|
| |
|
|
Vývoj židovské obce v Kolíně v 18. století. Populace, živnosti a správa ve srovnání
Věchetová, Zuzana ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Původním záměrem mé práce bylo porovnat populace jedné židovské obce české (Kolín) a jedné moravské (Třebíč), tak aby šlo i o porovnání typů pramenů. Na těchto územích došlo k rozdílnému vývoji židovských obcí, zejména kvůli jinému sídelnímu rozmístění židovské populace. V Praze a Kolíně byli Židé1 koncentrováni oproti rozptýleným Židům v českých venkovských sídlech. Na Moravě žili relativně rovnoměrně rozmístěni ve městech, což bylo dáno legislativním zákazem usídlování Židů na vesnicích a také zákazem hausírování. Nařízení zřejmě neumožňovalo existenci sociálně slabším židovským rodinám a více se prosadil model ochranných Židů usídlovaných vrchností. Díky tomu došlo také k rozdílnému vzniku určitých typů hromadných pramenů. Na Moravě nevznikly celozemské soupisy Židů, tak jako v Čechách, které jsou výborným statistickým souborem jednotně zpracovaných údajů. Nakonec se tyto rozdíly ukázaly být natolik rozporné, že neumožnily smysluplné srovnání. Proto jsem původní koncepci srovnání české a moravské židovské obce opustila a i přes rozdíly soupisových pramenů v Čechách jsem se věnovala srovnání dvou českých obcí. Předkládaná diplomová práce se zabývá především židovskou obcí v Kolíně v porovnání s židovskou obcí v Libni 18. století. Kolín a Libeň jsem zvolila vzhledem k předpokládané podobné dynamice vývoje...
|
|
|
Prezentace osmanského státu a společnosti v rabínské literatuře 16.-18. století
Rubešová, Markéta ; Šedinová, Jiřina (oponent) ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce)
Dějiny Židů v Osmanské říši nejsou v historiografii opomíjeným tématem, naopak neustále vznikají nové studie zabývající se různými aspekty života Židů v osmanské společnosti. Některé z nich jsou úzce chronologicky a prostorově vymezené, jiné bychom mohli označit za pokus o ucelenou syntézu. Tato diplomová práce si klade za cíl zachytit myšlenkový svět příslušníků židovské komunity (přesněji židovských komunit) a míru jejich zapojení do života osmanské společnosti. Židé jsou vskutku chápáni jako nedílná součást heterogenní osmanské společnosti. Práce tématicky navazuje na studie izraelského historika nejmladší generace Yarona Ben-Naeh, který se zabývá především sociální a kulturní historií Židů v Osmanské říši od 15. do 19. století. Co se týče fenoménu společnosti a role jedince v ní, zdá se nám nejvhodnější chápat obé v termínech tzv. figurační teorie sociologa Norberta Eliase. Prostřednictvím neustále se měnících interdependenčních vztahů mezi jednotlivci, které jsou vyjádřeny jako jednoduché nebo zřetězené figurace, lze lépe postihnout vzájemný vztah jedince a společnosti v historickém vývoji.
|
|
|
Formování izraelských mocenských elit, 1919-1949: dějiny, ideologie, "náboženská otázka"
Zouplna, Jan ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Wanner, Jan (oponent) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Politické, společenské a hospodářské dění uvnitř izraelského státu bylo do druhé poloviny 70. let minulého století spojeno převážně s aktivitami sionistických levicových stran, které kontrolovaly valnou část veřejného života země. Politický systém, který v zemi fungoval po vytvoření samostatného státu v roce 1948, kontinuálně navazoval na institucionálněorganizační tělesa jišuvu (židovské komunity mandátní Palestiny) a Sionistické organizace. Drtivá většina polických, společenských, ale také osobních, vazeb, vztahů a animozit se zformovala právě během mandátní éry (1920-1948), přičemž v období do r. 1967 již procházela spíše doprovodnou nežli zásadní modifikací. Důvodem relativně omezeného rozsahu těchto změn byla vysoká míra organizovanosti a propracovanosti politických struktur židovské komunity v Palestině před r. 1948. Z retrospektivního pohledu se ukázala jako rozhodující schopnost sionistického dělnického hnutí vybudovat mocenskou základnu, která mohla sloužit i jako základ samostatné státnosti, což ve svém důsledku umožnilo masovou koncentraci Židů v Palestině/Izraeli. V interpretaci tradiční izraelské historiografie bylo tudíž dělnické hnutí vnímáno jako součást dominantního ideověpolitického proudu Sionistické organizace a jako přirozený partner jejího dlouhodobého prezidenta, Chajima Weizmanna....
