|
|
Kolektivní biografie československé historiografie k roku 1934
Sixta, Václav ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Předmětem práce je analýza symbolické reprezentace československé historiografie k roku 1934. Čerpá především z Kulturního adresáře, respektive z kvantifikace a kategorizace dat v něm obsažených. Prostřednictvím kritérií pozice v hierarchii oboru, národnosti, specializace a lokalizace sledujeme způsoby vytváření symbolické reprezentace v historiografii roku 1934. Prvek vývoje a fenomén trendů jsou do práce vtěleny pomocí jediného z hlediska pramene vnějšího kritéria, kterým je generace objektivně formulovaná vždy po deseti letech. Práce tak popisuje utváření symbolické reprezentace z hlediska celého souboru, vymezeného adresářem i jednotlivých generací a nechybí také analýza trendů v historické vědě. Díky množství kritérií dochází práce k faktu plurality symbolických reprezentací. Ty se tak utvářejí v "polích reprezentací", kde teprve tvoří komplexně popsatelné celky. Složitá struktura vztahů a prolínání těchto polí reprezentace pak tvoří symbolickou reprezentaci československé historiografie jakožto celku. Díky práci s kvantitativními prameny dochází práce k závěrům, které by jinými metodami nebylo možné nahlédnout.
|
|
|
Geneze běloruské národní identity (1863-1958)
Linitskaya, Natallia ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Tato práce rozebírá proces výstavby běloruské národní identity v druhé polovině 19. - první polovině 20. století na základě definici o sdíleném vědomí společného názvu, jazyka, území a historické paměti. Tento subjektivní základ národa není v běloruském případě spojen s občanským pojetím národního státu. Místo paměti povstání Kalinovského ukazuje problematičnost použití historického dědictví, které odkazuje k Polsku a Rusku. Naopak modernizující zásah ruského státu poměrně úspěšně vymezuje "ruského rolníka" naplněním sociálních požadavků. Neúspěch v obhájení historického dědictví "Litvy" a selhání běloruštiny v dosažení statutu oficiálního jazyka zapříčinilo odpojení genealogických příznaků od národní identity. Touha "tutejších" po sociálních jistotách napomohla jejich osvojení národní identity jako zásadně sovětské. Bělorusové se stávají Bělorusy jako pracující lid skrze sociální emancipaci a mobilitu v prostoru vytyčeném koloniální mapou. Klíčová slova: Bělorusko, národní identita, nacionalismus, národní stát, bělorusizace, "tutejší" Keywords: Belarus, national identity, nationalism, national state, belorussification, «tutejshi»
|
|
|
Vše pro bratry. Historie rodinného života v 19. století na příkladě rodiny Lamblových
Paurová, Lucie ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent)
Rodina Lamblových patřila k předním intelektuálním rodinám v Čechách v druhé polovině 19. století. František Sudimír se stal významným hospodářským úředníkem, Karel Milan uznávaným hospodářským pedagogem, Vilém Dušan proslaveným lékařem a Jan Baptista zemědělským odborníkem a organizátorem hospodářského školství. Dospělosti se dožilo osm sourozenců Lamblových, čtyři sestry (Marie, Barbora, Eliška, Anna) a čtyři bratři. Všichni bratři založili vlastní rodiny, ze sester se vdala jen nejmladší Anna. Bratři i sestry Lamblovi se angažovali v českém vlasteneckém životě (např. Vilém Dušan byl v roce 1848 politicky aktivní, dopisoval si mj. s Karlem Havlíčkem), sestry pak hlavně v ženském hnutí. Všichni dohromady tvořili po sedmdesát let kompaktní celek. Udržovali vřelé rodinné vztahy a podporovali se. Ani v dospělém věku neztráceli kontakt, sestry svým svobodným či ovdovělým bratrům vedly domácnosti a o bratry se obětavě staraly v místech jejich působení. Tato diplomová práce se mapuje sourozenecké strategie a vytváří obraz konkrétního rodinného života na základě pozůstalostí z Literárního archivu Památníku národního písemnictví, přičemž pro tuto práci byla nejpodstatnější rodinná korespondence, dále deníky, zápisníky a vzpomínky. Cílem je také ukázat, jak významnou úlohu má soukromá korespondence a...
|
|
|
Právo lidu 1893-1920, problémy přelomu století v sociálně demokratickém tisku.
