|
|
Určení kritické vývojové periody pro účinky metamfetaminu na chování laboratorního potkana v dospělosti
Hrebíčková, Ivana ; Šlamberová, Romana (vedoucí práce) ; Cendelín, Jan (oponent) ; Valeš, Karel (oponent)
Cíl: Cílem disertační práce bylo zjistit, které z neuro-ontogenetických stadií vývoje laboratorního potkana má pro expozici metamfetaminu (MA) zásadnější vliv na jeho chování v dospělosti a určit tak kritickou vývojovou periodu pro účinky této drogy. V experimentální části studie byl testován vliv prenatální a neonatální expozice MA na chování, sociální interakce, kognitivní funkce a aktivní vyhledávání drog v dospělosti. Metodika: Dospělé samice laboratorního potkana byly vystaveny během různého stadia gestace a laktace působení MA (5 mg/ml/kg) nebo fyziologického roztoku (S) (1 mg/kg). Testované látky byly aplikovány subkutánně během první poloviny gestace (ED 1-11), druhé poloviny gestace (ED 12-22), nebo během časné laktace (PD 1-11). Účinek prenatální expozice MA se na mláďata přenášel transplacentárně; účinek expozice během časné laktace se na mláďata přenášel prostřednictvím mateřského mléka. Na to, abychom mohli porovnat míru přenosu účinku nepřímé expozice MA prostřednictvím mateřského mléka, zvolili jsme si další skupinu mláďat, kterým jsme během stejné aplikační periody (PD 1-11) aplikovali testované látky přímo subkutánně. Tímto způsobem jsme získali 8 skupin exponovaných mláďat: ED 1-11 MA, S; ED 12-22 MA, S; PD 1-11 nepřímo MA, S; PD 1-11 přímo MA, S. Tato mláďata byla testována v...
|
|
|
Vliv prenatální expozice metamfetaminu a "cross fosteringu" na funkční změny u laboratorního potkana
Hrubá, Lenka ; Šlamberová, Romana (vedoucí práce) ; Tejkalová, Hana Barbora (oponent) ; Šulcová, Alexandra (oponent)
Cílem disertační práce bylo otestovat vliv prenatální expozice metamfetaminu (MA) a "cross-fosteringu" na postnatální vývoj mláďat a na chování, anxietu, kognitivní funkce a nocicepci u dospělých potomků laboratorního potkana. Dospělé samice laboratorního potkana byly vystaveny chronickému působení MA (5mg/kg) nebo fyziologickému roztoku (FR) po dobu 9 týdnů: 3 týdny před zabřeznutím, po dobu březosti a po dobu laktace (PD1-PD23). Kontrolním samicím (K) nebyla podávána žádná látka. V postnatální den (PD) 1 byl proveden "cross-fostering" tak, že u matky zůstala její 4 biologická mláďata a 8 mláďat pocházejících od matek s odlišnou premedikací než měla ona sama, k ní bylo přidáno. Získali jsme 9 experimentálních skupin (K/K, K/FR, K/MA, FR/K, FR/FR, FR /MA, MA/K, MA/FR, MA/MA). Mláďata byla testována během postnatálního vývoje podle ukazatelů zralosti a pomocí následujících testů: negativní geotaxe, "tail pull" test, vzpřimovací reflex z podložky a ze vzduchu, rotující válec a hrazda. Dospělí potomci (samci a samice) byli testováni v otevřené aréně (OF) a na vyvýšeném křížovém bludišti (EPM) na lokomoci a anxietu. "Plantar" test byl užit ke studiu nocicepce. Kognitivní funkce dospělých samců byly testovány v Morrisově vodním bludišti (MWM). U dospělých samic bylo sledováno, ve které fázi estrálního...
