|
|
Evangelos "Vangelis" Odysseas Papathanassiou. Výběr ze skladatelovy tvorby a její využití ve výuce hudební výchovy
Strauchová, Eva ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dílem řeckého skladatele Evangela Odyssea Papathanassiou, známého pod pseudonymem Vangelis, a možným využitím jeho díla v rámci výuky hudební výchovy. V práci je stručně uveden průběh skladatelova života a jeho hudební kariéry. V následující části jsou analyzovány skladby ze tří skladatelových alb pomocí narativní analýzy. Tyto tři alba jsou 1492 - Conquest of Paradise, Mythodea a Rosetta. V poslední části je nejprve odhadnuto využití těchto skladeb ve výuce hudební výchovy. Následně je zde zpracováno a zhodnoceno jejich použití ve výuce konkrétními učiteli pomocí dotazníků, které tito učitelé vyplnili. Cílem práce je zpracovat dílo tohoto skladatele, analyzovat vybranou část jeho děl a odhadnout a otestovat jejich využití ve výuce hudební výchovy. Všechny tři cíle se podařilo splnit.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hodiny zpěvu autorské dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř a jejich didaktické využití
Matějková, Marie ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Jiřičková, Jiřina (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na didaktické využití televizního pořadu Hodina zpěvu autorské dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. První část práce se zabývá samotným pořadem, stručným popisem jednotlivých dílů a jeho tvůrci, ve druhé části jsou pak představeny pracovní listy a další materiály vhodné pro výuku prezenční i distanční. Konkrétní díly pořadu jsou vybrány podle dostupnosti na internetových stránkách České televize. Pracovní listy se zaměřují na rozvíjení vokálních, instrumentálních, hudebně-pohybových i poslechových činností.
|
|
|
Vliv hudby na utváření identity žáka na 2. stupni ZŠ
Viktorinová, Barbora ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Bělohlávková, Petra (oponent)
Diplomová práce cílí na popis vlivu hudby na utváření identity žáka na druhém stupni základní školy. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. Teoretická část popisuje pojem identita, hudební identita a jejich vývoj v dospívání jedince. Také zahrnuje hudební výchovu v České republice se zaměřením na druhý stupeň základních škol. Tato část je zakončena nástinem charakteristiky osobnosti učitele a učitele hudební výchovy. Jádrem práce je výzkumná část, která je zaměřena na vliv hudby na vývoj identity žáka. Zkoumá hudební preference žáků, vliv učitele hudební výchovy a vztah žáků k hudbě. Účastníky výzkumu bylo 472 žáků druhých stupňů základních škol či odpovídajících ročníků víceletých gymnázií ve třech krajích České republiky. Výzkum ukázal, že hudební preference nejsou ovlivněny vrstevníky, ale mnohem více sociálními sítěmi; také bylo prokázáno, že se hudební preference neliší podle úrovně hudebního vzdělání. Dále bylo potvrzeno, že hudba pomáhá žákům vyrovnávat se s jejich problémy a regulovat emoce. KLÍČOVÁ SLOVA Identita, adolescence, hudební identita, hudební výchova v ČR, učitel hudební výchovy, druhý stupeň ZŠ
|
|
|
Lidové písně z Pelhřimovska, jejich editace v notačním softwaru a možnosti jejich využití
Makovcová, Šárka ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Bělohlávková, Petra (oponent)
Diplomová práce navazuje na rozsáhlou bakalářskou práci z roku 2012. Zkoumá rukopisnou sbírku Podstrážišťské písničky Josefa Václava Kratochvíla. V první části popisuje lidové písně obecně, dále nastiňuje vývoj lidových písní v Čechách a na Moravě, následně se zaměřuje na lidové písně z Pelhřimovska. V další části se zabývá dělením lidových písní podle regionů, sbírkami z těchto regionů a zkoumá jejich sběratele. Následující podtémata zahrnují také informace o pramenech a jejich získávání. V neposlední řadě diplomová práce zmiňuje údaje o sběrateli Josefu Václavu Kratochvílovi a jeho rukopisné sbírce Podstrážišťské písničky. Dále připomíná slovesnou stránku písní, jejich tematiku a typy písní podle hudebního charakteru. V navazující části se obecně zaobírá stylizací možných doprovodů lidových písní. Mapuje možnosti využití lidových písní, uvádí vybrané příklady folklorních souborů z regionu, folkloristických institucí a médií, která folklor šíří. Zdůrazňuje postavení rodiny. Následně je představena lidová píseň jako materiál, jenž lze využít v rámci pedagogického procesu. Zásadní a obsáhlou částí diplomové práce je příloha, která čítá 97 písní z rukopisné sbírky Josefa Václava Kratochvíla zpracovaných v notačním softwaru.
|
|
| |
|
|
Postmoderna a její využití v hudební pedagogice
Krynická, Hana ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
Diplomová práce Postmoderna a její využití v hudební pedagogice zpracovává téma postmoderny z obecného i hudebního hlediska. Její obsah je zpracován s ohledem na potřeby učitelů zajímajících se o využití této oblasti ve výuce. V první části jsou shrnuty poznatky z oblasti sociologické, filozofické a historické. Ve druhé části je naznačeno, jakým způsobem se postmoderna uplatňuje v literatuře, vizuálním umění a ve filmu. Následuje třetí část, která definuje termín hudební postmoderny a podrobněji popisuje její vývoj, charakteristiky a s ní související skladatelské techniky. Z nich se práce detailněji zaměřuje na polystylovost a autory, kteří ji využívají. Poslední část přináší zpracování několika skladeb využití v hudební výchově s ohledem na současné inovativní metody ve výuce, například skupinové a projektové vyučování. Tyto výukové plány se mohou stát inspirací uplatňování soudobé hudby ve vyučování a mohou tak přispět rozšíření jejího využívání.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.