Hilský, Damián ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Práce se zabývá náhledem deníku Právo lidu na sociální problémy konce 19. a začátku 20. století. V prvním oddíle nazvaném Antimilitarizmus se čtenář dočítá o Španělsko - americké válce o Kubu, kde národně osvobozenecké hnutí bojovalo se španělskými utlačovateli, kapitola druhá je věnována reflexi Búrskou válku v Jižní Africe, kde docházelo k obrovským ztrátám na životech. Kapitola třetí pojednává o Válce Rusko - japonské, kde došlo poprvé v dějinách k masovému nasazení moderních zbraní, což mělo za následek vysoký počet obětí na obou stranách. Kapitola čtvrtá se zabývá mediální aférou okolo olomouckého arcibiskupa Kohna. Kapitola pátá popisuje velkou defraudaci ve Svatováclavské záložně, největším katolickém finančním ústavu v Čechách. Kapitola pátá líčí mediální spor prostějovského učitele Karla Judy s místním farářem Karlem Dostálem - Lutinovem, který se rozrostl v rozsáhlý střet o vliv církve na školství.
|
|
|
Life in the Slovak village in the 19th century
Medvecová, Mária ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Práca zachytáva tradičný spôsob života na Slovenskej dedine v 19. storočí. Zobrazuje hlavne postavenie človeka v rodinnom a spoločenskom živote na dedine. Z historického hľadiska sleduje zmeny, ktoré nastali v dedinskej spoločnosti po rozpade feudálneho systému na kapitalistický a viedli tak k prevratom v tradičnom živote vidiečanov. Hlavná časť práce je zameraná na opis tradícií, zvykov a iracionálnych povier, ktoré sa spájali s najdôležitejšími fázami života človeka, a to s narodením, detstvom, mladosťou, svadbou a smrťou. Snaží sa pritom zachytiť aj premeny, ktoré ovplyvnili zaužívané tradície s nástupom kapitalizmu. Kľúčové slová: Tradície, Zvyky, Rodina, Slovensko, 19. storočie, Dedina, Spoločenstvo
|
|
|
Místní elity a veřejný život na Královských Vinohradech 1880-1922
Charamzová, Alena ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá místními elitami a veřejným životem na Královských Vinohradech. Téma je vymezeno lety 1880 - 1922, tedy časovým obdobím, ve kterém byly Vinohrady samostatným městem než se připojily k Praze. Cílem práce bylo zjistit, které faktory měly vliv na vytvoření Královských Vinohrad jako moderního českého města, místa s historií, tradicí a prestiží. Práce nejdříve zkoumá složení obyvatelstva Královských Vinohrad obývaných převážně střední třídou obyvatel, ze kterých vystupují tzv. místní elity, osobnosti se společenským vlivem podílející se určujícím způsobem na fungování města a utváření jeho specifického rázu. Analyzován je i proces růstu a výstavby města včetně vybraných veřejných budov. Práce je zakončena studií o vinohradském školství, vybrané oblasti veřejného života, ve které se prolínají aspekty předcházejících kapitol. Klíčová slova: Královské Vinohrady, 1880 - 1922, místní elity, veřejný život, školství
|
|
|
Písek a jeho společenské elity před 1. světovou válkou (1880-1914)
Bernášek, Bohumír ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Tato práce se zabývá obecním zrízením a fungováním obcí v Cechách v záveru 19. a na pocátku 20. století a vlivu komunálních elit na jejich chod. Komunální elitu definuje a podrobne rozebírá mechanismus obecních voleb a jeho vliv na její utvárení. V rovine výzkumu se soustredí na jihoceské mesto Písek a konkrétní dopady obecné právní úpravy na prubeh voleb a skutecnou podobou obecního zastupitelstva v tomto meste.
