|
|
Biodiverzita ryb v oblasti soutoku Moravy a Dyje - podpora a stabilizace populací vzácných a ohrožených druhů
Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i., Brno ; Halačka, Karel
Cílem projektu je získat na základě výzkumu biologie, ekologie a rozšíření vzácných a chráněných druhů ryb vědecké podklady pro návrh systémových aktivních zásahů v rámci cíleného managementu, který by vyloučil případný pokles a vytvořil podmínky pro stabilizaci a obnovu biodiverzity ichtyofauny v hydrologickém systému dolních toků Moravy a Dyje na území Biosférické rezervace "Dolní Morava". V roce 2007 byl vyhotoven podrobný mapový digitální podklad. bylo započato se shromažďováním i zanášením dat do jednotlivých vrstev podkladu. Realizována byla série terénních výjezdů, v jejichž rámci proběhl sběr ichtyologických dat, materiálu na molekulárně genetické analýzy u druhů a odlov potenciálního pokusného reprodukčního materiálu.
|
|
|
První rok provozu rybího přechodu v profilu Bulhary na řece Dyji
Klíma, Ondřej ; Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra
Na podzim 2007 byl uveden do provozu rybí přechod u stupně Bulhary na řece Dyji (ř.km 39,9). Jedná se o přírodě blízký rybí přechod typu "bypass". FP je dlouhý 210 m, podélný sklon 1:56, v tělese FP je 29 přepážek z balvanů při rozdílu hladin nad a pod přepážkou 0.1 m, průtok vody je okolo 2 m3.s-1 . V roce 2008 byl proveden celoroční monitoring stavu a funkce FP (celkem 10 sledování). Byl zjištěn výskyt celkem 25 druhů, což svědčí o absolutní migrační prostupnosti FP pro ryby. Výskyt Leuciscus cephalus, Chondrostoma nasus, Barbus barbus a Alburnus alburnus ve FP souvisel s jejich výraznou reprodukční migrací. Část jedinců L. cephalus a B. barbus se ve FP zdržovala dlouhodobě, což prokázal výskyt značených jedinců. Funkčnost FP v této lokalitě je ovlivňována průtokem vody, kdy narůstající průtoky nad 50 m3.s-1 dochází k zatápění dolní části rybího přechodu, který ztrácí proudovou atraktivitu pro ryby.
|
|
|
Hlaváč černoústý - nový nepůvodní druh v oblasti soutoku Moravy a Dyje (Česká republika)
Lusk, Stanislav ; Bartoňová, Eva ; Lusková, Věra ; Klíma, Ondřej
V roce 2008 byl v oblasti soutoku Moravy a Dyje zjištěn výskyt hlaváče černoústého (Apollonia melanostoma). Tento pro naši oblast nepůvodní druh pronikl do hydrografické sítě České republiky vlastní migrační aktivitou z Dunaje. Výskyt hlaváče černoústého v roce 2008 byl podle našich zjištění v oblasti soutoku Moravy a Dyje pouze ojedinělý (celkem uloveno 8 exemplářů). V roce 2009 je tam výskyt tohoto nepůvodního druhu běžný. Byl zjištěn již i výskyt tohoročků, což svědčí o úspěšné reprodukci. Genetické analýzy mitochondriálního genu cytochrom b určily jako zdrojovou populaci pro Dyji řeku Dněpr. U Dyje byl identifikován pouze jeden haplotyp, který byl při srovnání se studiemi Dougherty et al. (1996) a Stepien and Tumeo (2006) nejblíže haplotypu A. Analýza prvního intronu ribozomálního proteinu odhalila pět haplotypů AM1-AM5. Haplotypy AM1-AM4 vytvořily samostanou skupinu s haplotypem AHC3 (Neilson and Stepien 2009) z oblasti Dněpru u Kyjeva.
|
|
| |
|
|
Revitalizace toku Moravy versus podnikatelské záměry
Halačka, Karel ; Mendel, Jan ; Papoušek, Ivo ; Vetešník, Lukáš
Tok řeky Moravy je významným nadnárodním biokoridorem s velkým biologickým potenciálem, o čemž svědčí i výsledky recentních ichtyologických sledování. Existuje plán revitalizačních projektů s cílem zprůchodnění migračních barier a repatriaci původních druhů živočichů. Současně se však na toto území soustřeďuje řada podnikatelských záměrů, jejichž realizace by tyto snahy zcela znemožnila či omezila. Měl by proto být nejprve proveden komplexní biologický průzkumu celého toku Moravy a následně vypracován detailní projekt zpřírodnění říční nivy včetně stále existujících fragmentů původního koryta. Ten by pak posloužil jako základ pro centrálně posuzované potenciální podnikatelské záměry.
