|
|
Regionálni identita a symbolické hranice mezi My a Oni.: Případová studie Oseka na základě demolice obce Hrdlovka
Frantová, Ivana ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Samec, Tomáš (oponent)
Regionální identita a symbolické hranice mezi My a Oni: Případová studie Oseka na základě demolice obce Hrdlovka Abstrakt Práce se zaměřuje na tvorbu regionální identity a vytváření symbolických hranic mezi My a Oni na příkladu města Oseka, do kterého se v roce 1974 přistěhovalo dva tisíce obyvatel z Hrdlovky, obce, jež byla zbourána kvůli těžbě hnědého uhlí. Cílem práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivňují vytvoření identity k danému místu a na základě čeho se utvořila symbolická hranice mezi My a Oni u původních obyvatel města Osek původních obyvatel obce Hrdlovka. Dále jsem zkoumala, zda existuje vztah mezi regionální identitou a symbolickými hranicemi. Z kvalitativního výzkumu, jež byl uskutečněn především prostřednictvím hloubkových rozhovorů vyplynulo, že se regionální identita utváří na základě doby strávené na jednom místě; na rodném městě; na věku respondenta, životních a přírodních podmínkách, na kolektivním vědomí a vztazích v místě, se kterým se identifikujeme. Symbolické hranice se utvořily až v případě ohrožení místa, k němuž byla vytvořena identita. Symbolické hranice u Oseckých a Hrdlováků vznikly na základě odlišné regionální identity a mezi symbolickými hranicemi existuje tudíž přímý vztah. Celá práce může být věrným popisem toho, co pro lidi může znamenat místo, se kterým se ztotožňují a...
|
|
|
Genderové nerovnosti v udržování rodinného rozpočtu
Cuker, Ivan ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Marie (oponent)
Mezi muži a ženami v české společnosti stále existuje příjmová nerovnost. Ta dopadá též na rodinné soužití, ze kterého také částečně vychází, neboť úloha rodičovství je nadále převážně kladena na ženy, zatímco úloha živitele na muže. Práce se zabývá problémem definování vlastní role ve tvorbě a spravování rodinného rozpočtu. Hlavním cílem je zjistit, jak manželé definují své role ve finančním zajišťování rodiny s ohledem na udržení vzájemného konsenzu. Teoretickým hlediskem realizovaného výzkumu byl symbolický interakcionismus Scotta R. Harrise. Vycházeje z realizovaného kvalitativního výzkumu lze tvrdit, že výrazným milníkem pro chápání rodinného postavení manželů je rodičovství. Před ním definovali dotazovaní manželé své podíly na zajišťování společných výdajů jako vyrovnané. Rodičovství vedlo k vychýlení rovnováhy a identifikování muže s rolí hlavního živitele, zato úloha ženy byla definována především jako mateřská. Vznik tohoto rozdělení označovali manželé jako samovolný či snadno dohodnutý, avšak na pozadí jeho formování bylo možné rozlišit vlivy genderového řádu společnosti. Závěry výzkumu mohou být inspirací pro další bádání v oblasti genderových nerovností způsobem, který se zaměřuje na jejich chápání samým aktérem a nikoliv v rámci teoretických modelů.
|
|
|
Confidence Gap a její vliv na participaci žen ve vedoucích pozicích
Kudrnáčová, Michaela ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Voleková, Hana (oponent)
Confidence gap a její vliv na participaci žen ve vedoucích pozicích Michaela Kudrnáčová Abstrakt Práce se zabývá propastí mezi mužským a ženským sebevědomím a jejím vlivem na ženy ve vedoucích, řídících a rozhodovacích pozicích. Slouží jako ucelené shrnutí dosavadních nejdůležitějších poznatků týkajících se této problematiky. Záměrem práce je zjistit míru vlivu deficitu ženského sebevědomí na participaci žen ve vedoucích, řídících a rozhodovacích pozicích, a identifikovat tuto problematiku v českém prostředí. V závislosti na literatuře a dostupných empirických poznatcích jsou ženy do značné míry vedeny svým bezprostředním okolím už od raného věku ke stereotypnímu chování a jednání v závislosti na příslušných genderových rolích, což v mnoha případech může vést právě k deficitu jejich sebevědomí a následně negativnímu ovlivnění participace žen ve vedoucích, řídících a rozhodovacích pozicích jako jednomu z mnoha důsledků nedostatku sebevědomí. Zjištění práce otevírají diskuzi pro odbornou i laickou veřejnost o způsobu, jakým jsou ženy vnímány a přijímány společností a jak lze změnit situaci pracujících žen k lepšímu.
