|
|
Prestiž povolání učitele
Fiala, Jan ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Práce se zabývá problematikou prestiže povolání učitele. Hlavním cílem práce je pokusit se zjistit, jak sami učitelé vnímají prestiž spjatou s jejich povoláním. Výzkum spočíval v hloubkových polostrukturovaných rozhovorech s učiteli na toto téma a v jejich následné analýze. Ukázalo se, že ačkoliv učitelé zaujímají v rámci škál prestiže povolání pravidelně přední příčky, při rozhovorech projevovali názor, že prestiž spjatou s jejich povoláním považují za velmi nízkou. Práce dále předkládá a podrobněji popisuje faktory, které se na základě analýzy realizovaných rozhovorů ukázaly v souvislosti s nízkým sebehodnocením učitelů z hlediska prestiže jako hlavní. Jde především o relativně nižší finanční ohodnocení a s tím spjatou nižší životní úroveň, která nutí učitele k vedlejším příjmům. Dále pak z analýzy vyplynulo, že na nízké sebehodnocení učitelů má vliv údajná nižší obtížnost pedagogických fakult, obtížné posuzování výsledků práce a nedoceněnost náročnosti práce ze strany veřejnosti. Opomenout nelze ani malý vliv školských odborů a neexistenci profesních organizací, které by hájily zájmy učitelů. V neposlední řadě má na nízké sebehodnocení učitelů vliv i přesvědčení veřejnosti, že učitelství není odborným a vysoce kvalifikovaným povoláním. V pozadí řady uvedených faktorů pak identifikuji dle mého...
|
|
|
Síť aktérů domácího porodu
Genttnerová, Kristýna ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Síť aktérů domácího porodu: Mnohočetné podoby Tématem této diplomové práce je výzkum a popis domácího porodu v rámci lékařské antropologie z pohledu teorie sítě aktérů. Zájmem práce tedy není popsat domácí porod z profesního pohledu medicíny jako biologický proces, ani z pohledu rodiček a jejich osobního prožívání domácího porodu, ale popsat domácí porod jak je tvořen sám o sobě v praxi. Po představení dvou náhledů na medicínu (disease a illness), prezentování základních principů a návodů ANT (i v rámci symetrické antropologie) a prací lidí, kteří z ní vycházejí (Mol - mnohočetnost, De Laet - fluidita, Law) se práce zaměřuje na popis všech aktérů, kteří svým jednáním a vzájemnou interakcí zjednávají domácí porod. Tato jednání vyplývají z rozhovorů s rodičkami, dulou a pediatričkou. Popis sítě zahrnuje jak lidi, tak předměty, kterým ANT přisuzuje stejnou míru sociálního jednání. Součástí domácího porodu jsou pak předměty potřebné k porodu - různé pomůcky k jeho podpoře a usnadnění průběhu, dále lidé, kteří se ho zúčastní, místa, kde se odehrává a polohy, ve kterých probíhá. Dále síť obsahuje i dobu před porodem - shánění informací o domácím porodu z knih a od žen, a předchozí zážitky v nemocnici, které určují standard porodu, jak by probíhat neměl. V neposlední řadě se práce dotýká i hranic sítě domácího...
|
|
|
Moral boundaries between Christians and atheists
Koloušková, Barbora ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Táto práca pojednáva o tom, aké hranice konštruujú vo svojich výpovediach kresťania a nekresťania, akým spôsobom tieto hranice vznikajú a sú reprodukované. Na základe analýzy hĺbkových rozhovorov ukazujem, že koncept morálnych hraníc je relevantný pre vzťah medzi kresťanmi a nekresťanmi. Hoci mnohí zdôrazňujú toleranciu a pochopenie, vymedzujú sa voči sebe v mnohých smeroch. Kresťania za zdroj morálky považujú Boží zákon, nekresťania hľadajú jej zdroj v ľuďoch. Kresťania považujú za najvyššie hodnoty vzťah s Bohom, lásku a dobrý kresťanský život a za hodnoty nekresťanov považujú skôr peniaze, zdravie a rodinu. Tí sa k týmto hodnotám priznávajú, avšak zdôrazňujú, že kresťanstvo ešte nerobí z človeka lepšieho. V reakcii na súčasnú spoločensko-politickú situáciu sa v závere práce venujem analýze sociálnych dištancií a symbolických hraníc, ktoré kresťania a nekresťania konštruujú voči etnickým a národnostným menšinám. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Analýza diskursů porodu ve vybraných českých médiích
Suchánková, Markéta ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu sporu ohledně domácích porodů a diskursů s ním spojených. Možnost volby místa a průběhu porodu je českém prostředí stále velmi omezená a domácí porody jsou předmětem kontroverze mezi odbornou lékařskou veřejností a státními institucemi na straně jedné a porodními asistentkami, občanskými hnutími a angažujícími se matkami na straně druhé. Téma rozděluje laickou i odbornou veřejnost. Je nastolováno mimo jiné prostřednictvím diskursů, které odrážejí názory a stanoviska dvou znesvářených skupin - zastánců lékařsky vedeného porodu a stoupenců porodu přirozeného. V rámci mediálního zpravodajství lze identifikovat dva hlavní proudy diskursivní formace, rozptylu konceptů, tematických výběrů, objektů a modalit dospívání ke tvrzením - diskurs lékařský a diskurs přirozený. Kontroverze obou diskursů v českých médiích eskalovala kauzou s porodní asistentkou Ivanou Königsmarkovou, která v roce 2009 asistovala u domácího porodu, který skončil tragicky - vážným poškozením a následnou smrtí dítěte. Právě na případu Ivany Königsmarkové a jeho prezentace v médiích ilustruji, jakým způsobem stoupenci obou soupeřících koncepcí konstruují diskursivní objekt (domácí porod), jaké prostředky využívají k produkci svých tvrzení, čím se ospravedlňují a legitimizují své jednání a jaké...
