|
|
Trest odnětí svobody na doživotí
Černovská, Veronika ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Trest odnětí svobody na doživotí Shrnutí Cílem této diplomové práce je podrobně proniknout do problematiky trestu odnětí svobody na doživotí a analyzovat dopady, které s sebou právní úprava tohoto trestu přináší. Roku 1990 byl u nás trest smrti nahrazen trestem odnětí svobody na doživotí. Doživotní trest jako nejpřísnější sankce právního řádu České republiky si žádá značnou pozornost, neboť odsouzeným k doživotí způsobuje citelnou újmu na lidských právech. Proto je možné ho ukládat jen za splnění přísných podmínek uvedených v trestním zákoníku a pouze za taxativně vyjmenované trestné činy. Nicméně stejně jako trest smrti má i doživotní trest své příznivce a odpůrce, neboť vedle výhod oproti absolutnímu trestu jsou s ním spojena i určitá negativa. Práce se pokusí tyto problémy popsat a navrhnout jejich řešení. Diplomová práce se skládá ze sedmi kapitol, přičemž každá se věnuje problematice trestu odnětí svobody na doživotí z jiného úhlu pohledu. Pro přehlednost se kapitoly dále tematicky dělí na podkapitoly. K pochopení současné podoby doživotního trestu je nutné znát historické souvislosti, proto první kapitola pojednává nejprve o historickém vývoji trestu odnětí svobody na doživotí, stručně ve světě, ale zejména se věnuje jeho vývoji v českých zemích. V druhé části první kapitoly je pak obsažen výklad o...
|
|
|
The injured party in criminal procedure and his/her protection
Danková, Katarína ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Záver Naprieč celou touto prácou bolo zdôrazňované postavenie poškodeného ako procesnej strany, ako svedka alebo oznamovateľa trestného činu. Netreba však zabúdať, že v tomto procesnom postavení sa nachádza predovšetkým človek, ktorý bol trestným činom zasiahnutý, nielen po majetkovej stránke, ale často po stránke psychickej, duševnej a morálnej. A preto k ochrane, pomoci a podpore poškodených si žiadna spoločnosť nevystačí iba s kvalitnou právnou úpravou, ktorá poškodeným zaručí silné procesné práva a možnosť náhrady škody. Riešenie problematiky poškodených a obetí trestný činov si totiž žiada širší rámec, než je ten právny. Je preto okrem skvalitňovania právnej úpravy potrebné zaistiť služby poskytujúce pomoc osobám poškodeným trestným činom, a to predovšetkým služby psychologické, terapeutické, lekárske, socializačné, ale aj právne. Mimoriadne dôležitá je v tomto smere činnosť nevládnych organizácií a občianskych združení, ako sú BKB, La Strada, Profem, Liga lidských práv a ďalšie, ktoré týmto osobám poskytujú nielen profesionálny prístup, ale často aj prístup ľudský založený na emocionálnej podpore. Multidisciplinárny prístup k ochrane poškodeného je dôležitý nielen z dôvodu ochrany jeho individuálnych záujmov, ale aj z dôvodu verejného záujmu na odhalení trestných činov, odsúdení a potrestaní...
