|
|
Glykobiologie nádorů hlavy a krku
Szabo, Pavol ; Smetana, Karel (vedoucí práce) ; Říhová, Blanka (oponent) ; Brábek, Jan (oponent)
Povrch buněk je bohatě pokryt oligosacharidy, které jsou v plazmalemě ukotvené pomocí proteinů a lipidů. Oligosacharidy zprostředkují vzájemnou vazbu mezi buňkami nebo vazbu buněk k složkám extracelulární matrix. Galektiny jsou živočišné lektinů které mají afinitu k oligosacharidům obsahujícím β-galaktózu. Jsou to multifaktoriální proteiny, které se účastňují řady reakcí v organizmu, jako jsou mezibuněčné interakce, interakce buněk s mezibuněčnou hmotou, proliferace i apoptóza a sestřih pre-mRNA. Proteiny po translaci procházejí různými strukturálnimy úpravami, které mají vliv na jejich funkci. Galektin-3 je možný prognostický ukazatel u nádorů vycházejících z vrstevnatých dlaždicových epitelů je fosforylován na N-konci. Prokázali jsme, že tato posttranslační modifikace nemá vliv na jeho vazebnou reaktivitu. Jiný endogenní lektin, galektin-1 je charakteristickou molekulou nádorového stromatu a granulační tkáně hojícího se poranění. Zjistili jsme, že galektin-1 indukuje na TGF-β nezávislý in vitro přechod normálních fibroblastů na myofibroblasty včetně produkce sítě extracelulární matrix bohaté fibronektinem a galektinem-1. Tento poznatek je využitelný v terapii hojení ran a v tkáňovém inženýrství. Dnes je jasné, že nádorové stroma ovlivňuje i biologické vlastnosti nádoru (lokální agresivita,...
|
|
|
Wnt/beta-catenin and mTOR signaling in regulation of T-cell phenotype and cytotoxic activity for adoptive cellular immunotherapy of cancer
Stakheev, Dmitry ; Smrž, Daniel (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Říhová, Blanka (oponent)
(CZ) Adoptivní buněčná imunoterapie (ACI; z angl. Adoptive Cellular Immunotherapy), která je založená na ex vivo přípravě T buněk, je moderní léčebnou metodou nádorových onemocnění. Ex vivo příprava T buněk s vysokým terapeutickým potenciálem není však doposud úspěšně zvládnuta. Wnt/β-cateninová a mTOR signalizace ovlivňují jak nádorové, tak i imunitní buňky. Modulace těchto signalizačních drah může být tudíž slibnou cestou k přípravě T buněk s vyšší terapeutickou účinností. Cílem projektu bylo zjistit, jak zásah do Wnt/β-cateninové a mTOR signalizace může zlepšit ex vivo přípravu T buněk s požadovaným a ustáleným fenotypem, který by byl vhodný pro protinádorovou ACI. V první části studie jsme se zaměřili na inhibici Wnt/β-cateninové signální dráhy pomocí molekuly XAV939 a vliv této inhibice na eliminaci nádorových buněk pomocí lymfocytů pacinetů s lokalizovaným biochemickým rekurentním nádorem prostaty (BRPCa; z angl. localized biochemically recurrent prostate cancer). Zjistili jsme, že ošetření lymphocytů BRPCa pacientů 5µM XAV939 urychlilo eliminaci LNCaP a PC3 nádorových buněk během následné kokultivace. Nicméně během opakované kokultivace s čerstvými LNCaP a PC3 nádorovými buňkami ošetřené lymphocyty již nebyly nádorové buňky schopny dále eliminovat. K eliminaci však došlo, pokud byly...
|
|
|
Wnt/beta-catenin and mTOR signaling in regulation of T-cell phenotype and cytotoxic activity for adoptive cellular immunotherapy of cancer.
Stakheev, Dmitry ; Smrž, Daniel (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Říhová, Blanka (oponent)
(CZ) Adoptivní buněčná imunoterapie (ACI; z angl. Adoptive Cellular Immunotherapy), která je založená na ex vivo přípravě T buněk, je moderní léčebnou metodou nádorových onemocnění. Ex vivo příprava T buněk s vysokým terapeutickým potenciálem není však doposud úspěšně zvládnuta. Wnt/β-cateninová a mTOR signalizace ovlivňují jak nádorové, tak i imunitní buňky. Modulace těchto signalizačních drah může být tudíž slibnou cestou k přípravě T buněk s vyšší terapeutickou účinností. Cílem projektu bylo zjistit, jak zásah do Wnt/β-cateninové a mTOR signalizace může zlepšit ex vivo přípravu T buněk s požadovaným a ustáleným fenotypem, který by byl vhodný pro protinádorovou ACI. V první části studie jsme se zaměřili na inhibici Wnt/β-cateninové signální dráhy pomocí molekuly XAV939 a vliv této inhibice na eliminaci nádorových buněk pomocí lymfocytů pacinetů s lokalizovaným biochemickým rekurentním nádorem prostaty (BRPCa; z angl. localized biochemically recurrent prostate cancer). Zjistili jsme, že ošetření lymphocytů BRPCa pacientů 5µM XAV939 urychlilo eliminaci LNCaP a PC3 nádorových buněk během následné kokultivace. Nicméně během opakované kokultivace s čerstvými LNCaP a PC3 nádorovými buňkami ošetřené lymphocyty již nebyly nádorové buňky schopny dále eliminovat. K eliminaci však došlo, pokud byly...
