|
|
Studie a edice k dějinám české hudby 15. a 16. století
Horyna, Martin ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent) ; Daněk, Petr (oponent)
Disertační práce je věnována vybraným otázkám dějin české hudby 15. a 16. století. Jednotlivé části disertace vyšly nebo jsou připraveny k vydání jako samostatné studie nebo jako úvody k edicím. Celkovým záměrem práce je vysvětlit některé důležité jevy spjaté s českou hudební kulturou pozdního středověku a renesance. Použité metody odpovídají konkrétním tématům jednotlivých částí. K obsahu edic se vztahují popisy pramenů za pomoci pramenné kritiky, analýzy hudebních skladeb, řešení otázek vztahu hudby a slova, hudby a liturgie, skladebné techniky, modality. V samostatných studiích se řeší obecnější otázky jako problém tradování středověkého vícehlasu v 15. a 16. století, vztahy celých skupin pramenů a jejich uživatelů, institucionální zabezpečení hudebního provozu nebo vztah konfesijního vývoje Českého království a specifik hudebního života a hudební tvorby.
|
|
|
Repertoár jednohlasých písní adventního a vánočního období v rukopisech Jana Táborského z Klokotské Hory
Žižková, Jitka ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Frei, Jan (oponent) ; Kouba, Jan (oponent)
Předkládaná práce , věnovaná repertoáru jednohlasých duchovních písní v rukopisných zpěvnících Jana Táborského z Klokotské Hory, se snaží zodpovědět otázku, zda skutečnost, že pocházejí z jedné písařské dílny, významněji ovlivnila skladbu repertoáru adventního a vánočního oddílu či nikoliv. Pojednání o vývoji české hymnologie, zaměřené na středověkou a renesanční duchovní píseň, poukazuje na ne zcela optimální stav bádání v této oblasti. Zejména absence publikovaných katalogů nápěvů a kritických edicí významných pramenů je dosud velkou překážkou výzkumu, který by měl směřovat dále než k pokrytí bílých míst v základní heuristice. Přesto zde poukazujeme na práce, které jistá srovnání nabízejí a umožňují, ať už se jedná o studie v odborných periodikách či práce diplomové a disertační . Osobu pražského měšťana, renesančního vzdělance a majitele písařské dílny Jana Táborského z Klokotské Hory sledujeme nejen v kontextu doby, v níž žil, s přihlédnutím k složité situaci vazeb i antagonismů mezi utrakvisty, novoutrakvisty a Jednotou bratrskou, ale i jako námět studií muzikologické či obecně historické literatury. Následuje výčet a charakteristika dochovaných rukopisů, prokazatelně vzniklých v jeho dílně, čímž se dostáváme k volbě pramenné základny: k chrudimskému graduálu z roku 1530, klatovskému graduálu z roku...
|
|
|
Repertoár jednohlasých písní adventního a vánočního období v rukopisech Jana Táborského z Klokotské Hory
Žižková, Jitka ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Frei, Jan (oponent) ; Kouba, Jan (oponent)
Předkládaná práce , věnovaná repertoáru jednohlasých duchovních písní v rukopisných zpěvnících Jana Táborského z Klokotské Hory, se snaží zodpovědět otázku, zda skutečnost, že pocházejí z jedné písařské dílny, významněji ovlivnila skladbu repertoáru adventního a vánočního oddílu či nikoliv. Pojednání o vývoji české hymnologie, zaměřené na středověkou a renesanční duchovní píseň, poukazuje na ne zcela optimální stav bádání v této oblasti. Zejména absence publikovaných katalogů nápěvů a kritických edicí významných pramenů je dosud velkou překážkou výzkumu, který by měl směřovat dále než k pokrytí bílých míst v základní heuristice. Přesto zde poukazujeme na práce, které jistá srovnání nabízejí a umožňují, ať už se jedná o studie v odborných periodikách či práce diplomové a disertační . Osobu pražského měšťana, renesančního vzdělance a majitele písařské dílny Jana Táborského z Klokotské Hory sledujeme nejen v kontextu doby, v níž žil, s přihlédnutím k složité situaci vazeb i antagonismů mezi utrakvisty, novoutrakvisty a Jednotou bratrskou, ale i jako námět studií muzikologické či obecně historické literatury. Následuje výčet a charakteristika dochovaných rukopisů, prokazatelně vzniklých v jeho dílně, čímž se dostáváme k volbě pramenné základny: k chrudimskému graduálu z roku 1530, klatovskému graduálu z roku...