|
|
|
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Mařánková, Barbora ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
80 Závěr Zkušenosti České republiky potvrzují, že alternativní tresty a různé formy odklonů v trestním řízení mohou být účinným nástrojem ke zjednodušení a zrychlení trestního procesu. Jejich hlavní význam však spočívá hlavně v náležité diferenciaci a individualizaci ukládaných sankcí vzhledem k osobě pachatele a k závažnosti trestného činu. Naproti tomu četné poznatky naznačují, že od nepodmíněného trestu odnětí svobody nelze vždy očekávat, že naplňují účel trestu, vězení jsou přeplněna, odstrašující účinek nepodmíněného trestu odnětí svobody je nedostatečný a k nápravě a resocializaci uvězněných pachatelů nedochází K dosažení očekávaných výsledků je třeba zvolit vhodnou legislativní úpravu, precizní práci soudů a dalších orgánů činných v trestním řízení, s individuálním posouzením každého případu a překonáním určitého konzervatismu a více informovat veřejnost, která očekává, že ukládané tresty budou mít především odstrašující účinek na pachatele a na alternativní tresty pohlíží se značnou nedůvěrou. Velkou pomocí a inspirací jsou zkušenosti a právní úprava členských států EU, různá doporučení a rezoluce příslušných orgánů Rady Evropy směřující k širokému zavádění alternativních trestů a opatření.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Trestněprávní aspekty zadávání veřejných zakázek
Novák, Martin ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
145 Shrnutí: Předmětem této práce, jak již její název napovídá, je problematika trestné činnosti páchané v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek. Autor zdůrazňuje, že se jedná o problematiku více než aktuální. Kriminalita páchaná v souvislosti s veřejnými zakázkami, má významné hospodářské i společenské dopady a je předmětem dlouhodobé kritiky, při vytrvalém zájmu medií. Cílem této práce je proto představení základních rysů této formy kriminality, a to nejenom podrobným rozborem platné trestněprávní regulace, ale také za využití zkušeností z praxe a analýzy aktuálních rozhodnutí obecných soudů, identifikací nejvýznamnějších problémů, které při odhalování, prověřování a vyšetřování této formy trestné činnosti po právní či kriminalistické stránce vznikají. Práce je členěna celkem na pět částí, které se dále dělí do dílčích kapitol a oddílů. První část práce je věnována platné trestněprávní úpravě. Podrobně vymezuje jednotlivé skutkové podstaty relevantních trestných činů, jejich znaky a nejvýznamnější pojmy a není opomenuta ani případná trestní odpovědnost právnických osob. Druhá část, přestože stále zaměřená na trestněprávní úpravu, již vychází spíše než z trestního zákoníku, z platné úpravy zákona o veřejných zakázkách, kdy podrobněji vymezuje ty pojmy obsažené v tomto zákoně, které jsou současně...
|
|
| |
|
|
Dovolání
Engelmann, Jan ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na rozbor dovolání v trestním řízení. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, který byl do českého trestního řádu zaveden s účinností od 1. 1. 2002. Samotná práce je rozdělena do 6 kapitol, přičemž stěžejní částí je podrobná analýza dovolacích důvodů a problematiky tzv. extrémního nesouladu. Problematika tzv. extrémního nesouladu není dosud v odborné literatuře podrobně zpracována, a proto ji ve své práci věnuji větší pozornost. Význam tzv. extrémního nesouladu je pro rozhodovací činnost Nejvyššího soudu České republiky značný. Jedná se o koncept vyplývající z judikatury Ústavního soudu České republiky, který rozšiřuje zákonem vypočtené dovolací důvody. Nejvyšší soud má na základě tohoto konceptu povinnost přezkoumávat nejen právní vady rozhodnutí, ale přezkoumávat také skutková zjištění v případech právě tzv. extrémního nesouladu. Ústavní soud České republiky tento přístup obhajuje nutností Nejvyššího soudu dodržovat práva na spravedlivý proces ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Listiny základních práv a svobod. Ve své práci podrobuji tento argument kritickému rozboru a uvádím protiargumenty k přístupu Ústavního soudu. Ve své práci dále čtenáře seznamuji se základními charakteristikami dovolání a historickým kontextem přijetí dovolání....
|
|
|
Přípustné riziko v trestním právu
Hendrych, Lukáš ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Název práce v českém jazyce Přípustné riziko v trestním právu Abstrakt Tato rigorózní práce se věnuje problematice přípustného rizika v trestním právu. Trestněprávní institut přípustného rizika je jednou z nejnovějších okolností vylučujících protiprávnost, které jsou vymezeny v trestním zákoníku. Do doby svého zákonného vymezení v trestním zákoníku bylo přípustné riziko dovozováno pouze právní teorií a praxí. Nyní je přípustné riziko zakotveno v ustanovení § 31 trestního zákoníku. Přípustné riziko představuje účinný nástroj, pomocí něhož je možno provést výzkum, experiment v rámci vědecko-technického pokroku, ale je možné ho aplikovat také v oblasti medicíny, podnikání a sportu. Stanovení hranic přípustného rizika je nanejvýše důležité, neboť příliš liberální přístup k vymezení hranic přípustného rizikového jednání může vést k hazardnímu a lehkomyslnému jednání jednotlivců a naopak, příliš restriktivní vytčení hranic přípustného rizika může vést k ochromení vědeckotechnického pokroku a tvůrčí činnosti jednotlivce. Tato práce provádí analytický rozbor trestněprávního institutu přípustného rizika. Nejprve postihuje systematiku okolností vylučujících protiprávnost a provádí stručný výčet a popis ostatních okolností vylučujících protiprávnost. V dalších kapitolách pak pojednává o historickém vývoji přípustného...
|
host ::
RSS.