|
| |
|
|
České fašistické hnutí v období první Československé republiky s důrazem na vývoj v pardubickém regionu
Benda, Michal ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Předložená práce se zaměřuje na fenomén českého fašistického hnutí v období první Československé republiky s důrazem na vývoj v pardubickém regionu. Český fašismus a krajní nacionalismus, který byl reprezentován zejména Národní obcí fašistickou, tvořil v období meziválečného Československa svébytnou součást domácí politické scény, a proto si zaslouží podrobnější výzkum. Tato práce si neklade za cíl vytvořit syntetickou studii o prvorepublikovém českém fašismu, ani se nesnaží postihnout vývoj Národní obce fašistické a dalších fašistických a krajně nacionálních organizací na celém území Československa. Naopak hlavním cílem je vytvoření regionální sondy, která nalezne specifika zmíněného hnutí ve zvoleném regionu. Český fašismus na Pardubicku v mnohém kopíroval celostátní vývoj, přesto je možné vymezit specifika, která region odlišovala. Jednalo se především o netypické sociální složení meziválečných Pardubic způsobené prudkými demografickými změnami od druhé poloviny devatenáctého století, existencí velkého počtu válečných vysloužilců a legionářů nebo absencí výraznější národnostní menšiny. Podrobně jsou také vylíčeny osudy ústřední postavy místního fašistického hnutí, kterou byl Vojtěch Vážný. Na jeho politickém a osobním příběhu je patrné, jakými etapami fašistické hnutí na Pardubicku procházelo....
|
|
|
Pplk. Josef Šimůnek:biografie příslušníka československých zahraničních jednotek
Víšek, Lukáš ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Práce se zaměřuje na osudy odbojáře a příslušníka československých zahraničních jednotek za 2. světové války, pplk. Josefa Šimůnka. Tak jako tisícovky jemu podobných, i on odešel za hranice a aktivně se zúčastnil bojů v Polsku, na francouzské frontě v roce 1940, ve Velké Británii prošel parašutistickým výcvikem a nakonec byl nasazen během obléhání přístavu Dunkerque. Na válečnou část života navazují jeho osudy během pohnuté doby po roce 1948, kdy ani jemu se nevyhnuly represe totalitního režimu. Prameny tu budou představovat fondy Vojenského ústředního archivu v Praze nebo Archiv bezpečnostních složek v Brně, dále poválečná historiografie, vzpomínky veteránů, příbuzných a další doplňkové prameny.
|
|
|
Tak jsme žili, bojovali a umírali. Legionářův svět v zrcadle tisku Čechů a Slováků v Rusku v letech 1914-1920.
Boháčková, Ilona ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Vlastním tématem této bakalářské práce je náhled do života vojáků bojujících pod prapory československých legií na ruské frontě během první světové války. Práce se nezabývá situací na bojištích, ale snaží se ukázat, jak vojáci žili v době, kdy trávili čas v zázemí, kdy odložili zbraně a mohli se věnovat běžným denním činnostem. Stěžejním pramenem pro získání informací o každodennosti legionáře byly zahraniční odbojové časopisy, vznikající přímo mezi vojáky. Úvodní část práce představuje jednotlivé typy tiskovin vydávaných v Rusku a popisuje proč a za jakých okolnostní vznikaly. Další kapitoly přibližují, jak trávili vojáci své osobní volno, čím se zabývali, jak se bavili, jaké problémy řešili. Pozornost je věnována nejen pobytu jednotek v zázemí východní fronty, ale i jejich přesunu po sibiřské magistrále na východ a evakuaci celého vojska na lodích do Evropy.
|
|
|
Péče o válečné invalidy v Československu v letech 1918 - 1938
Růžička, Marek ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Ve své práci se zabývám životem válečných invalidů, kteří se vrátili do nově vzniklé Československé republiky z front 1. světové války. Taktéž i tím, jaký byl vztah nové republiky k invalidům z rakousko-uherské armády a invalidům z opačné strany fronty, tedy k legionářům. Klíčovou otázkou mé práce bylo hmotné zajištění válečných invalidů, případně i jejich rodin, ať již prostřednictvím různých forem invalidních důchodů a dávek, tak i jejich uplatňováním v pracovním procesu s ohledem na sníženou pracovní schopnost. Také se zabývám různými formami organizace válečných invalidů, například ve spolcích politicky neutrálních, nebo podporovaných různými politickými stranami. Také i tím, jaký vliv měla aktuální politická a hospodářská situace v Československu na postavení invalidů a jak jejich život ovlivnila například světová hospodářská krize v 30. letech minulého století. KLÍČOVÁ SLOVA první světová válka, válečný invalida, vojenské zdravotnictví, vojenská nemocnice, invalidní důchod, hospodářská krize Annotation My thesis deals with life of war invalids who returned to the newly established Czechoslovak Republic from the fronts of the First World War as well as how the new Republic was concerned and cared about invalids coming from the Austro-Hungarian army and those from the opposite side of the front,...