|
|
|
Staročeské glosy ve spisech Or zarua a Arugat ha-bosem
Uličná, Lenka ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Sadek, Vladimír (oponent)
České glosy v středověkých hebrejských spisech se doposud nesetkaly s patřičným zájmem české ani zahraniční bohemistiky; ten se zatím omezoval na všeobecné zmínky a pobídky k výzkumu. Na opomíjení tohoto bohatého lingvoliterárního materiálu poukazovala a poukazuje zejména česká hebraistika. Je zřejmé, že bohemistika se musí zabývat i texty psanými v jiných jazycích, než je čeština či slovanské jazyky: dnes již snad nikdo nepochybuje o zařazení latinských textů české provenience do dějin naší literatury, postupně přijímány jsou i texty psané německy mluvícími autory, hlásícími se k českému území a kultuře. Písemnictví česko-hebrejské, tedy texty psané hebrejským jazykem českými Židy, stojí doposud v pozadí. Hebrejské středověké spisy jsou nejen významnými literárními památkami z doby, z níž se do současnosti nedochovalo mnoho textů; jsou zároveň i nedoceněným pramenem poznání života tehdejších obyvatel Českého království, a to jak židovských, tak i nežidovských. Obzvlášť pozoruhodným aspektem těchto spisů je právě přítomnost českých, resp. jinojazyčných glos. Problémem byla a nadále zůstává jazyková bariéra: středověké hebrejské spisy především z oblasti rabínské literatury se sice ve světě od 19. století znovu vydávají, nikdo je však nepřekládá. 1.2 V předkládané práci se pokusím shrnout doposud publikované...
|
|
|
Židovská obec v Kolíně. Židovští obyvatelé v soupisových pramenech 16.-18. století
Věchetová, Zuzana ; Šedinová, Jiřina (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá rozborem pramenů, které dokumentují vývoj židovské obce v Kolíně. Je všeobecně známo, že zdejší židovská obec patřila svého času k těm největším v českých zemích. Došlo k tomu po vyhnání Židů 1 z Plzně roku 1504, kdy se stala druhou nejlidnatější po Praze. Protože archivních dokumentů o židovském Kolíně je zachováno velké množství v různých fondech, zvolila jsem užší časový úsek, vymezený souhrnnými soupisovými dokumenty. Práce je doplněna o historii kolínských Židů od počátků, doloženou nejen v městských knihách.
|
|
|
Likutej amarim a chasidská spiritualita
Holubová, Markéta ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Sadek, Vladimír (oponent) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Likutej amarim a chasidská spiritualita Likutei Amarim and Hasidic Spirituality Mgr. Markéta Holubová Disertační práce je věnována jednomu ze základních děl východoevropského chasidismu, přesněji jeho směru Chabad. Čeští badatelé se hnutím Chabad dosud zabývali v rámci obecné charakteristiky chasidismu a jeho myšlenkového světa. Cílem práce bylo nabídnout čtenáři komprehenzívní překlad a komentář zásadních částí Tanja (tedy díla v českém jazyce až dosud nedostupného) a jeho zasazení do religiózních a historických souvislostí, ale i současného světa novověkého chasidut (na jehož utváření měl Šneur Zalman, a především jeho dílo, značný vliv).
