|
|
Vědění jako nástroj: instrumentalismus ve filozofii přírodních věd
Cvek, Boris ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent) ; Švec, Ondřej (oponent)
Hlavní teze Richarda Rortyho v jeho díle Filozofie a zrcadlo přírody se soustředí na kritiku reprezentacionalizmu a to fundamentálně relativistickým způsobem. Cílem této dizertace je uchopit Rortyho myšlenky v širším smyslu jako kritiku nesprávné interpretace vědění-že a přenést pozornost na vědění-jak jako klíč k porozumění úspěchu přírodních věd. Skutečnost, že něco můžeme v našem okolí reprodukovatelně udělat, není relativní, a je to přesně tento způsob, kterým se šíří technika (vědění-jak) dokonce mezi různými kulturami. Na druhou stranu funkce přírodních věd vysvětlovat (knowing-that) je relativní a dává smysl pouze v kontextu toho, co je už známo a akceptováno. Přírodní vědy jsou tak úspěšné díky svým experimentům a právě takto se souhlas hypotézy s experimentální praxí (vědění-jak) stal kritériem její přijatelnosti. V této dizertaci je jako cesta ven z rortyánského relativizmu nabídnut koncept "otevřené autority" a na něm založený návrh na nový rozvoj filozofického pragmatizmu.
|
|
|
Sverge - A Flexible Tool for Comparing & Merging
Švec, Ondřej ; Ježek, Pavel (vedoucí práce) ; Beneš, Jan (oponent)
Název práce: Sverge - Flexibilní nástroj pro porovnávání a slučování Autor: Ondřej Švec (sverge@svecon.cz) Katedra: Katedra distribuovaných a spolehlivých systémů Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Pavel Ježek, Ph.D., Katedra distribuovaných a spolehlivých systémů (jezek@d3s.mff.cuni.cz) Abstrakt: Vývojáři, kteří pracují na větších projektech, typicky používají verzovací systémy, které často nemají vestavěný nástroj na vizualizaci rozdílů mezi adresáři a samostatnými soubory, nebo nabízí pouze konzolové rozhraní. Ačkoliv existuje nespočet nástrojů pro vizualizaci rozdílů, žádný z nich není modulární, a tedy do něj nelze přidat modul pro vizualizaci jiných typů souborů. Vytvořili jsme nástroj nazvaný Sverge, který je modulární i pluginovatelný, v základu dokáže vizualizovat rozdíly jak mezi adresáři, tak i textovými soubory, a další vizualizace lze jednoduše přidávat. Tento nástroj byl vytvořený programovacím jazykem C#, lze spustit na operačním systému Microsoft Windows a lze jednoduše integrovat do populárních verzovacích systémů. Klíčová slova: vizualizace, změny, dvoucestný, trojcestný, soubory, adresáře, modulární, rozšiřitelný
|
|
|
Integrace Turecka do Evropské Unie
Švec, Ondřej ; Glazar, Ondřej (vedoucí práce) ; Dingová, Vilma (oponent)
Integrace do Evropské unie představuje pro země možnost, jak se lépe přiblížit životní úrovni v Evropě. Tato práce se zabývá vstup Turecka do EU a ekonomickými dopady této integrace, zejména na oblast zahraničního obchodu a na společný rozpočet EU. K výpočtu ekonomického přínosu v podobě zvýšení vzájemného objemu exportu do zemí EU je použit gravitační model zahraničního obchodu, který ukazuje, že lze očekávat signifikantní nárůst objemu obchodu až o 60% oproti scénáři, kdy Turecko by nebylo členem EU. Dynamická forma modelu ukazuje, že vzájemný obchod by mohl meziročně růst navíc odhadem o 5 % a v kontextu podílu exportu na tvorbě tureckého HDP by integrace mohla přinést přidaný 1% meziroční růst HDP v průběhu následujících deseti let. Pro Evropskou unii jako celek bude mít růst obchodu s Tureckem marginální ekonomický efekt. Větší ekonomický dopad bude pro EU představovat financování dotací Turecku prostřednictvím společného rozpočtu. Odhad nutného nárůstu příspěvků do společného rozpočtu se pohybuje v rozmezí 0,09 - 0,23 % HDP EU, přičemž pro tureckou ekonomiku mohou dotace z EU představovat až 5,5% HDP. Tyto výsledky vedou k závěru, že členství v Unii je značným ekonomickým přínosem pro nové členy a představuje jistou finanční zátěž pro členy stávající.
