|
|
Evropská politika SPD v době rudozelené koalice : profesionalizace, modernizace, odcizení
Malínek, Tomáš ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá evropskou politikou SPD, nejstarší a největší levicové politické strany v Německu. Text se zaměřuje především na časové období let 1998 až 2005, kdy byla sociální demokracie pod vedením Gerharda Schrödera nejsilnější vládní stranou. Hlavním záměrem práce je popsat nejdůležitější změny v přístupu SPD k evropské politice, které v této době nastaly. Práce také zkoumá tři velké vnitrostranické debaty o novém středu, finalitě Evropské unie a prvním rozšířením Evropské unie na východ. Evropská politika SPD prodělala po roce 1998 mnoho významných změn. Strana se stala mnohem asertivnější, pragmatičtější a realističtější.
|
|
|
Fenomén ostalgie v nových spolkových zemích SRN
Vágnerová, Vendula ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato práce pojednává o fenoménu ostalgie v nových spolkových zemích SRN. Jedná se o specifickou formu nostalgie po každodenním životě v NDR, která se stala základem retro stylu, postupem času rozšířeného do mnoha oblastí každodenního života SRN. Pro pochopení této nostalgie je nutné brát ji v kontextu s problémy, kterým museli obyvatelé nových spolkových zemí v SRN čelit. Ostalgie vznikla jako následek zklamání z porevoluční situace, a proto práce nejprve pojednává o problematickém procesu znovusjednocování Německa. Hlavním tématem práce jsou však podoby ostalgie, z nichž je pozornost zaměřena na tzv. Ostalgie-Partys, návrat zaniklých východoněmeckých výrobků, podoby ostalgie na internetu, její zobrazení německým filmem, tzv. Ostalgie-shows a další nositele ostalgie. Cílem práce je ukázat, že ostalgie se zaměřuje na kulturu a každodenní život v NDR, a neznamená touhu návratu jejího režimu. Práce poukazuje i na problém odlišnosti mezi západními a východními Němci a představuje ostalgii jako fenomén, který může sjednocení těchto dvou dílčích německých společností spíše napomoci, než překážet.
|
|
|
Mediální obraz Centra proti vyháněním v polských a českých denících v letech 2003 a 2004
Denková, Adéla ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz Centra proti vyháněním v polských a českých denících v letech 2003 a 2004" se zabývá porovnáním přístupu čtyř polských a českých deníků k tématu Centra proti vyháněním, instituce iniciované německým Svazem vyhnanců. Ve své první části práce pojednává o okolnostech vzniku nadace, která má vznik tohoto centra prosazovat, a popisuje debatu, která se v souvislosti s touto otázkou rozproudila. Jádro práce je pak založeno na kvantitativní a kvalitativní analýze deníků Rzeczpospolita, Gazeta Wyborcza, Právo a Mladá fronta DNES, jejímž prostřednictvím zjišťuje, jaký prostor jednotlivé deníky tomuto tématu věnovaly, jakým názorům daly na svých stránkách možnost vyjádření a jaký postoj ke sledované otázce zaujaly. Všímá si také výběru lexika a dalších kategorií, na nichž lze dokumentovat přístup médií k problematice. Na základě tohoto výzkumu pak porovnává polské a české deníky. Protože práce vychází z předpokladu, že mediální produkce je vzájemně ovlivněna se zájmem společnosti o určité téma, snaží se autorka práce vztáhnout výsledky svého zkoumání k postoji polské a české společnosti k Centru proti vyháněním. Zjištěné rozdíly v přístupu se pak pokouší vysvětlit prostřednictvím charakteristiky polskoněmeckých a česko-německých vztahů.
|
|
|
Vstup České republiky do Evropské unie v Sudetendeutsche Zeitung a Sudetenpost od prosince 1997 do června 2004
Bartošová, Markéta ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Diplomová práce sleduje, jakým způsobem informovaly noviny Sudetendeutsche Zeitung a Sudetenpost o problematice vstupu České republiky do Evropské unie. Popisuje mediální obraz zásadních událostí, které od prosince 1997 (zasedání Evropské rady v Lucemburku) vstupu Česka do EU předcházely. Shrnuje, jak je v těchto sudetoněmeckých periodicích proces přistoupení komentován a hodnocen. Práce mimo jiné analyzuje, nakolik v mediálních obsazích s tematikou vstupu ČR do EU dominuje "sudetoněmecká otázka" a sleduje, zda zkoumané oficiální tiskové orgány krajanských sdružení Sudetendeutsche Landsmannschaft a Sudetendeutsche Landsmannschaft in Österreich interpretují vstup Čechů do EU převážně v kontextu letitého sudetoněmecko-českého problému. V kvantitativní části se výzkum zaměřuje na rozbor vývoje "východního" rozšíření evropských struktur v období od začátku prosince 1997 do poloviny roku 2004. Studuje témata, v jejichž souvislosti je analyzovaná problematika medializována a orientuje se i na dominantní aktéry a instituce, které v textech v Sudetendeutsche Zeitung a Sudetenpost figurují. Kvalitativní část diplomové práce zkoumá formu a obsah textů věnovaných tematice vstupu ČR do EU s cílem zhodnotit postoj německého a rakouského krajanského sdružení k "východní" expanzi unie, prezentovaný v periodicích...
