|
|
Kriminologické a kriminalistické aspekty organizované kriminality
Novák, Jiří ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Resumé Diplomová práce se věnuje fenoménu organizované kriminality jako jedné z nejzávažnějších forem trestné činnosti. Základ práce představuje její kriminologická část, ve které je v rámci první kapitoly kladen důraz na vymezení a definování tohoto jevu z hlediska fenomenologického, popis jeho charakteristických znaků a odlišení od ostatních forem trestné činnosti. Druhá kapitola je poté věnována příčinám a podmínkám vzniku organizovaného zločinu, kdy jednotlivé faktory podporující vznik tohoto fenoménu jsou systematicky rozčleněny v rámci jednotlivých podkapitol a uváděny vždy i s praktickými příklady utváření a vývoje jednotlivých zločineckých organizací a to v jejich historickém kontextu. Důraz je kladen na vysokou společenskou nebezpečnost tohoto jevu pro společnost. Poslední kapitola kriminologické části práce se detailněji věnuje základnímu znaku organizované kriminality, resp. zločineckých organizací, kterým je pojem vnitřní organizační struktury, který je uveden i v zákonné definici organizované zločinecké skupiny v českém trestním právu. Jsou uváděny četné příklady druhů tohoto vnitřního uspořádání, pozornost je dále věnována jeho významu a v neposlední řadě i jeho neustálému vývoji do moderních forem, ve kterých tento rys nabývá zcela specifické podoby. Kriminalistická část práce se poté ve...
|
|
|
Identical facts of crime
Sýkorová, Dáša ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Cílem předkládané práce je popsat a analyzovat institut totožnosti skutku. Důvodem pro výběr tohoto tématu je zejména jeho úzká spojitost se soudní praxí. Práce se skládá ze tří hlavních kapitol, přičemž každá z nich se zabývá různými aspekty institutu totožnosti. První kapitola se zaměřuje na úpravu institutu totožnosti skutku v českém právu. Na vybraných judikátech ilustruje obecné principy tohoto institutu, kterými se soudy při rozhodování řídí. Druhá kapitola se soustřeďuje na mezinárodní kontext institutu totožnosti skutku. Je rozdělena do dvou částí. První se týká regulace této otázky v právu Evropské unie a rozhodnutích Evropského soudního dvora a následně druhá část se věnuje způsobu interpretace čl. 4 Protokolu č. 7 Evropské úmluvy o lidských právech Evropským soudem pro lidská práva. Třetí část zkoumá problémy vzniklé v souvislosti s nesprávným překladem pojmu "offence" použitým v čl. 4 Protokolu č. 7 Evropské úmluvy o lidských právech v české verzi tohoto dokumentu. Dále se tato kapitola zabývá klíčovým rozhodnutím Nejvyššího soudu z roku 2004, kterým přizpůsobil český výklad tohoto pojmu původnímu smyslu uvedeného ustanovení a problémy, které tento interpretační přistup přináší. Na závěr kapitola poukazuje na přesah trestněprávního institutu totožnosti skutku do občanského práva procesního.
|
|
|
Ochranné léčení a zabezpečovací detence
Úředníčková, Adéla ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Cílem práce je především shrnout a zhodnotit platnou právní úpravu institutů ochranného léčení a zabezpečovací detence a poskytnout tak pokud možno ucelený přehled o vývoji těchto institutů, jejich ukládání a výkonu, a to i s ohledem na relevantní rozhodovací činnost soudů. Práce sestává ze šesti kapitol, každá z nich se zabývá jednotlivými aspekty těchto institutů, přičemž v úvodní kapitole je především vyjádřeny okolnosti výběru tématu a jejich vliv na úkol a cíl této práce. Další kapitola je věnována historickému vývoji ochranného léčení a zabezpečovací detence. Je zde demonstrováno, jak se tyto instituty vyvíjely v evropském prostředí a rovněž je zde zachycen vývoj ochranných opatření ještě před vznikem samostatného Československa, a to až do přijetí Zákona o výkonu zabezpečovací detence a zakotvení ochranného léčení a zabezpečovací detence v novém trestním zákoníku. Třetí kapitola je věnována ochranným opatřením jako celku. Popisuje, co se vlastně rozumí pod pojmem ochranné opatření, které dílčí instituty patří do této kategorie, a především ukazuje zásadní rozdíly mezi tresty a ochrannými opatřeními. Speciální pozornost je zde také věnována zásadě přiměřenosti. V kapitole čtvrté je popsán a rozebrán institut ochranného léčení, výklad důležitých pojmů jako např. pojem nepříčetnosti, duševní...