|
|
|
Možné perspektivní využití ghrelinových mechanismů v terapii závislostí na opioidech
Jeřábek, Pavel ; Šustková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šlamberová, Romana (oponent) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Souhrn Předkládaná disertační práce se věnuje úzké problematice nového perspektivního výzkumného směru, kterým je studium dosud minimálně prozkoumaných možností využití ghrelinového antagonismu v léčbě závislostí na opioidech. Shrnuje nejzákladnější obecné principy neurobiologických mechanismů závislosti na návykových látkách a základní léčebné směry a postupy, které z těchto poznatků vycházejí. V práci je uváděna jedna z nejužívanějších definic závislosti jako onemocnění spolu s faktory, které k jejímu vzniku a průběhu přispívají. V hlavních rysech jsou zde popsány jednotlivé opakující se fáze (cykly) závislostí na návykových látkách spolu s popisem předpokládané účasti jednotlivých mozkových struktur a základních neuromediátorů, které se těchto fází účastní, včetně odkazů na nejdůležitější literární poznatky o úloze ghrelinu v mechanismech závislostí, podrobněji zaměřených na mechanismy působení ghrelinu v závislosti na opioidech. Ve vlastní experimentální části jsou uvedeny výsledky experimentů in vivo mikrodialýzy nukleus accumbens u potkanů s premedikací antagonistou ghrelinového receptoru GHS-R1A, látkou JMV2959, a to jak v akutním experimentu s jednorázovým podáním dávek morfinu, tak i v experimentu sub-chronickém, ve kterém byl morfin podáván pokusným zvířatům ve zvyšujících se dávkách po dobu pěti...
|
|
|
Synchronization of circadian clock in rat during ontogenesis and in adulthood
Olejníková, Lucie ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Šlamberová, Romana (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
Cirkadiánní systém řídí behaviorální a fyziologické procesy u většiny organismů, tak aby byly seřízeny s vnějším podmínkami s periodou přibližně 24 hodin. Tento systém vznikl jako evoluční adaptace umožňující předvídat periodické změny prostředí na Zemi. U savců se cirkadiánní systém skládá z centrálního oscilátoru v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypotalamu a oscilátorů v periferních orgánech a tkáních a na molekulární úrovni je řízen mechanismem rytmické exprese tzv. hodinových genů. Ontogeneze cirkadiánního systému je postupný proces a nejdůležitějšími změnami prochází během pozdní embryonální a rané postnatální fáze života. Na synchronizaci cirkadiánních hodin během časné ontogeneze se pravděpodobně podílí mnoho behaviorálních, hormonálních a metabolických signálů zprostředkovaných matkou. Přesné mechanismy mateřské synchronizace nejsou dosud plně objasněny. Cílem této práce bylo studium vývoje cirkadiánních hodin a jejich synchronizace prostřednictvím mateřských signálů u dvou modelových kmenů potkana - Wistar a spontánně hypertenzního potkana (SHR). Popsali jsme ontogenetický vývoj cirkadiánních hodin v tlustém střevě mláďat potkana kmene Wistar od embryonálního věku až do odstavu. Naše výsledky naznačují možný molekulární mechanismus synchronizace hodin v tlustém střevě mláďat...
|
|
|
Určení kritické vývojové periody pro účinky metamfetaminu na chování laboratorního potkana v dospělosti
Hrebíčková, Ivana ; Šlamberová, Romana (vedoucí práce) ; Cendelín, Jan (oponent) ; Valeš, Karel (oponent)
Cíl: Cílem disertační práce bylo zjistit, které z neuro-ontogenetických stadií vývoje laboratorního potkana má pro expozici metamfetaminu (MA) zásadnější vliv na jeho chování v dospělosti a určit tak kritickou vývojovou periodu pro účinky této drogy. V experimentální části studie byl testován vliv prenatální a neonatální expozice MA na chování, sociální interakce, kognitivní funkce a aktivní vyhledávání drog v dospělosti. Metodika: Dospělé samice laboratorního potkana byly vystaveny během různého stadia gestace a laktace působení MA (5 mg/ml/kg) nebo fyziologického roztoku (S) (1 mg/kg). Testované látky byly aplikovány subkutánně během první poloviny gestace (ED 1-11), druhé poloviny gestace (ED 12-22), nebo během časné laktace (PD 1-11). Účinek prenatální expozice MA se na mláďata přenášel transplacentárně; účinek expozice během časné laktace se na mláďata přenášel prostřednictvím mateřského mléka. Na to, abychom mohli porovnat míru přenosu účinku nepřímé expozice MA prostřednictvím mateřského mléka, zvolili jsme si další skupinu mláďat, kterým jsme během stejné aplikační periody (PD 1-11) aplikovali testované látky přímo subkutánně. Tímto způsobem jsme získali 8 skupin exponovaných mláďat: ED 1-11 MA, S; ED 12-22 MA, S; PD 1-11 nepřímo MA, S; PD 1-11 přímo MA, S. Tato mláďata byla testována v...
