|
|
Ideál ženské krásy před a po roce 1989 - analýza diskurzu v časopise Vlasta
Bělinová, Helena ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Šmídová, Olga (oponent)
Předkládaná práce pojednává o ideálu ženské krásy před rokem 1989 a po roce 1989 v kontextu společenského a kulturního diskursu v časopise Vlasta. Hlavním předpokladem této práce je tvrzení, že ideál ženské krásy před rokem 1989 se liší od ideálu ženské krásy po roce 1989. Lze předpokládat, že s jinou sociální strukturou, politickým systémem i kulturními formami se mění i diskurs ženské krásy. Charakter práce je teoreticko-empirický. Teorie slouží jako rámec pro vymezení daného tématu a jeho zasazení do sociologické oblasti genderu, ze které vycházím. Výzkumná část práce se věnuje analýze diskursu krásy v časopise Vlasta v roce 1975 a v roce 2005. Cílem této analýzy je provést sérii jednotlivých analýz, které kromě samotného diskursu krásy mapují celková témata časopisu a roli časopisu v daném historickém období. Pro svou práci jsem zvolila kvalitativní sociologickou metodu diskursivní analýzu. Ambicí práce je provést důkladnou analýzu jednoho konkrétního společenského diskursu a představit všechny důležité společenské, historické a kulturní aspekty, které mohou diskurs ovlivňovat, a použít časopis Vlasta jako konkrétní případ. Klíčové pojmy Ideál ženské krásy, diskurs, mediální diskurs, gender, diskursivní analýza, časopis Vlasta, proměna, socialismus, média, genderové stereotypy, genderová socializace
|
|
|
Obraz stáří a institucí péče o seniory. Reprezentace v deníku Blesk.
Stehlíková, Zuzana ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Trusinová, Romana (oponent)
Diplomová práce se zabývá reprezentací a kategorizací stáří a péče o seniory a jejich změnami v mediálním diskurzu deníku Blesk. Teoreticky se zabývá definicemi stáří, popisem seniorů a způsobů péče o staré v České republice a změnami diskurzu stáří spojenými s vývojem sociální politiky a expertního vědění o stáří. Popisuje koncepty reprezentace a kategorizace a jejich možné dopady v podobě stigmatizace, stereotypizace a ageismu. Diskutuje média jako zdroje moci, ideologie a diskurzu a sleduje mediální reprezentaci seniorů. Navazující empirická část je založená na kvalitativní analýze diskurzu dvou korpusů článků z let 2007 a 2011. Výsledky diskutuje vzhledem ke změnám diskurzu a reprezentace, stereotypům a aktivnímu stáří. Rozlišuje tři typy reprezentace seniorů - jako normálních, stigmatizovaných a aktivních. Tematické rozložení a stigmatizace podle ní konstruují symbolickou podřízenost seniorů jako kategorie populace. Péče není téměř tematizována a není nabízena jako řešení slabosti seniorů.
|
|
|
Mýtus jménem americká střední škola
Zelená, Lucie ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Kolářová, Marta (oponent)
Bakalářská práce "Mýtus jménem americká střední škola" se zabývá problematikou studia na střední škole ve Spojených státech amerických a to z pohledu Čechů, kteří prošli touto zkušeností. Práce se zaměřuje z větší části na skryté kurikulum, teda ty poznatky, dovednosti a postoje, které sice nejsou explicitně stanovené, přesto si je ovšem žáci ze školy odnášejí. Obecně lze hovořit také o termínu kulturní transmise, jelikož do skrytého kurikula jsou zahrnuty hodnoty, které učitel žákům v rámci výuky předává. Skryté kurikulum vyplývá zejména ze způsobu jakým se vyučuje, jak učitel přistupuje k žákům, co na nich oceňuje a podporuje. V menší míře se pak práce zabývá kurikulem oficiálně deklarovaným a to zejména po obsahové stránce výuky. Mezi zkoumaná témata tedy patří jednak charakter sociálních vztahů a interakcí mezi aktéry prostředí výuky, v rámci kterých se utváří neformální pravidla kooperace a soužití. Popsány jsou strategie a typy autorit, které učitel uplatňuje vůči deviantním žákům, a zároveň také, jak je takové chování definováno z učitelské perspektivy. Dále je předmětem zkoumání struktura výuky se zaměřením na to, jaký prostor je věnován jednotlivým aktérům a kdo určuje chod hodiny. A konečně jsou popsány nejběžnějších typy aktivit, kterých se žáci účastní přičemž podstatné jsou ty druhy...
