|
|
Trestný čin opilství podle § 360 tr. zák.
Velich, Roman ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Trestný čin opilství podle § 360 TZ Účelem této práce je shrnout v komplexní analýze problematiku, která se váže k právní úpravě trestného činu opilství. Trestný čin opilství (někdy také nazývaný "rauschdelikt") představuje jeden z možných přístupů, kterak odpovědět na složitou otázku, jak postihnout pachatele, který se dopustil jednání majícího jinak znaky trestného činu (tzv. kvazideliktu) ve stavu nepříčetnosti, do něhož se přivedl požitím návykové látky. Zároveň se koncepce rauschdeliktu jeví jako nejlépe vyhovující z hlediska souladu se základními principy trestního práva, zejména se zásadou "nullum crimen sine culpa". Koncepce rauschdeliktu není v moderním právu novinkou. Jedná se o právní institut s dlouhou tradicí a hlubokými historickými kořeny, přičemž je ve srovnání s ostatními trestnými činy v mnoha ohledech specifický. Téma práce jsem si zvolil v kontextu nedávné rekodifikace trestního práva hmotného. Vzhledem k tomu, že předchozí úprava byla často z mnoha důvodů terčem kritiky řady teoretiků, jistě není bez zajímavosti zhodnotit, jak se zákonodárce s touto kritikou vyrovnal, jaké změny v tomto ohledu přinesl nový trestní zákoník a zda byly vytýkané nedostatky napraveny. Práce je systematicky rozdělena do deseti kapitol. První úvodní kapitola v krátkosti definuje základní terminologii...
|
|
|
Nepřímé pachatelství
Pulec, Adam ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Resumé Nepřímé pachatelství Nepřímé pachatelství spočívá v úmyslném spáchání trestného činu prostřednictvím osoby, která za takový čin není trestně odpovědná (živý nástroj). Ta však může případně odpovídat za jiný trestný čin, avšak nikoli za úmyslné spáchání trestného činu, k němuž byla užita. Aby šlo o nepřímé pachatelství, musí mít nepřímý pachatel "dvojí úmysl": ke spáchání trestného činu a ke skutečnosti, že využitá osoba není trestně odpovědná. Zákonná úprava uvádí tyto případy: užití osoby trestně neodpovědné pro nedostatek věku nebo pro nepříčetnost, osoby jednající v omylu nebo v nutné obraně, krajní nouzi nebo jiné okolnosti vylučující protiprávnost, nebo která sama nejednala nebo nejednala zaviněně, a osoby, která nejednala ve zvláštním úmyslu nebo z pohnutky předpokládané zákonem. Nepřímé pachatelství se tak v mnoha případech podobá účastenství, především návodu. Od účastenství se liší právě úmyslným užitím osoby trestně neodpovědné. Pro podobnost s návodem bylo nepřímé pachatelství v době, kdy účastenství bylo založeno na tzv. osamostatnění, některými autory odmítáno. Po přijetí trestního zákona v roce 1961 zakládajícím účastenství na přísné akcesoritě se význam nepřímého pachatelství stal těžko zpochybnitelný, byť do roku 1990 by případy, jež nemohly být pro akcesoritu postiženy jako...
|
|
|
Trestný čin podvodu, pojistného,úvěrového a dotačního podvodu podle § 209,210, 211, a 212 tr. zák.
Taschnerová, Jana ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
ZÁVĚR Trestný čin podvodu je součástí trestněprávní úpravy odnepaměti, ale pochopitelně doznal mnoha změn. Za největší považuji zavedení skutkové podstaty trestného čin úvěrového, pojistného a dotačního podvodu. Česká republika jimi reaguje na potřeby moderní společnosti a trend v mnoha okolních státech, které se rozhodly postihnout narůstající počet podvodů směrovaných proti finančním institucím v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví. Motivace k podvodnému jednání je zajímavou sociologickou sondou a ukazuje, že touha lidí podvádět instituce je v lidech zakořeněná a v boji pomůže prevence a represe zároveň. Oblast prevence se soustředí na informovanost veřejnosti o dopadech jednání, o kterých ani netuší, že mohou být trestné. Mám na mysli postih jednání první skutkové podstaty zvláštních druhů podvodu, které jsou naplněny, aniž je způsobena jakákoli škoda. V této rovině je zapotřebí stále pokračovat, domnívám se, že povědomí o trestním právu je mezi veřejností obecně velmi nízké. Motivem zákonodárce bylo zpřísnit postih trestného činu podvodu, a to hlavně zavedením znaků podmiňujících vyšší trestní sazbu jakými jsou recidiva, způsobení kvalifikované škody nebo porušení zvlášť uložené povinnostihájit zájmy poškozeného. Dalším motivem zákonodárce bylo ulehčit orgánům v trestním řízení dokazování těchto...
