|
|
Luteránská hudba v Praze v předbělohorském období. Tři skicy z hudebního života rudolfínské Prahy
Šebesta, Josef ; Černý, Jaromír (vedoucí práce)
Problém hudební historiografie zabývající se rudolfínskou dobou v Čechách je evidentní. V prostředí mimořádných skladatelských postav císařského dvora, velkého množství importovaných hudebních tisků, pečlivě uchovaných a evidovaných dvorských dokumentů, ubytovacích knih a dalších pramenů, většinou již konzistentně zpracovaných našimi i zahraničními badateli, zřetelně reflektujeme dvorské hudební aktivity v Praze a jejich vlivy mimo dvůr i hlavní město. Vedle toho pak z dochovaných zlomků tušíme také jisté hudební projevy v měšťanském prostředí. Tyto zlomky jsou však natolik nesourodé, že neumožňují syntetický pohled na předbělohorskou hudební kulturu v Čechách a pokud se jimi česká hudební historiografie zabývala, šlo vždy o analýzy konkrétního hudebního pramene bez většího důrazu na propojení s historickým kontextem. Vzniklo tak za posledních padesát let velké množství individuálních vstupů do dějin měšťanského hudebního procesu, které však pro geografickou, časovou a tematickou odloučenost jednotlivých dochovaných pramenů neumožňují vidět historický vývoj jako celek. O hudebních projevech robotného a takřka bez výjimky negramotného lidu nevíme vůbec nic. Historická věda může stavět své výklady pouze na základě dochované faktografie. Problém je v tom, že faktografie není historie, i když si to dosud mnoho...
|
|
|
Luteránská hudba v Praze v předbělohorském období. Tři skicy z hudebního života rudolfínské Prahy
Šebesta, Josef ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Sehnal, Jiří (oponent) ; Hulková, Marta (oponent)
Problém hudební historiografie zabývající se rudolfínskou dobou v Čechách je evidentní. V prostředí mimořádných skladatelských postav císařského dvora, velkého množství importovaných hudebních tisků, pečlivě uchovaných a evidovaných dvorských dokumentů, ubytovacích knih a dalších pramenů, většinou již konzistentně zpracovaných našimi i zahraničními badateli, zřetelně reflektujeme dvorské hudební aktivity v Praze a jejich vlivy mimo dvůr i hlavní město. Vedle toho pak z dochovaných zlomků tušíme také jisté hudební projevy v měšťanském prostředí. Tyto zlomky jsou však natolik nesourodé, že neumožňují syntetický pohled na předbělohorskou hudební kulturu v Čechách a pokud se jimi česká hudební historiografie zabývala, šlo vždy o analýzy konkrétního hudebního pramene bez většího důrazu na propojení s historickým kontextem. Vzniklo tak za posledních padesát let velké množství individuálních vstupů do dějin měšťanského hudebního procesu, které však pro geografickou, časovou a tematickou odloučenost jednotlivých dochovaných pramenů neumožňují vidět historický vývoj jako celek. O hudebních projevech robotného a takřka bez výjimky negramotného lidu nevíme vůbec nic. Historická věda může stavět své výklady pouze na základě dochované faktografie. Problém je v tom, že faktografie není historie, i když si to dosud mnoho...
|
|
|
Luteránská hudba v Praze v předbělohorském období. Tři skicy z hudebního života rudolfínské Prahy
Šebesta, Josef ; Černý, Jaromír (vedoucí práce)
Problém hudební historiografie zabývající se rudolfínskou dobou v Čechách je evidentní. V prostředí mimořádných skladatelských postav císařského dvora, velkého množství importovaných hudebních tisků, pečlivě uchovaných a evidovaných dvorských dokumentů, ubytovacích knih a dalších pramenů, většinou již konzistentně zpracovaných našimi i zahraničními badateli, zřetelně reflektujeme dvorské hudební aktivity v Praze a jejich vlivy mimo dvůr i hlavní město. Vedle toho pak z dochovaných zlomků tušíme také jisté hudební projevy v měšťanském prostředí. Tyto zlomky jsou však natolik nesourodé, že neumožňují syntetický pohled na předbělohorskou hudební kulturu v Čechách a pokud se jimi česká hudební historiografie zabývala, šlo vždy o analýzy konkrétního hudebního pramene bez většího důrazu na propojení s historickým kontextem. Vzniklo tak za posledních padesát let velké množství individuálních vstupů do dějin měšťanského hudebního procesu, které však pro geografickou, časovou a tematickou odloučenost jednotlivých dochovaných pramenů neumožňují vidět historický vývoj jako celek. O hudebních projevech robotného a takřka bez výjimky negramotného lidu nevíme vůbec nic. Historická věda může stavět své výklady pouze na základě dochované faktografie. Problém je v tom, že faktografie není historie, i když si to dosud mnoho...
|
|
|
Leoš Janáček: Symfonietta, geneza a interpretační problémy díla
Blahunek, Václav ; Šebesta, Josef (vedoucí práce) ; Šebesta, Josef (vedoucí práce) ; Štědroň, Miloš (oponent)
První část této diplomové práce je věnována poslednímu tvůrčímu období Leoše janáčka, jeho inspiračním zdrojům a podnětům. Genese Sinfinietty je pojata z opačného , tedy z vojenského hudebního prostředí a dokumentuje Janáčkovy kontakty, vlivy a ispirace vojenskou hudbou. Dále se vymezuje způsob Janáčkovy kompoziční metody, která právě v Sinfoniettě inklinuje jak k jeho skladbám komorním, absolutním, tak i k dílům hudebně- dramatickým, programním. Zachycuje průběh Janáčkovy tvorby orchestrální v linii podnětů psychologických ( Žárlivost), sociálních ( Šumařovo dítě), historických ( Taras Bulba, Balada blanická) až po oslavné ( Sinfonietta). Druhá část práce analyzuje zásadní interpretační problémy Sinfonietty Leoše Janáčka, a to z pohledu dirigenta. Poukazuje zvláště na obtíže tempové, zvukové, proporční, rytmické, estetické a zároveň přináší jejich vladtní tvůrčí řešení. Závěrečná kapitola srovnává interpretační postoje dvanácti význačných dirigentů v konkrétních úsecích Janáčkovy Sinfonietty. Hodnotí zvukové proporce, tempové přechody a celkové působení úvodních a závěrečných fanfár v podání dvanácti světových orchestrů.
|
host ::
RSS.