|
|
Ekonomie společenství
Vavřina, Marek ; Mlčoch, Lubomír (vedoucí práce) ; Štika, Pavel (oponent)
Cílem této práce je kriticky zhodnotit způsob, jakým neoklasická ekonomie pohlíží na člověka. Důraz je kladen především na fakt, že se člověk v průběhu svého života stává členem mnoha různých společenství, která více či méně ovlivňují jeho rozhodování. První část práce se zabývá lidskou racionalitou z několika úhlů pohledu. Dále následuje část zaměřená na teorii a typy společenství. V práci jsou také uvedeny matematické modely, které ukazují možnosti ekonomického přežití jednotlivých členů určitého společenství v závislosti na jejich vzájemných vztazích a míře ztotožnění se s daným společenstvím jako celku. Dále jsou v práci uvedeny základní poznatky z teorie Labor - Managed společností. V závěrečné části práce jsou popsána konkrétní společenství, ve kterých se solidarita a sounáležitost projevují jako velmi výrazné prvky při jejich existenci.
|
|
|
Four Essays in political economy
Roháč, Dalibor ; Kouba, Karel (vedoucí práce) ; Mlčoch, Lubomír (oponent)
Táto rigorózna práca je kolekciou štyroch statí venujúcich sa rôznym otázkam politickej ekonómie z perspektívy Viržínskej školy. Prvá stat je analýzou liberum veta - pravidla jednomyselnosti používaného v Polskolitovskej republike. Tvrdí, že jednomyselnost bola odpovedou na náboženskú heterogenitu existujúcu v Polsko-litovskej republike a na fakt, že práva náboženských menšín neboli chránené kredibilnými ústavnými opatreniami. Druhá stat diskutuje zlyhanie Rakúsko-uhorskej monarchie na ceste k demokracii a jej rozpad. V kontraste k obvyklým interpretáciam, ktoré zdôraznujú vojenskú porážku cisárstva tvrdí, že otázka národnostných menšín hrala dôležitú úlohu v jeho rozpade. To, že sa neuskutocnila vhodná decentralizácia monarchie bol hlavný dôvod pre to, aby národnostné menšiny hladali riešenia, ktoré neboli zlucitelné s dalšou existenciou monarchie. Tretia stat hladá paralely existujúce medzi politickým myslením Franka Knighta a Jürgena Habermasa. Tvrdíme, že vo viacerých dôležitých smeroch sa Habermas choval ako nasledovník Franka Knighta a že ho možno považovat velmi blízkeho Knightovsko-Buchananovsko-Rawlsovskej línii v politickej ekonómii. Štvrtá stat je diskusiou týkajúcou sa transparentnosti v modernej ekonómii. Hlavným argumentom tejto state je to, že štruktúra motivácií v ekonómii môže...
|
|
|
Racionalita lidského jednání a preferencí
Horák, Vít ; Sojka, Milan (vedoucí práce) ; Mlčoch, Lubomír (oponent)
Práce se zabývá kritikou subjektivisticko-teleologických principů ekonomie. Argumentace však není vedena snahou o paušální odmítnutí těchto základů, ale spíše poukazuje na rozpor mezi těmito základy a jejich začleněním do teoretických konceptů ekonomie. Ekonomie tradičně vychází z jednotlivce a jeho osobních preferencích. Základní zásada je přitom pracovat s preferencemi nestranně, bez jakéhokoli normativní nebo jiné úpravy. Tato práce upozorňuje na zásadní faktor nejen ekonomické teorie, ale i ekonomického myšlení - apriorní kausalitu mezi preferencemi a jednáním - který zamýšlenou nestrannost narušuje. Teleologické nazíraní, tak jak jej představil Karel Engliš bylo přitom ostře vymezeno vůči kauzalitě. Neoklasická i rakouská škola však kauzalitu a finalitu v přístupu k lidskému jednání a preferencím směšují. Moje práce se snaží tento omyl popsat. Alternativně, je téma možno formulovat jako kritiku předpokladu určité apriorní racionality lidského jednání. Práce se snaží rozvinout možné významy tohoto termínu a tím ukázat na radikálnost jakékoli kauzality mezi preferencemi a jednáním. Kritické závěry pak využívám k nastínění rámce pro preference a jednání, který by je nesměšoval, ale stále vycházel ze subjektivisticko-teleologické perspektivy.
|
|
|
Time, plan and market
Kollár, Martin ; Mlčoch, Lubomír (vedoucí práce) ; Gregor, Martin (oponent)
Hlavnou témou tejto práce je objasnenie procesu rozhodovania jednotlivca v čase, ktoré je na záver zapojené do trhového systému, v ktorom sa stretáva množstvo jednotlivcov, ktorí sa simultánne rozhodujú. Základné princípy rozhodovania obsiahnuté v tejto práci vychádzajú z diela G. L. S. Shackla, ktorého hlavné charakteristiky sú okamihovosť a neistota spojená s plynutím času. Preto proces rozhodovania jednotlivca prebieha v daný okamih prostredníctvom vytvárania si predstáv o možných budúcich výsledkoch konania. Pri vytváraní týchto predstáv jednotlivec vychádza z okamihových a apriórnych predstáv, ktoré reprezentujú popis fungovania systému. Jednotlivec sa ďalej rozhoduje uvalením očakávaní o udelením budúcej hodnoty na predstavované výsledky. Keďže však každý jednotlivec žije v spoločnosti zloženej z veľkého množstva jednotlivcov, dochádza tu k šíreniu vedomostí a očakávaní prostredníctvom uskutočňovania plánov a cenových mechanizmov. Každý jednotlivec tak dokáže získať dostatočné množstvo vedomostí na to, aby sa mohol v tomto komplexnom systéme meniacom sa vplyvom plynutia času cieľavedome rozhodnúť. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Weberova teze „ducha kapitalismu“ jako východisko spirituálních potenciálů podnikatelského a manažerského prostředí.