|
|
|
Hlavní líčení
Mitošinková, Zdeňka ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na nejdůležitější stadium trestního řízení, tj. na hlavní líčení, a jeho aktuální problémy. Cílem této práce je poskytnutí komplexního pohledu na hlavní líčení a jeho průběh a chronologické shrnutí dílčích problémů, se kterými se lze v praxi setkat. Výklad jednotlivých institutů je podán z hlediska teoretického i praktického. Diplomová práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol, z nichž každá se věnuje různým aspektům hlavního líčení. Kromě těchto kapitol obsahuje také úvod a závěr. Práce začíná obecným úvodem, ve kterém jsou dále popsány také důvody, které mě vedly k výběru tohoto tématu, jsou zde vymezeny základní úkoly, které tato práce sleduje, a popsána její struktura. První kapitola rozebírá základní zásady trestního řízení se zaměřením na ty, které se uplatňují nejvíce v hlavním líčení. Druhá kapitola se zabývá osobami účastnícími se hlavního líčení. Je zde rozebráno především jejich procesní postavení, práva a povinnosti v průběhu hlavního líčení. Ve třetí kapitole je pojednáno o přípravě hlavního líčení. Tato příprava je nesmírně důležitá pro zdárný průběh celého hlavního líčení. Obsahem čtvrté kapitoly, rozdělené do čtyř částí, je samotný průběh hlavního líčení. První část rozebírá zahájení hlavního líčení. Druhá část, nejdůležitější, se zaměřuje na...
|
|
|
Trestný čin nebezpečného pronásledování podle § 354 TZ
Kubaričová, Sarah ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Resumé v českém jazyce Diplomová práce je zaměřena na trestný čin nebezpečné pronásledování podle § 354 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, postihující společensky nežádoucí jednání známé rovněž pod pojmem "stalking" a poskytuje ucelený pohled na problematiku stalkingu, respektive trestného činu nebezpečné pronásledování, v širších než jen českoprávních a trestněprávních souvislostech. Jelikož se jedná o nový trestný čin, neboť skutková podstata nebezpečného pronásledování byla do českého právního řádu zavedena právě až trestním zákoníkem účinným od 1.1.2010, tato práce má aktuální charakter a reaguje na současnou situaci v právním prostředí. Tato práce je rozdělena do tří hlavních částí - stalking, historická geografie právní úpravy a trestný čin nebezpečné pronásledování. První část je věnována fenoménu stalkingu z pohledu jeho vymezení a historie termínu, vybraných typů dle závažnosti chování stalkerů, osoby oběti, moderních prostředků použitých při pronásledování a expartner stalkingem jako nejčastější formou pronásledování vůbec. Následuje roztřídění stalkerů do kategorií na základě společných jmenovatelů, kterými jsou například osobnost pachatele a nebezpečnost pachatele. Podkapitola 1.4. se věnuje posuzování nebezpečnosti stalkingu, jenž je důležité při jeho řešení a odvracení. Historická...
|
|
|
Odposlech a záznam telekomunikačního provozu
Valentová, Hana ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Odposlech a záznam telekomunikačního provozu - diplomová práce Hana Valentová, 2013 Resumé Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou dvou trestně procesních institutů: odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a zjišťování údajů o telekomunikačním provozu. Tyto instituty jsou obsaženy v zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále "trestní řád"). Cílem této práce je analýza této právní úpravy a jejího souladu s ochranou lidských práv, zejména práva na soukromí osob, přičemž na základě zjištěných nedostatků bych ráda navrhla možné změny této právní úpravy, které by takovým nepřiměřeným zásahům bránily. Práce se sestává z úvodu, závěru a pěti kapitol. V úvodu se zabývám základními otázkami ohledně tohoto tématu, zejména vztahem mezi těmito instituty a lidskými právy a obecnými požadavky na jejich právní úpravu podle Listiny základních práv a svobod. Navíc je v této kapitole popsána struktura práce, její základní cíle a použitá literatura. Kapitola první nastiňuje historii vývoje těchto institutů a skládá se ze dvou podkapitol. První podkapitola se zabývá historií odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, který je upraven v § 88 trestního řádu. Druhá podkapitola rozebírá vývoj příbuzného institutu zjišťování údajů o telekomunikačním provozu...
