|
|
Disertace filozofické fakulty Německé univerzity v Praze v letech 1938/39-1945 (obor historie)
Žáčková, Lucie ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Německá univerzita v Praze, od roku 1939 Německá Karlova univerzita, prošla v letech 1938/39-1945 obdobím, na jehož počátku stojí Mnichovská dohoda, resp. vstup německých vojsk na české území a které se uzavírá porážkou nacistického Německa ve druhé světové válce a tím mj. i zánikem samotné Německé univerzity. Je zřejmé, že toto období přineslo univerzitě jako instituci, vyučujícím i studentům velké změny. Hlavní změnou byla orientace na nacistické Německo. Tato orientace se jistě musela projevit voblasti oficiální univerzitní správy. Dokladem toho byla například postupná arizace univerzity nebo vytváření nových vědeckých oborů souvisejících s potřebami nacistického režimu (východoevropská studia, národní psychologie atd.). Otázkou však zůstává, zda tato orientace byla nevyhnutelná, tj. zda politické změny znamenaly i proměnu vědecké práce vyučujících a studentů. Jako pramen k zodpovězení této otázky budou sloužit disertační práce studentů historie filozofické fakulty Německé univerzity. Disertační práce byly podkladem pro připuštění k rigorózní zkoušce a následně k získání doktorského titulu. Při jejich zpracovávání se nabízí hned několik otázek. Kdo jsou jejich autoři, jaká jsou jejich témata, obsah, formální náležitosti, lze je např. srovnat s formou prací dnešních? Je důležité zabývat se také tím, zda...
|
|
|
Velkostatek Maleč v riegrovské éře
Vojáček, Milan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hájek, Jan (oponent) ; Štaif, Jiří (oponent)
"Až se ještě jednou narodím- hospodářem zajisté nebudu. Rozkošné to v Rakousku a v XIX. století řemeslo." 779 Konstatování stárnoucího ředitele velkostatku Václava Červinky o nevděčnosti zemědělského podnikání v závěru 19. století odráží, vedle jeho nenaplněných osobních ambicí, fakt, že spravovat velkostatek nebylo jednoduché a zároveň to nepřinášelo podstatný zisk. Také já se na tomto místě pokusím shrnout výsledky bádání. V úvodu práce jsem si položil tři otázky, na které jsem chtěl hledat odpověď. Použiji je jako východisko pro závěrečné shrnutí. Otázky jsem formuloval takto: 1) Jak fungoval velkostatek Maleč a jaká byla Riegrova role v jeho správě? 2) Jakou úlohu hrál velkostatek v životě Riegrovy rodiny? 3) Odkud získával Rieger finance pro svoji politickou činnost a reprezentaci v jednotlivých obdobích své aktivity? Pokud bych měl hodnotit fungování Riegrova velkostatku na Malči a Riegrovu roli, musím konstatovat, že správa velkostatku se musela potýkat s řadou problémů a velkostatek nepřinášel Riegrovi očekávaný zisk. Riegrova představa výhodné investice do koupě velkostatku, která mu kromě vlastnictví nemovitého majetku přinese i trvalý zdroj financí, se ukázala jako lichá. Velkostatek sice většinu sezón končil se ziskem, ten byl ovšem použit na splácení úroků z hypotéčních úvěrů, které na...