|
|
|
Resocializace a reintegrace trestaných a propuštěných osob z výkonu trestu odnětí svobody
Babková, Johana ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Kolářová, Marta (oponent)
Tato práce je výzkumnou zprávou o kvalitativním výzkumu, který se týká života vězňů a propuštěných osob z výkonu trestu odnětí svobody. Zachycuje programy a konkrétní pomoc, která se podílí na reintegraci těchto osob zpět do společnosti. Studiem případů, které se orientují na vězně, propuštěné osoby a na instituce, které s nimi spolupracují, navrhuji možná řešení a zlepšení opětovného začlenění. Organizace a instituce, které s těmito osobami spolupracují, mají cíl - začlenit tyto osob zpět do společnosti, odhalovat překážky neúspěšné integrace a pokusit se je odstranit. Základem této analýzy jsou rozhovory, statistiky, výroční zprávy, biografie a korespondence. Cílem mé práce je odhalit, kde se objevují nesrovnalosti vidění problému neúspěšné integrace těchto osob z pohledu institucí a osob ohrožených sociálním vyloučením.
|
|
|
Vegetariánství a rodičovství
Půbalová, Božena ; Vodochodský, Ivan (vedoucí práce) ; Šmídová, Olga (oponent)
Tato práce je závěrečnou zprávou z kvalitativního výzkumu zaměřeného na rodiče vegetariány, kteří se snaží své děti vést k vegetariánství. Hlavním cílem bylo zjistit, jak sami interpretují a popisují svou situaci ve společnosti, která vegetariánství dětí často odmítá. Teoretická část práce je věnována popisu souvislostí, které jsou k tématu relevantní a situaci vegetariánských rodičů zasazují do kontextu. Jsou předloženy obecné informace o vegetariánství (dětí), jeho zdravotních a sociálních otázkách a společenských postojích k němu. Dále jsou popsány faktory, podmiňující vnímání "rodinného vegetariánství" - symbolika masa a jeho kulturní podmíněnost a výživový diskurs v kombinaci s ideologií mateřství. Další část je věnována kvalitativní analýze polostrukturovaných rozhovorů s osmi rodiči vegetariány. Rozhodnutí o bezmasém stravování dítěte nemusí být okolím, ale ani širší rodinou, přijato kladně a rodiče vegetariáni jsou, spíše než zdravotním rizikům, často vystaveni morálnímu ohrožení či přímo odsouzení. Svou vegetariánskou identitu tedy musí (re)interpretovat tak, aby byla v souladu s pozitivní ideologií rodičovství, např. poukazováním na zdravotní výhody vegetariánství a naopak zdůrazňováním škodlivosti masa či dalších živočišných výrobků. Je zdůrazněna také potřeba ujištění rodičů o vhodnosti...