|
|
|
Sport a sociální kapitál: vznik sociálního kapitálu mezi rekreačními a závodními sportovci
Ondráčková, Vanda ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Špaček, Ondřej (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku tvorby sociálního kapitálu v prostředí sportovního klubu. Zkoumá rozdíly ve vzniku a projevech individuálního sociálního kapitálu u rekreačních a závodních veslařů Hlavním cílem práce je zkoumat, zda sociální kapitál v tomto prostředí vzniká a zda lze v této souvislosti pozorovat nějaké rozdíly mezi závodními a rekreačními sportovci. Na základě uskutečněného kvalitativního výzkumu lze předpokládat, že sociální kapitál se ve sportovním klubu může vznikat a jeho povaha a využití se u zkoumaných skupin liší. V pozadí zjištěných odlišností je odlišné vnímání sportu, kdy závodní veslaři vnímají sport především jako kolektivní aktivitu, zatímco rekreační veslaři jako individuální. Ve skupině závodních veslařů vzniká větší množství trvalých a pevných vazeb a sociální kapitál vytvořený v klubu může mít v jejich životě důležitější roli. Pro rekreační veslaře se vazby uvnitř klubu nezdají být příliš důležité a sociální kapitál s nimi spojený pro ně může mít daleko menší význam. Výsledky práce nám tedy umožňují lépe porozumět sportovnímu prostředí jako zdroji sociálního kapitálu a zároveň pozorovat jeho odlišné vnímání závodními a rekreačními sportovci.
|
|
|
Symbolické hranice konstruované skupinou bedňáků
Kubíček, Matěj ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Matěj Kubíček - Symbolické hranice konstruované skupinou bedňáků Abstrakt Autor ve své práci analyzuje způsob, jakým skupina bedňáků (manuální pracovníci v technickém zázemí kulturních akcí) konstruuje symbolické a sociální hranice uvnitř a hlavně navenek skupiny, tedy vůči ostatním účastníkům přípravy a průběhu těchto akcí. Teoreticky autor vychází z konceptu symbolických a sociálních hranic Michele Lamont a Virága Molnára a dále z teorie morálních hranic Andrewa Sayera. Podle Sayerovy teorie vznikají morální hranice skupin či společností na základě hodnot sdílených těmito skupinami a morálního odsouzení jiných skupin či společností z důvodu neuznávání těchto hodnot. Autor v terénu skutečně nalezl projevy strategie tvorby hranic a ukazuje, na jakých konkrétních hodnotách je založena a jakou má povahu. Zjišťuje, že bedňáci paralelně s formálními hranicemi, které jim určují podřízené postavení, konstruují symbolické hranice, skrze které se naopak povyšují nad ostatní účastníky.
|
|
|
Střet kultur ohledně provozu domácnosti a výchovy dětí v česko-guinejských rodinách žijících v České republice
Rossová, Iveta ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Marie (oponent)
Práce se zabývá tématem konfliktů kultur v česko-guinejských rodinách žijících v České republice ohledně provozu domácnosti a výchovy dětí. Jejím cílem je odhalit explicitní i implicitní úroveň konfliktů, které vznikají působením odlišných rodinných prostředí zkoumaných česko-guinejských rodin. První část práce je věnována vymezení základní terminologie pojmů (rodina, manželství, příbuzenství), představení posledních trendů rodinného chování ve světě a v České republice a teoretického zázemí interetnických partnerství. Pro přibližnou představu o guinejské rodině jsou představeny historické kulturní vlivy na území Guinei, nastíněny základní guinejské hodnoty v oblasti rodinného života a domácnosti a uvedeny trendy guinejského rodinného chování v posledních letech. Druhá část práce je věnována popisu konceptuálního rámce výzkumu, který je založen na instrinktivní případové studii, tak jak ji představuje Stake, a kombinaci dvou výzkumných technik - zúčastněném pozorování a hloubkových polo-strukturovaných rozhovorech. Výzkum ukázal, že lze sledovat podobné struktury a každodenní praxe, které korelují s momentálními rodinnými cykly. Také lze spatřit společné tendence partnerů ve svazku a strategie řešení konfliktů.
|
|
|
Koncept individualizace v sociální teorii
Märzová, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Tato práce se zabývá teoretickým významem pojmu individualizace. Předkládá kompilaci a komparaci konceptů individualizace v pojetí tří teoretiků individualizace, Ulricha Becka, Zygmunta Baumana a Anthonyho Giddense a kritickou analýzu kritiky konceptu individualizace zaměřenou především na jeho kontroverzní aspekty. Z analýzy vyplývá, že existují čtyři okruhy kritických námitek vůči konceptu individualizace: 1. Teoretici individualizace své koncepty málo zakládají na empirických výzkumech. Proto jsou koncepty příliš obecné a neodpovídají skutečnosti. 2. Teoretici individualizace umisťují individua "mimo svět", jako by nebyla závislá na kultuře a druhých lidech. 3. Sociální třídy a genderový status dosud (alespoň do určité míry) ovlivňují život jedinců a jejich identitu. 4. Individualizace se netýká všech stejnou měrou. Z analýzy dále vyplývá, že spory o individualizaci jsou důsledkem odlišného významu, který přisuzují individualizaci tvůrci konceptu a jeho kritici. Teoretici individualizace chápou individualizaci jako makro-sociální jev, zatímco kritici konceptu pracují s individualizací jako s proměnou života a chování jedinců v důsledku působení různých (ambivalentních) procesů. Otázka, jakým způsobem tyto významy opět propojit, případně který z nich upřednostnit, je ponechána dalšímu výzkumu a...
