|
|
Prožité i viděné. Hraběnka Marie Terezie Collaltová, její rod a doba v egodokumentech
Jánská, Barbora ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce nastiňuje několik kapitol ze života hraběnky Marie Terezie Collalto e San Salvatore (1866-1940), příslušnice jednoho z nejstarších evropských šlechtických rodů, příležitostné spisovatelky, fejetonistky a autorky tří doposud nevydaných memoárových textů, jež tvoří osu této studie. Jejich prostřednictvím hraběnka poodkrývá řadu aspektů šlechtické každodennosti na sklonku "dlouhého 19. století" i důležitých mezníků v dějinách vlastního rodu. V neposlední řadě přibližuje čtenářům rovněž fungování řádové nemocnice Maltézských rytířů v bulharské Sofii, kde v letech první světové války působila jako vrchní sestra, či život evropské aristokracie v meziválečném období, zvláště pak v nástupnických státech habsburské monarchie. Analýza těchto pramenů - egodokumentů - tak může nabídnout poutavý a autentický vhled do nejednoho tématu z oblasti sociálních dějin, gender history či dějin elit, jimž tuzemská historiografie zůstává doposud mnoho dlužna. Tato práce je prvním skromným pokusem představit na pozadí dobových souvislostí osobnost a dílo hraběnky Collaltové dnešnímu čtenáři. Klíčová slova: Collalto, egodokument, aristokracie, první světová válka, dějiny žen, dějiny elit
|
|
|
Čeští nositelé řádu Marie Terezie v letech 1914-1918
Lipold, Kryštof ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Předkládaná bakalářské práce Čeští nositelé řádu Marie Terezie v letech 1914-1918 má za cíl, zmapovat život vojáků, kteří se narodili na území českých zemích, a kteří byli oceněni za První světové války nejvyšším vojenským vyznamenáním Rakouska-Uherska. Kromě zjištění činů, za které jim byl řád udělen, se práce také zabývá tím, jak tito vojáci prožívali začlenění do nové československé republiky.
|
|
|
Sudetoněmecká aristokracie v první polovině 20. století: příklad rodu Hartigů
Šebková, Jarmila ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Žáková, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá sudetoněmeckým šlechtickým rodem Hartigů z Mimoně v první polovině 20. století. Jakožto příslušníci vysoké aristokracie, rakouští občané a obyvatelé Sudet čelili Hartigové v této době významným politickým změnám. Cílem práce je zodpovědět otázku, jakým způsobem se Hartigové s těmito změnami vyrovnávali. Zvláštní pozornost si přitom vyžadují případy, při kterých se jejich role rakouských státních příslušníků, sudetských Němců a československých obyvatel dostávaly do konfliktu. Práce je případovou studií, která zpracovává osudy příslušníků rodu Hartigů na základě dostupných archivních pramenů. Provedený výzkum ukázal, že hlavním cílem všech představitelů rodu Hartigů bylo setrvat v Mimoni i za cenu vysokých finančních a společenských ústupků. Jejich zemský patriotismus, vážící se k rodovému sídlu v Mimoni, neoslabily ekonomické problémy ani střídání politických režimů na tomto území. Hartigové se kvůli svému rodovému sídlu v Mimoni byli ochotni s československými úřady soudit, nebo se naopak přizpůsobit nacistickému režimu. Následnou vynucenou repatriaci do Rakouska po konci druhé světové války nesli s nechutí, přestože Rakousko vždy považovali za místo jejich původu a obecně lepší místo k životu. Jak lze prezentovat na příkladu rodu Hartigů, vztah k rodovému sídlu mohl být...
|
|
| |
|
|
Edmund Schwarzenberg a krize šlechtické společnosti v meziválečném období, 1918-1939
Míka, Pavel ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Bakalářská práce analyzuje životopis Edmunda Schwarzenberga, příslušníka jednoho z nejbohatších šlechtických rodů Evropy. Úkolem práce je především rozšířit na základě pramenů informace o jeho osobnosti a vytvořit tak komplexnější pohled na člověka, jenž se naprosto vymykal své době. Žil téměř celý život v dluzích a stýkal se s lidmi jiného postavení, než bylo vzhledem k jeho původu běžné. Na úvod tato práce seznamuje čtenáře s kontextem doby, kdy se doslova rozbily staré pořádky monarchie a vznikly nové státy s jinými politickými systémy, kterým právě členové vyšších rodů museli čelit. Princ Edmund Schwarzenberg této nové době čelil poněkud zvláštním způsobem, proto je tato práce věnována právě jemu. Klíčová slova: Edmund Schwarzenberg, Šlechta, Rod Schwarzenbergů, Edmund Černov.
