|
|
Vliv procesu suburbanizace na demografický vývoj a kapacity školských zařízení v zázemí Prahy
Benáčková, Kristýna ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Ouředníček, Martin (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je studium dopadů suburbanizace na demografický vývoj obcí v zázemí Prahy a na kapacity školských zařízení ve vybraných obcích. V práci se zabývám rovněž hodnocením přístupů představitelů těchto obcí k nastavování podmínek pro školní a předškolní docházku pro své obyvatele. S nárůstem počtu obyvatel a proměnou jejich věkové struktury se v obcích pražského zázemí zvyšuje poptávka po určitém typu občanské vybavenosti. V souvislosti s vysokým nárůstem počtu dětí jsou v současnosti častým problémem příměstských obcí kapacity mateřských a základních škol. Způsob, jakým obce řeší kapacitní problémy školských zařízení, jsem sledovala v sedmi obcích jihovýchodního zázemí Prahy. Přístup k tomuto problému se v jednotlivých obcích liší zejména podle toho, zda obec zřizuje vlastní základní školu. Obecně lze ale říci, že nedostatečné kapacity školských zařízení nejsou pro obce důvodem k regulaci další výstavby a rozšiřování obce
|
|
|
Analýza rezidenční mobility mladých lidí v zázemí Prahy
Dušek, Petr ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Šimon, Martin (oponent)
Analýza rezidenční mobility mladých lidí v zázemí Prahy Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá studiem rezidenční mobility mladých lidí ve věku 17- 29 let v zázemí Prahy. Hlavním cílem práce je zhodnotit dosavadní a předpokládanou budoucí míru migrační mobility s důrazem na analýzu migračního chování, především postojů a motivů mladých lidí k případnému stěhování v budoucnu. Cílem práce je také identifikovat skupiny mladých lidí s odlišnými postoji ke stěhování. První část práce se věnuje diskuzi relevantních teoretických přístupů. Další kapitola představuje použité metody výzkumu: analýzu statistických dat a polostrukturované rozhovory. Empirická část práce nejprve rozebírá vývoj migrace v zázemí Prahy. Hlavní kapitola práce zjišťuje klíčové faktory, které hrají roli v procesu rezidenční mobility mladých lidí. Klíčová slova: suburbanizace, rezidenční mobilita, mladí lidé, Pražský metropolitní region, rozhovor
|
|
|
Interakce developerů a starostů suburbánních obcí v zázemí Prahy
Martinovská, Denisa ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Čermák, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se věnuje charakteru interakce klíčových aktérů suburbánního rozvoje, kterými jsou představitelé obcí a developerské společnosti, a to v kontextu jednání o rezidenční výstavbě. Analyzovaným územím jsou vybrané obce v severovýchodním zázemí Prahy. V teoretické části práce se zabývám institucionálním přístupem, rezidenční suburbanizací, územním plánováním a developerskou činností zaměřenou na bytovou výstavbu. Praktická část je věnována samotnému výzkumu, který má charakter kvalitativní analýzy polostrukturovaných rozhovorů s představiteli obcí a developerských společností. Rozhovory jsou následně vyhodnoceny na základě teoretické tematické analýzy. Interakce mezi developery a starosty obcí je poměrně komplikovaná, jelikož při ní dochází ke střetu soukromých a veřejných zájmů a aktéři jsou tak nuceni vyjednávat. Na charakter interakce, tedy i vyjednávání, působí mnoho různých okolností, které ji více nebo méně ovlivňují. V rámci této práce byly rozlišeny čtyři typy interakcí mezi klíčovými aktéry, které se odlišují určováním podmínek a požadavků k projektům ze strany starostů a jejich následným plněním ze strany developerských společností. Klíčová slova: suburbanizace, územní plánování, developer, developerský projekt, vyjednávání, kvalitativní analýza