|
|
|
Židovské hřbitovy Hoješín - Přestavlky - Zájezdec. Historie a současnost tří ohrožených židovských památek na Chrudimsku
Petrusová, Lucie ; Šedinová, Jiřina (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje třem venkovským židovským hr'bitovům na Chrudimsku. Hřbitovy v Hoješíně, Přestavlkách a Zájezdci představují hlavně díky své volné přístupnosti nejohroženější památky svého druhu v kraji, je tedy nezbytně nutné vytvořit evidenci náhrobků, jež bude obsahovat fotografii náhrobku a přepis, popř. překlad náhrobního nápisu. A právě přepisy a překlady vybraných náhrobků tvoří, společně s popisem historie a současnosti, hlavní část této práce, která si klade za cíl seznámit čtenáře nejen s historií konkrétních hřbitovů, ale i s problematikou židovských hřbitovů vůbec. Stručné popisy uvedených tří židovských hr'bitovů na Chrudimsku jsou sice zahrnuty v různých kompilacích2 ) o židovských památkách v České republice, ovšem podrobnější dokumentace, zejména přepisy a překlady náhrobních nápisů, zatím chybí.
|
|
|
Židovská poutní místa na Blízkém východě a v Egyptě v hebrejské cestopisné literatuře 12.-16. století
Boušek, Daniel ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Cílem předložené práce je objasnit postavení a úlohu středověkých poutních míst na Blízkém východě a v Egyptě v náboženském životě židovské společnosti na základě hebrejské cestopisné literatury 12. až 16. století. Tento záměr se pojí se snahou o historický náčrt tří rozličných projevů poutě: poutě (alija le- regel) do Svaté země (Erec Jisra'el), poutě za účelem usazení se v Erec Jisra'eli (alija), a především kultu svatých míst (zijára), které však společně představovaly a vyjadřovaly jeden aspekt, jímž byl vztah Židů k Erec Jisra' eli v daném období. Práce se soustředí na proměnu, vývoj a vzájemné ovlivňování těchto tří jevů, při němž se stýkaly tradice Židů ze Západu i z Východu, a jejich odraz v hebrejské cestopisné literatuře. Hlavní prameny práce tvoří cestopisy židovských poutníků a seznamy svatých míst, avšak vedle těchto zdrojů disertace bohatě využívá i dokumenty z Káhirské genízy, obsahující soukromou nebo obchodní korespondenci, a v neposlední řadě i hebrejská díla historické a literární povahy. K těmto primárním židovským pramenům můžeme přiřadit arabská literární a historická díla, která sporadicky přinášejí zprávy o židovských svatých místech a jejich pouti. Z arabské historické literatury poskytují nejcennější zdroj informací o dějinách Židů a jejich sakrálních stavbách al-Maqrízí a...
|
|
|
Formování izraelských mocenských elit, 1919-1949: dějiny, ideologie, "náboženská otázka"
Zouplna, Jan ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Wanner, Jan (oponent) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Politické, společenské a hospodářské dění uvnitř izraelského státu bylo do druhé poloviny 70. let minulého století spojeno převážně s aktivitami sionistických levicových stran, které kontrolovaly valnou část veřejného života země. Politický systém, který v zemi fungoval po vytvoření samostatného státu v roce 1948, kontinuálně navazoval na institucionálněorganizační tělesa jišuvu (židovské komunity mandátní Palestiny) a Sionistické organizace. Drtivá většina polických, společenských, ale také osobních, vazeb, vztahů a animozit se zformovala právě během mandátní éry (1920-1948), přičemž v období do r. 1967 již procházela spíše doprovodnou nežli zásadní modifikací. Důvodem relativně omezeného rozsahu těchto změn byla vysoká míra organizovanosti a propracovanosti politických struktur židovské komunity v Palestině před r. 1948. Z retrospektivního pohledu se ukázala jako rozhodující schopnost sionistického dělnického hnutí vybudovat mocenskou základnu, která mohla sloužit i jako základ samostatné státnosti, což ve svém důsledku umožnilo masovou koncentraci Židů v Palestině/Izraeli. V interpretaci tradiční izraelské historiografie bylo tudíž dělnické hnutí vnímáno jako součást dominantního ideověpolitického proudu Sionistické organizace a jako přirozený partner jejího dlouhodobého prezidenta, Chajima Weizmanna....
|
host ::
RSS.