Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Čeněk Šlégl (1899-1970). Konfrontace umělce s dvěma totalitními režimy
Macela, Miloslav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou životní osudy herce a režiséra Čeňka Šlégla (*30. 9. 1899, Praha - † 17. 2. 1970, tamtéž) a v obecné rovině také otázka kolaborace v českém uměleckém prostředí. Čeněk Šlégl se v období první republiky vypracoval na oblíbeného filmového herce, úspěšného režiséra (během let 1937 - 1939 natočil osm film) a na jednu z hlavních opor populárního Divadla Vlasty Buriana. Jeho příběh ukazuje, jak hluboce mohou do v podstatě bezproblémového a úspěšného života zasáhnout totalitní režimy. Šlégl byl konfrontován jak s nacistickým, tak komunistickým režimem. V době nacistické okupace se jeho jediná dcera ocitla kvli známosti a následnému sňatku s mužem židovského pvodu v přímém ohrožení života. Poté, co byl Šlégl napaden v kolaborantském deníku Vlajka, vyhnul se dalším útokm vstupem do stejnojmenné fašistické organizace. Jako "Vlajkaři" se mu však začali vyhýbat profesní kolegové i diváci. V roce 1941 proto po více než dvaceti letech náhle skončila jeho filmová kariéra. Zároveň se stal objektem zájmu německých bezpečnostních služeb, zejména Sicherheitsdienstu. Pod hrozbou zatčení rodinných příslušník se účastnil mj. propagandistické práce v pražském rozhlase a vydal román Návrat s antisemitskou tendencí. Šlégl označil své jednání za okupace za "masku loajality". Byl však velmi dobrým...
Čeněk Šlégl (1899-1970). Konfrontace umělce s dvěma totalitními režimy
Macela, Miloslav ; Koura, Petr (oponent) ; Čechurová, Jana (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce jsou životní osudy herce a režiséra Čeňka Šlégla (*30. 9. 1899, Praha - † 17. 2. 1970, tamtéž) a v obecné rovině také otázka kolaborace v českém uměleckém prostředí. Čeněk Šlégl se v období první republiky vypracoval na oblíbeného filmového herce, úspěšného režiséra (během let 1937 - 1939 natočil osm film) a na jednu z hlavních opor populárního Divadla Vlasty Buriana. Jeho příběh ukazuje, jak hluboce mohou do v podstatě bezproblémového a úspěšného života zasáhnout totalitní režimy. Šlégl byl konfrontován jak s nacistickým, tak komunistickým režimem. V době nacistické okupace se jeho jediná dcera ocitla kvli známosti a následnému sňatku s mužem židovského pvodu v přímém ohrožení života. Poté, co byl Šlégl napaden v kolaborantském deníku Vlajka, vyhnul se dalším útokm vstupem do stejnojmenné fašistické organizace. Jako "Vlajkaři" se mu však začali vyhýbat profesní kolegové i diváci. V roce 1941 proto po více než dvaceti letech náhle skončila jeho filmová kariéra. Zároveň se stal objektem zájmu německých bezpečnostních služeb, zejména Sicherheitsdienstu. Pod hrozbou zatčení rodinných příslušník se účastnil mj. propagandistické práce v pražském rozhlase a vydal román Návrat s antisemitskou tendencí. Šlégl označil své jednání za okupace za "masku loajality". Byl však velmi dobrým...
Čeněk Šlégl (1899-1970). Konfrontace umělce s dvěma totalitními režimy
Macela, Miloslav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou životní osudy herce a režiséra Čeňka Šlégla (*30. 9. 1899, Praha - † 17. 2. 1970, tamtéž) a v obecné rovině také otázka kolaborace v českém uměleckém prostředí. Čeněk Šlégl se v období první republiky vypracoval na oblíbeného filmového herce, úspěšného režiséra (během let 1937 - 1939 natočil osm film) a na jednu z hlavních opor populárního Divadla Vlasty Buriana. Jeho příběh ukazuje, jak hluboce mohou do v podstatě bezproblémového a úspěšného života zasáhnout totalitní režimy. Šlégl byl konfrontován jak s nacistickým, tak komunistickým režimem. V době nacistické okupace se jeho jediná dcera ocitla kvli známosti a následnému sňatku s mužem židovského pvodu v přímém ohrožení života. Poté, co byl Šlégl napaden v kolaborantském deníku Vlajka, vyhnul se dalším útokm vstupem do stejnojmenné fašistické organizace. Jako "Vlajkaři" se mu však začali vyhýbat profesní kolegové i diváci. V roce 1941 proto po více než dvaceti letech náhle skončila jeho filmová kariéra. Zároveň se stal objektem zájmu německých bezpečnostních služeb, zejména Sicherheitsdienstu. Pod hrozbou zatčení rodinných příslušník se účastnil mj. propagandistické práce v pražském rozhlase a vydal román Návrat s antisemitskou tendencí. Šlégl označil své jednání za okupace za "masku loajality". Byl však velmi dobrým...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.