|
|
Příprava učitelů na integraci dětí s poruchou autistického spektra do běžné základní školy
Krejčová, Michaela ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Diplomová práce s názvem Příprava učitelů na integraci dětí s poruchou autistického spektra do běžné základní školy si klade za cíl ve své teoretické části seznámit čtenáře s pojmem porucha autistického spektra, jeho klasifikací a bližšími charakteristikami jednotlivých poruch, se kterými se učitel při integraci může setkat. Přináší přehled vhodných přístupů, forem a metod práce s těmito dětmi, možnosti vzdělávání a blíže se zaměřuje na integraci do běžných základních škol. Ve své výzkumné části si klade za cíl hlouběji proniknout do problematiky přípravy učitelů na integraci žáka s autismem a popis jejího následného průběhu. Na základě metod kvalitativního výzkumu, konkrétně polostrukturovaného rozhovoru a studia dokumentů, přináší soubor názorů, postojů, zkušeností, doporučení a rad integrujících učitelů a ředitelů škol, ale i názory a postoje učitelů, kteří s integrací nemají zkušenosti. Výsledky šetření mohou být podkladem pro další výzkum kvantitativního charakteru.
|
|
|
Psaní a čtení vlastního jména v předškolním věku
Kubíková, Adéla ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou psaní a čtení vlastního jména v předškolním období. Vlastní jméno je pro děti velmi atraktivní, a proto se zpravidla jako první chtějí naučit psát právě svoje jméno. Díky podpisu si děti pomalu osvojují systém písma a celou písemnou kulturu. Teoretická část se věnuje stručnému popisu jednotlivých vývojových charakteristik dítěte předškolního období. Dále se zabývá vývojem písma v předškolním věku a rozvojem schopností a dovedností potřebných k nácviku psaní a čtení. Těžiště této práce spočívá v praktické části. Jedná se o vlastní empirický výzkumu heterogenní skupiny dětí ve věku 3-6 let. Děti měly několik úkolů jako například podepsat se a následně svůj podpis zpětně přečíst nebo své jméno rozpoznat v krátkém textu. Cílem zkoumání bylo zjistit, jaký mají předškolní děti vztah k podpisu. Pozornost byla zaměřena jak na grafickou podobu podpisu, tak na dětskou představu o tom, jak je podpis společensky důležitý a užitečný. Bakalářská práce se zabývá také tím, zda je pro děti těžší podpis napsat nebo jej přečíst.
|
|
|
Porozumění čtenému u žáků 2. třídy základní školy (analyticko - syntetická a genetická metoda)
Kulhavá Vlachová, Lenka ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Cílem předložené diplomové práce je posouzení porozumění čtenému textu u žáků 2. tříd základních škol. Práce se zaměřuje na případnou existenci rozdílů v porozumění čtenému mezi dětmi vyučovanými metodou analyticko-syntetickou a metodou genetickou. Náplní diplomové práce je také zjištění sebehodnocení čtení u těchto žáků. Teoretická část seznamuje čtenáře s hlavními tématy týkajícími se dané problematiky, a to s pomocí dostupných literárních zdrojů. Zaměřuje se zejména na problematiku gramotnosti, čtení, porozumění čtenému, výukové metody čtení, sebehodnocení čtení, čtenářské prostředí či diagnostiku čtení. Pro praktickou část byla vzhledem k výzkumným cílům využita kvantitativní metodologie. Testová baterie obsahuje dva testy čtení s porozuměním a dotazník sebehodnocení. Zkouška "Jedeme na výlet" je převzata z výzkumného projektu Porozumění čtenému- typický vývoj a jeho rizika. Dalšími využitými metodami jsou zkouška "Ježek" a "Dotazník čtení pro žáky 2. ročníku". Tyto metody vznikly v rámci projektu Rozvoj čtenářských kompetencí v prostředí inkluzivní školy. Výzkumný vzorek čítá 155 dětí docházejících do 2. třídy základních škol (66 vyučovaných analyticko-syntetickou metodou čtení a 89 vyučovaných genetickou metodou čtení). Všechny děti navštěvují pražské základní školy. Ze závěrů vyplývá, že...
|
|
|
Percepce specifických poruch učení pohledem žáků 2. stupně ZŠ
Horká, Jitka ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou specifických poruch učení pohledem žáků. V práci jsou popsány základní pojmy týkající se problematiky, způsoby práce s dětmi trpící specifickou poruchou učení. Následně jsou zde představena poradenská pracoviště, individuální vzdělávací program a přístupy k hodnocení žáků s SPU. Práce je zaměřena především na sociální aspekty žáků se specifickou poruchou učení. Praktickou část tvoří dotazníkové šetření mezi žáky sedmých ročníků, které zkoumá znalost základních pojmů, přístup spolužáků k dětem s SPU a strategie zvládání problematiky u dětí s SPU.
