|
|
Individuální a sociální souvislosti sestupné sociální mobility
Kubatová, Marie ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Autorka se v textu zabývá tématem individuálních a sociálních souvislostí sestupné sociální mobility. Zaměřuje se na případy rodin vysokoškoláků, jejichž potomci nenavázali na sociální status svých rodičů z hlediska vzdělaní a nezískali tedy vysokoškolský diplom. Opřena o definice pro práci stěžejních pojmů, vycházejíc z kompilace publikací věnujících se výzkumu sociální mobility a vzdělanostních nerovností, předkládá kvalitativní analýzu sebraných rozhovorů zpracovanou za pomoci metod zakotvené teorie. Zmiňuje, že na základě provedené analýzy nelze zkoumaný jev, intergenerační sociální mobilitu z hlediska vzdělání jako takovou, označit za problém. Tím se stává až poté, kdy je zasazen do kontextuálního rámce, v němž k němu dochází. Autorka na základě analýzy shrnuje, že potomci vysokoškoláků své schopnosti a dovednosti získané výchovou v prostředí vysokoškolsky vzdělaných rodičů rozvíjejí a zužitkovávají, byť v jiné než formálně vzdělávací rovině. Je to právě autorita, jíž onen formálně vzdělávací systém disponuje, která vytváří sociální normu a společenské očekávání, na základě kterých jsou potomci vysokoškoláků bez vysokoškolského diplomu považováni za problematické, ze společenské normy se vychylující.
|
|
|
Šaty dělají člověka: oděv jako nositel významů
Märzová, Hana ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Volek, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá významy, jež oděvu přikládají studenti gymnázia. Posléze tyto významy srovnává s těmi, které jsou popsány v sociologické literatuře zabývající se oděvem a módou. Oděv je nejen ochranou lidského těla proti nepřízni počasí, ale také nositelem mnohých významů, které se vztahují k majiteli oděvu. Prostřednictvím oděvu je možné vyjádřit svůj sociální status a sociální roli, dát najevo své záliby, postoje, členství v různých skupinách i svůj životní styl. Odívání a móda jsou silně spjaty s mladými lidmi, pro něž je móda utvářena a kteří se zároveň na jejím vytváření spolupodílí. Pro adolescenty je oděv zvláště významný, protože mohou jeho prostřednictvím nejen vyjadřovat, ale také budovat svoji identitu a tím se nakonec zařadit mezi dospělé. Oděv také hraje významnou roli v našem vztahu k druhým lidem. Z analýzy rozhovorů se studenty vyplynulo, že významy, které oděvu přikládají, jsou podobné těm ze sociologické literatury. Pro informátory je klíčová svoboda v odívání, která jim umožňuje, aby byli sami sebou. Zjištění z rozhovorů poněkud odporují Simmelovi, když módu považují spíše za zdroj uniformity, zatímco originalita stojí mimo módu. Při vnímání oděvu druhých si informátoři uvědomují důležitost kulturního kapitálu, již zdůrazňoval Bourdieu. Souvislost stratifikačního systému a...
|
|
|
Mužská emancipace jako proces hledání identity
Petr, Josef ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Uhl, Michal (oponent)
V této práci bych rád představil model mužské emancipace, jako proces "osvobozování" mužů od zažitých stereotypů o mužích a maskulinitě. Mužská emancipace je především vnitřním procesem hledání mužské identity, která je syntézou reflexe pohlaví jako biologické predispozice a genderu jako kulturní konstrukce. Koncept mužské emancipace je jednou z možných odpovědí na současnou krizi mužské identity, a skrývá se různou měrou v různých podobách mužského hnutí, jehož základní typologii jsem rozšířil o kometář k "emancipačnímu potenciálu" jednotlivých hnutí. V opozici proti feministickým ideálním typům nového muže či androgyna jsem postavil realistický ideální typ emancipovaného muže, který neusiluje o syntézu vlastností, které jsou tradičně považovány za femininní a maskulinní, ale především o ucelenou, konzistentní a originální osobnost. V poslední části práce prezentuji výstupy z mého výzkumu "Co muži říkají", ve kterém jsem analyzoval výroky, zaznamenané v zápisech z mužských skupin Ligy otevřených mužů a zasazuji je do teoretických souvislostí. Výstupem z tohoto výzkumu je popsání čtyř motivačních kategorií, které motivují muže k účasti na těchto skupinách, a stručný popis některých zásadních témat, které se na mužských skupinách často objevují.
|
|
|
Education and the Social Inequalities Reproduction in the Czech Republic
Kirschnerová, Hana ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Šafr, Jiří (oponent)
Táto bakalárska práca spracováva tri veľké teórie o reprodukcii sociálnych nerovností - Pierra Bourdieu, Basila Bernsteina a sociálne-psychologický model z pera Duncana a Blaua. Vysvetľuje hlavné pojmy, ktoré autori používajú ako i mechanizmus ako dochádza k reprodukcii. Kompiláciou statí prestavuje situáciu vzdelávania a nerovností v Českej republike a porovnáva ich zistenia so svetovými konceptmi. Inšpirovaná Murphyho neochotou akceptovať automatické premieňanie triednych rozdielov na triedne nerovnosti a inými v istom zmysle "alternatívnymi konceptmi" vyúsťuje práca v akési predstavenie ďalšieho smeru, ktorým by sa výskum nerovností mal uberať. Predkladá názor, že je nutné bližšie skúmať vzťah ašpirácií detí z nižších sociálnych tried a školy ako štrukturálneho činiteľa, aby sme sa dozvedeli nakoľko táto najviac postihnutá skupina obyvateľstva tento problém vôbec vníma ako negatívny.
