|
|
Odpovědnost za škodu na životě a zdraví v pracovněprávních vztazích
Čadská, Silvie ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Odpovědnost za újmu na životě a zdraví v pracovněprávních vztazích (Abstrakt) Tato rigorózní práce pojednává komplexně o odpovědnosti zaměstnavatele za nemajetkovou újmu způsobenou zaměstnanci - tedy za újmu na životě a zdraví zaměstnance. Pro vznik odpovědnosti zaměstnavatele jakožto škůdce se předpokládá existence pracovněprávního vztahu, tedy vztahu založeného pracovní smlouvou, nebo některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Práce obsahuje pojednání o základních institutech odpovědnosti zaměstnavatele zejména ve vztahu k náhradě nemajetkové újmy a majetkové škody. V souvislosti s odpovědností zaměstnavatele je třeba posuzovat následující instituty zákonem v právním řádu zakotvené jako jsou prevence a předcházení rizikům na pracovišti, pracovní úraz a nemoci z povolání, rozsahu náhrady škody až po definice dílčích záležitostí jako je cesta do práce atp. V textu je popsána systematika jednotlivých náhrad a možnost jejich uplatnění zaměstnancem. Text práce se nezaměřuje na pouhý popis stávající právní úpravy, ale doplňuje jednotlivé instituty o krátké případové studie z praxe, na kterých se mj. odráží, zda právní úprava skutečně pružně reaguje na potřeby pracovního trhu. Jedna samostatná kapitola je věnována také porovnání dvojkolejnosti úpravy odškodňování za úrazy v režimu občanskoprávním a...
|
|
|
Náhrada za ztrátu na služebním platu vojáků z povolání následkem úrazu
Slezáčková, Nikola ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Náhrada za ztrátu na služebním platu vojáků z povolání následkem úrazu Abstrakt Ztráta na služebním platu vojáka z povolání v důsledku služebního úrazu či nemoci z povolání může vzniknout po dobu neschopnosti výkonu služby nebo po skončení neschopnosti výkonu služby. Oba tyto samostatné nároky vyplývají ze škody na zdraví vojáka, kterou utrpěl při výkonu vojenské činné služby. Tato rigorózní práce se zaměřuje na obecné vymezení pojmů jako je služební úraz, nemoc z povolání, odpovědnost státu (jako zaměstnavatele) za škodu na zdraví vojáka, dále potom na komparaci veřejnoprávní úpravy škody na zdraví se soukromoprávní úpravou, stanovení průměrného a pravděpodobného výdělku vojáka před samotným vznikem škody na zdraví. Práce se dále zabývá náhradou za ztrátu na služebním platu po dobu neschopnosti výkonu služby. Větší prostor je potom věnován náhradě za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu služby, se kterou se praxe více zabývá a v důsledku toho je její zákonná úprava obsáhlejší a rovněž judikatura k předmětné otázce je velmi bohatá, ať už se týká samotného vzniku škody a příčinné souvislosti mezi služebním úrazem či nemocí z povolání a škodou na zdraví. Pozornost je věnována také vlivu přiznání invalidního důchodu na předmětnou náhradu, a dále otázce zohlednění výsluhových náležitostí,...
|
|
|
Mezinárodní a evropské aspekty úpravy pracovní doby
Vácha, Jan ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Brádlerová, Libuše (oponent) ; Štefko, Martin (oponent)
Mezinárodní a evropské aspekty úpravy pracovní doby Abstrakt Cílem této práce je komplexně a do detailu popsat a kriticky zhodnotit evropskou a mezinárodní právní úpravu problematiky pracovní doby a doby odpočinku. Práce je rozdělena do 4 hlavních kapitol, které následují po obecném Úvodu. Nejzásadnější výstupy z těchto hlavních kapitol jsou shrnuty v Závěru. V Úvodu této práce je zdůrazněna významnost řešené problematiky v rámci jednotlivých institutů pracovního práva. Pro zaměstnance se jedná o jednu z nejdůležitějších pracovních podmínek a řádně nastavené minimální bezpečnostní standardy v rozebírané oblasti jsou pro ně s ohledem na možnost ovlivnění jejich zdravotního stavu mnohdy zásadní. V rámci krátkého popisu historie vývoje v řešené oblasti se snažím dokázat, že si význam nutnosti omezení rozsahu pracovní doby a nastavení minimální doby odpočinku uvědomovali lidé již v dobách dávno minulých. Dále se zde snažím poukázat na skutečnost, že evropská a mezinárodní problematika právní úpravy pracovní doby je značně obsáhlá a interpretačně složitá, což sebou nese těžkou práci pro vnitrostátního zákonodárce při snahách o její řádnou transpozici. Taktéž zde vyjadřuji politování nad skutečností, že této oblasti není dle mého názoru věnována v rámci české pracovněprávní doktríny dostatečná pozornost. V první...
