|
|
Využití pitev bezobratlých živočichů ve výuce biologie na středních školách
Ondrová, Radka ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na anatomii a provádění pitev 4 vybraných modelových bezobratlých živočichů využitelných ve školní výuce. Jedná se o škebli rybničnou (Anodonta cygnea), pakobylku rohatou (Medauroidea extradentata), chrousta obecného (Melolontha melolontha) a ježovku jedlou (Echinus esculentus). V případě chrousta obecného se k němu vztahuje zpracovaný text, doprovodné fotografie pitvy jsou pořízeny na tropickém zlatohlávku rodu Pachnoda, který má z chroustem velmi podobnou vnitřní stavbu. U všech vybraných živočichů se věnuji možnosti jejich získání, správného smrcení, vnější i vnitřní stavbě těla a postupu jednotlivých krovů pitvy, která je doplněna digitálními fotografiemi. Práci jsem rozšířila přehledem rozsahu učiva na základních a středních školách, který se týká rozpracovaných živočichů. Pro větší srozumitelnost je text doplněn slovníčkem cizích pojmů, které se v práci vyskytly. Součástí příloh je fotografický atlas pitev, který vznikl spojením této diplomové práce a mé bakalářské práce (obhájena v roce 2010), ve které jsem stejným způsobem rozpracovala 5 živočichů. Jedná se o škrkavku prasečí (Ascaris suum), žížalu obecnou (Lumbricus terrestris), hlemýždě zahradního (Helix pomatia), raka mramorovaného (Procambarus aff. fallax) a švába velkokřídlého (Archimandrita tesselata)....
|
|
| |
|
|
Strašilky jako modelová skupina ve výuce přírodopisu
Libnarová, Helena ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Předložená diplomová práce navazuje na mou bakalářskou práci, která se zabývala mimetickými jevy v přírodě. V úvodní části práce jsou položeny hypotézy, zda jsou strašilky vhodnou didaktickou skupinou využitelnou ve výuce biologie a ekologie, zda existují snadno chovatelné druhy strašilek, které by bylo možné doporučit do školních insektárií a zda se školní učebnice pro základní a střední školy tématem mimetismu a chovem strašilek vůbec zabývají. Tyto hypotézy jsou vyvráceny či potvrzeny na konci práce. Další část práce vychází z podrobného studia mnoha druhů řádu strašilek, kde jsou jednotlivé druhy popsány a podrobně rozebrány. Další část práce se zabývá chovem několika málo druhů tohoto řádu, možností zřízení chovu ve školním prostředí s radami a zkušenostmi z praxe, jakým způsobem lze insektárium a samotný chov zařídit a zda mohou být obecně strašilky použity jako vhodná didaktická skupina ve výuce biologie a ekologie. Na tuto část navazují konkrétní náměty na pozorování a pokusy ve škole, je tedy brán ohled na didaktické využití především pro pedagogy základních a středních škol. Obě výše uvedené části práce jsou pro přehlednost doplněny vhodně zařazenými obrázky a fotografiemi, některými zdokumentovanými i z vlastního chovu. Závěrečná část práce je věnována analýze učebnic pro základní a...
|
|
|
Přizpůsobení pro přežití nízkých teplot a taxonomická diverzita bezobratlých ve sněžném prostředí.
Babůrek, Jan ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Pavlíková, Anežka (oponent)
Název: Přizpůsobení pro přežití nízkých teplot a taxonomická diverzita bezobratlých ve sněžném prostředí. Abstrakt: Tato bakalářská práce je literární rešerší, zabývající se chladovou odolností bezobratlých živočichů a jejich aktivitou ve sněžném prostředí. Úvodní část je věnována působení chladu na organismus a strategiím sloužícím k přežití v chladném prostředí. Dále je uveden přehled látek (nukleátory, kryoprotektanty, protimrazové proteiny, voda) podílejících se na úrovni chladové odolnosti. Zmíněna je také diapauza, která může mít na chladovou odolnost vliv. Přizpůsobení chladnému prostředí jsou rozebrána rovněž z vývojového hlediska, s důrazem na specifičnost strategií přežití v závislosti na klimatu. Závěrečná kapitola je věnována skupinám živočichů, kteří udržují aktivitu ve sněžném prostředí. Zahrnuty jsou organismy aktivní v zimním prostředí mírného klimatu i nivální fauna oblastí věčného sněhu. Pozornost je věnována především zástupcům, kteří se pohybují na sněhové pokrývce, a to z hlediska zoologického, ekologického a fenologického. Klíčová slova: chladová odolnost, přizpůsobení chladu, sněžná fauna, přežití v zimě, bezobratlí živočichové
|
|
| |
|
|
Internetový výukový atlas zaměřený na půdní členovce
Dvořáková, Jana ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo vytvořit vzdělávací internetovou stránku zaměřenou na půdní členovce, která bude sloužit především učitelům biologie a ekologie či vedoucím zájmových přírodovědných kroužků. Může ale také být pomůckou studentům, kteří mají o tuto problematiku zájem. Jedná se o didaktický fotografický atlas půdních členovců s vlastními fotografiemi ze světelného a skenovacího elektronového mikroskopu doprovázenými textem ke každé skupině. Text je rozdělen do sekcí obsahující informace o systematickém zařazení, anatomii a morfologii, biologii a významu, popř. zástupcích dané skupiny. Vlastní atlas je doplněn dalšími materiály využitelnými ve výuce, jako jsou didaktický test, didaktická hra, pracovní list, návrh na terénní a laboratorní práci či výuková prezentace zaměřená na půdní členovce. Tyto materiály jsou na stránkách ke stažení spolu s atlasem půdních členovců. Stránka je zveřejněna na adrese: https://sites.google.com/site/pudniclenovci/. V literárním přehledu se zabývám významem členovců v půdě a jejich vzájemnými interakcemi, dále se zde věnuji metodikám studia půdních členovců (odběr vzorků, příprava preparátů pro světelnou a skenovací elektronovou mikroskopii a tvorba fotografií) a krátce vysvětluji principy elektronové mikroskopie. Vzorky pro praktickou část pocházejí většinou...