|
|
|
Člověk v šíleném dění světa (Pojetí člověka u raného Deleuze)
Prášek, Petr ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Práce se věnuje filosofii raného Deleuze. Konkrétně ji zkoumá s ohledem na specifickou a jedinečnou individuaci člověka, a to ve vztahu k poslednímu horizontu Bytí v Deleuzově filosofii. První kapitola představuje jakési východisko, za něhož můžeme určit kritiku obrazu myšlení, již úzce spojenou s transcendentálním empirismem. Jeho vrcholem je metafyzický popis virtuálního pole Idejí, transcendentálních podmínek naší zkušenosti, jemuž se věnuje kapitola druhá. Kapitola následující ukazuje, jak Ideje podmiňují, to, že se aktualizují, a to přesně v té míře, v níž se věc rozvíjí v rámci intenzivního pole individuace. V kapitole čtvrté se vracíme zpět na začátek: zabýváme se tu fenoménem, tentokrát již dostatečně vysvětleným, a opět se musíme konfrontovat s obrazem myšlení, který takovéto vysvětlení překrývá. To je rovněž důvod, proč výklad musí pokračovat. Popis specifické individuace člověka má za cíl vysvětlit to, jakým způsobem obraz myšlení stojící na obecném smyslu vzniká. Ačkoli je právě tento obraz nedílnou součástí naší zkušenosti, přece v ní existují jakési ostrůvky diference, místa, v nichž virtualita aktuálnem prosvítá. O nich a o roli jazyka a mluvícího člověka pojednává kapitola pátá, na níž přímo navazuje závěrečné hodnocení celé Deleuzovy filosofie, pokoušející se kriticky ukázat její...
|
|
|
Does consciousness exhaust the nature of thought? The meaning of Descartes's term "cogitare"
Sedláková, Jana ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Práca sa venuje problémom interpretácií Descartovho pojmu "cogitare". V jej hlavnom obzore stojí spochybnenie ortodoxného čítania, ktoré stotožňuje pojem myslenia s "byť si vedomý". Ako alternatívy čítania sú v práci predstavené tri interpretácie z českej akademickej pôdy: Jamesa Hilla, Petra Glombíčka a Tomáša Marvana. Na základe rozboru zmyslového vnímania, emócií a sna, ktoré sú Descartom radené medzi módy myslenia, je poukázané nie len na problémy ortodoxného čítania, ale aj na výhody a nevýhody predstavených iných interpretácií. Cieľom práce nie je priniesť jednoznačnú odpoveď na otázku, čím je myslenie. Jej úlohou je oboznámiť čitateľa s danou problematikou a s plausibilnejšími interpretáciami ako je tá ortodoxná. Pojem vedomia sa ukáže ako príliš komplexným pojmom, ktorý skôr ako niečo vysvetľuje, potrebuje sám ozrejmenie. Kľúčové slová: Descartes, myslenie, vedomie, zmyslové vnímanie, emócie, sen, sebareflexia, súdenie, propozičný obsah
|
|
|
Subjektivní tělo a život. Esej o myšlení Michela Henryho
Jiskra, Martin ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
v českém jazyce: Ústředním tématem této diplomové práce je fenomenologie těla a s ní spojené zkoumání aktu zjevování jako takového v díle francouzského filosofa Michela Henryho. Fenomenologickou pozici tohoto myslitele se pokusíme vymezit především v konfrontaci s intencionální fenomenologií Edmunda Husserla, která původ zjevování spojuje se světem. Proti této klasické variantě fenomenologie postavíme Henryho fenomenologii života. Tímto způsobem pojatý život je přitom neviditelný či nezjevný, neboť se nám jakožto radikálně imanentní nemůže ukázat v rámci exteriority světa. Redefinice klasické koncepce zjevování by nám v každém případě měla umožnit přístup k tomu, co nás v tomto textu především zajímá, totiž subjektivní či transcendentální tělo, které se nám dává v ničím nezprostředkovaném afektivním sebe-zakoušení své neviditelné interiority. Z těchto důvodů označíme spolu s Henrym subjektivní tělo za imanentní bytí, které je zároveň zjevováním. Na základě odmítnutí klasické koncepce vědomí, které je redukováno na intencionální vztah k předmětu, a odhalením transcendentálního vnitřního těla na půdě subjektivity tak představíme čtenáři Henryho vlastní, radikální fenomenologii interiority, fenomenologii života.
