|
|
Kapela hraběte Václava Morzina
Kapsa, Václav ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Perutková, Jana (oponent) ; Sehnal, Jiří (oponent)
Předkládaná práce pojednává téma šlechtických kapel v českých zemích v době vrcholícího baroka vymezené vládou Karla VI. Jejím záměrem nebylo postihnout danou problematiku v její úplnosti, nýbrž zdokumentovat a analyzovat dosud nezpracovanou pražskou kapelu hraběte Václava Morzina (1675-1737), přinést tak další materiál pro budoucí syntézu a zároveň nabídnout pandán k stávajícím pracím tohoto druhu zaměřeným převážně na kapely moravské. Hrabě Václav Morzin je v dějinách hudby znám především svými kontakty s italským skladatelem Antoniem Vivaldim. Vivaldi hraběti dedikoval svoji sbírku Il cimento dell'armonia e dell'inventione op. 8 obsahující známé houslové koncerty Le quattro stagioni a přitom se rovněž pochvalně vyjádřil o hraběcí kapele. V různých, zpravidla izolovaných kontextech se pak dochovaly zprávy o dalších hudebnících hraběte Morzina i hudba skladatelů, kteří prošli Morzinovou kapelou. Cílem práce bylo propojit tyto kontexty a na základě archivního výzkumu vedeného především v pramenech účetního a evidenčního charakteru zdokumentovat složení a vývoj kapely.Šlechtická kapela je v práci sledována ve třech rovinách. První pohled je veden jakoby shora, na hudební zájmy majitele kapely, na složení a organizaci kapely a její místo v kontextu šlechtického dvora. Druhý pohled je veden zdola,...
|
|
|
Hudební kultura v konventu alžbětinek na Novém Městě Pražském
Michl, Jakub ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Aschenbrenner, Vít (oponent) ; Perutková, Jana (oponent)
Disertační práce Jakub Michl: Hudební kultura v konventu alžbětinek na Novém Městě pražském Abstrakt Alžbětinky byly řádem, jehož prioritou byla péče o nemocné. Hudba proto nikdy nebyla prioritou řádových aktivit, jako tomu bylo u jiných, zejména školských řádů. Díky nepřerušené kontinuitě pražského konventu, který uniknul především josefínským reformám, se však dochovala řada pramenů, která svědčí o vyspělé hudební kultuře řádového domu, včetně rozsáhlé sbírky hudebnin i písemných pramenů svědčící o charakteru této kultury. Dizertace se snaží o zasazení hudebních pramenů do kontextu řádové struktury, řádového společenství, kontextu města a jeho institucí, každodennosti konventu s fenomény jako klauzura, práce v nemocnici, hierarchie řádového společenství či rekreace. Hudba v klášterech byla úzce svázána s liturgií. U alžbětinek byl soustředěn hudební provoz na velké svátky (sv. Alžběta, sv. František Serafínský, Porciunkule, Vánoce, Epifanie, Velikonoce) a zádušní pobožnosti za dobrodince konventu. Klášter spolupracoval se světskými hudebníky i skladateli (F. X. Brixi, Z. V. Suchý, F. X. Labler, J. N. Bayer, ad.), zároveň se ve společenství nacházela řada povolaných hudebnic. Seznamech řádových sester najdeme ředitelky kůru, varhanice, hudebnice i basistky. Instrumentáři kláštera čítal varhany, housle,...
|
|
|
Hudební sbírky milosrdných bratří v českých zemích
Freemanová, Michaela ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Sehnal, Jiří (oponent) ; Perutková, Jana (oponent)
"Provincia germanica" řádu milosrdných bratří byla pravděpodobně ustavena roku 1616. Na začátku sedmdesátých let 18. století pokrývala téměř celou střední Evropu. Dnešní česká provincie zahrnuje osm konventů (Praha, Nové Město nad Metují, Kuks, Brno, Prostějov, Valtice, Letovice a Vizovice). Tato práce pojednává o jejich historii, jejich hudebním životě a dochovaných hudebních sbírkách z konventů v Praze, Novém Městě nad Metují, Kuksu (katalog kukské sbírky vyšel samostatně v roce 1998), Prostějově, Brně a Valticích (hudební sbírky konventů v Letovicích a Vizovicích se nedochovaly). Jde o raritní prameny; zdá se, že kromě dvou malých sbírek, které pocházejí z konventů ve Štýrském Hradci a Vídni, a dosud nezpřístupněné vratislavské sbírky, se žádné podobné fondy na území někdejšího rakousko-uherského mocnářství nedochovaly. S výjimkou kukské sbírky je většina českých a moravských řádových hudebních fondů neúplná. Fragmentární jsou i řádové archiválie. I tak je možné sledovat vzestup i pokles hudebních aktivit milosrdných bratří, jejichž původním a základním posláním byla péče o nemohoucí, staré a nemocné. Hudba se v "provincii germanicae" stala pevnou součástí všeobecného vzdělávání členů řádu od roku 1718; většina řádových hudebníků pocházela z českých zemí. V 18. a první polovině 19. století...
|
|
|
Kapela hraběte Václava Morzina
Kapsa, Václav ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Perutková, Jana (oponent) ; Sehnal, Jiří (oponent)
Předkládaná práce pojednává téma šlechtických kapel v českých zemích v době vrcholícího baroka vymezené vládou Karla VI. Jejím záměrem nebylo postihnout danou problematiku v její úplnosti, nýbrž zdokumentovat a analyzovat dosud nezpracovanou pražskou kapelu hraběte Václava Morzina (1675-1737), přinést tak další materiál pro budoucí syntézu a zároveň nabídnout pandán k stávajícím pracím tohoto druhu zaměřeným převážně na kapely moravské. Hrabě Václav Morzin je v dějinách hudby znám především svými kontakty s italským skladatelem Antoniem Vivaldim. Vivaldi hraběti dedikoval svoji sbírku Il cimento dell'armonia e dell'inventione op. 8 obsahující známé houslové koncerty Le quattro stagioni a přitom se rovněž pochvalně vyjádřil o hraběcí kapele. V různých, zpravidla izolovaných kontextech se pak dochovaly zprávy o dalších hudebnících hraběte Morzina i hudba skladatelů, kteří prošli Morzinovou kapelou. Cílem práce bylo propojit tyto kontexty a na základě archivního výzkumu vedeného především v pramenech účetního a evidenčního charakteru zdokumentovat složení a vývoj kapely.Šlechtická kapela je v práci sledována ve třech rovinách. První pohled je veden jakoby shora, na hudební zájmy majitele kapely, na složení a organizaci kapely a její místo v kontextu šlechtického dvora. Druhý pohled je veden zdola,...
|
host ::
RSS.