|
|
|
Repertoár rukopisu "Wolfenbüttel, HAB Cod. Guelf. 30.9.2 Aug. 4°" a jeho vztah k českým zemím
Ciglbauer, Jan ; Černý, Jaromír (oponent) ; Eben, David (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o rukopise, který dosud nebyl plne reflektován z hlediska jeho vztahu k hudební kulture v ceských zemích. Výpoved tohoto pramene prispívá k presnejší predstave, jak byl komponován a tradován repertoár jednohlasých písní a lejchu ve strední Evrope konce 14. a 15. století, tedy v období koncícího stredoveku. Práce predstavuje také nekolik rukopisu, které tvorí nejbližší kontext zkoumaného pramene. Analýzy vybraných kompozic se zabývají otázkou kompozicního prístupu a inspirací v rámci tohoto tvurcího okruhu. Soucástí práce je také edice jednohlasých písní a lejchu ve zkoumaném rukopise.
|
|
|
Kolínský kancionál z roku 1517 a bratrský zpěv na počátku 16. století
Baťová, Eliška ; Černý, Jaromír (oponent) ; Daněk, Petr (vedoucí práce)
Tématem práce je český kancionál Regionálního muzea v Kolíně a jeho přínos pro hymnologii. Po důkladném vnějším popisu se autorka věnuje rozboru obsahu pramene se zřetelem na liturgické užití jednotlivých částí repertoáru a jeho historický a konfesijní kontext. Podrobně je věnována pozornost vztahu se zpěvem českých bratří, a to v otázkách melodických, textových i liturgických. Výsledkem je nové zhodnocení významu rukopisu pro dějiny hudební i církevní a přinesení důležitých poznatků o podobě české reformační hudby jagellonské doby.
|
|
|
Kapela hraběte Václava Morzina
Kapsa, Václav ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Perutková, Jana (oponent) ; Sehnal, Jiří (oponent)
Předkládaná práce pojednává téma šlechtických kapel v českých zemích v době vrcholícího baroka vymezené vládou Karla VI. Jejím záměrem nebylo postihnout danou problematiku v její úplnosti, nýbrž zdokumentovat a analyzovat dosud nezpracovanou pražskou kapelu hraběte Václava Morzina (1675-1737), přinést tak další materiál pro budoucí syntézu a zároveň nabídnout pandán k stávajícím pracím tohoto druhu zaměřeným převážně na kapely moravské. Hrabě Václav Morzin je v dějinách hudby znám především svými kontakty s italským skladatelem Antoniem Vivaldim. Vivaldi hraběti dedikoval svoji sbírku Il cimento dell'armonia e dell'inventione op. 8 obsahující známé houslové koncerty Le quattro stagioni a přitom se rovněž pochvalně vyjádřil o hraběcí kapele. V různých, zpravidla izolovaných kontextech se pak dochovaly zprávy o dalších hudebnících hraběte Morzina i hudba skladatelů, kteří prošli Morzinovou kapelou. Cílem práce bylo propojit tyto kontexty a na základě archivního výzkumu vedeného především v pramenech účetního a evidenčního charakteru zdokumentovat složení a vývoj kapely.Šlechtická kapela je v práci sledována ve třech rovinách. První pohled je veden jakoby shora, na hudební zájmy majitele kapely, na složení a organizaci kapely a její místo v kontextu šlechtického dvora. Druhý pohled je veden zdola,...
|
|
|
Vícehlasé zpracování žalmů v období české renesance na příkladu tisku Vavřince Benedikta z Nudožer z roku 1606
Šnejdarová, Dina ; Černý, Jaromír (oponent) ; Daněk, Petr (vedoucí práce)
Na zaklade veskerych dosavadnich vyzkumu lze nyni uvest uplny souhrn udaju k Benediktovym tiskum. Vavrinec Benedikt z Nudozer vypracoval behem sveho zivota ceske casomerne parafraze zrejme vsech 150 zalmovych textu, z nichz se dochovaly pouze dva tisky, obsahujici v jednom pripade 10 zalmu, ve druhem 2 zalmy. Oba tisky byly vydany v roce 1606, Aliquot psalmorum u Jiriho Nigrina, Zalmove devadesaty prvni a Sty tieti u Daniela Adama z Veleslavina. V predmluve k tisku deseti zalmu Aliquot psalmorum se Benedikt hlasi k predloze, podle niz parafraze vytvarel. Jde 0 latinske prebasneni celeho zaltare basnika Georga Buchanana, vystavene na zaklade 30 antickych metrickych vzorcu. Tyto parafraze znovu vydal humanista a basnik Nathan Chytraeus ve spolupraci se skladatelem a kantorem Statiem Olthofem v roce 1585. Tricet metrickym vzorcu bylo ctyrhlasymi hudebnimi zpracovanimi, opatreno celkem 40 jez pripravil Olthof. Autorem 16 z nich byl Johann Reusch. Prave k teto edici se odkazuje Benedikt, ovsem bez udani roku vydani, s nimz pracoval. Dulezitou soucasti Benediktova doprovodneho textu tisku Aliquot psalmorum j e vysvetleni pravidel, podle nichz byly parafraze vytvareny, a poznamky k j ednotli vym metrickym schematum. Benedikt vybral pro vlastni parafrazi zalmovych textu osm z Buchananovych metrickych vzorcu, na nez...