|
|
|
Formal and material aspekt of the notion of a crime
Ranostaj, Michal ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Anotácia (abstrakt) Jednou z najdôležitejších zmien, ktoré so sebou prináša nedávna rekodifikácia trestného práva hmotného v Českej republike, je zmena koncipovania inštitútu trestného činu. S ohľadom na fakt, že sa jedná o kardinálny inštitút trestného práva, má uvedená skutočnosť široký dopad na rôzne inštitúty trestného práva hmotného i procesného. Predkladaná diplomová práca sa pokúša identifikovať tieto zmeny v obecnej rovine a následne sa závery, ku ktorým dospieva snaží demonštrovať na vybraných trestneprávnych inštitútoch, ktoré podľa názoru autora uvedené zmeny najzreteľnejšie ilustrujú. V obecnej rovine práca venuje pozornosť predovšetkým otázkam zdroja trestnej zodpovednosti a tzv. osi trestnej zodpovednosti, pri ktorých poukazuje na doktrinálne prúdy, ktoré týmto otázkam venovali najširšiu pozornosť a názory ktorých našli svoje uplatnenie i v trestneprávnych kodifikáciách. Z rozhodujúcej časti sa jedná o postoje školy klasickej, ktoré sú konfrontované s názormi talianskeho trestneprávneho pozitivizmu. Práca na mnohých miestach poukazuje na rozhodujúce odlišnosti v jednotlivých modeloch trestneprávnej zodpovednosti práve prostredníctvom antagonizmu medzi uvedenými myšlienkovými prúdmi. Pokiaľ sa týka konkrétnych príkladov inštitútov, ktorých sa zmena koncepcie trestného činu dotýka, je zo strany...
|
|
|
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Hrstka, Josef ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Josef Hrstka: Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody Abstrakt Hlavní cíl diplomové práce nazvané "Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody" spočívá v zhodnocení současných alternativ nepodmíněného trestu odnětí svobody v českém trestním právu se zaměřením zejména na hmotněprávní aspekty alternativních trestů v užším pojetí. Autor se snažil na základě prostudování odborné literatury, právních předpisů, judikatury soudů a komparací se zahraničními úpravami o předložení návrhů, které by mohly vést ke zlepšení české právní úpravy v předmětné oblasti. Diplomová práce se skládá z osmi kapitol. V úvodní kapitole jsou čtenáři informováni o obsahu práce, jejím účelu a použitých metodách. Další tři kapitoly se zabývají tématy vztahujícími se k účelu a funkcím trestu, výhodám alternativ uvěznění a faktorům, které působí proti snahám o snižování vězeňské populace. Autor považoval za nezbytné analyzovat účel trestu, předtím než začne zkoumat jednotlivé alternativy. Snažil se ukázat, že určité koncepce účelu trestu podporují využívání alternativ k uvěznění, ale pozornost musí být také věnována sociálním a ekonomickým podmínkám pachatelů. Poukazoval na to, že ekonomické výhody alternativ musí být brány jako podpůrný argument a ne hlavní. Nesouhlasil s vzrůstající trestní represí, která je prováděna bez...
