|
|
Broadcasting Policy in the Protectorate of Bohemia and Moravia 1939 - 1942 with Particular Emphasis on the Political and Anti-Semitic Broadcasts of Czech Radio
Pinard, Peter Richard ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Mezi výzkumníky médií to je již téměř klišé, že národní socialisté považovali rozhlas za nejmodernější médium ke zprostředkování propagandistických obsahů a že ministr propagandy Josef Goebbels, jež si po roce 1933 rychle podřídil rozhlas, udělal z tohoto média jeden z nejdůležitějších nástrojů jeho mediální činnosti. Svůj záměr s rozhlasem vyjádřil už na začátku: "Lidi tak dlouho ubíjet a pilovat a otesávat, až nám podlehnou. To je jeden z hlavních úkolů Německého rozhlasu". Také při připojení sousedního německojazyčného Rakouska se národní socialisté rychle zmocnili rozhlasu a ohlásili se - předjímajíc výsledek zinscenovaného lidového hlasování k "Anšlusu" - už na začátku dubna z "Říšského vysílače Vídeň". Během obsazení sudetoněmeckých oblastí Československa hrál rozhlas, pokud jde o dezinformace a utváření veřejného mínění, také významnou a mnohde dokonce zásadní roli. V těchto třech fázích však měli národní socialisté co do činění s německojazyčným publikem, které většinově - i když ne zcela výhradně - spatřovalo v jednotném německém národním státu pod národně socialistickým vedením naplnění svých národních tužeb i když částečně upíralo svůj zrak ke konci války. V takových podmínkách to měl národně socialistický rozhlas jednoduché podobně jako někdo, kdo se pokouší obrátit na víru již věřící. Jak se...
|
|
|
Zásobování düsseldorfského obyvatelstva a britská zónová zásobovací politika 1945-1948
Nigrin, Tomáš ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Období okupace Německa po druhé světové válce je především v Německu a ve Velké Británii častým námětem nejrůznějších historických studií, nicméně akcenty tohoto historického zkoumání nejsou rovnoměrně rozloženy a tak stále ještě zůstává část témat nedostatečně zpracovaných. K nejdokonaleji a nejčastěji zpracovávaným tématům patří především události vrcholné velmocenské politiky a mezinárodní diplomacie. Ostatním tématům nevěnovali historici tolik pozornosti a životu "obyčejného" člověka a jeho problémům se věnuje jen velice malá část literatury. Komplexní zpracovávání témat z období okupace Německa navíc komplikuje fakt, že je třeba každý fenomén zkoumat odděleně pro každou ze zón a v mnoha tématech nelze rozhodně paušalizovat ani na zónové úrovni. Historické bádání o životě společnosti se doposud nejčastěji zaměřovalo především na Americkou a Sovětskou okupační zónu. V Britské okupační zóně (Britische Besatzungszone - BBZ) byla při zpracovávání dějin městského obyvatelstva největší pozornost věnována Kolínu nad Rýnem, vjehož stínu zůstala všechna ostatní města BBZ. Cílem této práce je zaplnit jedno malé bílé místo historiografie a popsat vývoj společnosti v Důsseldorfu z pohledu jejího potravinového zásobování a s ním spojených fenoménů a popsat a porovnat reakce nejvyšší britské zónové politiky v oblasti...