|
|
|
Vydavateľ Axel Springer ako terč kritiky a jeho postavenie v Spolkovej republike Německo
Legáthová, Zuzana ; Březinová, Monika (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Cieľom bakalárskej práce "Vydavateľ Axel Springer ako terč kritiky a jeho postavenie v Spolkovej republike Nemecko" je spracovať kritiku, ktorá sa na Axela Springera a jeho mediálny dom počas jeho života zniesla a vysledovať o aké argumenty sa táto kritika opierala a v ktorých bodoch bola táto kritika oprávnená, či naopak. Ţiadnemu vydavateľovi povojnového Nemecka sa nepodarilo vytvoriť mediálny koncern jeho veľkosti a súčasne byť takým častým terčom kritiky ako práve Axel Springer. Prvá časť práce sa venuje podrobne začiatkom Axela Springera, kde je dôraz kladený na počiatočné financovanie nakladateľstva a postupnú politizáciu vydavateľstva Axela Springera. Druhá časť práce už je orientovaná na konkrétne prípady kritík ako zo strany ľavicových intelektuálov, tak aj vydavateľov z konkurenčných médií. V tejto časti je dôraz kladený na kritiku zo strany literárnej skupiny Gruppe 47 a konkurenčných vydavateľov Gerda Buceriusa a Rudolfa Augsteina. Po nej nasleduje kapitola venovaná kritike zo strany študentského hnutia. V tejto časti je spracovaná aj otázka monopolného postavenia nakladateľstva. V tretej časti práce je dôraz kladený na vzťah Axela Springera k štátu Izrael a jeho aktivitám s ním súvisiacimi a rovnako aj s kritikou, ktorá sa naňho zniesla za jeho podporu. Posledná časť bakalárskej práce vrcholí v...
|
|
|
Insitní umění v ČSSR v interakci se společenskopolitickým prostředím na přelomu 60. a 70. let
Oberfalcer, Edvard ; Pelánová, Anita (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Insitní umění v ČSSR v interakci se společenskopolitickým prostředím v 60. a 70. letech" pojednává o vývoji a postavení insitního umění v Československu na přelomu 60. a 70. let. V úvodní části bakalářské práce je věnována pozornost terminologii a charakteristice insitního umění. Z terminologické části vychází, že původní význam, nebo lépe řečeno obsah insitního umění v 60. letech byl narušen. Pro další vývoj práce to znamená, že pod pojmem insitní umění není myšleno pouze čisté naivní umění, ale také art brut a částečně i umění lidové. V další části je pozornost přenesena na historii a vývoj a to nejen insitního umění, ale také umění naivního a art brut. Hlavní řešenou otázkou bakalářské práce je, zda mělo dění v ČSR v roce 1968 vliv na vývoj insitního umění a jaký k němu měla postoj politická garnitura. Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části, které se různými způsoby snaží na tuto otázku odpovědět. První se věnuje analýze životních příběhů autorů insitního umění, ze kterých lze vyvodit, zda mělo období roku 1968 vliv na jejich tvorbu, nebo možnosti výstavní činnosti. Druhá část je věnována kvantitativní obsahové analýze deníku Rudé právo, ze které by měla vzejít odpověď na otázku týkající se postoje československé politické garnitury k insitnímu umění po srpnu 1968....
|
|
|
Orální historie
Jadrná, Anita ; Pelikánová, Hana (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou orální historie. Je zaměřena především na metodologii této výzkumné metody. Popisuje také vznik a historii orální historie jak v zahraničí, tak v českém (případně československém) prostředí. Z hlediska zahraničního vývoje práce podává náhled na vývoj od úplných počátků ve starověku, v domácím prostředí se zaměřuje až na dobu po roce 1948. V počátečních kapitolách je pojednáno o začátcích orální historie, v dalších se práce orientuje převážně na praktické postupy při výzkumu, který je veden touto metodou. Práce popisuje jak potřebné vybavení k výzkumu pomocí orální historie, tak i postupy, jak vést rozhovory s pamětníky, případně jak je dále zpracovávat a následný získaný materiál uchovávat. Součást díla tvoří i pojednání o hlavních představitelích orální historie. Většinou se jedná o zakladatele a průkopníky této metody na různých místech světa. Část práce tvoří i testování orální historie. Jedná se o provedenou případovou studii s pamětníky intervence vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 a následné normalizace. Výzkum pracuje jen s malým počtem pamětníků, z toho důvodu není studie provedena za účelem zisku faktických informací, ale jako ověření metody v praxi. Přepisy provedených rozhovorů je možné nalézt v přílohách práce.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.