|
|
Hanuš Hachenburg 1929 -1944
Pražák, Daniel ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje osudu židovského básníka Hanuše Hachenburga, který byl ve svých 14 letech zavražděn v plynové komoře v Osvětimi-Březince. Ve své první části práce mapuje jeho život od jeho nejasného dětství s rodiči, života v sirotčinci a transportu do Terezína až do pobytu v Osvětimi-Březince. Na život v Terezíně bude brán větší zřetel, zejména s ohledem k jeho tvorbě v chlapeckém časopise Vedem. V závěru této části je popsán život v Terezínském rodinném táboře a jeho fungování. Druhá část práce je věnována druhému životu Hanuše Hachenburga. Autor v ní popisuje projekty a jejich výsledky, které se věnovaly osobě Hanuše Hachenburga v posledních pěti letech. KLÍČOVÁ SLOVA Terezín, holocaust, Osvětim, poezie, Vedem, Hanuš Hachenburg
|
|
|
Pplk. Josef Šimůnek:biografie příslušníka československých zahraničních jednotek
Víšek, Lukáš ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Práce se zaměřuje na osudy odbojáře a příslušníka československých zahraničních jednotek za 2. světové války, pplk. Josefa Šimůnka. Tak jako tisícovky jemu podobných, i on odešel za hranice a aktivně se zúčastnil bojů v Polsku, na francouzské frontě v roce 1940, ve Velké Británii prošel parašutistickým výcvikem a nakonec byl nasazen během obléhání přístavu Dunkerque. Na válečnou část života navazují jeho osudy během pohnuté doby po roce 1948, kdy ani jemu se nevyhnuly represe totalitního režimu. Prameny tu budou představovat fondy Vojenského ústředního archivu v Praze nebo Archiv bezpečnostních složek v Brně, dále poválečná historiografie, vzpomínky veteránů, příbuzných a další doplňkové prameny.
|
|
|
Repatriace a návrat Čechů po druhé světové válce z totálního nasazení a internace na území Německa
Kasíková, Jana ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Repatriace československých občanů po druhé světové válce patří k málo prozkoumaným oblastem českých dějin. Tato práce se zabývá organizací repatriace a zaměřuje se především na návrat Čechů z území Německa. Mezi zkoumaná témata patří mezinárodním přípravy repatriace během války, vymezení statutu Displaced Persons a poválečné mezinárodní činnosti v této oblasti ze strany mezinárodních institucí, zvláště UNRRA a SHAEF. Ústředním tématem je repatriace v Československu, pozornost je věnována zejména nově vzniklému repatriačnímu odboru pro území Čech a Moravy. V práci je popsáno přispění jednotlivých organizací k této tzv. repatriační akci, jakož i organizace péče o repatrianty. Zvláštní kapitola popisuje dobovou mediální komunikaci s veřejností a informování veřejnosti o repatriační problematice.
|
|
|
Fenomén baru jako součást životního stylu za První republiky
Mozr, Tomáš ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o formování české barové scény a jejím sociálním složení v rámci nového fenoménu zábavy, American baru. Hlavní náplní práce je zaměření se na vývoj instituce baru během První republiky, kdy vznik nové republiky vytvořil dříve nevídané možnosti pro realizování poválečného cítění a tak zvanou "žízeň", s níž se zvedala nová vlna požitkářství související s postupně se zvyšující životní úrovní. Cílem práce byl komplexní rozbor fenoménu baru na příkladu Prahy, kdy práce například zahrnuje ohlas veřejnosti v legislativní a spolkové rovině. Dále nastiňuje kulturní prostředí baru, formy propagace baru, jeho běžný provoz, ale také postavení na poli mezinárodním či odraz baru v umělecké tvorbě.