|
|
|
Střet katolicismu a totalitarismu v českých zemích v letech 1948-1968 aneb jak byla vnímána doba pohledem představitelů katolické církve
Hriňová, Denisa ; Rákosník, Jakub (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Jako téma své bakalářské práce j sem si zvolila střet dvou názorových světů - střet katolicismu a totalitarismu v českých zemích v letech 1948-1968. Budu mluvit o střetu hodnotového světa představitelů katolické církve s prostředím, které mu ve vymezeném časovém období připravila státní komunistická moc. Osobnosti katolické církve jsem si vybrala, protože byli a jsou příslušníky myšlenkově pevného společenství, které se pro své z pohledu státní komunistické moci velmi silné stránky stalo objektem, jemuž byla omezována práva i možnosti veřejného působení a to jak administrativně (rušen katolický tisk, spolky, tlak na církevní školství, " .), tak trestněprávně (zatýkání a věznění kněží, řeholníků, laiků, internace biskupů, ... ). Mezi hlavní silné stránky katolické církve, které byly pro režim, jenž chtěl společnost plně ovládat, nepřijatelné, patřil především její vliv mezi poměrně velkou částí obyvatelstva. Podle Václava Vaška 1 vycházejícího z Příručního slovníku naučného2 žilo v roce 1948 v Československu (po ukončení německého odsunu) přibližně 12 miliónů obyvatel (8,8 mil. v Čechách a na Moravě a 3,3 mil. na Slovensku). Z nich se v českých zemích hlásilo ke katolické církvi přibližně 6,5 miliónu obyvatel, na Slovensku necelé 3 milióny, což dohromady tvořilo necelých 9,5 miliónů obyvatel Československa...
|
|
|
Utváření obrazu sovětského Ruska v meziválečném Československu
Lomíček, Jan ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Na utváření obrazu sovětského Ruska v meziválečném Československu měla vliv celá řada aspektů. Vedle postojů ruské bílé emigrace, bývalých příslušníků čs. legií a činnosti celé řady československých organizací zabývajících se sovětskou problematikou to byla konstrukce sovětského státu v pracích československých občanů, kteří získali se sovětským Ruskem jistou bezprostřední zkušenost, ať již délka jejich pobytu v zemi byla jakákoliv. Jednalo se o zkušenost se zkreslenou skutečností, kterou jim nabízely sovětské orgány prostřednictvím institucí zabývajících se pohybem cizinců na území SSSR, v jejichž rámci se zahraniční návštěvníci pohybovali. V prvních letech bolševické vlády nebyla problematika cest cizinců podřízena specifické organizaci, po svém ustavení tuto oblast převzaly pod patronaci zejména VOKS -Všesvazová společnost pro kulturní styky se zahraničím a sovětská státní cestovní kancelář Intourist. VOKS se zabývala zejména cestovateli z řad zahraničních kulturních a společenských elit. Cestovní kancelář Intourist umožňovala návštěvu Sovětského svazu vedle specializovaných delegací i široké zahraniční veřejnosti. Okruh "poznaného" a "poznatelného" byl omezen jak nabídkou výše zmíněných institucí, stejně jako dalšími vnitřními kontrolními mechanizmy sovětské vlády. Pohyb byl omezen na specifické oblasti...
|
|
|
Rozbor korespondence Josefu Hlávkovi (Komunikační strategie, stylizace jednoho českého mecenáše a sebestylizace pisatelů dopisů)
Pavlíček, Tomáš ; Pokorná, Magdaléna (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Dnešní komunikační možnosti a prostředky se nám mohou zdát mnohem vyspělejší a vzdálené od písemné komunikace v 19. století, na jehož konci se telefon teprve velice pomalu dostává do soukromého užívání. Přesto principy zdvořilostních a komunikačních norem jsou univerzálně platné v jakékoliv společnosti či kultuře. Mění se jen normy a řečové modely. Člověk, který ví, jak komunikovat, ovládá různé postupy a prostředky, dokáže úspěšně dosáhnout svých cílů, ale i rozvíjet mezilidské vztahy. Úroveň, normy a modely komunikace také ukazují mnoho o mentalitě a každodenním životě určité lidské společnosti. Předkládám tuto práci s trojím očekáváním. Prvním záměrem je zdůraznit přínos interdisciplinárního přístupu ke korespondenci jako pramenu historikovy práce. Pokusím se vysvětlit, že různé formy písemné komunikace nelze zjednodušeně chápat jako historický text zahrnující v sobě "pravdivá fakta", která historik odkryje čtením a zahrne je do svého příběhu. Badatel by se neměl spokojit pouze s pozitivistickou textovou kritikou! Při interpretaci dopisů se nabízí použít psychologické metody k poznání záměru autora dopisu, jeho charakteru a vlastností, stereotypů jednání apod. Zároveň je potřeba odlišovat psychofyzickou osobu adresáta od jeho obrazu, který má autor dopisu při produkci komunikace (při psanQ "před očima" a...