|
|
|
Nejsou jako my. Sociální marginalizace a integrace v období "budování nového řádu" na příkladu menšin v českém pohraničí (1945-1960)
Spurný, Matěj ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pavelčíková, Nina (oponent) ; Brenner, Christiane (oponent)
Tato práce se snaží postihnout proměňující se vztah české společnosti a jejích politických elit k menšinám v období poválečné obnovy československého národního státu a v době nástupu a stabilizace diktaury KSČ. Činí tak na příkladu tří velmi různorodých menšinových skupin: zůstavších Němců, Romů a volyňských Čechů. Specifickým prostorem, v němž probíhají procesy, jež jsou v práci podrobovány detailnějším analýzám, je české pohraničí, někdejší Sudety. Předmětem zájmu přitom jsou jak komunikované diskurzy a legitimizační strategie, tak vyjednávání a konflikty na místní úrovni. Cílem je postihnout vliv ideologických východisek, které ústřední političtí aktéři přetavovali v konkrétní politické záměry, na konkrétní dění v pohraničí, a zároveň vliv myšlení a představ místních aktérů na proměny politiky a dokonce i ideologie. Díky tomu práce plasticky zpřítomňuje často nejednoznačné vztahy mezi jednotlivými složkami politického a úřednického aparátu (mocenskými elitami celostátní KSČ, jednotlivými ministerstvy a regionálními nebo lokálními fukcionáři), místní "většinovou" společností (především novými osídlenci z českého vnitrozemí) a v rámci dílčích sond také manévrovací prostor příslušníků vybraných menšin.
|
|
|
Stavovské divadlo a společnost 1798-1888
Zimmerhaklová, Hana ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent) ; Blümlová, Dagmar (oponent)
Práce se zabývá Stavovským divadlem v Praze a jeho společenskými vazbami v letech 1798 - 1888. Nevýrazněji se interakce mezi divadlem a společností projevuje v oblasti programové skladby, proto se práce soustředí především na analýzu repertoáru. Tyto sondy pak mohou napomoci pochopit mentalitu diváka a její proměnu ve sledovaném čase. Aby mohlo být takto k problému přistoupeno, je nutné pracovat s patřičnými teoretickými koncepty, které osvětlují vytváření vzájemného působení mezi jevištěm a hledištěm. Tato východiska byla nalezena v oblasti sociologie a kulturálních studií. Práce je rozdělena do čtyř schématicky podobně rozložených kapitol, v nichž je nejprve usilováno o specifikování některých vlivů na utvá ření programové skladby. V tomto ohledu se jako zásadní jeví role divadelních ředitelů, kterým divadlo bylo svěřováno do nájmu. Z toho důvodu je osobnostem ředitelů věnována podstatná část. Dalšími důležitými statěmi jsou poté rozbory repertoáru v jednotlivých obdobích. Tyto části upozorňují na různá žánrová pole a jejich sociální přesahy. V prvé polovině 19. století se sekáváme se zásadním fenoménem - tragédií a veselohrou z měšťanského prostředí. Tyto útvary vypovídají o některých prvcích nově vznikající občanské společnosti. Ve druhé polovině tohoto věku pak můžeme sledovat modifikaci a...
|
|
|
Vnější faktory utváření obrazu Sovětského svazu v meziválečném Československu
Lomíček, Jan ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Je nepochybné, že vztahy Československa a Sovětského svazu měly po celou dobu existence obou státních celků nemalý vliv na vývoj ve středoevropském prostoru. Tato skutečnost nabyla na významu zejména v období po druhé světové válce, kdy se naše země postupně včlenila do nejzápadnější linie zemí komunistického bloku, a tím i do sféry sovětského vlivu. Způsob utváření obrazu Sovětského svazu tak, jak byl vnímán veřejností v Československu v období mezi oběma světovými válkami, by tedy mohl být jedním z klíčů k pochopení poválečného příklonu té samé veřejnosti k levicovým idejím, které Sovětský svaz alespoň navenek reprezentoval. V tomto procesu sehrála nemalou roli sovětská propaganda, která konstruovala částečně nereálný obraz sovětské země v zahraničí nejen vlastními prostředky, ale pokoušela se i o legitimizaci tohoto obrazu úsilím o pozitivní svědectví ze strany cizích státních příslušníků, kteří sovětské Rusko navštívili.
|
host ::
RSS.