|
|
Martin Fruwein
Kobrová, Lenka ; Kreuzová, Lenka (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Stavovské povstání je v české historiografii tématem hodně oblíbeným. Není se čemu divit, lidé mají rádi příběhy hrdinské a za stavovským vzdorem stojí notná dávka kuráže a hrdinství. Proto je důležité nazírat povstání jako dílo skupiny rozdílných individualit, osob jedinečných svým charakterem, pozicí, ideou ale i lidskými slabostmi. Nejednalo se o homogenní, svornou masu stavovských zástupců, ale o osoby s různými názory a cíly. Proto je tedy potřebné věnovat pozornost jeho jednotlivým původcům. Osoba Martina Fruweina je v české historiografii opomijena. Neprávem. Je pravda, že se na první pohled nejedná o tak atraktivní postavu jako je Jindřich Matyáš Thurn nebo Václav Budovec. Vždyť Martin Fruwein z Podolí byl pouhý měšťan, ale zato velmi schopný muž, kterému důvěřovaly hned tři direktorské vlády po sobě. Jeho právnické hbitosti a přehledu využívali stavové po celé období let 1618-1620. Cílem této práce je poukázat na význam jeho, neprávem opomíjené, osobnosti, aby již nebyl znám jen svým pádem do Jeleního příkopu. V žádném případě se nejedná o práci vyčerpávající, je jasné, že mi mnohé prameny zůstaly bezpečně skryty. Prozatím. Tradičním kamenem úrazu byla torzovitost pramenů, což z části vynahradilo množství literatury povstání věnované. Proto část práce vypráví o událostech, jichž byl Fruwein přímým...
|
|
|
Ikonoklasmus doby husitské
Rejlek, Vladimír ; Kubín, Petr (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Několik desetiletí husitských Čech patří k těm obdobím národních dějin v jejichž interpretaci historiografií lze vysledovat zásadní polarisaci názorů odvozenou zejména v dřívějších dobách od subjektivního konfesního nebo filosofického zaměření pisatelů. Táborské oddíly putující pod znamením kalicha tak mohly zároveň býti loupežnými rotami řemeslných vrahů stejně jako pro jiného národními bojovníky za ideály pravdy a víry čelící invasi sil feudální reakce. Apologetickému rázu některých spisků odpovídal i pečlivý výběr fakt opírající se jednak o relativně nepříliš četnou, ale novými nálezy a edicemi se postupně rozšiřující pramennou základnu, jednak o práce Wácslava Wladiwoje Tomka, Františka Palackého a později i Josefa Pekaře považované obecně za klasické. V tomto sporu o smysl husitských dějin se opakovaně setkáváme s argumentací o brutalitě husitů, kteří likvidovali nejen své angažované politické odpůrce, ale vyvražďovali i ženy a děti, vypalovali kostely a kláštery a jejich ničení se nezastavilo ani před uměleckými díly. Dovolávat se zde mohli i svědectví Palackého, který ve svých Dějinách národa českého napsal: "zástupové rozjitření obořili se nejprve outokem na ty kláštery a kostely, kterýchžto kněží nejvíce byli v nenávisti vpadli. Vypáčivše dveře jejich násilím, potřískali v nich všecky ke službám...
|
|
|
Požár ve Vehlovicích v roce 1696. Mělnicko na konci 17. století
Vondráková, Renáta ; Kopička, Petr (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Jak vyplývá z názvu této práce, jedná se o sondu do života poddaných mělnického panství v 17. století, se zaměřením na vliv neštěstí na život ve vsi Vehlovice. Jednou z nepřízní osudu, které často společnost postihují, jsou požáry. Známe ale i jiná živelná neštěstí. Taková, jejichž příčinou je příroda v podobě ohně, vody nebo větru, případně i země ve formě zemětřesení. Všechny tyto přírodní živly doprovázejí lidstvo odnepaměti, čas od času se obrátí proti člověku a dojde k nečekané katastrofě. Takovéto případy nám zachovávají kroniky a archivy. V současnosti se zdá, že se tak děje čím dál častěji a intenzivněji. Možná i proto jsem si zvolila toto téma, mým cílem je zjistit, jak reagovali na živelnou pohromu lidé v 17. století. V žádném případě se však nejedná o jakoukoliv komparaci se současností. Důležitá otázka je, zda lidé dříve vlivy počasí vnímali méně než je vnímáme v současnosti. V této době se informace a zprávy šíří mnohem rychleji, než tomu bylo v 17. století. Z tohoto pohledu můžeme říci, že lidé tedy vlivy počasí vnímali méně. Na druhou stranu ale žili v mnohem těsnějším sepětí s přírodou. Nevnímali svět a jeho změny globálně, tak jako je tomu dnes, byli si však bezpochyby vědomy změn v nejbližším okolí. Veškeré výkyvy v přírodním cyklu tak vnímali mnohem intenzivněji než my, musely se jich...