|
|
|
Luteránská hudba v Praze v předbělohorském období. Tři skicy z hudebního života rudolfínské Prahy
Šebesta, Josef ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Sehnal, Jiří (oponent) ; Hulková, Marta (oponent)
Problém hudební historiografie zabývající se rudolfínskou dobou v Čechách je evidentní. V prostředí mimořádných skladatelských postav císařského dvora, velkého množství importovaných hudebních tisků, pečlivě uchovaných a evidovaných dvorských dokumentů, ubytovacích knih a dalších pramenů, většinou již konzistentně zpracovaných našimi i zahraničními badateli, zřetelně reflektujeme dvorské hudební aktivity v Praze a jejich vlivy mimo dvůr i hlavní město. Vedle toho pak z dochovaných zlomků tušíme také jisté hudební projevy v měšťanském prostředí. Tyto zlomky jsou však natolik nesourodé, že neumožňují syntetický pohled na předbělohorskou hudební kulturu v Čechách a pokud se jimi česká hudební historiografie zabývala, šlo vždy o analýzy konkrétního hudebního pramene bez většího důrazu na propojení s historickým kontextem. Vzniklo tak za posledních padesát let velké množství individuálních vstupů do dějin měšťanského hudebního procesu, které však pro geografickou, časovou a tematickou odloučenost jednotlivých dochovaných pramenů neumožňují vidět historický vývoj jako celek. O hudebních projevech robotného a takřka bez výjimky negramotného lidu nevíme vůbec nic. Historická věda může stavět své výklady pouze na základě dochované faktografie. Problém je v tom, že faktografie není historie, i když si to dosud mnoho...
|
|
|
Luteránská hudba v Praze v předbělohorském období. Tři skicy z hudebního života rudolfínské Prahy
Šebesta, Josef ; Černý, Jaromír (vedoucí práce)
Problém hudební historiografie zabývající se rudolfínskou dobou v Čechách je evidentní. V prostředí mimořádných skladatelských postav císařského dvora, velkého množství importovaných hudebních tisků, pečlivě uchovaných a evidovaných dvorských dokumentů, ubytovacích knih a dalších pramenů, většinou již konzistentně zpracovaných našimi i zahraničními badateli, zřetelně reflektujeme dvorské hudební aktivity v Praze a jejich vlivy mimo dvůr i hlavní město. Vedle toho pak z dochovaných zlomků tušíme také jisté hudební projevy v měšťanském prostředí. Tyto zlomky jsou však natolik nesourodé, že neumožňují syntetický pohled na předbělohorskou hudební kulturu v Čechách a pokud se jimi česká hudební historiografie zabývala, šlo vždy o analýzy konkrétního hudebního pramene bez většího důrazu na propojení s historickým kontextem. Vzniklo tak za posledních padesát let velké množství individuálních vstupů do dějin měšťanského hudebního procesu, které však pro geografickou, časovou a tematickou odloučenost jednotlivých dochovaných pramenů neumožňují vidět historický vývoj jako celek. O hudebních projevech robotného a takřka bez výjimky negramotného lidu nevíme vůbec nic. Historická věda může stavět své výklady pouze na základě dochované faktografie. Problém je v tom, že faktografie není historie, i když si to dosud mnoho...
|
|
|
Díla rudolfínských skladatelů obsažená ve varhanním tisku Tabulaturbuch (1607)
Frýdlová, Soňa ; Černý, Jaromír (oponent) ; Daněk, Petr (vedoucí práce)
Tématem mé diplomové práce jsou skladby obsažené v tištěné sbírce varhanních intabulací s názvem Tahulaturhuch von allerhand ausserlesnen, sch6nen, lieblichen Praeludtjs, Toccaten, Motteten, Canzonetten, Madrigalien und Fugen von 4, 5, und 6 Stimmen: dessgleichen kunstlichen Passomezzen und Gagliardenl ), která je uložena v hudebním oddělení Národní knihovny v Praze pod signaturou Pu 59 C 8985. Zaměřila jsem se především na přepis a analýzu děl skladatelů, u nichž existuje osobní vazba na Prahu v době vlády Rudolfa II., a kteří tedy bývají často označováni jako skladatelé "rudo lflnští" .
|
host ::
RSS.