|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Odkud se rekrutují výzkumníci na univerzitách?
Macháček, Vít ; Srholec, Martin
Odkud přicházejí výzkumní pracovníci působící na univerzitách? Začínali s bádáním na stejném místě, anebo spíše pocházejí odjinud? Je na českých univerzitách tendence najímat výzkumníky zvenku výrazně menší než jinde? Do jaké míry se to liší mezi obory a mění v čase? Z afilací autorů v citační databázi Scopus jsme zjistili, kolik výzkumníků v současné době pracuje na stejné univerzitě, na které působili již na počátku své vědecké kariéry. Pokud jejich první články vyšly pod jinou organizací, zjistili jsme, zda to bylo ve stejné zemi, anebo v zahraničí. Neměříme jenom tendenci k najímání vlastních absolventů, neboli akademický „inbreeding“, protože první články nemusí mít vlivem různých publikačních zvyklostí uvedenu afilaci k univerzitě, na které dotyčný vystudoval. Nicméně v řadě oborů, zvláště přírodních věd, tomu tak většinou je. Analýza pokrývá jedenáct oborů napříč vědními oblastmi na třech největších českých univerzitách – Univerzitě Karlově, Masarykově univerzitě a Univerzitě Palackého v Olomouci – a pro srovnání i na dalších patnácti významných zahraničních univerzitách v Evropě a v zámoří. Každý obor vychází trochu jinak, ale obecně je nejnižší sklon zaměstnávat výzkumníky, kteří působili na začátku kariéry jinde, než na sledovaných univerzitách z Česka a ostatních zemí Visegrádské čtyřky. Naopak výzkumníky původně zvenku zaměstnávají nejvíce nejlepší univerzity v USA a Velké Británii. Nicméně univerzity Visegrádské čtyřky vychází v řadě oborů podobně jako KU Leuven, Universität Wien anebo Lund University. Univerzity ze zemí Visegrádské čtyřky jsou až na výjimky na nejnižších příčkách v tendenci zaměstnávat výzkumníky s počátečním působištěm v zahraničí. V tomto zpravidla výrazně zaostávají i za západoevropskými univerzitami. Přitom pro české univerzity platí, že je za zahraničí považováno i Slovensko. Nízkou mezinárodnost v najímání výzkumníků na českých univerzitách potvrzují i jiné datové zdroje. Prezentované výsledky jsou celosvětově unikátní a nikde jinde je nenajdete. Zajímat by měly nejen manažery výzkumu, akademiky a doktorandy, kteří na univerzitách přímo působí, ale i tvůrce souvisejících politik a širší veřejnost. Na způsob řízení lidských zdrojů se totiž při hodnocení výzkumu až příliš často zapomíná, ačkoliv je pro dlouhodobý rozvoj univerzit zásadní.
|
|
| |
|
|
Vysoké náklady nízkého vzdělání v České republice
Krajčová, Jana ; Münich, Daniel
Formou projekcí kvantifikujeme hypotetické dopady scénářů kvalitnějšího vzdělání poskytnutého nedostatečně gramotným patnáctiletým žákům na dlouhodobý růst české ekonomiky v budoucích dekádách. Naše projekce nejsou predikcemi budoucího vývoje, ale hypotetickými trajektoriemi možného budoucího vývoje na základě současných vědeckých poznatků o kauzálních vztazích mezi úrovní vzdělanosti a ekonomickým růstem. Patnáctiletí žáci s nedostatečnou gramotností, tedy ti, co dosahují příliš nízkých výsledků v testech funkční gramotnosti, mají v dalším životě výrazné problémy v ekonomickém a společenském uplatnění. V rámci zemí OECD dosahuje podíl těchto žáků 24 %. V České republice je tento podíl jen o něco málo nižší (21 %), což představuje zhruba 20 tisíc žáků ve věkovém ročníku. Zanedbatelný podíl těchto žáků vykazují gymnázia, čtyřletá i víceletá. Na základních školách však představují necelou třetinu a na středních školách bez maturity podíl těchto žáků dosahuje téměř poloviny. Výluky v prezenčním vzdělávání v éře covid-19 velmi pravděpodobně zvýší nerovný přístup ke kvalitnámu vzdělání a tedy podíl nedostatečně gramotných žáků.
|
|
|
Grantová podpora a doktorské studium: analýza dat Grantové agentury Univerzity Karlovy
Korbel, Václav
V České republice doktorské studium úspěšně dokončí pouze zhruba polovina studentů. Studenti kromě nízkých stipendií pociťují nedostatečnou nefinanční podporu ze strany vysokých škol. Jedním ze způsobů, jak jejich výzkumnou práci a studium podpořit, jsou interní grantové soutěže vysokých škol. Tato studie jako první v České republice zkoumá vztah mezi grantovou podporou doktorandů a dalším studiem. Konkrétně mírou dokončení a délkou studia na Univerzitě Karlově. Efekty zkoumáme za celou univerzitu a za sekce, což je hlavní dělení v rámci grantové agentury podle oblasti výzkumu (společenské, přírodní a lékařské vědy). K analýze využíváme data Grantové agentury Univerzity Karlovy za roky 2010–2013. Do její soutěže během svého studia typicky podá projekt třetina až polovina doktorandů. Z přihlášených však podporu získává jen přibližně třetina. V analýze porovnáváme jinak podobné studenty s a bez grantové podpory. Používáme metodologii párování, která na základě charakteristik studentů a jejich výzkumných projektů páruje co nejpodobnější studenty, kteří grantovou podporu získali, s těmi, kteří o ni žádali, ale nezískali ji. Nicméně ani tato metodologie nezaručuje odhad kauzality, a tak výsledky interpretujeme jako nekauzální vztah grantové podpory a dalšího studia.
|
|
| |
|
|
Penzijní spoření se státní podporou v České republice: spíše podpěra než pilíř
Šatava, Jiří
III. pilíř by měl vhodně doplňovat základní kámen důchodového systému – I. pilíř. Nastavení III. pilíře by tedy mělo být takové, aby výše výplat úspor z III. pilíře reflektovala to, jak velkou část čistých výdělků po odchodu do důchodu jednotlivci vynahradí jeho starobní důchod z I. pilíře. V této studii analyzujeme spořící chování pracujících v závislosti na tom, jak velkoučást jejich čistých výdělků jim po odchodu do důchodu vynahradí státní důchodz I. pilíře. Zejména samostatně výdělečně činným osobám (OSVČ) a zaměstnancůms vyššími výdělky starobní důchod z I. pilíře vynahrazuje menší část výdělků. Výplatyúspor ze III. pilíře by tak u těchto osob měly zastat větší roli.
|
host ::
RSS.