|
|
|
Prostředí vzniku uhelných slojí
Šulcová, Jana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Uhlí je kaustobiolit, který vzniká biochemickou přeměnou, později se však uplatňuje teplota, tlak a čas. V přírodě se vyskytuje jako vrstva, kterou nazýváme sloj. Nejranější etapou vzniku uhlí je rašelina, která se tvoří anaerobním rozkladem rostlinného materiálu a hromadí se v rašeliništi. Rašeliniště jsou důležitou podskupinou mokřad, kde klíčovými faktory pro vznik rašelinišť je nízký obsah kyslíku a přemokření. Termín rašeliniště má odlišný význam v různých oborech a zemích, a tak existuje široká škála termínů popisující mokřady a rašeliniště. Rozložení světových zásob rašelinišť přesně neznáme, avšak odhadujeme, že celkový rozsah rašelinišť činí 386 až 409 miliónů ha. Jedním z hlavních faktorů určení typu rašelinišť je hydrologie. Lze rozlišit dva hlavní hydrologické typy - ombrotrofické, které jsou napájené srážkami a rheotrofické, které kromě srážek jsou napájené i podzemní vodou. V průběhu vývoje rašeliniště může dojít k přechodu ze stádia rheotrofického do stádia ombrotrofického. Pro komparaci rašelinišť byly vybrány dvě oblasti v provincii Riau na Sumatře. Siak Kanan se vyskytuje na pobřeží a Bengkalis Island, který představuje rašelinu na ostrově. Konečné analýzy vzorků odebraných z rašelinišť nevykazují žádné významné rozdíly. Rašeliniště jsou ombrogenní a rašelina se zde akumulovala...
|
|
| |
|
|
Mediální obraz Československa v britském tisku 1918 - 1922
Bajerová, Adéla ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá recepcí nově vzniklého Československa britským tiskem v letech 1918 až 1922. Mým úkolem bylo zjistit jak často a v jakém kontextu se Československo v tisku objevovalo a jaký byl rozdíl mezi portrétováním republiky v jednotlivých denících. Sekundárně, bylo mým úkolem zhodnotit úspěšnost Československé propagandy v Británii. Práce se sestává ze dvou částí, v rešeršní části je přiblížen kontext vzniku republiky, dosavadní poznatky o československo-britské diplomacii v daném období a kulturní propaganda. Jedna kapitola je dále věnována vývoji britského tisku a profilům zkoumaných deníků v daném období. Praktická kapitola kombinuje poznatky získané z kvantitativní a kvalitativní analýzy tisku. Celkem byla v této práci zkoumána čtyři britská periodika ze sektoru kvalitního tisku. Jsou to tři deníky The Times, The Manchester Guardian a The Daily Telegraph, a jeden nedělní list The Observer. Tělo praktické části tvoří kvantitativní obsahová analýza deníku The Times, která přibližuje četnost, délku, zájem a téma zpráv, v nichž se Československo objevuje. Na základě této analýzy byly vybrány zkoumané časové úseky pro kvalitativní analýzu napříč všemi čtyřmi deníky. Kvalitativní analýza dále prohlubuje kvantitativní část a předkládá explicitní a implicitní přízviska, jež britská...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Russian Germans in the Nineties of 20. Century. Stay or Leave
Březina, Karel ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je představit největší německou menšinu ve východní Evropě: ruské Němce. Na základě nástinu dějin a životních podmínek této menšiny jsem se pokusil najít odpověď na otázku, proč se ruští Němci v tak velkém počtu vracejí zpět do Německa. Ruští Němci se ve větším počtu začali usazovat v Rusku od roku 1763, kdy carevna Kateřina II. vydala dekret, kterým zvala do neosídlených oblastí kolem řeky Volhy a posléze i Černého moře nové kolonisty. Po počátečních problémech se situace německého obyvatelstva postupně ustálila a na konci 19. století žilo na území carského Ruska okolo 1,8 milionu ruských Němců. Ve 20. století jsou dějiny ruských Němců převážně dějinami potlačované menšiny. Obvinění z kolaborace s Německou Říší a následná deportace do nehostinných oblastí Sibiře a Kazachstánu v roce 1941, spojená se zákazem návratu, zanechaly dodnes viditelné stopy. Ovšem i po válce se situace zlepšovala jen velmi pomalu. Chybějící možnosti odpovídajícího vzdělání v mateřském jazyce, nedostatek německé literatury, ale i tiskovin způsobily, že ruští Němci postupně ztráceli svou německou identitu. To je i jeden z důvodů, proč dnes většina z nich jen lámaně popř. vůbec neovládá německý jazyk. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.