|
|
|
Čeněk Šlégl (1899-1970). Konfrontace umělce s dvěma totalitními režimy
Macela, Miloslav ; Koura, Petr (oponent) ; Čechurová, Jana (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce jsou životní osudy herce a režiséra Čeňka Šlégla (*30. 9. 1899, Praha - † 17. 2. 1970, tamtéž) a v obecné rovině také otázka kolaborace v českém uměleckém prostředí. Čeněk Šlégl se v období první republiky vypracoval na oblíbeného filmového herce, úspěšného režiséra (během let 1937 - 1939 natočil osm film) a na jednu z hlavních opor populárního Divadla Vlasty Buriana. Jeho příběh ukazuje, jak hluboce mohou do v podstatě bezproblémového a úspěšného života zasáhnout totalitní režimy. Šlégl byl konfrontován jak s nacistickým, tak komunistickým režimem. V době nacistické okupace se jeho jediná dcera ocitla kvli známosti a následnému sňatku s mužem židovského pvodu v přímém ohrožení života. Poté, co byl Šlégl napaden v kolaborantském deníku Vlajka, vyhnul se dalším útokm vstupem do stejnojmenné fašistické organizace. Jako "Vlajkaři" se mu však začali vyhýbat profesní kolegové i diváci. V roce 1941 proto po více než dvaceti letech náhle skončila jeho filmová kariéra. Zároveň se stal objektem zájmu německých bezpečnostních služeb, zejména Sicherheitsdienstu. Pod hrozbou zatčení rodinných příslušník se účastnil mj. propagandistické práce v pražském rozhlase a vydal román Návrat s antisemitskou tendencí. Šlégl označil své jednání za okupace za "masku loajality". Byl však velmi dobrým...
|
|
|
Čeněk Šlégl (1899-1970). Konfrontace umělce s dvěma totalitními režimy
Macela, Miloslav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou životní osudy herce a režiséra Čeňka Šlégla (*30. 9. 1899, Praha - † 17. 2. 1970, tamtéž) a v obecné rovině také otázka kolaborace v českém uměleckém prostředí. Čeněk Šlégl se v období první republiky vypracoval na oblíbeného filmového herce, úspěšného režiséra (během let 1937 - 1939 natočil osm film) a na jednu z hlavních opor populárního Divadla Vlasty Buriana. Jeho příběh ukazuje, jak hluboce mohou do v podstatě bezproblémového a úspěšného života zasáhnout totalitní režimy. Šlégl byl konfrontován jak s nacistickým, tak komunistickým režimem. V době nacistické okupace se jeho jediná dcera ocitla kvli známosti a následnému sňatku s mužem židovského pvodu v přímém ohrožení života. Poté, co byl Šlégl napaden v kolaborantském deníku Vlajka, vyhnul se dalším útokm vstupem do stejnojmenné fašistické organizace. Jako "Vlajkaři" se mu však začali vyhýbat profesní kolegové i diváci. V roce 1941 proto po více než dvaceti letech náhle skončila jeho filmová kariéra. Zároveň se stal objektem zájmu německých bezpečnostních služeb, zejména Sicherheitsdienstu. Pod hrozbou zatčení rodinných příslušník se účastnil mj. propagandistické práce v pražském rozhlase a vydal román Návrat s antisemitskou tendencí. Šlégl označil své jednání za okupace za "masku loajality". Byl však velmi dobrým...
|
|
| |
|
|
Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě a jeho působení na mládež prostřednictvím časopisů
Nezdařil, Petr ; Koura, Petr (oponent) ; Čechurová, Jana (vedoucí práce)
Mládež - nositelka pokroku, budoucnost národa, naše naděje na lepší příští. Tyto a mnohá další slova jsme mohli a stále ještě můžeme poměrně často slýchávat z úst těch, kteří již mají období mládí více méně za sebou. Stejně často (ne-li dokonce častěji) pak ovšem mládež bývá hodnocena jako zkažená, nemá úctu k hodnotám, je destruktivní a všeobecně nestojí za moc. Obě tato hodnocení se jako červená nit táhnou v podstatě celou historií lidstva. A stejně tak se v dějinách pravidelně setkáváme i se snahami mladou generaci jistým způsobem usměrnit a navést ji, alespoň v očích těch dříve narozených, na správnou cestu. Nejinak tomu bylo také za Protektorátu, tomto smutném období českých dějin, i když pojetí oné "správné cesty" bylo od předchozího snažení diametrálně odlišné. Dle oficiální linie diktované Berlínem a v našich zemích prosazované nepříliš velkou, o to však viditelnější skupinou zrádců a kolaborantů, měla k tomuto účelu sloužit instituce nesoucí název Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. l Tato práce si neklade za cíl detailně postihnout její vznik, organizační strukturu či vylíčit lidský profil jejích funkcionářů (toto téma již podrobně zpracoval ve své diplomové práci Jan Špringf) přestože i tyto údaje zde budou taktéž stručně zmíněny. Mým cílem bylo zaměřit se především na působení...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.