|
|
|
Nejnovější poznatky o druhové pestrosti hrouzka rodu Gobio a Romanogobio na území ČR a SR
Mendel, Jan ; Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Koščo, J. ; Vetešník, Lukáš ; Halačka, Karel
V posledních 15 letech taxonomie a systematika hrouzka doznala rozsáhlých změn. Mezi hrouzky se nachází mnoho taxonů, které jsou endemity v různých oblastech Evropy a Asie a v různých stupních ohrožení. K důležitým poznatkům pro ochranu ichtyofauny ČR a SR patří potvrzení rodové diferenciace původního rodu Gobio na rody Gobio a Romanogobio. Původně chápaná jednotná struktura druhu Gobio gobio se na základě genetických analýz průkazně rozdělila na struktury, kterým lze přisuzovat druhovou úroveň (G. gobio, G. obtusirostris, G. carpathicus a Gobio sp.). U druhů rodu Romanogobio dochází ke změnám jejich odborného označení: původní R. albipinnatus lze rozdělit na druhy R. vladykovi a R. belingi. Původní druh R. kesslerii lze rozčlenit na R. banaticus a patrně i Romanogobio sp. S ohledem na nově zjištěné poznatky je nutné revidovat systém efektivní ochrany zjištěné biodiverzity u uvedených taxonů. Byly vymezeny oblasti sympatrického výskytu a byla prokázána hybridizace v rámci obou rodů.
|
|
|
Vlivy určující druhovou skladbu rybích společenstev řek Moravy, Dyje, Odry a Lužnice v úsecích s přilehlým záplavovým územím
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Lojkásek, B. ; Hartvich, P.
Byla provedena analýza druhové skladby rybího osídlení řek Morava, Dyje (Černého moře), Odra (Baltické moře), Lužnice (Severní moře) v úsecích, kde uvedené toky mají vyvinuté rozsáhlé z části či zcela funkční záplavové území. Jako určující pro druhovou skladbu ichtyofauny hodnocených řek se jeví následující faktory: - úmoří, - lokalizace úseku v podélném profilu toku, - bezbariérové migrační napojení na toky vyššího řádu, - rybníky, - rybářství. Nejvyšší vliv má příslušnost k úmoří, dále se uplatňuje splavování ryb z výše položených částí povodí, významný vliv má migrační prostupnost vodního toku z dolních částí a z mateřského toku. Region soutok Morava a Dyje je v rámci České republiky z hlediska druhové pestrosti nejbohatší. Vyskytuje se tam 38 původních druhů, z toho 8 výlučně pouze v této oblasti a dále byl zjištěn i výskyt 6 nepůvodních druhů. V regionu Odra se vyskytuje 28 původních druhů a 4 nepůvodní druhy. V regionu Lužnice se vyskytuje 23 původních a 5 nepůvodních druhů.
|
|
|
Velkoplošná rehabilitace říční krajiny v záplavovém území dolní části řeky Dyje
Lusk, Stanislav ; Pražák, O. ; Lusková, Věra ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš
Řeka Dyje v trati Lednice – Bulhary byla napřímena, zkanalizována a obklopena protipovodňovými hrázemi. Záplavové území u Podivína bylo z velké části přeměněno na ornou půdu. Plochy označené jako tzv. mokřady a rákosiny byly v důsledku eliminace záplav a postupného zanášení (zazemňování) až na výjimky v některých obdobích roku zcela bez vody. Došlo k vymizení původního společenstva ryb charakteristického pro aluviální biotopy. V levobřežní části záplavového území Dyje u Podivína byla vytvořena obora pro spárkatou zvěř o ploše cca 470 ha, kde je jeden soukromý vlastník celého tohoto územního fragmentu. V posledních dvou letech je postupně orná půda převáděna na louky a lužní les. Postupně je realizována i obnova a rozšiřování trvalého zavodnění částí označených jako mokřady. Dochází tak k výraznému zlepšení podmínek pro trvalý výskyt ryb a pro cílenou obnovu rybího společenstva s dominancí nativních druhů pro tuto oblast (společenstvo typu Carassius-Misgurnus).
|
|
|
Nezbytnost cílených zásahů v záplavových územích pro rozvoj a stabilizaci rybí bioty
Lusk, Stanislav ; Hartvich, P. ; Lojkásek, B. ; Lusková, Věra ; Pražák, O. ; Halačka, Karel ; Sovíková, L.
Původní záplavová území větších řek se zachovala v omezeném rozsahu a s výrazně pozměněným hydrologickým režimem. To postihuje negativně vodní biotu, především ryby. Prezentované poznatky byly získány při výzkumech autorů v záplavových území Odry, Dyje a Lužnice. Nejvýraznější změny: vznik rybníků, regulace toků, protipovodňové hráze, zánik lučního a pastevního hospodaření, změna dynamiky průtoků. Důsledky: omezení až zánik krajinotvorné funkce toku, zazemňování a zánik aluviálních biotopů, jejich úplné vysýchání během suchých roků, omezování až zánik populací původních charakteristických druhů ryb (zejména Misgurnus fossilis, Rhodeus amarus, Cobitis sp., Carassius carassius, Leucaspius delineatus, aj.). Náprava: aktivní zásahy a udržování optimálního stavu vodních biotopů, nové umělé mokřady, restaurace a posilování původních populací chráněných a ohrožených druhů ryb při zohlednění aspektů "ochrany genetické diverzity". Pasivní ochrana biotopů i druhů již není řešením.
|
host ::
RSS.