|
|
Středověká hindská literatura a sikhismus
Čvančarová, Lenka ; Kostič, Svetislav (vedoucí práce) ; Marková, Dagmar (oponent)
Tato práce se zabývá sikhskou společností. Historickými okolnostmi vzniku této společnosti. Jejími tradicemi, obřady a učením. Hlavní část práce je věnována posvátné knize sikhů Guru Granth a deseti guru, kdy každý přispěl svými myšlenkami a činy k formování sikhské komunity, tak jak ji známe dnes. Součástí Guru Granthu jsou přípěvky muslimských a hinduistických svatých mužů, kteří se velkou měrou podíleli na dotváření této knihy. A jejich přínos nebude v této práci opomenut.
|
|
|
Gerund in Hindi
Jakubovie, Katarína ; Kostič, Svetislav (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Cieľom mojej práce je podrobne popísať slovesné podstatné meno - gerundium a jeho funkcie v súčasnej hindčine. Tento jav spadá v hindčine pod problematiku infinitívu a jeho konštrukcií. Gerundiálne konštrukcie autori v gramatikách spomínajú len okrajovo a doteraz neexistuje práca, ktorá by sa podrobne a systematicky zaoberala týmto javom a jeho využitím v súčasnej spisovnej hindčine. Gerundium sa v literatúre a bežnej konverzácii využíva veľmi často. Hindčina nemá tendenciu robiť dlhé opisné vedľajšie vety, a práve namiesto týchto viet využíva participiálne alebo infinitívne, hlavne gerundiálne, konštrukcie. Pri popise som vychádzala z rôznych dostupných gramatík hindského jazyka a príklady som vyberala z poviedok súčasných hindských autorov (Prémčand, Jašpál, Agjéj, Suníta Džainová, Móhan Rákeš atď.).1 Na excerpovanom materiáli som sa snažila popísať všetky špecifické funkcie tohoto javu. Pri popise som kvôli prehľadnosti postupovala systematicky, podľa vytriedených excerpovaných príkladov. V prvej kapitole sa venujem slovesu, hlavne použitiu jeho neurčitých tvarov a významu druhého slovesného tvaru vo vete v súčasných jazykoch a hindčine. Zameriam sa predovšetkým na použitie neurčitku a priblížim tiež gramatické termíny ako gerundium a supínum, ktoré sa vyskytovali v klasických jazykoch a mali svoj...
|
|
|
Vliv arabštiny a perštiny na vývoj hindštiny
Gamza, Dagna ; Kostič, Svetislav (vedoucí práce) ; Marková, Dagmar (oponent)
Cílem této bakálařké práce je stručně seznámit s příchodem perštiny a arabštiny do Indie, s jejím působením v Indii a s novými jazyky, které z této dlouhodobé přitomnosti perštiny a arabštiny na indickém subkontinentu vznikly. Také se pokusím podat stručný přehled perských a arabských prvků patrných v hindském jazyce, jako je především rozsáhlá slovní zásoba, užívání perských afixů, perského genitivu, vokativu a plurálu, arabského atributivnícho genitivu a adverbiálního akuzativu. Ve své práci bych chtěla uvést sémantické kategorie persko-arabských přejatých slov a hybridních kompozit v hindštině a urdštině a fonologické a morfologické změny, kterými přejatá slova musela projít. Speciální kapitola je věnovaná urdskému písmu a písmu Nastalík.
|
|
|
Portrét mystické básnířky Mahádéví Varmy
Zmeková, Barbora ; Kostič, Svetislav (vedoucí práce) ; Marková, Dagmar (oponent)
Diplomová práce představuje mystickou básnířku Mahádéví Varmu, jejíž poetické dílo se řadí v hindské poezii do období čhájávádu. Práce uvádí čtenáře do problematiky moderní hindské poezie a zaměřuje se na život a rozbor básnického díla Mahádéví Varmy. Věnuje se rozboru básnické symboliky tvorby Mahádéví Varmy, v níž se spojuje moderní hindská poetika s odkazem indické literární tradice a která je také typickou pro básnický směr čhájávádu. Hlavním přínosem jsou umělecké překlady básní z hindštiny do češtiny.