|
|
|
Výzva k životu - jak znovu začít s diabetem
Tvrdíková, Lucie ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Vodochodský, Ivan (oponent)
Bakalářská práce "Výzva k životu - jak znovu začít s diabetem" se věnuje zařazení diabetu do života takto postižených jedinců. Diabetes jako chronická nemoc je stále stigmatem a způsobuje pacientům problémy a omezení, ale díky technickému pokroku v medicíně mají diabetici možnost přizpůsobit svůj život nemoci tak, že se neodlišují od zdravých lidí. K zvládání tohoto onemocnění pomáhá v dnešní době diabetikům mnoho technických pomůcek, které jsou stále účinnější a nenápadnější a umožňují diabetikům řešit některé problémy ihned a bez přítomnosti lékařů. I přes tyto možnosti jsou diabetici, kteří své onemocnění nezvládají a v jeho důsledku trpí potížemi, které špatně léčený diabetes způsobuje. Tato práce se na základě deseti příběhů diabetiků bude snažit ilustrovat, jaké faktory a strategie vedou k tomu, že diabetik zařadí nemoc do svého života a smíří se s ní
|
|
| |
|
| |
|
|
Vztahy druhé a třetí generace očima vnoučat
Staňkovská, Barbora ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Maříková, Hana (oponent)
Tato práce pojednává o tom, jak vnoučata vnímají vztahy druhé a třetí generace v rodině. Tyto vztahy jsou významnou součástí rodiny, avšak není jim věnována dostatečná výzkumná pozornost. Důvodem je často perspektiva rozpadu širších rodinných vztahů s vývojem společnosti od tradiční po moderní, která ale není podložena daty, jak autorka ukazuje v teoretické části. Z výsledků provedených výzkumů mezigeneračních vztahů u nás vyplývá, že ačkoliv se jejich význam mění, jsou stále zasazeny do vztahů v nukleární rodině. Pro budoucí podobu mezigeneračních vztahů bude důležité, jaké normy a vzory pro utváření mezigeneračních vztahů internalizuje nejmladší generace. Proto se tedy autorka v analýze zaměřuje na vnímání vztahů druhé a třetí generace očima vnoučat. Vychází z narativních rozhovorů s vnoučaty na téma prarodiče a metodou zakotvené teorie dospívá ke třem různým kontextům vnímání vztahů očima vnoučat - vnímání vztahů jako skvělých, špatných a normálně dobrých. Dále ukazuje, jakým způsobem spolu v jednotlivých kontextech souvisí vnímání vztahu s dalšími jevy - především s kontakty, pomocí a konflikty - a nakonec vyslovuje hypotézy o těchto souvislostech. Výsledky ukazují, jak nejmladší generace vnímá normy a očekávání týkající se mezigeneračních vztahů. Určují oblasti, které jsou relevantní pro...
|
|
|
Postoj vedoucích pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí k trendům daným velkou novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí jako východisko pro řízení procesu zvyšování kvality poskytované práce orgánů sociálně-právní ochrany dětí
Kodiš, Tomáš ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Bubleová, Věduna (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou zavádění změn v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. V roce 2012 byl významně novelizován zákon o sociálně právní ochraně dětí. Velká novela, jak tuto novelizaci v práci nazývám, přinesla na základě inspirace britským modelem sociálně-právní ochrany dětí významné změny, které se nejvýrazněji odrazily v pojetí oblasti náhradní rodinné péče, ve zvýšení participace klientů formou průběžného vyhodnocování situace dítěte a individuálního plánování. Za účelem sjednocení běžné praxe a zajištění její kvality byla zvolena k dosažení těchto cílů standardizace kvality sociálně-právní ochrany. V provedeném kvalitativním výzkumu mapuji postoje, které měly k těmto změnám vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí zkoumaných pražských orgánů sociálně-právní ochrany dětí při úřadech městských částí. Dále se, za použití Kotterova osmibodového procesu změny, zabývám tím, nakolik se tyto postoje odrazily do praxe vedoucích při řízení jejich oddělení a při facilitaci změnového procesu pro pracovníky těchto oddělení. V druhém sledu byl výběr vedoucích pro výzkum veden motivem představit tzv. dobrou praxi. Z toho důvodu jsou informace také stručně srovnány s výsledky kontrol prováděných nadřízeným orgánem, Magistrátem hlavního města Prahy.
|
host ::
RSS.