|
|
|
" Kdo neskáče, není z Brd ": Sociologická studie o fenoménu sportovního fanouškovství na Příbramsku
Černohous, Tomáš ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Vrbíková, Lucie (oponent)
Tato práce se zabývá významem sportu a fanouškovství pro sportovní příznivce. Snahou je studovat především ty skupiny sportovních fanoušků, které byli do dnešních dní výzkumy často opomíjené. Studie obsahuje analýzu rozhovorů provedených s fanoušky (konkrétně s členy fanklubu) volejbalových a fotbalových klubů z Příbrami. Výsledky ukazují, že je fandění spojenou nejen se sledováním sportovního zápasu, ale také s různými vnějšími skutečnostmi a může mít i sociální rozměr. Následně je aplikován model čtyř ideálních typů fotbalových příznivců vytvořený Richardem Giulianottim na volejbalové příznivce. Ukazuje se, že je tento model vhodný pro identifikování některých skupin fanoušků, ale příznivci mohou vykazovat některé znaky jak tradičních, tak konzumních kategorií.
|
|
|
Cesta za uznáním: Důvody k migraci do Německa u budoucích absolventů pražských lékařských fakult
Sedláková, Klára ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou důvody vedoucí studenty (před)posledních ročníků pražských lékařských fakult k rozhodnutí odejít po studiu do Německa. Práce se prostřednictvím kvalitativního výzkumu snaží představit rozhodnutí k migraci a jeho důvody jako přirozené vyústění stávající, pro mladé lékaře poměrně nepříznivé, situace v českém zdravotnictví. Provedený výzkum poukazuje na podstatnou roli faktorů nefinančního charakteru, zejména se v tomto ohledu v práci zaměřujeme na roli sociálního statusu lékařů, zvláště pak prestiže lékařského povolání a s ní souvisejícího nedostatku uznání. Samotné důvody k odchodu jsou v práci nahlíženy optikou teorie tzv. push- a pull-faktorů. Rozhodnutí k odchodu jako zvolenou strategii, předkládáme ve světle teorie Alberta Hirschmana Exit, voice, loyalty. Výzkum je založen na sérii polostrukturovaných hloubkových rozhovorů se studenty, již deklarovali úmysl odejít přímo po studiu za prací do zahraničí (primárně do Německa). Práce se zabývá důvody k odchodu z perspektivy hlavních aktérů, a představuje tak různorodost jejich přístupů k rozhodnutí migrovat. Hlavním zjištěním práce je zásadní role nedostatku projevovaného uznání v rozhodnutí odejít, která se odráží v několika typech motivačních faktorů k odchodu. Práce také dává konkrétní náplň jednotlivým...
|
|
|
Subjektivní sociální status a třída. Jejich determinanty. Co ovlivňuje percepci vlastního postavení ve společnosti?
Daneš, David ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá subjektivní dimenzí sociální stratifikace, přesněji subjektivní třídou a subjektivním statusem. Autor nejprve poukazuje na subjektivní aspekty v tradičních teoretických východiscích třídního a hierarchického pojetí sociální stratifikace. Následně rozebírá subjektivní třídu a status jako jim analogické koncepty a popisuje jejich aplikaci v empirických výzkumech zahraniční i české sociologie. V analytické části je předložena vlastní sekundární analýza dat z reprezentativního šetření ISSP 1992, 1999, 2009 a Sociální distance 2007 pro ČR. Její pomocí autor popisuje rozdíly mezi oběma přístupy a změnu jejich rozložení i vztahu v čase. Zatímco subjektivní status je v čase relativně stabilní, subjektivní třída prochází řadou změn. Jejich původcem je především subjektivně identifikovaná dělnická třída, jejíž zastoupení v čase slábne a přibližuje tím třídu k subjektivnímu statusu. Dále se autor věnuje odlišnostem deklarovaných důvodů pro identifikaci se třídou. Pro nižší třídu má význam především příjem, střední a vyšší uvádí i vzdělání a druh zaměstnání. U vyšší třídy však nad příjmem převažuje význam životního stylu. Jádro práce tvoří regresní analýza, která prokázala rozdílnost obou přístupů jak z hlediska míry prediktability, tak i struktury a vlivu nezávisle...
|
host ::
RSS.