|
|
|
Srovnání přirozených a člověkem ovlivněných společenstev měkkýšů obce Krasíkov a jeho využití při výuce biologie
Šiřinová, Veronika ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Podroužková, Štěpánka (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo porovnání přirozených a člověkem ovlivněných měkkýších společenstev v okolí obce Krasíkov a Domaslav v okrese Tachov. Invetarizační průzkum byl proveden v letech 2012 a 2013. Zjištěno bylo celkem 36 druhů plžů a sebráno celkem 1088 schránek. Na některých ze zkoumaných lokalit (Dvůr Krasíkov, Domaslav, Jezírko pod Ovčím vrchem) je patrný vliv antropického zatížení. Celkem byly na zkoumaných lokalitách nalezeny čtyři druhy, uvedené v Červeném seznamu ohrožených druhů ČR (Aegopinella nitidula, Balea perversa, Ena montana, Vertigo pusilla). Na základě výsledků provedeného výzkumu byly vytvořeny dvě varianty didaktického využití malakozoologického výzkumu při výuce přírodopisu a biologie. Klíčová slova: Mollusca, Gastropoda, malakocenóza, druhová diverzita, ekologie měkkýších společenstev, Krasíkov.
|
|
| |
|
|
Periodické tůně a jejich biota.
Bušová, Tereza ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Škodová, Jana (oponent)
Práce se zaměřuje na popis a biotu drobných periodických tůní - telm, které vznikají po vydatných jarních deštích, záplavách, tání sněhu či vlivem zvýšení hladiny spodní vody. Tvoří se na zelených, nezelených a spadlých částech rostlin (v tom případě se nazývají fytotelmy), na stromech (dendrotelmy), v puklinách skal (litotelmy) či v různých prohlubních, k jejichž vytvoření přispěl člověk - ve sklenicích, pneumatikách, vázách na hřbitovech apod. Práce podrobněji pojednává zejména o dendrotelmách a fytotelmách, se kterými je možné se setkávat nejčastěji, a to především v tropických oblastech. Popsán je jejich vznik i živočichové, kteří v těchto drobných biotopech žijí. Byl také zpracován taxonomický přehled hlavní zaznamenané fauny pro lepší orientaci čtenáře. Nejčastějšími taxony, které se v periodických tůních objevují, jsou zástupci čeledí komárovitých (Culicidae), pakomárovitých (Chironomidae) a pakomárcovitých (Ceratopogonidae). Často se zde také vyskytují larvy dalšího dvoukřídlého hmyzu či larvy brouků z čeledi mokřadníkovitých (Helodidae). Živočichové, kteří v tůních žijí, jsou přizpůsobeni periodicitě a vysychání tůní různými zvýhodněními. Jejich přehled je v práci také zařazen. Zmíněny jsou i negativní aspekty telm, jelikož tyto biotopy umožňují líhnutí některých druhů komárů (např. Aedes...
|
|
|
Hodnocení kvality a efektivnosti edukace rodiči a dětmi hospitalizovanými v Dětském kardiocentru ve FN Motol
Říhová, Dagmar ; Hlaváčová, Marie (vedoucí práce) ; Hausnerová, Jiřina (oponent)
Předložená bakalářská práce se věnuje problematice edukace a je zaměřena na hodnocení kvality a efektivnosti edukace rodiči a dětmi hospitalizovanými na Dětském kardiocentru ve FN Motol. Práce obsahuje dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část charakterizuje základní aspekty edukace, osobnost a úlohu sestry provádějící edukaci a osobnost edukované osoby. Dále bakalářská práce se zabývá pojmem kvalita ošetřovatelské péče. V další podkapitole byla uvedena sdělení, která doporučují edukační sestry dětem po korekci vrozených srdečních vad a jejich rodičům. Pro empirickou část průzkumu byla zvolena dotazníková metoda. Dotazník pro rodiče a děti byl vytvořen se zaměřením na kvalitu a efektivitu edukace. Po ukončení průzkumu byly jednotlivé položky dotazníku zpracovány, analyzovány a vyhodnoceny na základě stanovených hypotéz. Všechny hypotézy byly potvrzeny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.