|
|
|
Identifikace prognostických ukazatelů pro imunoterapii karcinomu ovaria
Quaiserová, Lenka ; Palich Fučíková, Jitka (vedoucí práce) ; Říhová, Blanka (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Karcinom ovaria patří mezi gynekologické malignity s nejhorší prognózou, která vyplývá z pozdní diagnózy onemocnění a omezených terapeutických možností. Přes nesporný pokrok v chirurgické a chemoterapeutické léčbě je mortalita tohoto nádorového onemocnění stálé vysoká. Z tohoto důvodu se řada preklinických i klinických studií zabývá identifikací nových léčebných postupů včetně imunoterapie a charakterizací nových prognostických a prediktivních ukazatelů, které by pomohly určit vývoj klinického stavu pacientek či jejich odpověď na léčbu. Cílem této práce byla charakterizace imunitního infiltrátu nádorového mikroprostředí (TME, z angl. tumor microenvironment) high-grade serózního karcinomu ovaria (HGSC, z angl. high-grade serous carcinoma) a stanovení jeho případné prognostické role v léčbě pacientek. Z našich výsledků vyplývá, že přítomnost aktivovaných DC-LAMP+ dendritických buněk v TME je asociováno s indukcí protinádorové Th1 (z angl. T helper type 1) imunitní odpovědi s významnou cytotoxickou aktivitou CD8+ T lymfocytů (CTL, z angl. cytotoxic T lymphocyte). Výsledná efektorová aktivita přítomných CTL není oproti očekávání blokována přítomností inhibičních molekul PD-L1 (z angl. programmed death-ligand 1), PD- 1 (z angl. programmed cell death 1), CTLA-4 (z angl. cytotoxic T-lymphocyte-associated...
|
|
|
Imunogenní buněčná smrt a její význam pro biologii a terapii nádorových onemocnění
Truxová, Iva ; Špíšek, Radek (vedoucí práce) ; Říhová, Blanka (oponent) ; Kalina, Tomáš (oponent)
Potenciál nádorových buněk stimulovat imunitní reakci závisí na řadě faktorů, z nichž nejdůležitější je především antigenní repertoár nádorových buněk a schopnost sekretovat, uvolňovat nebo vystavovat na buněčném povrchu molekuly asociované se stresem či poškozením, tzv. DAMPs v průběhu imunogenních forem buněčné smrti. Tyto molekuly souhrnně aktivují buňky imunitního systému, zejména dendritické buňky (DCs), které následně stimulují protinádorovou imunitní reakci. V uplynulých letech bylo popsáno několik induktorů imunogenní buněčné smrti (ICD). Příspěvkem mé dizertační práce do této problematiky byla charakterizace apoptotických drah aktivovaných vysokým hydrostatickým tlakem (HHP), který byl dříve identifikován naší skupinou jako induktor ICD. HHP indukuje rychlou buněčnou smrt nádorových buněk spojenou s uvolněním klíčových DAMPs (zejména kalretikulinu (CRT), HSP70, HSP90, HMGB1 a ATP), dále charakterizovanou nadprodukcí kyslíkových radikálů (ROS) zahajující rozvoj integrovaného buněčného stresu. Aktivace signalizační dráhy zahrnující osu ROS-PERK-eIF2α-kaspáza 2-kaspáza 8 je důležitá pro vystavení CRT na povrch nádorových buněk v průběhu buněčné smrti indukované HHP, a zásadně tedy ovlivňuje imunogenní potenciál těchto buněk. Význam konceptu ICD byl potvrzen také in vivo. V naší práci jsme...