|
|
|
Jak se aktivní senioři vyrovnávají se stereotypizací
Pokorná, Kateřina ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce "Jak se aktivní senioři vyrovnávají se stereotypizací" představuje pohled aktivních seniorů na problematiku ageismu v české společnosti. Na základě analýzy polostrukturovaných rozhovorů ukazuje, že aktivní senioři nepovažují nerovnosti za významný problém hlavně z důvodu svého životního optimismu, který jim pomáhá stereotypy překonat. Dalším významným uplatňovaným způsobem je budování distance mezi respondenty jakožto aktivními seniory a zbytkem seniorské populace, na kterou nahlížejí pohledem shodným se zbytkem české společnosti. Představa, že na ně samotné předsudky neplatí, ale na jiné seniory ano, způsobuje ve svém důsledku reprodukci stereotypního pohledu na staré lidi, a aktivní senioři jsou současně prezentováni jako něco výlučného. Glorifikaci aktivního životního stylu ve stáří nepovažuji za přímý vliv trendu aktivního stárnutí, neboť všichni respondenti byli velmi činorodí v průběhu celého svého života. Byť se aktivní senioři prezentují jako otevření vůči společnosti, tak upřednostňují trávení volného času s ostatními (aktivními) lidmi svého věku. I přes proklamovanou asertivitu se často v konfrontaci s diskriminací chovají pasivně, či se očekávané nepříjemné situaci předem vyhnou.
|
|
|
Historie sociologie historií vědy: metodologické možnosti zkoumání jazyka teorie
Patáková, Markéta ; Maršálek, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Práce se věnuje metodologickým možnostem využití jazyka sociologické teorie jako základu pro zkoumání dějin sociologie. Profesionální historie sociologie v současnosti převážně nabývá podoby institucionálních dějin, jež charakterizuje obrat k sociálnímu kontextu produkce vědění. V pozornosti k jazyku rozpoznává předkládaná práce dosud nedostatečně využitou příležitost pro pěstování intelektuálních dějin coby domněle vyčerpané alternativy institucionálního přístupu. Rozpracování historie zaměřené na jazyk dává vzniknout metodologické pozici blízké postupům v historii přírodních věd. Na příkladu kritické analýzy zkoumání metafor v sociologii jsou identifikována rizika a zároveň výzvy zaměření se na jazyk, což pomáhá profilovat návrh vlastního přístupu. V návaznosti na studie a metodologické statě filosofa a historika přírodních věd Ladislava Kvasze je nabídnut konceptuální aparát uzpůsobený sociologii. Klíčovou schopností navrhovaného nástroje je rozlišení tří úrovní jazyka teorie: evidenční, modelové a teoretické. Tyto úrovně se liší funkcí, kterou připisují jazykovým prvkům na nich se nacházejícím, a stoupajícím jazykovým potenciálem (silou konstituovat nové objekty a integrovat ty níže situované) daných prvků. Použití nabídnuté metody je v textu postupně předvedeno na dvou příkladech. Na pohledu...
|
|
|
Význam změn ve spotřebním chování spojených s přechodem z role studenta do role zaměstnaného
Záleská, Eva ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Předmětem diplomové práce jsou změny spojené s přechodem z života studenta do života zaměstnaného, Zajímá nás, jak tyto změny reflektují právě absolventi vysokých škol či jejich studenti, kteří nastoupili do svého prvního vážného zaměstnání. Teoretický základ práce sestává především z teorií praktik, a to hlavně z přístupu Pierra Bourdieua a Alana Wardea. Dále je představen také přístup Mary Douglas a několik dnes již klasických přístupů ke spotřebnímu chování (např. okázalá spotřeba Thorsteina Veblena) a také teorie vztahující se k referenčním skupinám. Vlastní výzkum je založen na kvalitativně zaměřených rozhovorech s absolventy a studenty vysokých škol, kteří nastoupili do svého prvního stálého zaměstnání. Všichni respondenti jsou z Prahy a pracují v komerčně zaměřených firmách, pozice velké části z nich je spojena s marketingem. Hlavní zjištění této práce je, že respondenti po nástupu do zaměstnání vnímají subjektivní zvýšení sociálního statusu ve srovnání s dobou před nástupem do zaměstnání, začali následovat praktiky běžné na místě jejich pracoviště, což se mimo jiné projevovalo ve změnách ve spotřebním chování (jednalo se např. o změny ve stravování, cestování či nákupu a používání automobilu). U respondentů se projevila rozdílná snaha o začlenění se do pracovního kolektivu, přičemž tento...
