|
|
Vliv karcinogenních infekčních agens na vznik zhoubných novotvarů v Česku v roce 2018
Jančura, Václav ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Hejtmánková, Alžběta (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, jaký byl vliv karcinogenních infekčních agens na vznik zhoubných novotvarů v Česku v roce 2018 včetně diferenciace mezi pohlavími, věkovými skupinami, vývoje v čase a zasazení do globálního kontextu zkoumané problematiky. Práce má rovněž za cíl analyzovat podíl jednotlivých karcinogenních infekčních agens na vzniku zhoubných novotvarů v Česku v roce 2018. V analytické části práce byla využita metoda populační atributivní frakce a věkově standardizované míry incidence. Analyzovaná data pocházela z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a Českého statistického úřadu. Mezi hlavní závěry práce patří zjištění, že vliv karcinogenních infekčních agens na vznik zhoubných novotvarů byl v Česku v roce 2018 nízký a odpovídal vlivu, který je typický pro nejvyspělejší země světa. Nejčastější karcinogenní infekční agens byl lidský papilomavirus následovaný bakterií Helicobacter pylori. Větší vliv měla karcinogenní infekční agens na vznik zhoubných novotvarů u žen. Mezi rokem 1978 a 2018 došlo k výraznému snížení vlivu karcinogenních infekčních agens na vznik zhoubných novotvarů. Klíčová slova: zhoubné novotvary, incidence, karcinogenní infekční agens, populační atributivní frakce
|
|
|
Etnické/rasové rozdíly ve výskytu kolorektálního karcinomu v USA
Slaměníková, Jana ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá etnickými rozdíly ve výskytu kolorektálního karcinomu. Prvním hlavním cílem práce je analyzovat vliv vybraných socio-demografických faktorů, faktorů zdravotního stavu a faktorů životního stylu na incidenci kolorektálního karcinomu. Druhým hlavním cílem je zjistit etnické rozdíly ve výskytu kolorektálního karcinomu v USA a stanovit příspěvek vlivu jednotlivých vybraných socio-demografických faktorů a faktorů životního stylu za použití dat z PLCO databáze. PLCO je studie případů a kontrol a zahrnuje individuální data přibližně 155 000 respondentů v USA. Hlavním zjištěním je významný vliv věkové struktury, pohlaví, etnicity, vzdělání, anamnézy kolorektálního karcinomu u blízkých příbuzných a diabetu u respondentů na incidenci kolorektálního karcinomu. Dále bylo zjištěno, že konzumace alkoholu, kouření a obezita zvyšují riziko vzniku kolorektálního karcinomu. Naopak zvýšený příjem vitaminu D a léky obsahující léčebnou látku kyselinu acetylsalicylovou (v tomto případě konkrétně lék aspirin) riziko vzniku kolorektálního karcinomu snižují. U Afroameričanů, bělochů i ve skupině ostatní (zahrnuje zbylé etnické menšiny) byl zjištěn vliv věkové struktury a pohlaví na riziko vzniku kolorektálního karcinomu. Vliv životního stylu na etnické rozdíly v incidenci kolorektálního...
|
|
|
Populační vývoj Izraele
Benešová, Tereza ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kulhánová, Ivana (oponent)
Cílem předkládané práce je analyzovat a popsat populační vývoj Izraele mezi lety 1948-2018. Pro analýzu jsou využívány základní popisné demografické ukazatele intenzity plodnosti, úmrtnosti a mezinárodní migrace. Prostor je věnován i věkovým a pohlavním strukturám obyvatelstva. Ukazatele jsou spočítány nebo převzaty z odhadů, které jsou založeny na předchozích cenzech a evidenci pohybu obyvatelstva. V práci jsou identifikovány rozdíly a podobnosti v populačním vývoji jednotlivých náboženských a národnostních skupin. Součástí je také mezinárodní srovnání a nástin budoucího populačního vývoje Izraele po roce 2018. Z výsledků vyplývá, že intenzita plodnosti byla po většinu sledovaného období nejvyšší u muslimů, nicméně v posledních letech došlo v této skupině k poklesu a přiblížení židovské části populace. Úmrtnostní poměry se zlepšovaly ve všech skupinách obyvatel, což potvrzuje rostoucí naděje dožití. Celkový přírůstek obyvatel Izraele byl po celé sledované období dominantně ovlivněn mechanickou měnou. Migrace byla důležitým faktorem ovlivňujícím populační vývoj Izraele, mezi hlavní zdrojové oblasti imigrantů patří především Evropa. Klíčová slova Izrael, populační vývoj, náboženské a národnostní skupiny, migrace, plodnost, úmrtnost Počet znaků bez mezer: 80 572
|
|
|
Owerwight and Obesity as a Risk Factor for Cancer and Diabetes
Rožeková, Katarína ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Kulhánová, Ivana (oponent)