|
|
|
Vývoj hindské povídky. Psychologicky laděná povídka na cestě od starší k "nové"
Svobodová, Renata ; Marková, Dagmar (vedoucí práce) ; Knotková, Blanka (oponent) ; Kostič, Svetislav (oponent)
Tématem předkládané disertační práce je vývoj hindské psychologicky laděné povídky zhruba od dvacátých do šedesátých let minulého století. Při práci na zvoleném tématu jsem hindské povídkové texty rozčlenila do tří skupin. První období povídkové tvorby reprezentované Prémčandem a Sudaršanem označuji za "starší" v užším slova smyslu, třicátá a čtyřicátá léta - tvorbu Džainéndrakumára, Agjéje, Jašpála a Ráje - pojímám jako přechodné období a tvorbu mladších autorů Rákéše, Jádava, Kamléšvara,Varmy a Sáhního z padesátých a šedesátých let dvacátého století označuji ve shodě s obvyklou periodizací "nová povídka". Mezi "starší" a "novou" povídkou přirozeně nevede žádné striktní dělítko. Některé z povídek konce třicátých a čtyřicátých let vykazují v tom či onom ohledu rysy přítomné v obou skupinách. Tyto texty, které předznamenaly další vývoj, proto řadím do zvláštní skupiny a označuji je jako "povídky na cestě od starší k nové". Cílem práce je porovnání charakteristických rysů "nové povídky" (nay kahn) s povíd-kou, která jí předcházela (pre-nay kahn). Srovnání provádím na základě analýzy a interpre-tace vybraného souboru reprezentativních hindských textů pocházejících z daného období. Zkoumám, v čem se liší tematika a vypravěčské postupy povídkové tvorby starších autorů od generace spisovatelů, kteří začínali psát...
|
|
|
Ergativní konstrukce v hindštině
Jelínková, Renáta ; Kostič, Svetislav (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na základní popis jazykovědného jevu zvaného ergativ. Pojmem "ergativ" nebo spíše "ergativní konstrukce" rozumíme takovou konstrukci, v níž je syntaktickým východiskem objekt ve tvaru přímého nezávislého pádu- tzv. absolutivu- zatímco konatel děje je řízen tranzitivním slovesem a má tvar nepřímého závislého pádu zvaného ergativ nebo také agentiv/agenciál. Tato konstrukce připomíná naši pasivní konstrukci, ale ta je v češtině a v dalších jazycích pouze jednou z obou možností - a to ještě méně častou či okrajovou, kdežto ergativní konstrukce je v uvedených ergativních jazycích nejen konstrukcí základní, ale také jedinou1. Především ve starších jazykovědných pracích se velmi často objevoval názor, že ergativní konstrukce je totožná s pasivní. Dnes se můžeme domnívat, že ergativní konstrukce má pasivní původ a například v hindštině nemůže být ergativní konstrukce zaměňována za pasivní už z toho prostého důvodu, že v tomto jazyce existují obě konstrukce, tedy jak ergativní tak i pasivní konstrukce. Podle Dixona2 můžeme najít ergativ přibližně v jedné čtvrtině všech světových jazyků. V geografickém rozšíření tohoto jevu můžeme ovšem pozorovat jistou pravidelnost. Například mezi evropskými jazyky najdeme velice málo jazyků ergativních- jako příklad můžeme uvést baskičtinu. Mezi ergativní...
|
|
|
Hindi and the language policy of the Republic of India
Nagy, Peter ; Kostič, Svetislav (vedoucí práce) ; Marková, Dagmar (oponent)
Táto práca sa zaoberá hindčinou ako úradným jazykom Indie. Vychádza z jej postavenia ako úradného jazyka už v koloniálnom období. Ďalej sa venuje presadzovaniu roznorodých myšlienok o hindčine ako národnom a neskor úradnom jazyku Indie. Rozoberá jej úpravu v Ústave a Zákone o štátnychjazykoch, stručne uvádza najdoležitejšie štátne úrady na jej podporu a šírenie. Pritom sa venuje aj jej aplikovaniu v bežnom živote, najma v školstve. Ďalej načrtáva problémy, ktoré sú spaté s jej používaním ako úradného jazyka v nehindských štátoch a možnými príčinami ich stáleho pretrvávania. Práca vychádza z právnych noriem, upravujúcich postavenie a aplikáciu hindčiny, ako aj z roznych knižných a časopiseckých zdroj ov a miestami aj internetových zdrojov.