|
|
|
Edward Kelley v Čechách. Krátké zamyšlení nad jedním anglickým alchymistou
Chourová, Petra ; Stejskal, Aleš (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá tajuplnou "vědou" jménem alchymie a především jedním z jejích nejpozoruhodnějších představitelů, Edwardem Kelleym. Je jistě na místě se ptát, proč jsem se rozhodla věnovat zrovna tomuto tématu. Odpověď je vcelku jednoduchá. I v dnešním moderním světě zatouží občas člověk vrátit se do časů, kdy lidé věřili, že dokáží vyrobit zlato či "elixír života". Pokud zavítáme dnes na Pražský hrad, připomene nám alchymické práce expozice ve věži Mihulce nebo vyslechneme nějakou zajímavou pověst ve Zlaté uličce. Toto prostředí nás může inspirovat k otázkám, jak doopravdy vypadal život alchymistů z dob císaře Rudolfa II. a kde vlastně toto podivné řemeslo provozovali. Musím říci, že mě tento svět, prodchnutý lidskou touhou po poznání, bohatství, snahou přijít na kloub určitým zákonitostem i podvody a přetvářkou, opravdu zaujal. Zároveň myslím, že Edward Kelley je neprávem opomíjený, a právě proto jsem si usmyslela podívat se na něho trochu blíže. Pravdou zůstává, že se nejedná o úkol snadný. Tento alchymista je pro historiky, kteří se jím zabývají, skutečně "oříšek". Jedná se o člověka, který dokázal získat přízeň mnohých, shromáždit poměrně velký majetek, ale poznal také odvrácenou stranu štěstěny. Je zajímavé sledovat, jak málo někdy stačí k úspěchu.
|
|
|
Žďárský klášter a hranice
Chládek, Oldřich ; Maur, Eduard (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Tématem předkládané práce je vývoj dvou geografických hranic spojených s dějinami žďárského kláštera: hranice zemské a západní hranice klášterního zboží. Stav dosavadního bádání o obou hraničních liniích není příliš uspokojivý. Literatura, zabývající se dějinami Žďárska, resp. žďárského kláštera (viz oddíl Prameny a literatura), se zaměřuje pouze na otázku příslušnosti kláštera, případně i městečka (od roku 1607 města) Žďáru k Čechám, či k Moravě. Neustále se v ní opakuje mylná teze, že klášter byl založen v Čechách, kde zůstal nejméně do počátku 17. století. Světlou výjimkou je pouze Tomáš Borovský, který správně mluví o tom, že "cisterciácký klášter ve Žďáru nad Sázavou ... představuje již čtvrtou fundaci tohoto řádu na Moravě" 1 a že "založení žďárského kláštera představuje významnou kapitolu moravských středověkých dějin. ,,2 Jediným, kdo se na problematiku vývoje česko - moravské zemské hranice zaměřil podrobněji, je Jindřich Schulz. Ten o ní napsal v 60. a 70. letech minulého století řadu prací. 3 Žďárska se týkají tři z nich.4 Bohužel se nejedná o studie příliš kvalitní. Styl Schulzovy práce dobře ilustruje fakt, že k určení průběhu zemské hranice v 17. století nepoužil edicí berní ruly ani moravských zemských desek, tedy pramenů, po kterých by zřejmě sáhla drtivá většina historiků.
|
|
|
Třicetiletá válka a vývoj venkovské sociální struktury na panství Brandýs nad Labem v 16.-18. století
Šulc, Jaroslav ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Výzkum venkovské společnosti v období raného novověku náleží již více než jedno století k frekventovaným tématům českého dějepisectví a v jeho vývoji lze vymezit několik etap. Nelze se přitom omezovat jen na nástin proměn heuristické základny, interpretačních modelů a metodické výbavy agrárních dějepisců, ale ve stejné míře je třeba věnovat pozornost také širšímu sociokulturnímu rámci, v němž historická věda a její představitelé ve své době působili, a který více či méně předurčoval tematickou skladbu výzkumu i způsoby konstruování jeho výsledkú. Pevné zakotvení historiografie v dobových společenských procesech se již od první fáze soustavného zájmu o agrární problematiku projevovalo v periodizaci a konceptualizaci jejího výkladu, který, ať už souhlasně či polemicky, navazoval na dualistickou dějinnou koncepci Františka Palackého, a byl tak od počátku svázán s procesem politické emancipace českého národa a jeho ideovou legitimizací. 1 Výsledkem bylo, že se ústředním tématem či alespoň pozadím takřka všech diskusí stala otázka degradace sociální pozice venkovského obyvatelstva, příčin tohoto jevu, jeho časového prúběhu a obsahové náplně. Rozdílné postoje k řešení této otázky u jednotlivých badatelú pak byly zpúsobeny proměnami situačního kontextu, dúrazem na váhu rúzných kulturních prvků, ale také...