Predkladajúca rigorózna práca obsahuje súbor troch súvisiacich článkov zaoberajúcich sa vplyvom jedného z najvýznamnejších rizikových faktorov a to nadváhy (BMI≥25kg/m2 ) a obezity (BMI≥30kg/m2 ) na intenzitu úmrtnosti vybraných typov zhubných novotvarov a prevalenciu diabetu a prediabetu. (I) Prvý publikovaný článok analyzoval pripísateľné riziko úmrtia obyvateľstva na vybrané zhubné novotvary v roku 2016, ktoré by bolo možné prisúdiť nadmernému BMI v českej populácii z roku 2008 a to podľa pohlavia. (II) V druhom predkladajúcom článku bola analýza rozšírená, pričom sa odhadovala a porovnávala úmrtnosť u českej a slovenskej populácie a medzi jednotlivými vekovými kategóriami. Predkladajúce výskumy boli analyzované pomocou populačnej atributívnej frakcie (PAF). (III) Cieľom poslednej analýzy bolo zistiť prevalenciu diabetu (DM) a prediabetu v českej populácii a zhodnotiť ich rizikové faktory. Autori vo svojich štúdiách poukazujú na pretrvávajúci a neustále narastajúci problém obezity, jej dôsledky a to naprieč Európou. Prispievajú tak k hlbšiemu porozumeniu daného, dlhodobo pôsobiaceho rizikového faktora a návrhu opatrení pre plánovanie a následné realizovanie prevencií. Predkladajúce analýzy boli zároveň publikované v časopise "Demografia" (I), "Epidemiologia, mikrobiologia, imunologia" (II) a...
|
|
|
Health expectancy in Europe: analysis of explanatory factors
Horník, Vojtěch ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kulhánová, Ivana (oponent)
Zdravá délka života v Evropě: analýza vysvětlujících faktorů Abstrakt Ukazatele zdravé délky života v sobě kombinují mortalitu a morbiditu. Tato práce analyzuje zdravou délku života v evropských státech, a to zejména v souvislosti s faktory, které vysvětlují její variaci. Jako konkrétní indikátory použité v průběhu analýzy byly vybrány délka života ve zdraví (indikátor označovaný Eurostatem jako healthy life years) a naděje dožití ve zdraví podle subjektivního vnímání zdravotního stavu. Nejprve jsou analyzovány trendy v hodnotách těchto ukazatelů v období 2005-2017. Následně je provedena regrese naděje dožití ve zdraví podle subjektivního vnímání zdravotního stavu na hrubém domácím produktu (HDP), indikátorech vzdělání, míře dlouhodobé nezaměstnanosti, podílu vládních výdajů na zdravotnictví a na indikátoru příjmové nerovnosti. Příjmová nerovnost a vzdělání mají podle výsledků regrese signifikantní vztah s nadějí dožití ve zdraví. Výsledky pro HDP a výdaje na zdravotnictví nejsou jednoznačné. U nezaměstnanosti je odhadován pozitivní vztah s nadějí dožití ve zdraví, což neodpovídá očekáváním. Klíčová slova: zdravá délka života, healthy life years, subjektivní vnímání zdraví, regrese, nemocnost
|
|
|
Regionální analýza úmrtnosti v České republice v letech 1994-2014
Sehnalová, Barbora ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kulhánová, Ivana (oponent)
Regionální analýza úmrtnosti v České republice v letech 1994-2014 Abstrakt Cílem této práce je identifikace regionálních rozdílů úmrtnosti v krajích České republiky, ke kterým došlo v období let 1994-2014. Rozdíly úmrtnosti mezi kraji jsou zkoumány z hlediska pohlaví a skupin příčin smrti pomocí naděje dožití při narození a ve věku 65 let, standardizované míry úmrtnosti na skupiny příčin smrti, podrobněji za pět nejčastějších skupin příčin smrti, a dekompozice rozdílu naděje dožití při narození podle věkových skupin a skupin příčin smrti. Výsledky analytické části práce prokázaly, že meziregionální diferenciace úmrtnosti v letech 1994-2014 existovala, a proto bylo nutné hledat příčiny, které rozdíly způsobují. Detailně byla porovnána intenzita a struktura úmrtnosti v krajích s nejvíce a nejméně příznivými úmrtnostními poměry. Výsledky ukázaly, že přestože byly kraje v intenzitě úmrtnosti podobné, v případě příčin smrti se vyskytovaly rozdíly. Pro identifikaci geografického rozmístění krajů s podobnými úmrtnostními poměry byla využita shluková analýza. Klíčová slova: úmrtnost, regionální rozdíly, kraje, příčiny smrti, shluková analýza, Česká republika
|
|
|
Socio-geographic determinants of risky substance use among Czech adolescents
