|
|
Psaní a čtení vlastního jména v předškolním věku
Kubíková, Adéla ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou psaní a čtení vlastního jména v předškolním období. Vlastní jméno je pro děti velmi atraktivní, a proto se zpravidla jako první chtějí naučit psát právě svoje jméno. Díky podpisu si děti pomalu osvojují systém písma a celou písemnou kulturu. Teoretická část se věnuje stručnému popisu jednotlivých vývojových charakteristik dítěte předškolního období. Dále se zabývá vývojem písma v předškolním věku a rozvojem schopností a dovedností potřebných k nácviku psaní a čtení. Těžiště této práce spočívá v praktické části. Jedná se o vlastní empirický výzkumu heterogenní skupiny dětí ve věku 3-6 let. Děti měly několik úkolů jako například podepsat se a následně svůj podpis zpětně přečíst nebo své jméno rozpoznat v krátkém textu. Cílem zkoumání bylo zjistit, jaký mají předškolní děti vztah k podpisu. Pozornost byla zaměřena jak na grafickou podobu podpisu, tak na dětskou představu o tom, jak je podpis společensky důležitý a užitečný. Bakalářská práce se zabývá také tím, zda je pro děti těžší podpis napsat nebo jej přečíst.
|
|
|
Integrace bilingvních a cizojazyčných dětí do mateřských škol
Smith, Ember ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Anotace: Bakalářská práce se zaměří na problematiku cizojazyčných a bilingvních dětí v souvislosti s jejich integrací v mateřské škole. Hlavním cílem práce je zjistit připravenost učitelů na práci s dětmi z cizojazyčného prostředí, ale také analyzovat konkrétní způsoby a formy práce s těmito dětmi. Teoretická část práce bude věnována vymezení hlavních pojmů a shrnutí dosavadních poznatků o dané problematice. Zaměří se především na bilingvismus, ale také na specifika komunikace s cizojazyčným dítětem předškolního věku. Praktická část se bude opírat o dotazníkové šetření u učitelů mateřských škol. V závěru práce se autorka kromě shrnutí zjištěných údajů pokusí shrnout základní doporučení pro úspěšnou integraci do mateřské škole. Klíčová slova: Vývoj jazyka, bilingvismus, cizojazyčné prostředí, jazykově bohaté prostředí, integrace, komunikace, multikulturismus, mateřská škola, předškolní věk, lingvistika
|
|
|
Strachy a strašidla u dětí předškolního a mladšího školního věku
Brummer, Martin ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá významem strašidel v představách dětí. Teoretická část pojednává o vlivu strašidel na evropskou kulturu, definuje pojem strachu a uvádí základní rozdíly v jeho obsahu u dětí předškolního a mladšího školního věku. Dále definuje pojmy gender a pohlaví a předkládá rozdíly ve vnímání strachu mezi dívkami a chlapci. Empirická část je rozdělena na dvě části. V první části je u dětí a jejich příbuzných prostřednictvím 5bodové škály zjišťována intenzita dětského strachu ze strašidel a dalších strachů. Druhá část empirické práce uvádí informace o dětských představách o strašidlech získaných prostřednictvím rozhovorů s dětmi.
|
|
| |
|
|
Posuzování připravenosti na vstup do školy
Orlíková, Vendula ; Trpišovská, Dobromila (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
ORLIKOVA, V. Posuzování připravenosti na vstup do školy. Praha 2015. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta. Katedra psychologie. První kapitola vytyčuje pojem školní zralosti a připravenosti. Druhá kapitola vymezuje všeobecná kritéria zralosti dítěte na školu. Zabývá se fyzickou, ale především psychickou připraveností žáka na školu. Třetí kapitola popisuje různé způsoby diagnostikování školní zralosti a připravenosti rozličnými metodami či testy. Empirická část práce se věnuje povědomí o kritériích školní zralosti na vybraných školách a způsobu jejich uplatnění při posuzování připravenosti na vstup do školy při zápise do školy. Obsahuje také charakteristiku vybraných škol, metodu zkoumání a výsledky provedeného výzkumu. V poslední části práce se nachází diskuse a závěr. KLÍČOVÁ SLOVA Kritéria zralosti, zápis, hodnocení, zápis do školy
|
|
|
Studenti učitelství s poruchou učení
Pejchalová, Michaela ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
česky Diplomová práce se zabývá studenty učitelství se specifickou poruchou učení. Jejím cílem je zmapovat vysokoškolské studium a pedagogickou praxi těchto osob. Výzkum je doplněn o zjištění názoru veřejnosti na učitele s poruchou učení. Práce je konstruována jako empirický výzkum kvalitativního rázu, doplněný o kvantitativní údaje. Data byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů se studenty učitelských oborů se specifickou poruchou učení a dotazníkového šetření mezi veřejností. Poté byla analyzována (kvalitativně i kvantitativně) a interpretována. Následně byla provedena komparace s odbornou literaturou. Samotný text práce má tři hlavní části. Teoretická východiska pocházejí převážně ze zahraniční literatury o osobách s dyslexií na vysoké škole a v zaměstnání. Druhá část práce popisuje metodologii výzkumu a analýzu dat. Výsledkem práce jsou témata, která vystihují studenta učitelství se specifickou poruchou učení, a zjištěné názory veřejnosti. Třetí část práce, diskuze, pak přináší shrnutí a propojení odborné literatury se závěry empirického výzkumu. Přínosem studie je vytvoření konceptu toho, kdo je to student učitelství se specifickou poruchou učení. Druhým ziskem je odhalení slabých míst v přístupu k budoucím učitelům s touto poruchou a navržení možností na zkvalitnění odborné péče....
