie", pomocí takové metody, která by byla schopna vzít v potaz jeho zvláštní charakter. K tomuto účelu jsme se inspirovali analytickými přístupy k textu, které byly navrženy na sklonku 20. století s cílem uchopit různé fenomény závislosti a sekundarity v literatuře, a které vycházejí z teorie intertextuality. Úvodní Teoretická část, nazvaná "Hledání metody popisu", ve své první kapitole shrnuje vývoj proměnlivých názorú na centony a dělí je do tří období. První z nich, od pozdní antiky po baroko, se vymezuje tím, že cento patřilo k produktivním formám v dobové literární tvorbě, byť někdy na jejím okraji. Hodnocení centonu se je v souladu s tím převážně kladné (Ausonius, Isidor ze Sevilly, humanistické příručky, Caramuel z Lobkovic), zdůrazňuje se zejména jejich hravá a reinterpretační, případně parodická stránka. Nečetné kritiky (Tertullianus, Hieronymus, Decretum Gelasianum) vycházejí z ortodoxních křesťanských pozic a kritizují spíše nevhodnost spojení biblického obsahu s "pohanskou'' slovní formou než princip centonu jako takový. V dalším období, které začíná v druhé polovině 18. století, vychází převažující záporné hodnocení centonové poezie ze změny v pojetí umělecké tvorby, pro niž podle dobových...
Pojetí jazyka a stylu u M. Cornelia Frontona (překlad a komentář vybraných pasáží)
Ctibor, Jan ; Bažil, Martin (vedoucí práce) ; Mouchová, Bohumila (oponent)
Předkládaná diplomová práce představuje jednu z prvních prací v českém prostředí, která se věnuje osobě a dílu Marka Cornelia Frontona, vychovatele Marka Aurelia. Pověst tohoto římského řečníka 2. stol. n. l. po objevení částečně čitelného palimpsestu s jeho korespondencí na počátku 19. století značně utrpěla a negativní hodnocení Frontona coby plytkého archaizátora, jehož texty pro nás mají pramalou hodnotu, přetrvávala po dlouhá desetiletí. Cílem práce je prozkoumat nejproblematičtější otázky s Frontonem spojené, především jeho vztah k filosofii a tvrzení o archaizujících tendencích coby hlavní charakteristice jeho stylu. K teoretickému pojednání je poté připojena část překladová, kde je na několika vybraných textech ukázán Frontonův styl v praxi.
Theatre Aspects of the Gregorian Chant
Sedláčková, Anna ; Bažil, Martin (vedoucí práce) ; Christov, Petr (oponent)
Gregoriánsky chorál je podstatnou súčasťou stredovekých inscenovaných liturgických slávností. Hudobná zložka má značný podiel na celkovej scénickej podobe. K tomuto konkluzívnemu argumentu vedie výskum a práca s rukopismi pochádzajúcimi z kláštora sv. Jiří na pražskom hrade (z obdobia 12.-14. storočia). K angažovanosti chorálu ako inscenačného prvku dochádza predovšetkým interpretáciou textovej predlohy. Tá odráža systém cieľavedomého narábania, ktoré má schopnosť selektovať, vyberať melodické časti tak, aby formovalo jednotlivé liturgické časti v službe performancie.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 37 záznamů.   začátekpředchozí28 - 37  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.