Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kompenzace ztráty příjmů v pandemii covid-19: vítězové a poražení
Kalíšková, Klára ; Zapletalová, Lucie
Ve studii analyzujeme zacílení příjmově kompenzačních nástrojů přijatých českou vládou v reakci na pandemii onemocnění covid-19 na různé skupiny domácností. Ukazujeme, jaký podíl celkových nákladů na kompenzační opatření byl zacílen na nejzasaženější skupiny obyvatel. I přes značné náklady státu na kompenzaci snížení příjmů domácností dopadla pandemie podstatně tíživěji na chudší vrstvy společnosti. Tento fakt se může v budoucnu projevit v prohloubení existujících problémů se zadlužeností, exekucemi nebo postižením dětí chudobou.\n
Chudoba a sociální dávky v sociálně vyloučených lokalitách
Federičová, Miroslava ; Kalíšková, Klára ; Zapletalová, Lucie
Studie prezentuje unikátní analýzu životních podmínek osob a domácností v sociálně vyloučených lokalitách (SVL) z hlediska jejich příjmů a ohrožení chudobou ve srovnání s běžnou populací. Zvláštní pozornost věnujeme míře využívání sociálních dávek a jejich účinnosti při snižování míry chudoby. Analýza je založena na unikátních datech z šetření životních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách (SVL-SILC), provedeného v roce 2020 Agenturou pro sociální začleňování Ministerstva pro místní rozvoj a z dat šetření „Životní podmínky“ (EU-SILC) Českého statistického úřadu z roku 2020.
Spočítali jsme za vás: dopady zrušení superhrubé mzdy, snížení odvodů na sociální pojištění a zavedení daňových prázdnin
Kalíšková, Klára ; Šoltés, Michal
Poslední rok přinesl mnoho změn ve zdanění práce v České republice. Daňové zákony přijaté v prosinci 2020 a červenci 2021 sníží příjmy veřejných rozpočtů v roce 2022 přibližně o 116 mld. Kč. Zaměstnanci tak v tomto roce odvedou na dani z příjmu méně než polovinu toho, kolik by odvedli bez přijatých daňových změn. Odvodové zatížení zaměstnanců se snížilo u všech příjmových skupin, nízkopříjmový zaměstnanci však z koláče úspor získají disproporčně méně. Zaměstnanci v nízkopříjmové pětině ušetří v letošním roce v průměru 500 Kč měsíčně, zatímco ti ve vysokopříjmové pětině v průměru 4 000 Kč měsíčně. Přijaté daňové zákony výrazně zvýšily podíl zaměstnanců, kteří platí nulovou nebo zápornou daň z příjmu (tedy pobírají tzv. daňový bonus na děti). Prostor pro další snižování daně z příjmu je tak již omezený, obzvláště u poplatníků, kteří čerpají slevu na dani na dítě a na manželku/la s nízkým příjmem.
Návrh reformy zdanění zaměstnanců: jak ulevit nízkopříjmovým a pomoci spotřebě za polovinu veřejných výdajů (analytická zpráva)
Jurajda, Štěpán ; Kalíšková, Klára ; Prokop, D. ; Šoltés, Michal
Tato analytická zpráva reaguje na diskusi o zrušení používání superhrubé mzdy k výpočtu daně z příjmu fyzických osob. Hodnotí dopady tří variant výpočtu daně z příjmu na státní rozpočet a na příjmy zaměstnanců v jednotlivých příjmových kvintilech. Výsledky ukazují, že vládní varianta zrušení superhrubé mzdy bude znamenat propad příjmů státního rozpočtu o 86 miliard Kč a zároveň nijak nezlepší příjmovou situaci nejnižších příjmových kvintilů. Autoři navrhují dvě alternativní metody výpočtu daně z příjmu, které sníží náklady pro státní rozpočet a zároveň budou znamenat citelnější snížení daní zaměstnancům s nejnižšími příjmy.
Vyhodnocení dopadů návrhů na zrušení superhrubé mzdy
Kalíšková, Klára ; Münich, Daniel ; Prokop, D. ; Šoltés, Michal
Tento pracovní list reaguje na diskusi o zrušení používání superhrubé mzdy k výpočtu daně z příjmu fyzických osob. Hodnotí dopady čtyř alternativ reformy systému, navržených vládou, parlamentem, Pirátskou stranou a think-tankem IDEA. Grafy znázorňují dopad těchto reforem na státní rozpočet a na příjmy zaměstnanců v jednotlivých příjmových kategoriích.
Dopady zrušení superhrubé mzdy na daň z příjmů placenou zaměstnanci
Kalíšková, Klára ; Münich, Daniel ; Šoltés, Michal
Tento pracovní list znázorňuje dopady navrhovaného zrušení superhrubé mzdy na státní rozpočet a příjmy zaměstnanců. Celkový pokles příjmů státního rozpočtu by přesáhl 80 mld. Kč ročně. Z toho by téměř čtvrtina přilešila desetině zaměstnanců s nejvyššími příjmy, zatímco desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami by reformou získala jen maximálně 100 Kč ročně.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.