|
|
| |
|
|
Does prenatal methamphetamine exposure induce cross-sensitisation to drugs in adult male and female rats?
Macúchová, Eva ; Šlamberová, Romana (vedoucí práce) ; Šulcová, Alexandra (oponent) ; Valeš, Karel (oponent)
Na drogách závislé těhotné ženy vystavují negativním účinkům drog nejen sebe, ale i své vyvíjející se potomky, což je může dlouhodobě negativně ovlivnit. Už několik let dominuje metamfetamin (MA) drogovému trhu jak v České republice, tak na Slovensku, avšak stále rostoucí je i jeho spotřeba celosvětově. Je stále jednou z nejvíce dostupných drog, a v mnohých případech drogou první volby pro těhotné ženy závislé na drogách, kvůli jeho anorexigennímu a únavu potlačujícímu účinku. Tyto ženy jsou si zřídkakdy vědomy důsledků svého chování, a jejich těhotenství je pro ně málokdy důvodem k ukončení užívání drog. Tato zjištění byla potvrzena celou řadou experimentálních studií sledujících vliv mateřské aplikace MA na potomstvo. Stále rostoucí počet studií poukazuje na fakt, že vystavení MA in utero nezpůsobuje jenom vývojové vady a poruchy ve vývoji centrálního nervového systému, ale může vést k takovým změnám ve vyvíjejícím se systému odměny mozku, které zvýší pravděpodobnost k rozvoji drogové závislosti později v životě. Dostupné studie na animálních modelech poukázaly na fakt, že potomci matek, kteří byli vystaveni prenatálně účinkům MA, jsou citlivější k aplikaci MA v dospělosti. Pro zvýšenou sensitivitu na účinky drogy byl zaveden termín behaviorální senzitizace (BS). BS je definována jako zvýšená...
|
|
|
Vliv prenatální expozice metamfetaminu a "cross fosteringu" na funkční změny u laboratorního potkana
Hrubá, Lenka ; Šlamberová, Romana (vedoucí práce) ; Tejkalová, Hana Barbora (oponent) ; Šulcová, Alexandra (oponent)
Cílem disertační práce bylo otestovat vliv prenatální expozice metamfetaminu (MA) a "cross-fosteringu" na postnatální vývoj mláďat a na chování, anxietu, kognitivní funkce a nocicepci u dospělých potomků laboratorního potkana. Dospělé samice laboratorního potkana byly vystaveny chronickému působení MA (5mg/kg) nebo fyziologickému roztoku (FR) po dobu 9 týdnů: 3 týdny před zabřeznutím, po dobu březosti a po dobu laktace (PD1-PD23). Kontrolním samicím (K) nebyla podávána žádná látka. V postnatální den (PD) 1 byl proveden "cross-fostering" tak, že u matky zůstala její 4 biologická mláďata a 8 mláďat pocházejících od matek s odlišnou premedikací než měla ona sama, k ní bylo přidáno. Získali jsme 9 experimentálních skupin (K/K, K/FR, K/MA, FR/K, FR/FR, FR /MA, MA/K, MA/FR, MA/MA). Mláďata byla testována během postnatálního vývoje podle ukazatelů zralosti a pomocí následujících testů: negativní geotaxe, "tail pull" test, vzpřimovací reflex z podložky a ze vzduchu, rotující válec a hrazda. Dospělí potomci (samci a samice) byli testováni v otevřené aréně (OF) a na vyvýšeném křížovém bludišti (EPM) na lokomoci a anxietu. "Plantar" test byl užit ke studiu nocicepce. Kognitivní funkce dospělých samců byly testovány v Morrisově vodním bludišti (MWM). U dospělých samic bylo sledováno, ve které fázi estrálního...