|
|
|
Některé aspekty kultury banátských Rromů prizmatem rumunské kalderašské rromštiny
Andrš, Zbyněk ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Kostič, Svetislav (oponent) ; Weinerová, Renata (oponent)
Předmětem předkládané disertační práce je jazyk banátských Rromů, kalderašská rromština. Jádrem práce jsou tři tématické okruhy - antroponymie, variantnost jazyka a řečová etiketa. Cílem práce je popis a analýza těchto témat s přihlédnutím k perspektivě, z níž vnímají a hodnotí uvedené kulturní domény sami banátští Rromové. V práci je nejprve v nastíněna stručná historie Rromů v Banátu a jejich sociokulturní a demografické charakteristiky. V kapitole "Antroponyma" je na základě analýzy osobních a skupinových vlastních jmen předložena kategorizace vycházející z jejich vzájemných hierarchických vztahů, sémantické motivovanosti a funkcí, které plní. V následující kapitole "Jazykové variety a řečové styly" je dotčena otázka bilingvismu a diglosie, předložena klasifikace řečových stylů a popsány tři nejvýraznější. Ve třetím, závěrečném oddílu "Řečová etiketa", jsou analyzovány tři dvojice zdvořilostních forem v kontextu komunikačních situací, v nichž nacházejí své uplatnění.
|
|
|
Vyjádření nutnosti děje v hindštině
Lichtenbergová, Lenka ; Kostič, Svetislav (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce je popis formálních vlastností výrazů, které umožňují vyjádřit modus nutnosti, povinnosti, očekávání, ale i jistoty, vysoké pravděpodobnosti a vhodnosti děje v hindštině a jejich srovnání s češtinou. Gramatické i lexikální prostředky tohoto typu modality se v češtině a hindštině v mnohém liší. V češtině se nutnost děje vyjadřuje nejčastěji pomocí prostředků lexikálních (modální slovesa ve spojení s infinitivem, predikativy a částice). V hindštině se využívá zejména modálních sloves (hon, ch'n, par 'n) ve spojení s gerundivem (adjektivním infinitivem), dativních či genitivních vazeb s infinitivem (gerundiem), slovesně jmenných konstrukcí (verbo-nominálních výrazů) s adjektivy či substantivy a samozřejmě též modálních částic (určitě, jistě, nutně, bezpochyby, …) a predikativů (je nutno, je třeba, je nezbytné, …). Hindština však má navíc k dispozici i některé další specifické modální prostředky, jako je například rozlišování stupeně intenzity nutnosti. Teoretická část práce zahrnuje formální popis těchto prostředků v češtině a hindštině s využitím Mluvnice češtiny1 a starších i novějších prací o hindské gramatice. Vzhledem k tomu, že modus nutnosti není v hindských gramatikách jednotně a přehledně prezentován, pokusím se jej poněkud systematizovat a přiblížit na konkrétních větách....
|
|
|
Hindština, urdština a hindustánština - jazykový vývoj a sociolingvistické aspekty
Večeřová, Lucie ; Kostič, Svetislav (vedoucí práce) ; Hons, Pavel (oponent)
(česky) Cílem diplomové práce bude popis jazykového vývoje hindštiny a urdštiny ze stejného gramatického a lexikálního základu (dialekt kharī bolī). Divergence vývoje bude popisována jak z hlediska historického vývoje na různých etapách, které byli podmíněný kulturními a politickými vlivy, tak i z hlediska vnitřního vývoje (fonologického, morfologického a syntaktického). Současná lingvistická situace úzce souvisí s politickým vývojem a jazykovou politikou Indie a Pákistánu, kde se jasně etablují dva oficiální jazyky - hindština a urdština. Problematika vztahů těchto dvou jazyků bude zkoumána hlouběji z hlediska sociolingvistického. Autorka popíše podmínky a okolnosti používání jazyka/jazyků v rovině hovorové a literární.
|
host ::
RSS.