|
|
|
Kriminalita a každodennost křivoklátských poddaných na přelomu 17. a 18. století.
Vacek, Josef ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent)
Práce se zabývá každodenním životem křivoklátských poddaných na konci 17. a na počátku 18 století. Jako primární pramen používá autor především výslechové protokoly z vyšetřování sexuálních deliktů. Jednotlivé případy jsou detailně analyzovány za pomoci dalších primárních pramenů, s cílem nalézt vzory chování v každodenním životě ve zkoumaném období. Práce klade důraz na témata role cti raně novověkých lidí v každodenním životě a individuální rozhodování vrchnosti v jednotlivých případech.
|
|
|
Klášterní velkostatek v Kladrubech během 17. století
Steinová, Šárka ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Po delší úvaze jsem se rozhodla zpracovat tolik opomíjený úsek dějin klášterního velkostatku náležícího benediktinskému řádu v Kladrubech u ~~,,-.... / .......... _------ Stříbra, tj. předbělohorskému a pobělohorskému období. Studie, zaměřující se na vysledování historie a pozemkové držby klášterního velkostatku, by měla přispět svými monografickými výsledky k poznání širších souvislostí ve vývoji českého velkostatku. Bakalářskou práci jsem rozdělila do dvou hlavních částí. První část se týká historie kláštera a města Kladrub v průběhu třicetileté války. K tomu účelu jsem využila především záznamy z kladrubských městských knih, výpisy z desek zemských a dochovaných kopiářů. Druhá část se již úzce zaměřuje na pozemkovou držbu. Předmětem této kapitoly mi byl soubor deseti pozemkových knih v časovém rozmezí let 1574 až 1700, které jsou součástí fondu Velkostatek Kladruby Státního oblastního archivu v Plzni a dále urbář a registra z roku 1589, pocházející z fondu Archiv zrušených klášterů Národního archivu. Také zde jsem využila některé důležité informace ze dvou, již zmíněných, kopiářů. Druhou kapitolu jsem se rozhodla dodatečně rozšířit i o krátký diplomatický úvod k problematice pozemkových knih. Pozemkové knihy zde zpracovávám ijvojího hlediska. V prvé řadě jsem chtěla provést diplomatický rozbor všech...
|
|
|
Vzestup domu Chotků. Životní styl úřednické šlechty v 18. století
Cerman, Ivo ; Pánek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Smutný, Bohumír (oponent)
Doba osvícenských reforem bývá často vnímána jako zlomový okamžik v dějinách českorakouské šlechty. Předpokládá se, že kritické myšlení evropského osvícenství zpochybnilo dosavadní identitu šlechty, 1 krize šlechtických velkostatků podlomila její hospodářskou sílu a zkáza stavovského zřízení ji zbavila politické moci. Částečně jsou tyto domněnky oprávněné, avšak velmi zjednodušují. Šlechtické velkostatky se dostávaly do finančních problémů i v dřívějších dobách, politická moc šlechty nezávisela jenom na stavovském zřízení a pro osvícenskou morální filosofii nepředstavovala kritika šlechty žádný centrální problém. Většina myslitelů se spíše snažila pobídnout šlechtu k morálnímu životu a službě státu, aby tím potvrdila svůj nárok na vedoucí místo ve společnosti.2 Kritika přehnaného důrazu na formální urozenost nebyla novinkou. Skutečné šlechtictví spočívalo v mravném životě, ve ctnostech. Tento názor nalezneme již u renesančních myslitelů a diskurz o skutečném šlechtictví provázela tato myšlenka již od počátku. 3 Na názory osvícenství se můžeme dívat jako na vyvrcholení dlouhodobé snahy precizně vystihnout podstatu šlechtické identity.4 Přesto je oprávněný názor, že v 18. století se "cosi mění". Tyto změny však musíme poznat poněkud diferencovaněji a neupadat do zjednodušujících evolucionistických schémat....
|
|
| |
host ::
RSS.