|
|
|
Regionálni identita a symbolické hranice mezi My a Oni.: Případová studie Oseka na základě demolice obce Hrdlovka
Frantová, Ivana ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Samec, Tomáš (oponent)
Regionální identita a symbolické hranice mezi My a Oni: Případová studie Oseka na základě demolice obce Hrdlovka Abstrakt Práce se zaměřuje na tvorbu regionální identity a vytváření symbolických hranic mezi My a Oni na příkladu města Oseka, do kterého se v roce 1974 přistěhovalo dva tisíce obyvatel z Hrdlovky, obce, jež byla zbourána kvůli těžbě hnědého uhlí. Cílem práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivňují vytvoření identity k danému místu a na základě čeho se utvořila symbolická hranice mezi My a Oni u původních obyvatel města Osek původních obyvatel obce Hrdlovka. Dále jsem zkoumala, zda existuje vztah mezi regionální identitou a symbolickými hranicemi. Z kvalitativního výzkumu, jež byl uskutečněn především prostřednictvím hloubkových rozhovorů vyplynulo, že se regionální identita utváří na základě doby strávené na jednom místě; na rodném městě; na věku respondenta, životních a přírodních podmínkách, na kolektivním vědomí a vztazích v místě, se kterým se identifikujeme. Symbolické hranice se utvořily až v případě ohrožení místa, k němuž byla vytvořena identita. Symbolické hranice u Oseckých a Hrdlováků vznikly na základě odlišné regionální identity a mezi symbolickými hranicemi existuje tudíž přímý vztah. Celá práce může být věrným popisem toho, co pro lidi může znamenat místo, se kterým se ztotožňují a...
|
|
|
Genderové nerovnosti v udržování rodinného rozpočtu
Cuker, Ivan ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Marie (oponent)
Mezi muži a ženami v české společnosti stále existuje příjmová nerovnost. Ta dopadá též na rodinné soužití, ze kterého také částečně vychází, neboť úloha rodičovství je nadále převážně kladena na ženy, zatímco úloha živitele na muže. Práce se zabývá problémem definování vlastní role ve tvorbě a spravování rodinného rozpočtu. Hlavním cílem je zjistit, jak manželé definují své role ve finančním zajišťování rodiny s ohledem na udržení vzájemného konsenzu. Teoretickým hlediskem realizovaného výzkumu byl symbolický interakcionismus Scotta R. Harrise. Vycházeje z realizovaného kvalitativního výzkumu lze tvrdit, že výrazným milníkem pro chápání rodinného postavení manželů je rodičovství. Před ním definovali dotazovaní manželé své podíly na zajišťování společných výdajů jako vyrovnané. Rodičovství vedlo k vychýlení rovnováhy a identifikování muže s rolí hlavního živitele, zato úloha ženy byla definována především jako mateřská. Vznik tohoto rozdělení označovali manželé jako samovolný či snadno dohodnutý, avšak na pozadí jeho formování bylo možné rozlišit vlivy genderového řádu společnosti. Závěry výzkumu mohou být inspirací pro další bádání v oblasti genderových nerovností způsobem, který se zaměřuje na jejich chápání samým aktérem a nikoliv v rámci teoretických modelů.
|
|
|
Confidence Gap a její vliv na participaci žen ve vedoucích pozicích
Kudrnáčová, Michaela ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Voleková, Hana (oponent)
Confidence gap a její vliv na participaci žen ve vedoucích pozicích Michaela Kudrnáčová Abstrakt Práce se zabývá propastí mezi mužským a ženským sebevědomím a jejím vlivem na ženy ve vedoucích, řídících a rozhodovacích pozicích. Slouží jako ucelené shrnutí dosavadních nejdůležitějších poznatků týkajících se této problematiky. Záměrem práce je zjistit míru vlivu deficitu ženského sebevědomí na participaci žen ve vedoucích, řídících a rozhodovacích pozicích, a identifikovat tuto problematiku v českém prostředí. V závislosti na literatuře a dostupných empirických poznatcích jsou ženy do značné míry vedeny svým bezprostředním okolím už od raného věku ke stereotypnímu chování a jednání v závislosti na příslušných genderových rolích, což v mnoha případech může vést právě k deficitu jejich sebevědomí a následně negativnímu ovlivnění participace žen ve vedoucích, řídících a rozhodovacích pozicích jako jednomu z mnoha důsledků nedostatku sebevědomí. Zjištění práce otevírají diskuzi pro odbornou i laickou veřejnost o způsobu, jakým jsou ženy vnímány a přijímány společností a jak lze změnit situaci pracujících žen k lepšímu.
|
host ::
RSS.