|
|
|
Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli
Drahovzal, Jaroslav ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Drápal, Ljubomír (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na institut odpovědnosti zaměstnance za škodu v pracovním právu. Nejprve je rozebrán obecně pojem odpovědnost v pracovním právu a poté odpovědnost za škodu. Těžištěm rigorózní práce je rozbor jednotlivých druhů odpovědnosti zaměstnance za škodu a otázka rozsahu náhrady škody. Rigorózní práce dále věnuje pozornost otázce prevence v pracovním právu, nástinu úpravy pracovního práva Evropské unie se zaměřením na odpovědnost zaměstnance za škodu a možnosti zaměstnance pojistit se proti odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli.
|
|
|
Náhrada škody a nemajetkové újmy vzniklé pracovním úrazem
Fojtíková, Monika ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice náhrady škody a nemajetkové újmy vzniklé zaměstnanci při pracovním úrazu. V úvodní kapitole je charakterizováno základní pojetí právní odpovědnosti, její dělení a hlavní funkce pracovněprávní odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci. Druhá kapitola je zaměřena na základní předpoklady, jejichž splněním vzniká zaměstnavateli povinnost nahradit zaměstnanci škodu a nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem. Především je v rámci uvedené kapitoly vymezen pojem pracovní úraz, a to včetně specifických situací pracovního úrazu jako je infarkt myokardu, pracovní úraz při akci, jejímž cílem je stmelení zaměstnanců, neboli teambuilding, či úraz utrpěný během pracovní cesty, přičemž výklad je založen zejména na rešerši soudní judikatury. Ne vždy zaměstnavateli vzniká povinnost nahradit zaměstnanci škodu a nemajetkovou újmu. Případy, kdy je zaměstnavatel zbaven této povinnosti, ať už zcela či pouze částečně, jsou popsány na konci druhé kapitoly. Jmenovitě se jedná o zaviněné porušení právních předpisů či pokynů, opilost nebo zneužití jiných návykových látek zaměstnancem a v neposlední řadě lehkomyslné jednání zaměstnance. Třetí část, jež je jádrem diplomové práce, pojednává o jednotlivých druzích a rozsahu náhrad škody a nemajetkové újmy, a to náhradě za...
|
|
|
Porušování zákona o zaměstnanosti
Stádník, Jaroslav ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent) ; Bělina, Miroslav (oponent)
Porušování zákona o zaměstnanosti Abstrakt Cílem a účelem této disertační práce bylo v kompaktním a souvislém rozsahu popsat jednotlivé druhy porušení právních předpisů v návaznosti na jejich důsledky pro jednotlivé subjekty, vůči kterým negativní dopady směřují. Práce na základě současné zákonné úpravy oblasti zaměstnanosti rozděluje porušování povinností do jednotlivých oblastí, které se dále dají rozdělit podle subjektů porušujících povinnosti a závažnosti jednotlivých porušení. Problematika porušování zákona o zaměstnanosti v sobě zahrnuje dvě zásadní oblasti. První oblastí, vlastní většině hmotněprávních předpisů, je ta přestupková, reagující primárně na porušování povinností ze strany zaměstnavatelů. Na tuto oblast je zaměřena zejména třetí, pátá, a šestá kapitola. Druhá oblast zákona o zaměstnanosti vzhledem k jeho povaze a účelu upravuje a zakotvuje řadu povinností pro fyzické osoby, zájemce o zaměstnání a zejména uchazeče o zaměstnání, kteří prostřednictvím úřadu práce realizují své základní sociální právo garantované Listinou základních práv a svobod, tedy právo na práci. Na tuto oblast směřuje kapitola druhá a dále částečně kapitola čtvrtá a šestá. K této oblasti, s ohledem na obtížnou sociální situaci, ve které se uchazeč o zaměstnání nachází, je pak nutné přistupovat velice citlivě k případnému...
|
|
|
Zákaz diskriminace a rovné zacházení v pracovněprávních vztazích v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie
Hájková, Michaela ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Chvátalová, Iva (oponent) ; Štefko, Martin (oponent)
Zákaz diskriminace a rovné zacházení v pracovněprávních vztazích v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie Abstrakt Problematika rovnosti, resp. rovného zacházení a zákazu diskriminace je tématem aktuálním mimo jiné i ve vztazích mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Pro pojem rovnosti je typické, že se jeho obsah a dosah může lišit v závislosti na kulturním, místním i historickém kontextu. V České republice nepatří problematika rovného zacházení a zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích v současné době k častým tématům řešeným soudní praxí; to však neznamená, že v těchto vztazích k nerovnému zacházení či diskriminaci nedochází. Pracovněprávní oblast je v řadě ohledů ovlivňována normami unijního práva; mimo jiné je problematika zákazu diskriminace v této oblasti předmětem regulace několika směrnic, ohledně nichž má členský stát povinnost transpozice do národního práva. Při interpretaci a aplikaci relevantních národních právních norem je pak třeba především zajistit soulad se směrnicí a zohlednit případnou související judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Též z tohoto důvodu může být pro českou legislativu i aplikační praxi zajímavé srovnání, jak je s problematikou rovného zacházení a zákazu diskriminace v pracovněprávní oblasti nakládáno v jiných členských státech Evropské unie, které...