|
|
|
Drogová senzitizace u potkanů prenatálně exponovaných metanfeteminu
Schutová, Barbora ; Šlamberová, Romana (vedoucí práce) ; Šulcová, Alexandra (oponent) ; Kršiak, Miloslav (oponent)
Metamfetamin (MA) je syntetická droga, která se řadí do skupiny amfetaminů - drog s psychostimulačními účinky. Zvláštností behaviorální odpovědi na účinky psychostimulancií je vznik behaviorální senzitizace, neboli zesílení účinků po jejich opakovaném podání. Jelikož polovina uživatelů MA jsou ženy v reproduktivním věku, jejich děti jsou ohroženy riziky spojenými s užíváním MA. Cílem mojí disertační práce bylo otestovat vliv prenatální expozice MA na citlivost ke stejné droze v dospělosti u laboratorních potkanů. Dospělým samicím laboratorního potkana byl po celou dobu gestace aplikován subkutánně (s.c.) MA 5 mg/kg/den, fyziologický roztok (FR) nebo žádná látka (K). Abychom otestovali citlivost potomků k MA v dospělosti, polovině zvířat z každé prenatálně exponované skupiny (MA, FR, K) jsme s.c. aplikovali MA v dávce 1 mg/kg nebo FR. K otestování senzitizujícího účinku prenatální MA expozice jsme použili otevřenou arénu, vyvýšené křížové bludiště, Laboras (Metris B.V., Holandsko), Morrisovo vodní bludiště, "tail-flick" test a testy pohotovosti k epileptickým záchvatům. Naše výsledky ukázaly, že zvířata prenatálně exponovaná MA byla náchylnější ke křečím vyvolaných flurotylem a měla lepší výkon v testu paměti. Akutní aplikace MA v dospělosti zvýšila motorickou aktivitu, snížila anxietu k neznámému prostředí...
|
|
|
Vliv systémové koaplikace alfa1- a beta-adrenergních antagonistů na kognici laboratorních potkanů
Prokopová, Iva ; Šlamberová, Romana (oponent) ; Pávek, Petr (vedoucí práce)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Iva Prokopová Školitelé: RNDr. Aleš Stuchlík, PhD (FgÚ AV ČR, v.v.i.) Doc. PharmDr. Petr Pávek, PhD (FaF, UK) Název rigorózní práce: Vliv systémové koaplikace α1- a β-adrenergních antagonistů na kognici laboratorních potkanů Prostorové učení je široce studovaná forma chování zvířat, často považovaná za model vyšších kognitivních funkcí lidí. Noradrenergní receptory zastávají významnou roli v ovlivňování bdělosti, pozornosti, systémů odměny, a rovnež učení a paměti. Cílem této studie bylo popsat efekty samostatného a kombinovaného systémového podání α1-adrenergního antagonisty prazosinu (1 a 2 mg/kg) a β-blokátoru propranololu (5 a 20 mg/kg) na hippokampálně závislé učení v úloze aktivního alotetického vyhýbání se místu (AAPA). Obě centrálně aktivní látky poškozují prostorové učení, pokud jsou podány současně, ale nevykazují žádné nepříznivé efekty po samostatném podání. Lokomoce je narušena pouze po současné aplikaci vyšších dávek obou drogléčiv (2 mg/kg prazosinu a 20 mg/kg propranololu). Získané výsledky naznačují existenci in vivo interakcí mezi α1 a β receptory v regulaci prostorové navigace. Jelikož jsou blokátory adrenergních receptorů široce využívanou skupinou léků v humánní...
|
host ::
RSS.