|
|
|
Volná a řízená hra a činnosti v předškolním vzdělávání z hlediska učitelek
Kázmerová, Jana ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá volnou a řízenou hrou a činnostmi v předškolním vzdělávání z hlediska učitelek. Je zaměřena především na hru dětí předškolního věku, hře děti věnují nejvíce času a je pro ně nejvýznamnější činností z hlediska rozvoje celé jejich osobnosti. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmu hra, podstatu hry a vztah a význam hry dětí předškolního věku. Dále je zaměřena na volnou a řízenou hru a činnosti, jejich poměr a na hru z hlediska učitelek. Praktická část je zaměřena na roli učitelek ve volné a řízené hře a činnostech dětí v mateřské škole prostřednictvím pozorování. Během pozorování se zaměřuji na popis činností dětí, činností a přístupy učitelek k volné a řízené hře a činnostem a k dětem. Výsledkem je poukázat na významnou roli volné a řízené hry v životě dítěte předškolního věku a zejména přístupu učitelek a jejich role ve volné a řízené hře dětí. Klíčová slova: hra, volná hra, řízená hra, činnosti, učitelky, děti předškolního věku, mateřská škola,
|
|
|
Dítě s vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole
Tuhá, Michala ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá dětmi s narušenou komunikační schopností, které jsou vzdělávány v běžné mateřské škole. K realizaci výzkumného šetření byl vybrán výzkumný vzorek v podobě pěti dětí s narušenou komunikační schopností, konkrétně s poruchou vývojová dysfázie. Teoretická část se věnuje klasifikaci narušené komunikační schopnosti a vymezením vývojové dysfázie. Obsáhleji se zabývá integrací a vzděláváním dětí s NKS v běžných mateřských školách, kvalitou předškolního pedagoga a jeho rolí při rozvíjení dítěte s NKS, konkrétně zaměřené na rozvoj dítěte s vývojovou dysfázií.Také sleduje spolupráci mateřské školy a rodičů s odborníky v podobě klinického logopeda, pracovníků SPC a pracovníků PPP. Cílem výzkumného šetření je na základě rozhovorů s rodiči, učiteli, asistenty pedagoga a přímého krátkodobého pozorování výzkumného vzorku v podobě pěti dětí s vývojovou dysfázií, které jsou vzdělávány v běžné mateřské škole, prozkoumat vzdělávací proces dítěte s vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole a zmapovat rizika a přínosy mající vliv na jeho vzdělávání.
|
|
| |
|
|
Vývoj morfologie u dětí s SLI - příspěvek ke studiu předpokladů pro rozvoj čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie
Kučerová, Tereza ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
A b s t r a k t Diplomová práce vznikla díky dvěma na sebe navazujícím projektům, které se věnují studiu vývoje jazykových a gramotnostních dovedností u dětí s rizikem dyslexie. Práce popisuje vývoj morfologického uvědomování u dětí s vývojovou dysfázií. Úroveň morfologických dovedností byla opakovaně sledována po tři roky u dětí v předškolním a na počátku školního věku pomocí Testu morfologického uvědomování. Metoda vznikla podle Žlabovy Zkoušky jazykového citu (1992) a mapuje vývoj v několika dílčích oblastech - přechylování a tvorba množného čísla podstatných jmen, tvorba minulého času a třetí osoby jednotného čísla sloves, odvozování přídavných jmen a gramatická shoda. Zaprvé bylo sledováno, zda se v daném věkovém období výkony dětí stále ještě posouvají vpřed, resp. zda je metoda s to tento posun zachytit. Zadruhé, zda je rozdíl mezi výkony dětí ze skupiny běžného řečového vývoje (kontrolní skupina) a dětí ze skupiny vývojové dysfázie, u kterých lze vzhledem k poruše předpokládat oslabení v oblasti morfologie. Byla provedena i kvalitativní analýza jednotlivých sledovaných oblastí morfologie. Závěry analýz jsou diskutovány v kontextu s teoretickými východisky, aktuálním vědeckým poznáním a možnými limity práce, které by mohly jak sebraná data tak z nich plynoucí zjištění ovlivnit.
|
host ::
RSS.