|
|
|
Výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele
Sovíková, Andrea ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele Abstrakt Tato diplomová práce má za cíl přiblížit institut výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele, zhodnotit jeho současnou právní úpravu a poskytnout možná řešení z hlediska de lege ferenda. První část práce vymezuje základní pojmy vztahující se k pojednávané problematice, kterými jsou místo výkonu práce, pravidelné pracoviště, práce z domova a práce na dálku, pro účely snadnějšího pochopení následujícího textu. Druhá část se zabývá historickým vývojem tohoto institutu od prvních právních předpisů upravujících domáckou práci až po současnou právní úpravu obsaženou v zákoníku práce a v zákoně o státní službě. Jedna kapitola této části je věnována také novele zákoníku práce z roku 2017, která měla do právní úpravy výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele vnést podstatné změny, avšak nebyla přijata. Třetí část představuje nejvýznamnější dokumenty upravující práci z domova či práci na dálku na mezinárodní úrovni a na úrovni EU. Pro zaměstnance konající práci mimo pracoviště zaměstnavatele, kteří si sami rozvrhují pracovní dobu, zavádí zákoník práce několik odchylek od zákonné úpravy. Čtvrtá část rozebírá tyto jednotlivé odchylky a jejich dopad na zaměstnance. Stěžejní pátá část se zabývá jednotlivými problematickými aspekty, které při výkonu práce mimo...
|
|
|
Odpovědnost zaměstnance za škodu s přihlédnutím k judikatuře
Mikulecká, Zuzana ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
Název diplomové práce v českém jazyce Odpovědnost zaměstnance za škodu s přihlédnutím k judikatuře Resumé Cílem této mé diplomové práce bylo popsat a zhodnotit hlavní aspekty právní úpravy odpovědnosti zaměstnance za škodu v pracovním právu s ohledem na judikaturu soudů. Pro toto popsání a zhodnocení platné právní úpravy jsem při zpracování práce použila analyticko deskriptivní metody. Práce je rozdělena do osmi kapitol, z nichž každá se zabývá jednotlivými druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu. První kapitola je tvořena úvodním obecným popisem odpovědnosti zaměstnance v pracovněprávních vztazích. Další následující kapitoly se potom zaměřují na českou právní úpravu v této oblasti a související judikaturou soudů. Ve druhé kapitole je poukázáno na důležitý význam předcházení škodám. Kapitola je rozdělena na tři další podkapitoly. První z nich se zabývá obecnou prevenční povinností zaměstnance a druhá popisuje zvláštní oznamovací povinnost zaměstnance v případě hrozící škody. Ve třetí podkapitole je pozornost věnována zvláštní povinnosti zaměstnance zakročit proti škodě hrozící jeho zaměstnavateli. Navazující kapitola třetí popisuje odpovědnost zaměstnance za nesplnění povinnosti k odvrácení škody. Kapitola je členěna na jednu podkapitolu, která je zaměřena na rozsah náhrady škody při odpovědnosti za...
|
|
|
Právní úprava agentur práce a agenturního zaměstnávání
Kopecká, Barbora ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Bělina, Miroslav (oponent)
Práce seznamuje čtenáře s platnou právní úpravou týkající se agentur práce a zároveň se podrobně věnuje právní úpravě institutu agenturního zaměstnávání, jakožto formě zprostředkování zaměstnání, která spadá do jejich výlučné kompetence. Po nastínění vývoje právní úpravy, následuje seznámení s hlavními prameny práva, a to jak na mezinárodní, tak na komunitárním úrovni, jimiž je současná národní právní úprava nejvíce ovlivněna. Práce dále popisuje veřejnoprávní aspekty platné právní úpravy agentur práce, kam spadá vydávání povolení ke zprostředkování zaměstnání, na němž závisí vznik agentury práce, podmínky pro jeho vydání, jakož i důvody zániku agentur práce, kdy zároveň tuto právní úpravu včetně procesu na ní závislém hodnotí. Následující část se věnuje agenturnímu zaměstnávání. Jsou zde podrobně rozebrány vztahy, které při tomto způsobu zaměstnávání vznikají. Práce se snaží upozornit na nedostatky, se kterými se musí subjekty daného vztahu vypořádat, jako je např. nedostatečná úprava náhrady škody, nejasnosti ohledně práva, kterého má být použito na konkrétní smluvní vztah. Závěr práce pojednává o dodržování právních předpisů agenturami práce vykonávané státními orgány.
|
host ::
RSS.