|
|
|
Význam rodiny Hildprandtů z Ottenhausenu pro Blatensko
Vokrojová, Eliška ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Zicha, Zbyněk (oponent)
Cílem této diplomové práce je poukázat na různé přínosy (kulturní, ekonomické, politické, podnikatelské, aj.) šlechtické rodiny Hildprandtů z Ottenhausenu pro Blatensko. Na začátku jsou uvedeny na různé pohledy vymezení regionu Blatenska. Též jsou zde stručně vylíčeny dějiny rodu a následně popsány aktivity členů aristokratické rodiny, jimiž přispěli k rozvoji zmíněného regionu, ale i se jimi snažili pomoct svým spoluobčanům. Hildprandtové se zasloužili především o rozkvět blatenského zámku či vybudování zámeckého parku z přilehlé obory. Díky nim se v tomto regionu dařilo průmyslové činnosti (cukrovarnictví, lihovarnictví nebo pivovarnictví) a mnoho lidí získalo práci v těchto podnicích nebo na jejich velkostatku. Za jejich přičinění Blatnou navštívilo mnoho významných osobností např. František Ferdinand d'Este či indický mahárádža. Zaměstnávali osoby vlastenecky smýšlející (Jan Evangelista Purkyně a Antonín Jaroslav Vrťátko), které učily lásce k vlasti následné generace této rodiny. Někteří členové toho rodu obohacovali společnost svým uměleckým nadáním skrze své výtvory (malířství, sochařství či spisovatelská činnost). V politické sféře své vlastenecké smýšlení předvedli otec a syn, Robert (1824-1889) a Ferdinand (1863-1936) Hildprandtovi, kteří svými názory i za rizika sankce hájili český národ....
|
|
| |
|
|
Kalotová pečetidla
Maličký, Pavel ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
E Abstrakt Hlavním cílem diplomové práce je představení fenoménu kalotových pečetidel. Jedná se o typ osobních peče- tidel, které umožňují pečetit třemi identitami. Jejich existenci lze vysledovat od poslední čtvrtiny 17. století do začátku 20. století. Význam kalotových pečetidel je možné spatřovat v několika rovinách - jsou svědky konce éry pečeti pod papírovým krytem, symbolizují přerod pečetidla v nástroj prezentace svého majitele a během krátké doby se přeměňují ve šperk. Vzhledem k tomu, že se jednalo o osobní předměty, je frekvence výskytu ve sbírkách minimální a odkazy k tomuto tématu v odborné literatuře téměř nenacházíme. Teprve roku 1970 byla učiněna kratičká zmínka o jejich existenci v základním díle evropské sfragistiky z pera E. Kittela:"Siegel". Z výše uvedeného je zřejmé, že představení tohoto typu pečetidla nabízelo lákavý předmět diplomové práce - ta je rozdělena na část obecnou a speciální. Obecná část představuje dvousetletý vývoj konstrukce pečeti- del, popisuje a zavádí terminologii, bohatě dokumentovanou perokresbami jednotlivých částí. Zvláštní péče je věnována kalotám, které jsou roztříděné dle existujících tvarů a námětů na pečetních plochách. Stranou nezůstávají ani materiály, ze kterých byly zhotovovány. Speciální část obsahuje katalog 37 kalotových pečeti- del zpracovaných s...
|
|
|
Fenomén smrti ve Velké Británii 1815-1855
Michlová, Marie ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Županič, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá fenoménem smrti ve Spojeném království v letech 1815-1855. Analyzuje postoje dobové společnosti ke smrti a využívá k tomu syntézu mnoha odlišných úhlů pohledu. Na problematiku smrti, umírání a pohřbívání je tak nahlíženo optikou dobového práva, medicíny, tisku či umění. Využity jsou také ego-dokumenty. Mnohovrstevnatá práce v sobě kombinuje řadu historických metod a jako celek může být řazena k výzkumu historické každodennosti a dějin mentalit. Chronologicky je práce zařazena mezi dva důležité válečné konflikty, napoleonské války a krymskou válku. 20-40. léta 19. století patří obecně mezi nejméně zmapovaná období britských dějin, tato disertace tak vyplňuje jistou mezeru v dosavadním bádání nejen v oblasti dějin smrti v Británii. Klíčová slova: 19. století, společnost, smrt, britské dějiny
|
|
|
Řád maltézských rytířů a jeho působení v českých zemích v letech 1874-1938
Pola, Martin ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Sklenář, Michal (oponent)
(česky) Rytíři sv. Jana, známí též jako johanité, špitálníci nebo maltézští rytíři představují bezesporu nejvýznamnější rytířský řád křesťanstva, který hrál významnou úlohu v dějinách Evropy. Na území českých zemí přišel Řád již ve 12. století a od té doby zde nepřetržitě působí až do současnosti, ačkoliv jeho činnost v Československu byla v letech 1948-1990 takřka úplně potlačena a zdejší velkopřevorství přetrvalo jen díky svým členům v emigraci. Předkládaná disertační práce popisuje působení tohoto Řádu na území českých zemích v rozmezí let 1874-1938. Zaměřuje se jak na organizační a společenské aspekty řádového působení, tak také na jeho hospodářskou stránku. Stranou zájmu této práce nestojí ani řádová kněžská větev. Vymezené období bylo dobou převratných změn - do roku 1918 se Řád mohl těšit podpoře ze strany rakousko-uherských elit včetně císaře, po rozpadu monarchie pak naopak musel hledat své místo v nové, občanské společnosti, a dokonce bojovat o svou existenci. Úspěšného završení těchto svých snah se Řád v českých zemích dočkal až na sklonku třicátých let, ovšem vzhledem k nadcházejícím dějinným událostem měly tyto úspěchy jen jepičí život.
|
host ::
RSS.