|
|
|
Sestry Honzákovy: rodinné zázemí prvních univerzitních studentek
Malá, Marie ; Vošahlíková, Pavla (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
V úvodu své práce jsem si jako hlavní cíl vytyčila sledování osudů konkrétní rodiny, a to v kontextu vzpomínek jednoho z jejích členů - Albíny Honzákové. Metodou komparace několika pramenů stejného charakteru a na základě odborné literatury jsem se snažila vysledovat, do jaké míry Honzákovi naplňovali obecnou představu o rodině české inteligence v rámci středních vrstev v období 2. poloviny 19. století. V souvislosti s chronologickým členěním Pamětí jsem se také v druhé části své práce podrobněji zaměřila na otázku vzdělávání žen v Českých zemích na přelomu 19. a 20. století. Vzhledem k souboru využitých pramenů a dalších materiálů je dle mého názoru možné provést na tomto místě shrnující interpretaci a předložit některé závěry, ke kterým jsem v rámci vymezených témat dospěla. Jak jsem se pokusila v textu své bakalářské práce naznačit, podstatnou roli při utváření osudů potomků hrálo v minulosti (bezesporu ve větší míře než v dnešní době) rodinné zázemí, které bylo v případě dětí Honzákových více než optimální. Jejich rodiče se v souladu se vzory a cíli chování příslušníků své společenské vrstvy přičinili o relativní blahobyt a váženost rodiny, čemuž také odpovídala adekvátní společenská reprezentace a určitý životní standard. Rodiče za účelem udržení přinejmenším stejného t /1 pOs avem svých dětí předávali...
|
|
|
Kapitoly z poválečných dějin židovské komunity v Čechách a na Moravě (1945-1956)
Hanková, Monika ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Dějiny židů l v Čechách a na Moravě po skončení druhé světové války, jež jsem pro účely této diplomové práce vymezila časovým horizontem 1945 - 1956, jsou dosud opomíjenou kapitolou novodobé české historie. Tato skutečnost Je dosti zarážející, přihlédneme-li k počtu let, jež uplynuly od tzv. sametové revoluce. Po roce 1989 došlo k takříkajíc "boomu" ohledně "všeho židovského", ke zvýšenému zájmu o judaismus obecně, o jeho tradice a zvyky, architektonické památky apod.; můžeme dokonce hovořit o určité "módní vlně". Avšak zachycení osudu židovské komunity v rámci odborných historických publikací, studií a statí ve velké většině případů nepřekračuje mezník, daný rokem 1945. Pomineme-li dílčí studie posledních let, reflektující především krátké období poválečné, tj. období 1945 - 1948, je možné hovořit o absenci tematicky zaměřených publikacÍ. Otázka osudu židovské minority v Československu po roce 1945 tak stále zůstává výzvou pro badatele. Tato práce vznikla z potřeby alespoň částečně zaplnit tuto mezeru a poukázat tak na rozmanitost sledované tematiky. Židovské dějiny je vždy nutné reflektovat s ohledem na jejich koexistenci s celkem, nelze je vytrhnout z kontextu, a tento náhled jsem se snažila uplatnit v předkládané práci. Poválečná doba v Československu je plná zvratů a kontroverzí a viděno optikou...