|
|
|
Ageismus
Kryková, Denisa ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Benešová, Romana (oponent)
(abstrakt) Práce se zabývá problematikou ageismu neboli věkovou diskriminací. Prvně je vysvětleno demografické stárnutí a jeho dopad na společnost. Poté je definován pojem ageismus a jsou uvedeny zdroje, ze kterých vychází, těmi mohou být: demografická panika, mediální prezentace stáří, ekonomická neaktivita, kult mládí, generační konflikt a věková segregace. Dále jsou také vyjmenovány a rozebrány nejčastější stereotypy a předsudky, které se vážou ke stáří a z nichž plyne diskriminace na základě věku: stejnost, nemocnost, neužitečnost, ošklivost, asexuálnost, chudoba. Je uvedena jedna z oblastí, kde ageismus působí - trh práce. V závěru práce lze nalézt jednotlivá řešení problematiky ageismu v rovině obecné (věková inkluze, programy mezigeneračního setkávání, negativní sankce, sociální separace, využití médií, kampaně) i pro specifickou oblast trhu práce(age management, využití pozitivních vlastností starších pracovníků).
|
|
|
Konzumerismus mládeže a jeho souvislost s ekonomickým a kulturním kapitálem
Beránková, Petra Alexandra ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Pašková, Miroslava (oponent)
Práce se zabývá konzumerismem třinácti- a čtrnáctileté mládeže. Autorka si klade otázky, nakolik je sledovaná věková kategorie ve svých postojích ke spotřebě konzumní a zda mají konzumeristické postoje souvislost s ekonomickým a kulturním kapitálem. Nejprve autorka ve stručnosti představuje konzumerismus jako sociologické téma. Zvláštní pozornost věnuje otázce vlivu sociální stratifikace na životní styl. Za své hlavní teoretické východisko stanovuje homologickou koncepci tříd Pierra Bourdieua, od něhož přejímá pojetí ekonomického a kulturního kapitálu jako hlavních diferencujících principů ovlivňujících životní styl. Dále předkládá charakteristiku dnešní školní mládeže v kontextu české společnosti a zmiňuje se o úloze socializace při přenosu kapitálů a spotřebních vzorců z rodičů na dítě. Závěrem práce autorka popisuje svůj postup při analýze dat týkajících se postojů ke spotřebě u dotyčné věkové kategorie. Seznamuje čtenáře s výsledky výzkumu, které vypovídají o výrazné konzumnosti sledovaného vzorku, která však není univerzální. Na základě korelační analýzy pak autorka konstatuje, že existují významné korelační vztahy mezi indexy sledovaných kapitálů a četnostmi (ne)souhlasu s výroky indikujícími konzumeristické postoje. Hypotéza o souvislosti mezi konzumeristickými postoji a ekonomickým i...
|
|
|
Diference spotřebních vzorců mladých lidí na protikladu velkoměsta a venkova
Samec, Tomáš ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se zabývá problematikou materiální, kulturní a vztahové spotřeby v kontextu pozdně moderní společnosti. Využívá přitom odlišnosti sociálních prostředí velkoměsta a venkova k popisu sociálních funkcí spotřeby. Práce nejprve teoreticky ukotvuje spotřebu v rámci sociologického diskurzu a představuje základní teoretická východiska. Hlavní důraz je kladen na analytickou část práce, která představuje zjištění provedeného výzkumu. Výzkum obsahoval dvě části. Polostrukturované rozhovory, pomocí kterých se vytvořili koncepty a hypotézy, které byly následně testovány v dotazníkovém šetření. Výzkum má charakter případové studie, zjištění a interpretace tak nemají ambice být zobecňovány na celou populaci. Poskytují nicméně empiricky podložené závěry a hypotézy. Zjištění podpořila představu spotřeby jako komplexního a ambivalentního sociálního jevu souvisejícího s procesem individualizace. Práce se také zabývá normativním charakterem spotřeby v rámci sociálních skupin a kolektivů. Představuje spotřebu jako prostředek k definování identity jedince. Práce ukazuje význam strukturálních rozdílů obou prostředí pro sociální jednání jedinců s ohledem na jejich kulturní a materiální spotřebu. Konkrétně ve vztahu k módě, přijímání aktuální spotřebních trendů a trávení volného času.
|
|
|
Spor o porod
Hanousková, Lenka ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá sporem mezi porodními asistentkami a lékaři o to, kde a za jakých podmínek by měla žena rodit. Zatímco lékaři stojí za nynější praxí, kdy většina žen rodí v nemocnici a podstupuje tak lékařsky vedený porod, porodní asistentky obhajují tzv. přirozený porod, kdy žena rodí v příjemném známém prostředí pouze za asistence porodní asistentky bez jakékoli medikalizace. K popisu chování aktérů obou skupin je využitá teorie jednání Pierra Bourdieu, kdy porodní asistentky usilují ve sporu o změnu svého postavení z hlediska porodnické praxe, zatímco lékaři o jeho zachování. V rámci tvoření svého postavení jako pravých profesionálů poskytujících služby různými způsoby, využívají obě skupiny různé diskurzy. Lékařský model péče představuje více technický, vědecký diskurz, zatímco porodní asistentky utvářejí své profesní postavení na základě diskurzu psychologizujícího. Obě skupiny pak v konkurenčním boji nejčastěji využívají strategie profesionalizace vlastní a deprofesionalizace konkurenční skupiny a různé interpretace stejných dat. Vzhledem k tomu, že asistentky jsou v poli porodnické praxe vůči lékařům v nevýhodném postavení, vymezují se ve svých strategiích vůči lékařům.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.