|
|
|
První světová válka očima českých vojenských lékařů
Matějček, Petr ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Tématem této práce jsou čeští lékaři v první světové válce a jejich válečný prožitek. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá zdravotní službou a postavením lékaře v rakousko-uherské armádě do roku 1918. Další kapitola se soustřeďuje na počátek první světové války a dobu a okolnosti mobilizace českých lékařů. Třetí kapitola je potom věnována problematice pobytu lékařů přímo ve frontové oblasti. Závěrečná kapitola se zaměřuje na to, jakým způsobem byl český vojenský lékař vnímán svým okolím, a dále zkoumá, jak lékař vnímal sám sebe a první světovou válku.
|
|
|
Československé vojenské cvičení v roce 1936
Valenta, Radek ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Tématem této práce je československé vojenské cvičení v roce 1936. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola se zabývá vznikem československé armády, obdobím 1918-1932. Další kapitola se soustřeďuje na reorganizaci armády, na léta 1932-1936. Třetí kapitola je potom věnována branné moci druhé poloviny 19. st., manévrům za časů císaře pána. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na samostatné závěrečné vojenské cvičení v roce 1936, a dále zkoumá přípravy, průběh i vyhotovené poznatky z největšího meziválečného cvičení čs. armády; kapitola pátá přibližuje rozhodčí službu na cvičení. Šestá kapitola pojednává o zahraničních delegacích na manévrech a konečně kapitola sedmá, poslední, se věnuje problematice stanoviska a reakce čs. tisku a veřejnosti.
|
|
|
Každodennost vojenských hudebníků v rakousko-uherské armádě před První světovou válkou
Hřeben, Miroslav ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Tato práce představuje sondu do každodenního života vojenských muzikantů v rakousko- uherské armádě ve druhé polovině 19. století a před první světovou válkou. Jejím hlavním cílem je v co nejširší míře ukázat činnosti vojenských muzikantů spojené s hudebním vystupováním a s uměleckou produkcí. Snaží se zachytit místa, na nichž produkce probíhaly, příležitosti, při nichž k nim docházelo a zároveň i hodnocení ze strany samotných muzikantů. Práce se též zabývá historickým vývojem vojenských kapel, jejich organizací a v poslední části je na základě rozboru kritiky hudebních časopisů rozkrýváno i vnímání vojenských kapel ze strany odborné i laické veřejnosti.
|
|
|
Reflexe války 1866 v Čechách v městském prostředí na příkladu Prahy
Kalecká, Karolína ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Velek, Luboš (oponent)
Tématem práce je reflexe prusko-rakouské války roku 1866 v Praze. Podrobně se zabývá tím, co si okupovaná Praha musela prožít, jak na okupaci reagovali obyvatelé a jak Praha plnila pruské požadavky. Na základě výzkumu, jehož prameny byly především Národní Listy jako nejvlivnější česky psané noviny a protokoly schůzí rady městské, můžeme říci, že Praha, její správa a obyvatelstvo, si vedly v době okupace velmi obstojně. Městské zastupitelstvo, které se po odchodu císařských úřadů muselo postarat o chod města a veškerou komunikaci s Prusy, zvládlo svou roli a Praha neupadla do zmatků, ve městě se nekonaly žádné hladové bouře a Prusové neměli důvod ke konfliktům s pražany, kteří svědomitě plnili jejich požadavky. Nic nezavdalo příčinu ani ke konfliktům v národnostní rovině, které jsou ale v práci zmíněny pouze okrajově. Pražané brali válku především jako nutné zlo a činili vše pro to, aby ji přečkali bez úhony.
|
|
|
Vojenský újezd Ralsko v letech 1950-1968
Nováková, Klára ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Práce pojednává o bývalém Vojenském újezdu Ralsko v rozmezí let 1950-1968. V několika kapitolách, řazených dle tematických celků, se zabývá především vystěhováním civilního obyvatelstva při vzniku újezdu, vojenskými cvičeními, tábořišti, organizační strukturou, životem v újezdu aj. Práce je primárně založena na archiváliích Vojenského ústředního archivu (převážně fondy Ministertva národní obrany) a na další dostupné literatuře. Taktéž je zde použita metoda "oral history". Bakalářská práce přináší nové historické poznatky v oblasti československého vojenství, neboť zpracovává zatím neprobádané téma českých poválečných dějin.
|
host ::
RSS.