|
|
|
Význam občanských iniciativ v rozvoji města Případová studie nádraží Vyšehrad
Moravcová, Ivana ; Slámová, Eliška (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Bakalářská práce "Význam občanských iniciativ na rozvoji města - případová studie nádraží Vyšehrad" si klade za cíl zjistit, jaké občanské iniciativy se zapojují do rozvoje města, jaké prostředky používají a zda má jejich jednání efekt. V teoretické části jsou představena základní východiska vycházející z teorie komunit a výzkumů týkajících se lokálních hnutí a jejich postavení ve městě. Následuje legislativní rámec občanských spolků a procesu územního plánování. V empirické části je prováděn výzkum formou případové studie pražského nádraží Vyšehrad, kde byly využity polostrukturované rozhovory a studium dokumentů. Po identifikaci zúčastněných subjektů kauzy jsou pojmenovány tři hlavní typy občanských hnutí. Celoměstská, která jsou často tvořena odborníky a zabývají se celým územím města, snaží se aktivizovat lokální hnutí a občany a podávat odborné rady. Větší vliv mají lokální hnutí, jelikož jsou tvořena občany, kteří se identifikují s problémem a mohou mu věnovat více času a energie. Tato hnutí jsou typická spíše pro okrajové části Prahy, kde se staví na zelené louce. Poslední skupinou jsou občanské iniciativy, tvořené často nespokojenými občany, kteří se snaží upozornit na problém. Jako nejúčinnější prostředek se zdá účast v územním řízení, významná je ale i medializace problému a snaha...
|
|
|
Mladí lidé v suburbiu: případová studie obce Zvole
Dušek, Petr ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Dvořáková, Nina (oponent)
Mladí lidé v suburbiu: případová studie obce Zvole Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá dopady procesu rezidenční suburbanizace na změny v prostorové mobilitě a strukturu činností v každodenním životě mladých lidí. Cílem práce je také zhodnotit charakter některých aspektů sociálního prostředí, např. charakter vzájemných vztahů původních a nově příchozích obyvatel. Přestěhování do suburbánní oblasti mělo za následek nutnost časté dojížďky do Prahy do škol a za službami. Z výzkumu vyplynulo, že mladí lidé jsou ve svém denním pohybu limitováni veřejnou dopravou. K sociálnímu kontaktu nově příchozích a původních obyvatel dochází v omezené míře, lze však v této oblasti předpokládat pozitivní vývoj. Klíčová slova: suburbanizace, mladí lidé, prostorová mobilita, každodenní život
|
|
|
Změny ve vývoji prostorové struktury vybraných měst po roce 1990
Kopecká, Zuzana ; Ilík, Jan (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Práce se věnuje proměnám prostorové struktury měst v kontextu postsocialistické transformace. Na základě studia odborné literatury byly určeny nejvýznamnější jevy ovlivňující charakter postsocialistických měst v posledních dvaceti letech. Vývoj těchto jevů byl následně sledován na příkladě pěti českých měst. Konkrétně se jedná o města Benešov, Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Písek a Tábor. Výzkum změn prostorové zaměřen na následující oblasti: na novou rezidenční výstavbu, na stav sídlišť a jejich regeneraci, na změny území související s proměnou průmyslové produkce a revitalizací nevyužitých ploch, dále na změny v rozmístění maloobchodu a proměny funkční náplně v centrálních částech měst. Záměrem práce je posouzení vlivu procesů šířících se z hlavního města na vývoj zmíněných jevů. Výsledky provedeného výzkumu naznačily jisté vývojové trendy sledovaných jevů. Intenzita probíhajících změn však byla poměrně nízká, nebylo tedy možné stanovit jednoznačné závěry.