Kážmér, Ladislav ; Dzúrová, Dagmar (vedoucí práce) ; Kulhánová, Ivana (oponent) ; Králíková, Eva (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na specifickou problematiku zdravotního chování současné české mládeže, a to se zvláštním důrazem na její sociálně-geografický rozměr. Předmětem je identifikace vybraných demografických, sociálních a kontextuálních faktorů stojících v pozadí diferencovaného výskytu rizikového užívání návykových látek v populaci českých dospívajících, a to v komplexní, víceúrovňové perspektivě. Aplikací pokročilých metod statistické analýzy dat a víceúrovňového modelování odhaluje autor vzájemnou provázanost těchto faktorů v prostoru a čase, a přispívá tak k hlubšímu porozumění struktur a procesů podmiňujících výskyt těchto vybraných forem rizikového chování. Kromě integrativního víceúrovňového přístupu jsou zvláštním přínosem i doporučení pro plánování a realizaci preventivních opatření v příslušné oblasti české protidrogové politiky. Klíčová slova: adolescence; užívání návykových látek; prevalence; socio-geografické nerovnosti; víceúrovňová analýza; Česko
|
|
|
Nádorová onemocnění a zdravý životní styl: Socio-epidemiologická studie
Coganová, Klára ; Dzúrová, Dagmar (vedoucí práce) ; Kulhánová, Ivana (oponent)
Prevalence nádorových onemocnění v celosvětovém měřítku stále stoupá, rychleji v ekonomicky vyspělých zemích. Přitom dle současných vědeckých poznatků by se nejméně jedné třetině případů dalo předejít osvojením zdravého životního stylu. Předkládaná práce si proto kladla za cíl analyzovat prevalenci nádorových onemocnění v souvislosti se životním stylem obyvatel evropských zemí, resp. 63 772 respondentů studie SHARE (The Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe). Práce obsahuje teoretické ukotvení problému a analytickou část. V empirické části byly sledovány rozdíly v prevalenci onemocnění respondentů z 16 evropských zemí. Metodou binární logistické regrese byl analyzován vztah mezi výskytem nádorových onemocnění celkem a skupinami onemocnění vymezenými konzumací alkoholu, kouřením, obezitou a životním stylem respondentů. Zkoumání bylo rozšířeno o sumarizující ukazatel Index zdravého životního stylu sestaveného z proměnných kouření, nárazová konzumace alkoholu, pohybová aktivita, tělesná hmotnost a konzumace ovoce a zeleniny. Analýza mimo jiné prokázala, že s poklesem indexu zdravého životního stylu se riziko výskytu nádorových onemocnění u mužů i u žen zvyšovalo, výrazněji u mužů. Klíčová slova: nádorová onemocnění, prevalence, index zdravého životního stylu, SHARE, respondent, binární...
|
|
|
Nádorová onemocnění prsu, děložního hrdla a varlat - epidemiologie, screening a prevence
Altová, Anna ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Kulhánová, Ivana (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou nádorů prsu, děložního hrdla a varlat se zaměřením na jejich epidemiologii, screening a prevenci. Pomocí ukazatelů úmrtnosti a incidence je zde popsána epidemiologická situace v Česku a vybraných zemích EU. Prvním hlavním cílem práce je analyzovat míry účasti žen na screeningových vyšetřeních rakoviny prsu a děložního hrdla a pravidelných gynekologických prohlídkách za využití dat získaných z Všeobecné zdravotní pojišťovny. Bylo zjištěno, že míry účasti na screeningu prsu jsou ovlivněny věkovou strukturou. Míry účasti na cervikálním screeningu a gynekologických vyšetřeních ve sledovaném období od roku 2009 do roku 2017 rostou. Druhým cílem je zjistit, do jaké míry je česká mládež informována o možnostech samovyšetřování prsu a varlat za pomoci dat z dotazníků k výukovému programu "Zdravé koule". Znalosti studentů, kteří se programu účastnili, byly omezené. Byly však nalezeny rozdíly ve zdravotním chování a zdravotní gramotnosti mezi pohlavími a věkovými skupinami.
|
|
|
Dlouhodobé trendy vývoje odvratitelné úmrtnosti v zemích střední a východní Evropy
Kulhánová, Ivana ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je analýza vývoje odvratitelné úmrtnosti ve vybraných zemích střední a východní Evropy v letech 1980-2005. Od pádu komunistického režimu v roce 1989 se úmrtnost v České republice snižovala mnohem rychleji v porovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy. Koncept odvratitelné úmrtnosti je používán jako nástroj měření efektivnosti zdravotního systému v rámci snižování intenzity úmrtnosti populace. Použitím dvourozměrné dekompozice intervalové naděje dožití mezi věky 0 a 75 let byly zjistěny příspěvky jednotlivých kategorií příčin úmrtí. Výsledky časové analýzy nasvědčují, že zkvalitnění lékařské péče a preventivních opatření a změna životního stylu významně přispěly k nárůstu intervalové naděje dožití mezi roky 1980 a 2005. Naopak při studiu územních rozdílů úmrtnosti nebyl vliv zdravotního systému jednoznačně prokázán. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.