|
|
|
Porozumění českým větám u dětí s rizikem dyslexie a SLI
Bláhová, Veronika ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit úroveň porozumění českým větám různé gramatické obtížnosti u dětí s rizikem dyslexie a se specificky narušeným vývojem řeči. Hlavním úkolem zde bylo odhalit, zda lze mezi výkony dětí ze sledovaných dvou skupin experimentálních (se specificky narušeným vývojem řeči - SLI a s rodinným rizikem pro vznik dyslexie) a ze skupiny kontrolní (děti s běžným vývojem řeči) v testu porozumění detekovat statisticky významné rozdíly. Vzorku tří skupin jedinců ve věku zhruba sedmi let byl administrován pro daný účel speciálně adaptovaný test mapující aktuální výkon v porozumění mluveným větám. Na základě analýzy získaných dat byly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi skupinou SLI a skupinou kontrolní i mezi skupinou SLI a Rodinné riziko. Předpokládaná sestupná tendence výkonu v jednotlivých blocích testu nebyla u dětí z experimentálních skupin doložena.
|
|
|
Čtení textu s obrázkem dětmi předškolního věku
Bendová, Lucie ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Děti jsou již v předškolním věku obklopeny ilustrovanými texty. Písmo aktivně zkoumají a vytvářejí vlastní hypotézy o jeho vlastnostech a funkci ještě předtím, než se naučí číst. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak tyto děti interpretují text doprovázený obrázkem a jak se jejich představy vyvíjejí. Teoretická část je zaměřená zejména na práci argentinské psycholožky Emilie Ferreiro. Těžištěm práce je pak kvalitativní výzkum, který se prací Ferreiro inspiruje. Data byla získána od 13 dětí ve věku 3-6 let. Každému dítěti byly předloženy čtyři kartičky s různými kombinacemi textu a obrázku. Během individuálního rozhovoru byly zachyceny strategie, které jednotlivé děti používají ve snaze interpretovat text. Tyto strategie byly dále popsány a rozděleny do několika kategorií.
|
|
|
Porozumění čtenému u dětí s rizikem rozvoje gramotnostních obtíží
Bláhová, Veronika ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit úroveň porozumění čtenému textu u dětí s rizikem vzniku gramotnostních obtíží. Hlavním záměr tkvěl v posouzení výkonů a míry úspěšnosti dětí ze sledovaných dvou skupin experimentálních (narušený vývoj řeči, rodinné riziko pro vznik dyslexie) a ze skupiny kontrolní (děti s běžným vývojem řeči) v Testu porozumění čtenému inspirovanému zahraničním diagnostickým měřítkem YARC (Hulme et al., 2009). Doplňkově bylo sledováno též hledisko vývoje uvedeného aspektu čtenářské gramotnosti v čase a došlo k porovnání výkonů dětí v původním testu s výkony v Testu čtení s porozuměním M. Caravolas a J. Volína (2005) o dva roky později. Ze závěrů analýz vyplývá, že zatímco děti s rodinným rizikem pro vznik dyslexie si v Testu porozumění čtenému vedly téměř stejně dobře, jako jejich typicky se vyvíjející vrstevníci, jedinci ze skupiny dětí s narušeným vývojem řeči podávali v porovnání s oběma předchozími skupinami velmi slabé výkony. Dále bylo zjištěno, že úspěšnost dětí v parametru porozumění se v průběhu vývoje výrazně nemění. Výstupy výzkumné studie mohou být přínosem nejen pro odborníky, ale též pro rodiče, kteří jejich prostřednictvím budou moci lépe porozumět potřebám dětí a poskytnout jim adekvátní podporu na cestě za vzděláním. Klíčová slova: gramotnost, čtení,...
|
|
| |
|
|
Jazykové uvědomování u dětí na počátku školní docházky
Votrubová, Alena ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Diplomová práce se věnuje sledování jazykového uvědomování u dětí 1. a 2. ročníků základní školy a to v obou metodách čtení, jak analyticko-syntetické, tak genetické metodě čtení. V rámci teoretické části práce je provedena kritická analýza pojmů "jazykové uvědomování" a "jazykový cit", a dále srovnání se zahraničními přístupy i tradicemi a s aktuálním stavem v České republice. V empirické části práce je zpracován výzkumný projekt zaměřený na porovnání dvou testů týkajících se jazykového uvědomování. První metodou je tradiční Zkouška jazykového citu (Žlab, 1992), používaná nejen pro diagnostiku specifických poruch učení, ale i pro diagnostiku dětí bilingvních, dětí z minoritních skupin a dětí se sluchovým či mentálním postižením. Druhou metodou je nový Test jazykového uvědomování (Kucharská, Šmejkalová, v přípravě), který byl vytvořen ve spolupráci katedry českého jazyka a katedry psychologie PedF UK. Do výzkumného projektu bylo zařazeno celkem 40 žáků z 1. a 2. ročníků základní školy, z toho 20 žáků v analyticko-syntetické metodě čtení a 20 žáků v genetické metodě čtení. Bylo sledováno několik oblastí. Za prvé, bylo provedeno srovnání samotných diagnostických okruhů zařazených do nového Testu jazykového uvědomování a principů diagnostiky. Za druhé byly srovnávány výsledky výkonů v obou testech,...
|
|
| |
host ::
RSS.