|
|
| |
|
|
Reformy v Turecku ve vizi členství v Evropské unii 1995 - 2005
Špačková, Petra ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Diplomová práce měla za úkol zmapovat turecké snahy o modernizaci země, snahy, které byly započaté a které probíhaly právě ve vizi a naději ve členství Turecka v Unii. Znamenalo to podívat se blíže především na problémy, kterými je vnitřní systém Turecka zmítán. Pokud si všechny tyto problémy uvědomíme, je pochopitelné, proč řada evropských politiků a občanů se staví proti přijetí Turecka do Evropské unie. Ale ti 132 Dále Turecko participuje na komunitámích programech bojujících proti diskriminaci, proti sociální exkluzi, proti gender nerovnosti, Fiscalis 2007, Cystome 2007, eContent, IDA (Interchange of Data between Administrations) a také se účastní EEA (European Environment Agency) často tendují k tomu, že vidí právě pouze ony problémy a odlišnosti od členských zemí EU, již ne tolik turecké snahy a jisté, i když pomalé pokroky. V případě Turecka se jednalo a jedná o modernizaci ve všech či alespoň většině oblastí života, ať to jsou lidská práva, justice, postavení menšin, ekonomika atd. Je bezesporu, že Turecko udělalo v poslední dekádě (především pak ale za posledních 5 let, tj. 2000 - 2005) velký krok vpřed, a to směrem k demokratizaci státu a k větší ekonomické stabilitě a prosperitě. Velkou roli bych v tomto směru přiřkla především stávajícímu premiérovi R. T. Erdoganovi, přestože jeho postoje k...
|
|
|
Pozice města Říčany v pražském zázemí: případová studie rodin s dětmi
Chrpa, Jiří ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Mulíček, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, zda Říčany plní pro své obyvatele funkce lokálního centra. Část textu je věnována transformaci probíhající v okolí Prahy. Práce využívá teoretický rámec geografie času. Jejím cílem bylo pomocí kvalitativního dotazníkového šetření zaměřeného na rodiny s dětmi zjistit, kam obyvatelé lokalizují své každodenní aktivity. Práce se dále snaží zjistit, jaké mechanismy k lokalizaci aktivit vedou. Dalším cílem bylo nalezení rozdílů mezi různými kategoriemi respondentů. Děti a dospělí pracující v Říčanech lokalizují většinu aktivit do blízkého okolí domova. Dospělí pracující v Praze pak mají podlouhlý prostor aktivit, v kterém je však hlavní stanicí bydliště. Jedním z přínosů této práce je vytvoření typologie čtyř skupin obyvatel. Kromě starousedlíků a dvou typů suburbanitů byla vymezena skupina "zakotvených obyvatel, kteří se sice do města přistěhovali spíše nedávno, ale bydlí zpravidla v jeho starších částech a lokalizují sem většinu svého života.
|
|
|
Sociální prostředí a lokální komunity: město, suburbium, venkov
Špačková, Petra ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Ptáček, Pavel (oponent)
Již od 19. století se v souvislosti s procesy modernizace, industrializace a urbanizace společnosti výrazně mění role místa/lokality v organizaci sociálních vazeb a zejména význam místa bydliště a lokální komunity v každodenním životě lidí. Geografický prostor nehraje v udržování mezilidských vztahů zdaleka tak významnou úlohu jako dříve a narůstá význam těch sociálních kontaktů, které nejsou vázány na specifickou lokalizaci. Tento proces byl v poslední době ještě silněji umocněn rozvojem komunikačních technologií a zejména internetu, který přenesl řadu sociálních vazeb mimo prostor v jeho běžném chápání. Předložená dizertační práce se zabývá důsledky těchto změn pro sociální prostředí městských, suburbánních a venkovských lokalit se snahou klást důraz na geografickou perspektivu výzkumu společenských vazeb. V rámci teoretického zarámování práce je ujasněn vztah konceptů sociálního prostředí a lokální komunity a předložen schematizovaný přístup ke studiu sociálního prostředí lokalit. Diskutovány jsou faktory odlišnosti sociálního prostředí a povahy komunitních vazeb v různých typech území a vliv proměny sociodemografické struktury obyvatelstva na sociální klima lokalit. Hodnocen je rovněž význam charakteru sociálního prostředí a povahy komunitních vazeb pro dané území a jeho obyvatele samotné. Dizertační...
|
host ::
RSS.