|
|
| |
|
| |
|
|
Směrovaná polymerní léčiva u karcinomů v oblast hlavy a krku
Betka, Jaroslav ; Říhová, Blanka (vedoucí práce) ; Prausová, Jana (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Nádorová onemocnění jsou po kardiovaskulárních chorobách druhou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých státech. Počet nově diagnostikovaných pacientů se zhoubným nádorem neustále stoupá, průměrně o 2,5% ročně. Tento trend se týká i spinocelulárního karcinomu hlavy a krku, který je 6. nejčastější onkologické onemocnění. Jeho výskyt nejvíce ovlivňuje přítomnost dvou zevních rizikových faktorů: kouření a abusu alkoholu; poslední výzkumy naznačují, že pro vznik neoplazie je rozhodující nejen množství a délka užívání škodlivé látky, ale i doba jejího podání či psychická závislost na ní. V poslední době navíc roste incidence spinocelulárního karcinomu hltanu u nekuřáků a mladších věkových skupin ve spojitosti s výskytem HPV infekce v nádoru. Dosud nejčastěji používané formy protinádorové terapie (chirurgie, radioterapie, chemoterapie) i přes pokroky v posledních desetiletích vedou k významnému zlepšení přežívání pouze u některých typů rakoviny, ale například v případě spinocelulárního karcinomu hlavy a krku je celková pravděpodobnost pětiletého přežití stále nízká, přibližně 40%. Proto se pozornost obrací k novým formám terapie, například k cílené terapii s použitím monoklonálních protilátek nebo polymerních nosičů cytostatických léčiv. Dalším trendem současného výzkumu v této oblasti je možnost využít...
|
|
|
Glykobie nádorů hlavy a krku
Valach, Jaroslav ; Smetana, Karel (vedoucí práce) ; Dřízhal, Ivo (oponent) ; Říhová, Blanka (oponent)
ii Abstrakt Glykobiologie představuje progresivně se rozvíjející obor buněčné biologie. Interakce protein- sacharid nemá jenom organizační a podpůrnou funkci, ale je kódujícím a selektivním faktorem. Galektiny, skupina živočišných lektinů (proteinů vázajících sacharidy), které mají vysokou afinitu k ß-galaktosidům, se v buňce podílejí na široké škále dějů. Galektiny ovlivňují mezibuněčné interakce, transmembránovou signalizaci, apoptózu, sestřih pre-mRNA a jejich přítomnost byla potvrzena i v celé řadě nádorů. Ve stromatu nádorů vycházejících z dlaždicového epitelu je galektin-1 exprimován ve vysoké míře. V předchozích studiích jsme prokázali, že přechod fibroblastů na myofibroblasty, kromě už známého TGF-ß, je indukován i galektinem-1. Studovali jsme vztah mezi expresí galektinu-1, přítomností myofibroblastů a genovou expresí vybraných genů v klinickém materiálu získaném peroperačně z dlaždicových karcinomů hlavy a krku. Prokázali jsme zvýšenou expresi galektinu-1 ve stromatu nádorů, které obsahovaly myofibroblasty oproti nádorům bez jejich přítomnosti. Pomocí genomického přístupu za použití mikrochipové analýzy byl vyhodnocen transkriptom na celogenomové úrovni u tumorů s vysokou expresí galektinu-1 a u tumorů bez tohoto lektinu. Pozornost se soustředila na geny spojené se špatnou prognózou vývoje...
|
|
|
Rekombinantní vakcíny proti solidním a hematologickým nádorům: vývoj a stanovení jejich účinnosti
Babiarová, Katarína ; Němečková, Šárka (vedoucí práce) ; Říhová, Blanka (oponent) ; Mikyšková, Romana (oponent)
K. Babiarová Dizertační práce ABSTRAKT Nádorová buňka je charakteristická produkcí nádorových antigenů, čímž se odlišuje od normální somatické buňky a stává se cílem efektorových mechanizmů protinádorové imunity. Předložená práce byla zaměřena na vývoj a především studium buněčné imunitní odpovědi rekombinantních vakcín namířených proti několika nádorovým antigenům, specifickým pro hematologické a solidní nádory. Stanovení účinnosti těchto vakcín probíhalo na myším modelu, především pomocí testu ELISPOT-IFNγ. V první části jsem se soustředila na vývoj a stanovení účinnosti genetických a peptidových vakcín proti WT1+ nádorům. Jako nejefektivnější se ukázaly peptidové vakcíny aplikované intradermálně (i.d.) tetováním, podávané společně s nemetylovanými CpG motivy a protilátkou neutralizující TGFβ v nádoru. Dále jsem sledovala protinádorovou imunitní odpověď na vakcíny nesoucí sekvenci ze spojové oblasti fúzního proteinu BCR-ABL, charakteristického pro chronickou myeloidní leukemii. V laboratoři Doc. Forstové byly připraveny vakcíny na bázi partikulí podobných myšímu polyomaviru (MPyV-VLP), v naší laboratoři jiné typy vakcín (rekombinantní virus vakcinie (rVACV), DNA). Vakcíny nebyly účinné, jelikož protein BCR-ABL není vhodný imunogen, jak se ukázalo později nejen z této studie. V poslední části dizertační...
|
host ::
RSS.