|
|
|
HLAVNÍ LÍČENÍ
Kantorová, Lucie ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje hlavnímu líčení jako nejdůležitějšímu stadiu trestního řízení a jeho aktuálním problémům. Cílem této práce je poskytnutí komplexního pohledu na celé hlavní líčení a jeho průběh. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol, které se dále dělí na podkapitoly. Kromě kapitol obsahuje práce také úvod a závěr. Kapitola první představuje právní předpisy, které hlavní líčení upravují, definuje účel a význam hlavního líčení v rámci trestního řízení a v poslední podkapitole rozebírá základní zásady trestního řízení se zaměřením na ty z nich, které se v široké míře uplatňují právě ve fázi hlavního líčení. Kapitola druhá se věnuje přípravě hlavního líčení, od jejíž preciznosti se odvíjí kvalita samotného hlavního líčení. Zabývá se postupem při doručování obžaloby a nařízením hlavního líčení. V rámci popisu obsazení soudu při hlavním líčení se diplomová práce dotýká problematiky případů, u kterých, v důsledku nejasného zákonného výkladu, vyvstala pochybnost, zda mají být rozhodovány senátně nebo samosoudcovsky. V rámci rozboru přítomnosti veřejnosti u hlavního líčení, v poslední podkapitole, se diplomová práce blíže zabývá vhodností povolování obrazových a zvukových záznamů a přenosů ze soudní síně. Kapitola třetí se již zabývá samotným průběhem hlavního líčení, tzn. přítomností osob...
|
|
|
Pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze
Kapras, Jiří ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá pojmem krajní nouze a nutné obrany a právními důsledky překročení jejich zákonných mezí. Jedná se o dvě z okolností vylučujících protiprávnost, které český trestní zákoník rozeznává. Jejich smysl je v umožnění občanům beztrestné užití svépomoci na ochranu svých práv a oprávněných zájmů před útokem či jiným nebezpečím v případech, kdy tuto ochranu nelze zajistit státní mocí. Pokud k výkonu svépomoci dochází v určitých přijatelných mezích, které stanoví zákon, lze takové jednání považovat za společensky prospěšné a nelze pro něj občany postihovat. Trestní odpovědnost se vyvozuje v případech, kdy dojde k překročení těchto mezí, avšak i tehdy je na místě uplatnit vůči pachateli takového trestného činu určitý privilegovaný přístup. Tato práce si klade za úkol posoudit smysl a efektivitu fungování těchto institutů ve společnosti a případně navrhnout v tomto směru změnu. Po stručném úvodu práce pojednává o pojmu protiprávnosti jakožto znaku trestného činu a obecně o okolnostech tuto protiprávnost vylučujících. V závěru této kapitoly je připojena i krátká úvaha ohledně možných a vhodných změn právní úpravy v této oblasti. V následující kapitole třetí je v její první části vyložen smysl a stručně vývoj institutů krajní nouze a nutné obrany, ve druhé části se pak autor...
|
|
|
Časová působnost trestních zákonů a některé její vybrané problémy v praxi
Sýkora, Michal ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Závěr Roky 2009 a 2010 přinesly s novým trestním zákoníkem i celou řadu situací, které je třeba v praxi denně řešit. Některé z nich se týkají i časové působnosti nového kodexu, tedy principů, které mají za to, že jsou stále konfrontovány dva rozsáhlé kodexy trestního práva, ačkoliv jeden z nich již není platný, ale díky své příznivosti pro pachatele trestných činů, spáchaných za jeho účinnosti, je stále "udržován při životě". Z pohledu teorie časové působnosti je zásadní vymezení doby spáchání trestného činu, která je s konečnou platností stanovena okamžikem, kdy pachatel jednal a nikoliv následkem, odpadly tak neshody, které se vykytovaly jak v teorii, tak v praxi. Samostatnou otázkou roku 2009 pak byl přístup k tzv. "zanikajícím" trestným činům, který ještě před počátkem účinnosti nového zákona znamenal od některých orgánů činných v trestním řízení snahu o specifický přístup k nim při snaze o respekt jak názoru zákonodárce o tom, že tyto činy by již neměly býti trestné, tak zároveň i jeho jiného názoru, že po dobu legisvakance je stále nutno je stíhat. I když si problematika stíhání "zanikajících" trestných činů nevysloužila tak velkou mediální pozornost jako například v případě hromadného propouštění vězňů drobných krádeží, přesto mám za to, že snaha o nalezení způsobů zrychlení, zefektivnění a především...
|
|
|
Mafie a italská politika
Šámal, Pavel ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Předkládaná práce se snaží přiblížit specifický rys italské politické scény, totiž podstatnou roli, již v jejích moderních dějinách sehrávalo stýkání a potýkání se sféry italské politiky a sféry organizovaného zločinu - mafie. Úvodní část práce teoreticky vymezuje fenomén mafie a pokouší se jej zasadit do kontextu organizovaného zločinu. Druhá část práce začíná exkurzem do dějin mafie na Sicílii od jejích počátků v 19. století až do sedmdesátých let dvacátého století. Dále se podrobněji věnuje dějinám mafie ve stěžejním období osmdesátých a devadesátých let. Závěrečná část práce rozebírá optikou nových důkazů a nových vyšetřování roky pumových atentátů a spojení některých složek státu s mafií. Klíčová slova: mafie, Cosa Nostra, politika, Itálie, Palermo, organizovaný zločin.
|
host ::
RSS.