Kučera, Dušan ; Nový, Ivan (vedoucí práce) ; Riedlbauch, Václav (oponent) ; Mlčoch, Lubomír (oponent)
Předložená práce vychází z kritického vyhodnocení Weberovy tezi "ducha kapitalismu", který je zdůvodněn "protestantskou etikou". Autor Weberovo východisko využívá pro zpracování obecné spirituální koncepce, která má zásadní vliv na zrod, vývoj a udržení hospodářského prostředí, podnikání a management. Po upřesnění základních pojmů se práce soustřeďuje na objasnění fenoménu spirituality, které propojuje s podnikatelskými a manažerskými aktivitami. Výčet spirituálních znaků a podnikatelských potenciálů byl rozdělen na pozitivní a na negativní. Obecné spirituální faktory jsou reflektovány na pozadí základních religiózních systémů -- židovství, křesťanství (protestantismus, katolictví a pravoslaví), islám, hinduismus, budhismus a dalších asijské směry. Spirituální perspektiva je srovnána s pojetím vědy, které má své hranice i potenciály. Praktická část se věnuje doložení spirituálních vlivů na podnikání a ekonomický rozvoj. Práce vrcholí vlastním výzkumem spirituálních faktorů a potenciálů mezi vybranými podnikateli a manažery, které typologicky sumarizuje a navrhuje jejich využití v podnikatelské a manažerské praxi či manažerském vzdělávání. Klíčová slova:
|
|
|
Teorie firmy v pojetí nové institucionální ekonomii s přihlédnutím ke stavu institucionálního prostředí v ČR
Vitík, Robert ; Sirůček, Pavel (vedoucí práce) ; Soukup, Jindřich (oponent) ; Žák, Milan (oponent) ; Mlčoch, Lubomír (oponent)
Dizertační práce rozpracovává teorii firmy na základě konceptu Teorie transakčních nákladů. Práce se zabývá zejména posledním vývojem teorie firmy rozpracované zástupci tzv. Nové institucionální ekonomie. Teorie se soustřeďuje na úlohu formálních a neformálních institucí. Hlavní úlohou institucí je ochrana vlastnických práv, vynucení uzavřených smluv, v širším smyslu klíčově ovlivňují charakter ekonomického prostředí, které usnadňuje ekonomickou aktivitu a poskytuje důležité informace jednotlivým účastníkům trhu. Instituce nás informují o možném ekonomickém chování a určují nám jeho základní omezení. V teoretické části práce nalezneme rozpracovaný základní teoretický model se specifickými lidskými aktivy, který vychází z teorie transakčních nákladů. Z modelu vyplývá, že transakce s vysoce specifickými aktivy budou internalizovány s daleko vyšší pravděpodobností, neboť firma dokáže lépe koordinovat takového aktivity než trh. Dochází k tomu i přesto, že specifičnost aktiv zvyšuje náklady například spojené s koordinací aktivit uvnitř firmy. Pokud vezmeme v potaz možnost, že hierarchické uspořádání, například vytvořením pravidel a interních postupů, zvyšuje efektivitu v porovnání s tržním uspořádáním, můžeme předchozí základní model modifikovat. Modifikovaný model založený na poznatcích teorie na bázi znalostí a schopností ukazuje, že specifičnost aktiv snižuje transakční náklady uvnitř firmy a naopak vede k rostoucím transakčním nákladům na trhu. Odpověď na první z formulovaných hypotéz najdeme v závěru teoretické části. Na základě předložených argumentů zastávám názor, že teorie na bázi znalostí a schopností je kompatibilní s původní teorií transakčních nákladů, oba přístupy tak společně dokáží odpovědět na širší okruh otázek. Praktická část dizertační práce je věnována kvalitě institucionálního prostředí v České republice. Institucionální prostředí je hodnoceno na základě posledních studií mezinárodních organizací jako Transparency International, Heritage Foundation, Kurtzman Group a zejména Světové banky. Za největší slabiny institucionálního prostředí můžeme považovat například množství administrativních kroků spojených se založením nové společnosti, složitost procedur spojených se stavebním povolením, nízká flexibilita zákonné úpravy pracovní doby zaměstnanců, administrativně a časově náročný daňový systém, přílišná délka soudních řízení, což vede k neefektivnímu vynucení smluvních ujednání a zejména k slabé ochraně vlastnických práv. Výsledkem jsou enormní transakční náklady na trhu. Takovéto transakční náklady negativně ovlivňují konkurenceschopnost jednotlivých společností a samozřejmě i celé České republiky.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.