Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Trestný čin podvodu, pojistného,úvěrového a dotačního podvodu podle § 209,210, 211, a 212 tr. zák.
Taschnerová, Jana ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
ZÁVĚR Trestný čin podvodu je součástí trestněprávní úpravy odnepaměti, ale pochopitelně doznal mnoha změn. Za největší považuji zavedení skutkové podstaty trestného čin úvěrového, pojistného a dotačního podvodu. Česká republika jimi reaguje na potřeby moderní společnosti a trend v mnoha okolních státech, které se rozhodly postihnout narůstající počet podvodů směrovaných proti finančním institucím v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví. Motivace k podvodnému jednání je zajímavou sociologickou sondou a ukazuje, že touha lidí podvádět instituce je v lidech zakořeněná a v boji pomůže prevence a represe zároveň. Oblast prevence se soustředí na informovanost veřejnosti o dopadech jednání, o kterých ani netuší, že mohou být trestné. Mám na mysli postih jednání první skutkové podstaty zvláštních druhů podvodu, které jsou naplněny, aniž je způsobena jakákoli škoda. V této rovině je zapotřebí stále pokračovat, domnívám se, že povědomí o trestním právu je mezi veřejností obecně velmi nízké. Motivem zákonodárce bylo zpřísnit postih trestného činu podvodu, a to hlavně zavedením znaků podmiňujících vyšší trestní sazbu jakými jsou recidiva, způsobení kvalifikované škody nebo porušení zvlášť uložené povinnostihájit zájmy poškozeného. Dalším motivem zákonodárce bylo ulehčit orgánům v trestním řízení dokazování těchto...
Trestný čin podvodu, pojistného,úvěrového a dotačního podvodu podle § 209,210, 211, a 212 tr. zák.
Taschnerová, Jana ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
ZÁVĚR Trestný čin podvodu je součástí trestněprávní úpravy odnepaměti, ale pochopitelně doznal mnoha změn. Za největší považuji zavedení skutkové podstaty trestného čin úvěrového, pojistného a dotačního podvodu. Česká republika jimi reaguje na potřeby moderní společnosti a trend v mnoha okolních státech, které se rozhodly postihnout narůstající počet podvodů směrovaných proti finančním institucím v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví. Motivace k podvodnému jednání je zajímavou sociologickou sondou a ukazuje, že touha lidí podvádět instituce je v lidech zakořeněná a v boji pomůže prevence a represe zároveň. Oblast prevence se soustředí na informovanost veřejnosti o dopadech jednání, o kterých ani netuší, že mohou být trestné. Mám na mysli postih jednání první skutkové podstaty zvláštních druhů podvodu, které jsou naplněny, aniž je způsobena jakákoli škoda. V této rovině je zapotřebí stále pokračovat, domnívám se, že povědomí o trestním právu je mezi veřejností obecně velmi nízké. Motivem zákonodárce bylo zpřísnit postih trestného činu podvodu, a to hlavně zavedením znaků podmiňujících vyšší trestní sazbu jakými jsou recidiva, způsobení kvalifikované škody nebo porušení zvlášť uložené povinnostihájit zájmy poškozeného. Dalším motivem zákonodárce bylo ulehčit orgánům v trestním řízení dokazování těchto...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.