|
|
| |
|
|
Husserlova fenomenologie pozornosti
Grimmich, Šimon ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
(česky) Diplomová práce Husserlova fenomenologie pozornosti systematicky představuje Husserlovo pojetí pozornosti. V první části se věnuje představení Husserlovy statické fenomenologie pozornosti, přičemž přihlíží zejména k Logickým zkoumáním a Idejím I. V druhé části se věnuje genetické fenomenologie pozornosti, kterou rekonstruuje zejména na základě Zkušenosti a soudu a Analýz k pasivní syntéze. V závěru práce nabízí další možné perspektivy zkoumání pozornosti z fenomenologických pozic.
|
|
|
Otázka svobody a osobnosti v raném díle N. A. Berďajeva
Múčka, Jakub ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Anotace: I přesto, že téma svobody a osobnosti je pro filosofii N. A. Berďajeva klíčové, v raném díle autora ještě není přímo tematizováno. Stojí však na pozadí jeho vývoje. V následující práci bude otázka svobody a osobnosti studována v raném myšlení autora v letech 1900-1905, kdy Berďajev procházel ideově zvláštní cestou od tzv. legálního marxismu, přes různé varianty idealismu (novokantovství, nietzscheánství) až k definitivnímu příklonu ke křesťanství, tj. náboženství boholidství. V bakalářské práci se pokusím nejen studovat autorovo osobité pojetí filosofické antropologie včetně jeho případných proměn, ale také posoudit, nakolik bylo téma svobody a osobnosti u Berďajeva stěžejním pro jeho vývoj k zralé tvorbě.
|
|
|
Relationship between "Ich" and "Der andere" in Améry's "Hand an sich legen"
Straková, Zuzana ; Kouba, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Témou práce je vzťah medzi ja a tým druhým v dielach Jeana Améryho, predovšetkým v jeho knihe zaoberajúcej sa sebevraždou. Premýšľanie o vzťahu medzi týmito dvoma členmi je zároveň uvažovaním o slobode, humanite, o práve na život a tiež o práve na slobodnú smrť. V prvej časti práce sa venujem definícii základných pojmov a v ďalšej časti rozoberám podrobnejšie pojem "dobrovoľná smrť". Práve dobrovoľná smrť môže byť najradikálnejším vyústením rozporu medzi ja a tým druhým, pretože nie je len rozhodnutím nebyť už ďalej v tomto čase a na tomto mieste, ale tiež rozhodnutím opustiť túto spoločnosť, druhých ľudí. Rozhodnutie vzdať sa života charakterizuje Améry ako slobodné, prirodzené a humánne. Prehlásením o slobode tohto rozhodnutia sa Améry stavia proti deterministickým učeniam psychológov. Dobrovoľná smrť je podľa Améryho prirodzená, je totiž prirodzenou odpoveďou na neľudské, ponižujúce alebo z akýchkoľvek dôvodov neprijateľné podmienky. A do tretice je dobrovoľná smrť humánna, pretože umožňuje človeku prestať existovať úplne, ak je tu hrozba, že by ďalej existoval nie ako človek, ale ako odľudštená forma bytia, akou je napríklad muselman v koncentračnom tábore. Améryho myšlienky o humanite prepájam v poslednej podkapitole práce s Agambenovými myšlienkami o biopolike, ktoré ponúkajú zaujímavý výklad...
|
host ::
RSS.