|
|
|
Jindřich Fügner a Richard Dotzauer. Dvě osobnosti podnikatelského života v počátcích kapitalismu
Valenta, Petr ; Hlavačka, Milan (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Tématem mé diplomové práce JSou dvě osobnosti podnikatelského života v počátcích kapitalismu - Jindřich Fiigner a Richard Dotzauer, přičemž si kladu za cíl představit členy společenské skupiny, která byla důležitou v procesu společenské modernizace a která se v průběhu devatenáctého století začala projevovat v českých zemích. Práce se bude snažit postihnout Jindřicha Fiignera a Richarda Dotzauera ve třech rovinách, které povedou k pochopení interakce mezi těmito podnikateli a společností. Vykreslí tak podíl těchto osobností na společenské změně a zároveň se zaměří na zvraty, které ovlivnily jejich jednání a postoje. Pozornost bude věnována jejich obchodní činnosti, společenským vazbám a mentalitě. Dříve než přikročím k vlastním podnikatelským osobnostem, nastíním v první části práce názory společenských vědců na úlohu podnikatele v hospodářském procesu a společnosti samotné. Tento přehled napomůže k vymezení obecnějších problémových okruhů a především k vytvoření definice termínu podnikatel, neboť její tvorba je poměrně komplikovanou. Oba medailony podnikatelů jsou pak rozčleněny shodně, podle již zmíněného modelu. První kapitolu tvoří vlastní životopis s důrazem na podnikatelskou činnost. Měla by ukázat původ daných dvou osobností, jejich vzdělání, se kterým do obchodního světa vstupovaly. Rovněž bude...
|
|
|
Zemská správní komise pro Království české v letech 1913 a 1914
Patočka, Jaromír ; Rákosník, Jakub (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Zřízení Zemské správní komise pro Království české v roce 1913 znamenalo důležitý milník ve vývoji monarchie, který byl v první řadě charakteristický odstraněním zemských ústavních orgánů státními a jejich nahrazení svérázným orgánem, jehož ustavení bylo možné obhajovat třeba tím, že odstraňované ústavní instituce neplnily své ústavní funkce. Tematiku převratných událostí v Českém království v letech 1913/1914 jsem se rozhodl nastínit z několika úhlů pohledu. K nim patří především vztah zavedení komise a reakce veřejnosti a potom dva důležité momenty činnosti zemské správní komise, což je sanace zemských financí a problematika učitelských platů. Důležitá je rovněž problematika dalších mimořádných opatření státu z počátku července 1914. Z důvodu zasazení celé situace do kontextu je třeba zmínit i hlavní zásady politického systému monarchie a politickohospodářský vývoj v Čechách, který předcházel zavedení komise. Tomuto vyhranění jsou poplatné i jednotlivé části práce, které se zabývají následujícími předměty: politickým systémem mocnářství, vývojem v Českém království v letech 1908-1913, dvěma pokusy o zavedení zemské správní komise, reakcí veřejnosti, snahou zemské správní komise a sanací zemských financí na podzim 1913, jednáním říšské rady v příslušném období, problematikou mimořádných přídavků pro...
|
|
|
JUDr. Karel Hostaš, život představitele místní elity na přelomu 19. a 20. století
Marcel, Josef ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zmapovat život jednoho z největších klatovských rodáků JUDr. Karla Hostaše. Ještě dnes po sedmdesáti letech od jeho úmrtí se s jeho jménem v Klatovech často setkáme. Asi každý Klatovan zná muzeum, které nese jeho jméno. Po podrobnějším zkoumání klatovských dějin konce devatenáctého století a počátku století dvacátého se s jeho jménem setkáváme stále častěji. Jeho jméno vystupuje do popředí v souvislosti s městskou a okresní samosprávou, stavbou klatovských škol, nemocnice, opravou děkanského kostela, činnosti v klatovských spolcích a veřejných korporacích. K životopisu JUDr. Karla Hostaše se dochovalo množství materiálů. Jejich hlavním zdrojem je pozůstalost, která byla po jeho smrti předána muzeu synem Vladimírem. Pozůstalost je uložena v několika desítkách kartónů, které nejsou bohužel zpracovány. Zpracování Hostašovi pozůstalosti se teprve plánuje. Tyto prameny mi posloužily především k zmapování Hostašova rodinného a vůbec soukromého života. Pozůstalost částečně srovnal ke konci života sám JUDr. Hostaš, obohatil ji výstřižky z novin, svými dopisy, nejrůznějšími opisy veřejných listin spojených s jeho veřejnou činností, deníky z cest. Druhým zdrojem pramenů byly většinou neuspořádané fondy ve Státním okresním archívu v Klatovech. Zde jsem zpracoval materiály k Hostašově činnosti v...
|
host ::
RSS.