|
|
|
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Kasalová, Petra ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Diplomová práce pojednává o alternativách nepodmín ného trestu odn tí svobody, zejména pak o alternativních trestech. Jejím cílem je zam it se na výhody a nevýhody alternativních trest , popsat východiska alternativního trestání a p iblí it vybrané alternativní tresty v aplika ní praxi. První ást práce je úvodní. Definuje základní pojmy a instituty, které se vztahují k tématu. Druhá ást je zam ena na konkrétní alternativní tresty, podmínky jejich ukládání a jejich výkon. Práce je roz len na do esti kapitol. První kapitola se zabývá pojmem trest . V jednotlivých podkapitolách je definován ú el trestu, stru n vysv tleny rozdíly mezi absolutní a relativní teorií trestu a shrnuty základní zásady ukládání trest , které se samoz ejm uplatní i u trest alternativních. Druhá kapitola se v nuje východisk m alternativního trestání a výhodám alternativních trest v porovnání s nepodmín ným trestem odn tí svobody. Jako související instituty jsou popsány koncept restorativní justice a podstata probace a mediace. T etí kapitola a kapitoly následující se v nují úst ednímu tématu práce alternativním trest m. Na úvod je v t etí kapitole stru n popsán historický vývoj alternativních trest . Pro p iblí ení zastoupení alternativních trest v aplika ní praxi soud uvádí tato kapitola také statistické srovnání aplikace...
|
|
|
Trestný čin podvodu, pojistného, úvěrového a dotačního podvodu podle § 209, 210, 211 a 212 tr. zák.
Šulák, Ladislav ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
ZÁVĚR V zásadě jsou veškerá podvodná jednání založena na klamném jednání za účelem získání majetkové výhody. Pachatelé nemusí disponovat žádnými zvláštními znalostmi ani technickými nástroji, a přitom zisky mohou být relativně vysoké. Obětí podvodného jednání (obecný podvod je ve vztahu subsidiarity k ostatním druhům podvodných jednání) může být kdokoliv. Podvodné jednání tedy představuje relativně snadný prostředek k dosažení zisku za vynaložení minima nákladů a co je velmi důležité, díky své "nekonfliktní povaze" je dostupné i pro běžné občany bez "kriminálního vzdělání". Zavedením speciálních forem podvodného jednání v podobě pojistného a úvěrového podvodu vyslyšel zákonodárce volání praxe po zvýšené ochraně subjektů zvlášť ohrožených podvodným jednáním, před kterým je úprava obecného podvodu nechránila dostatečně. Úprava pojistného i úvěrového podvodu odolala, jak námitkám kasuističnosti, tak několika ústavním stížnostem namítajících jejich protiústavnost. Motivem k zavedení nových forem podvodného jednání byla potřeba rozšířit trestní postih i na jednání trestná podle tehdejší právní úpravy, ale zpravidla neprokazatelná. Zavedení nové právní úpravy jenom z důvodu důkazní nouze orgánů činných v trestním řízení je ovšem z ústavního hlediska minimálně sporná a mohla by být v rozporu se zásadou presumpce...
|
|
|
Trestný čin opilství podle § 360 trestního zákoníku
Přívara, Mojmír ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Závěr V této práci jsem se zabýval trestným činem opilství, který je upravený v platném a účinném trestním zákoníku. Věnoval jsem se i dalšími problémům, které s tímto trestným činem souvisí a jsou nezbytné pro to, abychom jsme si mohli udělat ucelený přehled o dané problematice. V první věcné pasáži jsem se věnoval základním otázkám, které s trestným činem opilství souvisí, a nastínil jsem, která řešení zaviněné nepříčetnosti jsou možná. Je zřejmé, že řešení, které nabízí konstrukce trestného činu opilství, není dokonalé. Každý do úvahy přicházející přístup má své klady a zápory. Když se dívám na tento problém objektivně, vychází mi varianta "Rauschdeliktu" jako nejlepší. Je jednoznačné, že v očích veřejnosti bude mírnější trestání zaviněně nepříčetných vždy velmi citlivým tématem. Společnost si žádá odplatu a v závažných případech (například usmrcení osoby zvlášť trýznivým způsobem osobou, která se přivedla zaviněně prostřednictvím návykové látky do nepříčetnosti) bude toto řešení vždy těžce obhajitelné před veřejností. Naše trestní právo je budováno na zásadě humanismu. Je však také jasné, že primárním úkolem trestního práva má být ochrana společnosti před škodlivým a protiprávním jednáním jejich členů. Podle mého, trestní právo nemá a nemusí odpovídat teoretické dokonalosti, ale má být plně účelné a...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.